Rané trauma u dětí vzniká častěji, než si většina z nás připouští. Zatímco veřejnost běžně stále vnímá trauma především jako důsledek násilí nebo zneužívání, odborníci z praxe mají jasno: trauma se týká tisíců dětí, které zažily i méně nápadné, ale o to bolestivější situace. Podívejte se na výsledky velkého průzkumu.
Cílem tohoto průzkumu, který připravily SOS dětské vesničky ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou, bylo využít jedinečné zkušenosti sociální pracovníků či pracovnic, kteří s ohroženými dětmi denně pracují. Společně tak zmapovaly osudy více než 1 100 dětí.
Podle zkušeností sociálních pracovníků a pracovnic si rané trauma nese minimálně 7 z 10 dětí, nejčastěji kvůli ztrátě rodiče. U třetiny z nich je jeho dopad výrazný. Je ale třeba také zmínit, že skutečný počet může být ještě vyšší. Do průzkumu totiž byla zahrnuta i miminka, u kterých je zatím obtížné plný dopad traumatu jednoznačně posoudit.
Ztráta rodiče – 67 %
Problematický rodič – 54 %
Dítě v přímém ohrožení – 44 %
Pozn.: Jedno dítě mohlo zažít více typů traumatizujících zkušeností.
„Dětem, které potřebují i další odbornou pomoc, se ji snažíme vždy zajistit, ne pokaždé se to ale daří. V České republice je zásadní nedostatek odborníků z řad dětských psychologů a psychiatrů. K tomu, aby dítě docházelo k odborníkovi, je také nutná součinnost rodiče jakožto zákonného zástupce, což někdy bývá problém,” vysvětluje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.
Jak je na tom dítě s duševním zdravím?
Bez potíží / nevím o žádných potížích | 26 % |
Mírné potíže, zvládáme je v rámci naší spolupráce | 26 % |
Potřebuje odbornou péči, dostává ji | 21 % |
Potřebuje odbornou péči, nedostává ji | 11 % |
Nemám dostatek informací | 16 % |
Sociální pracovníci a pracovnice si všímají příznaků duševních potíží u téměř poloviny (48 %) dětí, se kterými jsou v kontaktu. Mezi nejčastěji pozorované známky duševní nepohody patří výkyvy nálad, ztráta kontroly nad emocemi a sklony k izolaci.
Časté změny nálad | 22 % |
Ztráta kontroly nad emocemi | 20 % |
Sklony k izolaci | 15 % |
Nadměrná úzkost, strach | 15 % |
Dlouhodobě smutná nálada, apatie | 11 % |
Problémy se spánkem | 9 % |
Sebepoškozování | 4 % |
Poruchy příjmu potravy | 3 % |
Silné pocity beznaděje, myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu | 2 % |
Halucinace, bludy | 1 % |
Nepozoruji žádné z uvedených projevů | 52 % |
Pozn.: Jedno dítě mohlo zažít více typů traumatických zkušeností.
„Psychická nepohoda u dětí se může projevovat celou řadou změn v chování. Kromě již uvedených stojí za zmínku například i regresivní chování nebo ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity. Čím včasněji jsou tyto varovné signály rozpoznány, tím větší šance je na efektivní pomoc a prevenci závažnějších problémů. Zároveň je důležité zmínit, že jednotlivé projevy nemusí vždy signalizovat vážný problém. Pokud však přetrvávají delší dobu nebo se zhoršují, je vhodné konzultovat situaci s odborníkem,” doplňuje Jindra Šalátová.
Odborníci z SOS dětských vesniček, které v jejich práci cíleně podporuje Generali Česká pojišťovna, pomáhají dětem a jejich rodinám napříč Českem. Můžete se na ně obrátit přes webovou stránku.
Přečtěte si
Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší
nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“
Nejlépe si změn v chování dítěte obvykle všimnou jeho rodiče, protože ho znají nejdůvěrněji. Pokud ale změny přetrvávají delší dobu (např. měsíc a déle) a podpora rodiny nestačí, je vhodné vyhledat odborníka.
Nejčastěji se rodiny obracejí nejprve na psychologa. Pomocí rozhovoru s rodiči a vyšetření dítěte dokáže pojmenovat problém a navrhnout řešení. Někdy postačí doporučení pro rodiče, jindy doporučí návštěvu dalšího odborníka.
„Psycholog dokáže na dítě nahlížet s odstupem a porovnat jeho vývoj s ostatními vrstevníky. Rodiče mají zase výhodu v tom, že své dítě znají dlouhodobě a v různých prostředích. Ve většině případech pomůže to, když se oba pohledy propojí,“ vysvětluje Peter Pöthe, dětský psycholog a psychiatr.
Pokud je to potřeba, psycholog vás může odkázat na klinického psychologa, který se více věnuje diagnostice poruch, nebo na speciálního pedagoga, pokud jde o potíže s učením.
Psychiatr je lékař, který se specializuje na duševní zdraví. Stejně jako klinický psycholog dokáže diagnostikovat poruchy, ale navíc může předepisovat léky. V situacích, kdy samotná terapie nestačí, je právě psychiatr tím, kdo navrhne vhodnou léčbu a pomůže překlenout náročné období.
Psychoterapeutem může být psycholog nebo psychiatr, který absolvoval terapeutický výcvik. Cílem psychoterapie je zlepšit psychický stav dítěte a posílit jeho vztahy s okolím. U dětí se často využívá hra nebo jiné kreativní techniky, aby setkání probíhala přirozeně a bez stresu.
Psychoterapie je většinou dlouhodobější proces, který trvá měsíce, někdy i roky. U dětí se přitom klade důraz na bezpečí, hravost a přirozenost celého setkávání.
Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.
Pomoc nemusíte hledat jen u odborníků v ordinaci. Možné je se obrátit i na specializované organizace. Jednou z nich je nezisková organizace SOS dětské vesničky, které už desítky let pomáhají ohroženým dětem vyrůstat v bezpečném a stabilním prostředí.
„Pracujeme nejen s dětmi, ale i s jejich rodiči. Cílem naší pomoci je vyřešit sociální či materiální situaci, aby děti mohly vyrůstat doma a nedošlo k jejich odebrání do náhradní péče. Poskytujeme terénní sociální služby, krizovou intervenci a pravidelnou podporu, například při hledání další odborné péče, jako jsou dětští psychologové,” říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelka z SOS dětských vesniček.
Vyhledat pomoc není projev slabosti. Naopak to ukazuje, že rodiče naslouchají svému dítěti a chtějí mu ulevit v těžkém období.
Přečtěte si
Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič
Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší
SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu
nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“