Ve článku se dočtete:
Dokázali byste si vybavit vzpomínku z doby, kdy vám bylo šest měsíců? Pravděpodobně ne. A přesto se právě v raném dětství začíná formovat to, kým jsme dnes. Už v prvních letech života se utváří náš vztah ke světu – jestli věříme ostatním, dokážeme se na ně spolehnout a zda se cítíme hodni lásky.
Rané trauma je výraz pro silně negativní zážitek nebo situaci, kterou dítě opakovaně zažívá už v nejútlejším věku – někdy dokonce ještě před narozením. Jde o chvíle, které jsou pro dítě bolestivé, ohrožující nebo matoucí a které nemá šanci samo zvládnout.
Vědecké studie i zkušenosti odborníků potvrzují, že zážitky z raného dětství (nebo dokonce z prenatálního období) mají zásadní vliv na vývoj mozku, chování i duševní zdraví. Dítě si tyto situace většinou nevybaví vědomě, přesto zůstávají zapsané v jeho podvědomí a mohou se projevit až mnohem později – třeba jako úzkosti, potíže ve vztazích nebo náchylnost k závislostem.
„Velká část traumat, se kterými se v praxi setkáváme, vzniká v době, kdy dítě ještě nedokáže mluvit nebo si později tyto zážitky vědomě vybavit. V podvědomí ale zůstávají. Takové děti jsou pak častěji ohrožené psychickými potížemi, závislostmi nebo nezdravými vztahy,“ upozorňuje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.
Ačkoliv může mít rané trauma zásadní dopad na vývoj člověka, povědomí o něm je v Česku stále nízké. Správně ho dokázala popsat jen pětina lidí. Víc než 60 % respondentů uvedlo, že tento pojem nikdy neslyšeli. Vyplývá to z průzkumu Generali České pojišťovny, která se s SOS vesničkami spojila v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net.
„Je vidět, že veřejnost se v problematice často neorientuje, a právě proto je důležité o ní víc mluvit. S SOS vesničkami nás spojuje přesvědčení, že každé dítě potřebuje bezpečí a laskavou péči. Naši spolupráci vnímáme jako příležitost podpořit organizaci, která dlouhodobě pomáhá tam, kde je to nejvíc potřeba,” říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny.
Téměř třetina Čechů věří, že rané trauma hrozí pouze týraným a zneužívaným dětem.
Spouštěčem raného traumatu mohou být závažné události, jako je fyzické či psychické násilí, zneužívání, ztráta blízké osoby nebo například uvěznění rodiče. Někdy jde o dlouhodobé zanedbávání základních potřeb dítěte – když nikdo nereaguje na jeho pláč, nemluví s ním, nechová ho nebo mu nedává pocit bezpečí a přijetí.
Trauma ale může způsobit i opuštění dítěte matkou (například v porodnici) nebo odebrání z rodiny.
Podle průzkumu Generali České se téměř třetina Čechů mylně domnívá, že rané trauma hrozí jen dětem, které byly týrány nebo zneužívány.
„Ve skutečnosti mohou v dětech zanechat hlubokou stopu i jiné situace, jako například přetahování se o děti ze strany rodičů při komplikovaném rozvodu nebo závažná nemoc blízkého člena rodiny. Rané trauma se netýká jen těch nejkřiklavějších případů, kdy bylo dítě týráno nebo zneužíváno, ale bohužel mnohem širší skupiny dětí než si většina lidí uvědomuje,” doplňuje Šalátová.
Rané trauma se neprojevuje navenek hned – jeho následky se často projeví až po letech. Právě proto je důležité o něm mluvit, vzdělávat veřejnost a posilovat včasnou pomoc rodinám, které ji potřebují. Cílem společné iniciativy Generali České pojišťovny a SOS dětských vesniček je pomoci během pěti let až 5 000 dětí.
Přečtěte si:
SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu
nebo si poslechněte podcasty: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“
H. Kuncová, T. Pergnerová: „Ne každé dítě zvládne střídavou péči.“
Přestože v původním plánu bylo stěhování v září 2025, Karolíně s rodinou během přestavby přišlo do cesty několik překážek. „První komplikací bylo stavební povolení, které se výrazně zdrželo. Referenti byli bohužel velice vytížení, a i když jsme tomu šli vstříc, jak to jen šlo, například sesbíráním souhlasů od sousedů, pomohlo, až když jsem pohrozila stížností na Krajském stavebním úřadě,“ popisuje administrativní zdržení Karolína Bereščáková.
