4 praktické tipy pro rodiče a pečovatele, jak pomoci dětem zvládnout trauma
Dětské emoce si zaslouží pozornost, ne bagatelizování. Zvlášť tehdy, když do jejich života vstoupí náročné události. Oporou může být obyčejný rozhovor, společná aktivita nebo jen jistota, že na své trápení nejsou samy.
Co dítěti v takových chvílích pomáhá a čemu se raději vyhnout? Přinášíme konkrétní tipy.
Naslouchejte a pojmenujte pocity
Děti v náročných situacích potřebují slyšet, že jejich pocity jsou normální a že v tom nejsou samy. Místo rad typu „nebreč, to nic není“ zkuste emoce uznat a pojmenovat. Pomoci mohou jednoduché věty jako například:
- „Vidím, že jsi smutný. Je v pořádku se tak cítit.“
- „Rozumím, že se bojíš. Jsem tu s tebou.“
- „Vypadá to, že jsi hodně rozzlobený. Pojď mi o tom říct.“
- „Máš strach? To se stává i dospělým. Zvládneme to spolu.“
„I takto krátké věty pomohou dítěti pochopit, že jsou jeho prožívané emoce v pořádku. Když navíc přiznáte, že i vy někdy cítíte strach nebo smutek, dodáte mu odvahu tyto pocity přijmout,“ říká psycholožka a ředitelka SOS vesniček, Jindra Šalátová.
Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.
Nálepky a tresty jen prohlubují bolest
Naopak velkou překážkou je, když dítě označíte za „problémové“ nebo ho dokonce za jeho chování trestáte.
„Děti, které vykazují známky traumatu, mohou vzbuzovat hněv, frustraci, únavu i beznaděj. Ať už tyto emoce vyvolává cokoliv, je důležité připomínat si, že dítě není potížista a nezlobí záměrně,“ vysvětluje Jindra Šalátová a dodává: „Nepomůže ani bagatelizování jeho pocitů nebo udělování nálepek, které jeho trápení jen prohlubují.“
Dobrým pomocníkem je pohyb a kreativita
Trauma se neusazuje pouze v hlavě, ale i v těle. Nejlepší cestou, jak dítěti ulevit, je dát mu možnost emoce vypustit ven.
- Když už je toho na tělo moc, pomůže pohyb. Krátký tanec v obýváku, skákání panáka na chodbě nebo pár minut běhu venku často pomůže.
- Zkuste si společně vzít pastelky a nechte dítě nakreslit, jak se cítí. Barvy často řeknou víc než slova.
- Skvěle fungují i jednoduchá dechová cvičení. Zkuste oblíbenou hru na „sfoukávání svíčky“. Představte si před sebou plamínek a společně pomalu vydechujte, dokud nezhasne.
Co dělat, když si nevíte rady?
Pokud se stav dítěte delší dobu nelepší, nemusíte na to být sami. V Česku jsou k dispozici bezplatné linky pomoci a podpůrné organizace:
- Krizové linky pro děti i dospělé včetně členění dle regionů naleznete v Adresáři pomoci na webových stránkách Ministerstva vnitra České republiky.
- Sdružení Cesta z krize provozuje Linku pro rodinu a školu.
- Krizové linky pro dospělé přehledně na jednom místě shrnují webové stránky Domu tří přání.
- Krizovou pomoc dospělým a základní sociální poradenství prostřednictvím telefonu, chatu a e-mailu nabízí neziskového sdružení Rodičovská linka.
- Služby a projekty neziskové organizace Nevypusť duši.
Přečtěte si
Jak děti projevují své emoce a potřeby? V každém věku jinak
