Rané trauma u dětí vzniká častěji, než si většina z nás připouští. Zatímco veřejnost běžně stále vnímá trauma především jako důsledek násilí nebo zneužívání, odborníci z praxe mají jasno: trauma se týká tisíců dětí, které zažily i méně nápadné, ale o to bolestivější situace. Podívejte se na výsledky velkého průzkumu.
Cílem tohoto průzkumu, který připravily SOS dětské vesničky ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou, bylo využít jedinečné zkušenosti sociální pracovníků či pracovnic, kteří s ohroženými dětmi denně pracují. Společně tak zmapovaly osudy více než 1 100 dětí.
Podle zkušeností sociálních pracovníků a pracovnic si rané trauma nese minimálně 7 z 10 dětí, nejčastěji kvůli ztrátě rodiče. U třetiny z nich je jeho dopad výrazný. Je ale třeba také zmínit, že skutečný počet může být ještě vyšší. Do průzkumu totiž byla zahrnuta i miminka, u kterých je zatím obtížné plný dopad traumatu jednoznačně posoudit.
Ztráta rodiče – 67 %
Problematický rodič – 54 %
Dítě v přímém ohrožení – 44 %
Pozn.: Jedno dítě mohlo zažít více typů traumatizujících zkušeností.
„Dětem, které potřebují i další odbornou pomoc, se ji snažíme vždy zajistit, ne pokaždé se to ale daří. V České republice je zásadní nedostatek odborníků z řad dětských psychologů a psychiatrů. K tomu, aby dítě docházelo k odborníkovi, je také nutná součinnost rodiče jakožto zákonného zástupce, což někdy bývá problém,” vysvětluje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.
Jak je na tom dítě s duševním zdravím?
| Bez potíží / nevím o žádných potížích | 26 % |
| Mírné potíže, zvládáme je v rámci naší spolupráce | 26 % |
| Potřebuje odbornou péči, dostává ji | 21 % |
| Potřebuje odbornou péči, nedostává ji | 11 % |
| Nemám dostatek informací | 16 % |
Sociální pracovníci a pracovnice si všímají příznaků duševních potíží u téměř poloviny (48 %) dětí, se kterými jsou v kontaktu. Mezi nejčastěji pozorované známky duševní nepohody patří výkyvy nálad, ztráta kontroly nad emocemi a sklony k izolaci.
| Časté změny nálad | 22 % |
| Ztráta kontroly nad emocemi | 20 % |
| Sklony k izolaci | 15 % |
| Nadměrná úzkost, strach | 15 % |
| Dlouhodobě smutná nálada, apatie | 11 % |
| Problémy se spánkem | 9 % |
| Sebepoškozování | 4 % |
| Poruchy příjmu potravy | 3 % |
| Silné pocity beznaděje, myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu | 2 % |
| Halucinace, bludy | 1 % |
| Nepozoruji žádné z uvedených projevů | 52 % |
Pozn.: Jedno dítě mohlo zažít více typů traumatických zkušeností.
„Psychická nepohoda u dětí se může projevovat celou řadou změn v chování. Kromě již uvedených stojí za zmínku například i regresivní chování nebo ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity. Čím včasněji jsou tyto varovné signály rozpoznány, tím větší šance je na efektivní pomoc a prevenci závažnějších problémů. Zároveň je důležité zmínit, že jednotlivé projevy nemusí vždy signalizovat vážný problém. Pokud však přetrvávají delší dobu nebo se zhoršují, je vhodné konzultovat situaci s odborníkem,” doplňuje Jindra Šalátová.
Odborníci z SOS dětských vesniček, které v jejich práci cíleně podporuje Generali Česká pojišťovna, pomáhají dětem a jejich rodinám napříč Českem. Můžete se na ně obrátit přes webovou stránku.
Přečtěte si
Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší
nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“
Annu s Johanem čeká velká životní změna – chystají se na stavbu vlastního domu. Té ale předchází dlouhé jednání s úřady. Vybrali si totiž pozemek ve svahu u lesa. „Celý projekt jsme museli posunout, jelikož jsme při projektování zasadili stavbu příliš blízko lesa,“ popisuje současnou situaci mladý pár.