Jakmile se v červnu začalo se stavbou, objevily se zase jiné problémy. „Střecha nad stodolou bohužel nebyla ve stavu, aby se na to obytná část dala napojit. Sundali jsme ji tedy a celá stavba se nám tím prodražila asi o 800 tisíc korun,“ říká Karolína.
Spolupráci se stavební firmou si přes původní čekání Karolína pochvaluje. Průběžně také konzultuje rekonstrukci s energetikem, který jim pomohl s vyřízením dotace Oprav dům po babičce.

Bereščákovi se na období rekonstrukce nastěhovali k rodičům Karolíny. Ačkoliv se soužití Karolína zpočátku obávala, život s rodiči je harmonický. „Děti mají s prarodiči skvělý vztah. Hodně nám také pomáhá, že nám děti občas pohlídají. I přes pomoc rodičů je pro Karolínu flexibilita v práci klíčová. „Home office je pro mě velkou pomocí,“ uvádí.
V Generali České pojišťovně je flexibilita běžným benefitem. „Většina našich kolegů pracuje hybridně a běžně využívají také pružnou pracovní dobu,“ popisuje popularitu flexibilní práce Veronika Tlustošová Židková, HR Business Partner senior z Generali České pojišťovny. „Nabízíme také částečné úvazky – s rodiči během jejich rodičovské dovolené spolupracujeme na bázi dohod. Obzvláště oblíbené je placené volno na doprovod prvňáčků do školy, které každý rok využívá přes dvě stě rodičů,“ dodává.
Co je na tom všem ale nejnáročnější? Podle Karolíny jednoznačně psychické vytížení kvůli stavebním komplikacím. Podpořil ji ale partnerský vztah. „Zjistili jsme, že společně dokážeme vymyslet řešení opravdu na všechno. Manžel je pro mě velkou oporou, hlavně svým neutuchajícím humorem,“ vysvětluje.
I přes náročnou rekonstrukci Karolína hodnotí rozhodnutí koupit dům k opravě pozitivně. „Mohli jsme to tady prodat, opravit si patro u rodičů nebo koupit byt v Kolíně, ale Ohaře nám přirostly k srdci a cítíme se tu doma,“ říká.
I u rodičů se Karolína s rodinou snaží žít udržitelně. Díky životu ve městě mohli zcela omezit jízdu autem. „Všude se dopravujeme pěšky nebo na kole,“ komentuje nadšeně. Zároveň se i nadále snaží zdravě a udržitelně stravovat. Lokální ovoce a zeleninu, které měla v Ohařích k dispozici, jsou sice momentálně z ruky, ale pravidelně nakupuje na místních farmářských trzích.
Proč volit nákup lokálních potravin a jak na to? „Nákupem lokálních potravin nejen snížíte svou uhlíkovou stopu, ale podpoříte také svou komunitu a region,“ vysvětluje Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica. „Je ale potřeba si pohlídat skutečný původ potravin. Ne vše, co vypadá jako produkt z malé farmy, tím opravdu je. Produkty z celorepublikových řetězců, byť pod lákavým názvem, nebudou nikdy skutečně lokální,“ upozorňuje.

Po dokončení rekonstrukce se chce rodina Bereščákových pustit do dalších udržitelných kroků. „Chceme se zaměřit na využití šedé vody a nainstalovat nádrže na sběr dešťové vody,“ říká Karolína. Plánují také využívat solární panely, na jejichž instalaci chce využít dotaci.
Helena Továrková vysvětluje, že energii vygenerovanou solárními panely lze sdílet i napříč více domácnostmi: „Můžete přebytečnou energii z vašich panelů sdílet se sousedy, nebo naopak využít energii z těch jejich, když k instalaci nemáte prostředky. Váš energetický mix tak bude o něco zelenější.“
Přestěhuje se Karolína s rodinou zpět do zrekonstruovaného domu? Nebo je potkají další komplikace? Na další díl seriálu Geny české rodiny se můžete těšit už brzy.
Přečtěte si
Udržitelnost máme v genech: Seriál představí život 3 rodin
1. díl: Jak mladá rodina řeší rekonstrukci 120 let starého domu?