Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

Dokázali byste si vybavit vzpomínku z doby, kdy vám bylo šest měsíců? Pravděpodobně ne. A přesto se právě v raném dětství začíná formovat to, kým jsme dnes. Už v prvních letech života se utváří náš vztah ke světu – jestli věříme ostatním, dokážeme se na ně spolehnout a zda se cítíme hodni lásky.

Co je vlastně rané trauma?

Rané trauma je výraz pro silně negativní zážitek nebo situaci, kterou dítě opakovaně zažívá už v nejútlejším věku – někdy dokonce ještě před narozením. Jde o chvíle, které jsou pro dítě bolestivé, ohrožující nebo matoucí a které nemá šanci samo zvládnout.

Vědecké studie i zkušenosti odborníků potvrzují, že zážitky z raného dětství (nebo dokonce z prenatálního období) mají zásadní vliv na vývoj mozku, chování i duševní zdraví. Dítě si tyto situace většinou nevybaví vědomě, přesto zůstávají zapsané v jeho podvědomí a mohou se projevit až mnohem později – třeba jako úzkosti, potíže ve vztazích nebo náchylnost k závislostem.

„Velká část traumat, se kterými se v praxi setkáváme, vzniká v době, kdy dítě ještě nedokáže mluvit nebo si později tyto zážitky vědomě vybavit. V podvědomí ale zůstávají. Takové děti jsou pak častěji ohrožené psychickými potížemi, závislostmi nebo nezdravými vztahy,“ upozorňuje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.

Generali Česká pojišťovna

Většina Čechů pojem rané trauma nezná

Ačkoliv může mít rané trauma zásadní dopad na vývoj člověka, povědomí o něm je v Česku stále nízké. Správně ho dokázala popsat jen pětina lidí. Víc než 60 % respondentů uvedlo, že tento pojem nikdy neslyšeli. Vyplývá to z průzkumu Generali České pojišťovny, která se s SOS vesničkami spojila v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net.

„Je vidět, že veřejnost se v problematice často neorientuje, a právě proto je důležité o ní víc mluvit. S SOS vesničkami nás spojuje přesvědčení, že každé dítě potřebuje bezpečí a laskavou péči. Naši spolupráci vnímáme jako příležitost podpořit organizaci, která dlouhodobě pomáhá tam, kde je to nejvíc potřeba,” říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny.

 

Téměř třetina Čechů věří, že rané trauma hrozí pouze týraným a zneužívaným dětem.

Data z průzkumu: Co může trauma způsobit?

Spouštěčem raného traumatu mohou být závažné události, jako je fyzické či psychické násilí, zneužívání, ztráta blízké osoby nebo například uvěznění rodiče. Někdy jde o dlouhodobé zanedbávání základních potřeb dítěte – když nikdo nereaguje na jeho pláč, nemluví s ním, nechová ho nebo mu nedává pocit bezpečí a přijetí.

Trauma ale může způsobit i opuštění dítěte matkou (například v porodnici) nebo odebrání z rodiny.

Podle průzkumu Generali České se téměř třetina Čechů mylně domnívá, že rané trauma hrozí jen dětem, které byly týrány nebo zneužívány.

Průzkum rané trauma„Ve skutečnosti mohou v dětech zanechat hlubokou stopu i jiné situace, jako například přetahování se o děti ze strany rodičů při komplikovaném rozvodu nebo závažná nemoc blízkého člena rodiny. Rané trauma se netýká jen těch nejkřiklavějších případů, kdy bylo dítě týráno nebo zneužíváno, ale bohužel mnohem širší skupiny dětí než si většina lidí uvědomuje,” doplňuje Šalátová.

Šíříme osvětu o raném traumatu

Rané trauma se neprojevuje navenek hned – jeho následky se často projeví až po letech. Právě proto je důležité o něm mluvit, vzdělávat veřejnost a posilovat včasnou pomoc rodinám, které ji potřebují. Cílem společné iniciativy Generali České pojišťovny a SOS dětských vesniček je pomoci během pěti let až 5 000 dětí.

Přečtěte si: 

SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu

nebo si poslechněte podcasty: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

H. Kuncová, T. Pergnerová: „Ne každé dítě zvládne střídavou péči.“

26.09.2025

Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže

Nejlépe si změn v chování dítěte obvykle všimnou jeho rodiče, protože ho znají nejdůvěrněji. Pokud ale změny přetrvávají delší dobu (např. měsíc a déle) a podpora rodiny nestačí, je vhodné vyhledat odborníka. 

Psycholog – první zastávka pro rodiče i děti 

Nejčastěji se rodiny obracejí nejprve na psychologa. Pomocí rozhovoru s rodiči a vyšetření dítěte dokáže pojmenovat problém a navrhnout řešení. Někdy postačí doporučení pro rodiče, jindy doporučí návštěvu dalšího odborníka. 

„Psycholog dokáže na dítě nahlížet s odstupem a porovnat jeho vývoj s ostatními vrstevníky. Rodiče mají zase výhodu v tom, že své dítě znají dlouhodobě a v různých prostředích. Ve většině případech pomůže to, když se oba pohledy propojí,“ vysvětluje Peter Pöthe, dětský psycholog a psychiatr. 

Pokud je to potřeba, psycholog vás může odkázat na klinického psychologa, který se více věnuje diagnostice poruch, nebo na speciálního pedagoga, pokud jde o potíže s učením

Generali Česká pojišťovna

Psychiatr – když je třeba léčba 

Psychiatr je lékař, který se specializuje na duševní zdraví. Stejně jako klinický psycholog dokáže diagnostikovat poruchy, ale navíc může předepisovat léky. V situacích, kdy samotná terapie nestačí, je právě psychiatr tím, kdo navrhne vhodnou léčbu a pomůže překlenout náročné období. 

Psychoterapeut – dlouhodobá podpora 

Psychoterapeutem může být psycholog nebo psychiatr, který absolvoval terapeutický výcvik. Cílem psychoterapie je zlepšit psychický stav dítěte a posílit jeho vztahy s okolím. U dětí se často využívá hra nebo jiné kreativní techniky, aby setkání probíhala přirozeně a bez stresu. 

Psychoterapie je většinou dlouhodobější proces, který trvá měsíce, někdy i roky. U dětí se přitom klade důraz na bezpečí, hravost a přirozenost celého setkávání. 

 

Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.

Specializované organizace  

Pomoc nemusíte hledat jen u odborníků v ordinaci. Možné je se obrátit i na specializované organizace. Jednou z nich je nezisková organizace SOS dětské vesničky, které už desítky let pomáhají ohroženým dětem vyrůstat v bezpečném a stabilním prostředí.  

„Pracujeme nejen s dětmi, ale i s jejich rodiči. Cílem naší pomoci je vyřešit sociální či materiální situaci, aby děti mohly vyrůstat doma a nedošlo k jejich odebrání do náhradní péče. Poskytujeme terénní sociální služby, krizovou intervenci a pravidelnou podporu, například při hledání další odborné péče, jako jsou dětští psychologové,” říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelka z SOS dětských vesniček

Nebojte se udělat první krok 

Vyhledat pomoc není projev slabosti. Naopak to ukazuje, že rodiče naslouchají svému dítěti a chtějí mu ulevit v těžkém období. 

Přečtěte si

Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu

nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

Vyberte kategorii