Přestože je práce na projektu kvůli pozemku komplikovaná, naději neztrácejí. „Úřady často určují, kde se může stavět, ale je to náš vysněný pozemek. Chceme tedy najít nějaký kompromis,“ říkají. Pokud vše půjde podle plánu a upravený projekt úřady schválí, příští rok by mohli začít s prvními úpravami pozemku.
I přes náročnější cestu se mladý pár na život v domě těší a už teď má velké plány. Přestože zatím stále žijí v bytě, na budoucí zahradě už pilně pracují.

Co je nejvhodnější pěstovat na českých zahradách? Radí zahradní architektka Hana Dvorská. „Mezi vhodné jedlé keře patří maliníky, josty nebo rybíz. Určitě doporučuji podívat se také na vyšlechtěné odrůdy stromů, například broskvoní nebo jabloní, které jsou odolné proti pozdním mrazíkům. Existují i menší sloupovité stromy. Ty jsou skvělou volbou pro menší zahrady,“ uvádí.
Anna s Johanem už zasadili ovocné stromy a keře. Začali také experimentovat s teplomilnými rostlinami, které se díky oteplování dají stále častěji pěstovat i u nás, například fíky. Nasbírané plody pak chtějí zpracovávat třeba do sirupů nebo džemů. „Z hlediska udržitelnosti je pro nás důležité být co nejvíce soběstační. Chceme být schopní vlastními silami vyrábět a vypěstovat toho co nejvíc,“ vysvětluje Anna.
Ani po finanční stránce není stavba domu pro mladý pár jednoduchá. Anna s Johanem musejí skloubit placení nájmu s přípravami na vlastní bydlení. Přestože mají naspořeno a snaží se neutrácet za zbytečnosti, bez hypotéky se pravděpodobně neobejdou.
Jak se připravit na pořízení vlastního bydlení? Petr Mederly z Generali Investments připomíná, čím by měl každý začít. „Prvním krokem je vždy dostatečná finanční rezerva. Ta se odvíjí od toho, za jak dlouho si chcete nemovitost pořizovat,“ popisuje a dodává: „Určitě doporučuji finanční možnosti probrat s odborníkem, který vám pomůže vaše finanční prostředky co nejlépe využít.“
Nedílnou součástí udržitelného života je pro Annu také způsob, jakým se obléká. Nejraději nakupuje oblečení z druhé ruky. Pokud pořizuje nové kousky, snaží se místo velkých řetězců podporovat místní prodejce a návrháře.

Co jsou principy udržitelného nákupu oblečení? Radí Helena Továrková z Nadace Veronica. „Nejjednodušší rada zní: nakupovat co nejméně. Určitě stojí za to podporovat také lokální značky, protože máte mnohem větší kontrolu nad tím, z jakého materiálu oděvy jsou nebo kdo je šil. Dobrou volbou jsou také přírodní materiály. Po skončení životnosti oděvu se dají dále zpracovat nebo se přirozeně rozloží. Naopak oblečení z polyesteru často uvolňuje do prostředí mikroplasty a obtížně se recykluje,“ popisuje.
V rámci videoprojektu Geny české rodiny měli Johan a Anna příležitost svůj způsob života více reflektovat a uvědomit si, kde mohou dělat věci jinak. „Promítlo se to třeba do cestování. Letos jsme jeli na dovolenou do Polska a místo auta nebo letadla jsme zvolili cestu vlakem. Strávili jsme tam deset hodin. A vlastně jsme si to užili,“ komentuje zážitek mladý pár.
Oba také doufají, že jejich způsob života může ostatní mladé lidi inspirovat. „Nemusíme být dokonalí. I malá změna může ve výsledku udělat hodně,“ uzavírá Anna.
Přečtěte si
Chcete žít udržitelně? Inspirujte se mladým párem ze Zlína
Jak na udržitelný přístup k financím