Duševní zdraví se začíná formovat už v prvních měsících života dítěte. Právě tehdy si vytváří vztah k okolnímu světu, druhým lidem i sobě samotnému. Klíčovou roli přitom hraje stabilní a láskyplné rodinné prostředí. Jak mohou duševní zdraví dítěte podpořit rodiče i blízcí? A jak poznat, když dítě něco trápí?
Duševní zdraví se začíná formovat už v prvních měsících života dítěte. Právě tehdy si vytváří vztah k okolnímu světu, druhým lidem i sobě samotnému. Klíčovou roli přitom hraje stabilní a láskyplné rodinné prostředí. Jak mohou duševní zdraví dítěte podpořit rodiče i blízcí? A jak poznat, když dítě něco trápí?
Rodina je první místo, kde se dítě učí důvěře, lásce a tomu, jak funguje svět. Když rodiče dítě přijímají, jsou mu oporou a zvládají řešit stresové situace s klidem a rozvahou, poskytují nejen pocit bezpečí, ale také model chování, který dítě přebírá a uplatňuje ve vztazích s vrstevníky i v dospělosti.
„Rodiče, kteří reagují na potřeby dítěte s klidem a respektem, dávají dítěti pocit bezpečí a pomáhají mu vytvářet zdravý základ pro vztahy. To má zásadní vliv na to, jak se dítě později orientuje ve světě a jak si poradí s náročnými situacemi,“ říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.
Mnoho dospělých se domnívá, že na děti má významný dopad pouze to, co si vědomě vybavují. Realita je ale jiná. Mozek i tělo si „pamatují“, že dítě prožívalo chronický stres, nejistotu, emoční zanedbávání nebo nějakou jinou traumatickou situaci. Bez včasné pomoci to může vést k trvalým následkům projevujícím se v chování, emocích i zdraví.
Pokud totiž dítě už v raném věku zažívá psychickou nepohodu, může u něj dojít ke změnám v mozku, konkrétně k narušení vývoje částí mozku zodpovědných za zvládání emocí a stresu. Utrpět tím může také paměť, pozornost a schopnost soustředit se. Výsledkem bývá zhoršená schopnost efektivně se učit a přizpůsobovat se změnám. Duševní nepohoda se navíc často odrazí i na fyzickém zdraví, například oslabenou imunitou.
Děti nedokážou vždy přesně popsat, co cítí. Jejich psychická nepohoda se proto často projevuje změnou chování. U nejmenších to může být například snížená pohybová aktivita, problémy se spánkem nebo odmítání jídla. Starší děti mohou být agresivní a mít časté záchvaty vzteku, stáhnout se do sebe nebo přestat dělat věci, které je dříve bavily.
S růstem dítěte je důležité pomáhat mu v rozvoji emoční inteligence a učení se, jak s emocemi správně pracovat.
Signály, které by rodiče neměli přehlížet:
„Duševní nepohoda se může u dětí projevit nenápadně, například jako ztráta zájmu, podrážděnost nebo stažení do sebe. Čím dříve jsou tyto varovné signály rozpoznány, tím větší je šance na efektivní pomoc. Vždy nemusí signalizovat vážný problém, ale pokud se objevují opakovaně nebo přetrvávají, je lepší situaci konzultovat s odborníkem. Dítěti tak můžeme ušetřit hodně bolesti,“ upozorňuje psychiatr Peter Pöthe.
To nejdůležitější, co může dítě dostat od svého okolí, je stabilní, bezpečné a láskyplné prostředí. Když ví, že má ve svých blízkých oporu, snáz zvládá své emoce, stres i každodenní výzvy. Velkou roli přitom mohou hrát i drobnosti:
Pokud máte pocit, že dítě ve vašem okolí prožívá něco, co by mohlo ohrozit jeho duševní zdraví, nebo jako rodiče sami procházíte náročným obdobím, které může dítě negativně ovlivnit, není ostuda požádat o pomoc. Nejedná se o selhání nebo projev slabosti, ale o krok k tomu, aby bylo lépe.
Odborníci z SOS dětských vesniček, které v jejich práci cíleně podporuje Generali Česká pojišťovna, pomáhají dětem a jejich rodinám napříč Českem. Můžete se na ně obrátit přes web.
Přečtěte si
SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu
Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší
Proč je potřeba, aby dítě vyrůstalo v láskyplném prostředí
nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“
Láskyplné prostředí není definované dokonalostí, luxusem ani vyplněné neustálým úsměvem. Jde o bezpečný prostor, kde se dítě cítí respektované a milované. Místo, kde může být samo sebou, i když je zrovna smutné, vzteklé nebo dělá chyby.
„Láskyplné prostředí neznamená, že dítě necháme dělat, co chce. Pracujeme s předpokladem, že pro zdravý vývoj dítěte jsou důležité jasně vymezené hranice, jejichž pevnost dítě samozřejmě testuje. Rodič by je měl zvládnout udržet bez použití násilí a křiku,” vysvětluje Jindra Šalátová, psycholožka a výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.
Na koho se obrátit
SOS dětské vesničky v současné době poskytují pomoc dětem a jejich rodinám prostřednictvím 25 poboček, které se nacházejí v osmi krajích České republiky. Můžete se na ně obrátit skrze web nebo infolinku 233 335 452.
V prvních letech života si dítě utváří představu o světě. Zda je bezpečný, jestli jsou lidé důvěryhodní a jestli ono samo za něco stojí.
Je prokázané, že děti, které zažívají láskyplné vztahy:
I malé kroky mohou mít velký dopad. Zde je několik tipů, jak vytvořit láskyplné prostředí, které můžete snadno začlenit do každodenního života:
„Výchova s respektem, klidem a láskou není o ustupování. Je o trpělivém budování vztahu, který dítěti umožní vyrůst ve vyrovnaného, empatického a sebevědomého člověka,” doplňuje Jindra Šalátová.
Ne každé dítě má to štěstí vyrůstat v láskyplné rodině. Generali Česká pojišťovna proto cíleně podporuje neziskovou organizaci SOS dětské vesničky. Jejich odbornice pomáhají dětem vyrůstat v bezpečném a stabilním prostředí. A to navzdory náročným životním okolnostem, kterým zrovna čelí. Pokud vás zajímá víc, můžete se na organizaci obrátit na webu.
Přečtěte si:
SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu
Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší
nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“