Když přestaneme každý den běhat do práce, neznamená to, že máme sedět doma. Naopak. Důchod je ideální čas začít žít podle svého. Věnovat se tomu, na co dřív nebyl čas. Ale aby tělo drželo krok s plánem, potřebuje trochu péče. Zdraví ve stáří se totiž nevylučuje s aktivitou. Spíš naopak.
Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.
I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.
S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.
Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.
Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.
Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.
Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.
Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.
I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.
Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.
Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.
Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“