Rané trauma očima odborníků: Co říkají data z praxe

Rané trauma u dětí vzniká častěji, než si většina z nás připouští. Zatímco veřejnost běžně stále vnímá trauma především jako důsledek násilí nebo zneužívání, odborníci z praxe mají jasno: trauma se týká tisíců dětí, které zažily i méně nápadné, ale o to bolestivější situace. Podívejte se na výsledky velkého průzkumu.

Cílem tohoto průzkumu, který připravily SOS dětské vesničky ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou, bylo využít jedinečné zkušenosti sociální pracovníků či pracovnic, kteří s ohroženými dětmi denně pracují. Společně tak zmapovaly osudy více než 1 100 dětí.

Nejméně 7 z 10 dětí v péči SOS vesniček je ovlivněno traumatickými zkušenostmi                                   

Podle zkušeností sociálních pracovníků a pracovnic si rané trauma nese minimálně 7 z 10 dětí, nejčastěji kvůli ztrátě rodiče. U třetiny z nich je jeho dopad výrazný. Je ale třeba také zmínit, že skutečný počet může být ještě vyšší. Do průzkumu totiž byla zahrnuta i miminka, u kterých je zatím obtížné plný dopad traumatu jednoznačně posoudit.

 

Prožilo dítě něco, co mu mohlo způsobit trauma?

Ztráta rodiče – 67 %

  • Rozvod či rozchod rodičů – 42 %
  • Jeden nebo oba rodiče se o dítě nezajímají – 38 %
  • Úmrtí rodiče nebo blízké osoby – 12 %
  • Matka odložila dítě v porodnici – 4 %

Problematický rodič – 54 %

  • Rodič závislý na alkoholu či drogách – 38 %
  • Prenatální trauma – matka užívala návykové látky v těhotenství, zažila násilí nebo abnormální stres – 29 %
  • Rodič ve výkonu trestu – 4 %
  • Psychiatrické onemocnění rodiče – 1 %

Dítě v přímém ohrožení – 44 %

  • Dlouhodobé nebo opakované zásadní zanedbání péče – 32 %
  • Vyloučená lokalita, nevhodné životní podmínky – 32 %
  • Domácí násilí (dítě jako svědek, ne přímý účastník) – 18 %
  • Domácí násilí, fyzické týrání – 7 %
  • Psychické týrání – 7 %
  • Sexuální zneužívání – 1 %

Pozn.: Jedno dítě mohlo zažít více typů traumatizujících zkušeností.

Pomoc odborníka na duševní zdraví potřebuje třetina dětí 

„Dětem, které potřebují i další odbornou pomoc, se ji snažíme vždy zajistit, ne pokaždé se to ale daří. V České republice je zásadní nedostatek odborníků z řad dětských psychologů a psychiatrů. K tomu, aby dítě docházelo k odborníkovi, je také nutná součinnost rodiče jakožto zákonného zástupce, což někdy bývá problém,” vysvětluje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.

 

Jak je na tom dítě s duševním zdravím?

Bez potíží / nevím o žádných potížích 26 %
Mírné potíže, zvládáme je v rámci naší spolupráce 26 %
Potřebuje odbornou péči, dostává ji 21 %
Potřebuje odbornou péči, nedostává ji 11 %
Nemám dostatek informací 16 %
 

Příznaky duševních potíží má téměř polovina dětí

Sociální pracovníci a pracovnice si všímají příznaků duševních potíží u téměř poloviny (48 %) dětí, se kterými jsou v kontaktu. Mezi nejčastěji pozorované známky duševní nepohody patří výkyvy nálad, ztráta kontroly nad emocemi a sklony k izolaci.

 

Pozorujete u dítěte projevy, které by mohly naznačovat duševní onemocnění nebo psychickou nepohodu?

Časté změny nálad 22 %
Ztráta kontroly nad emocemi 20 %
Sklony k izolaci 15 %
Nadměrná úzkost, strach 15 %
Dlouhodobě smutná nálada, apatie 11 %
Problémy se spánkem 9 %
Sebepoškozování 4 %
Poruchy příjmu potravy 3 %
Silné pocity beznaděje, myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu 2 %
Halucinace, bludy 1 %
Nepozoruji žádné z uvedených projevů 52 %

Pozn.: Jedno dítě mohlo zažít více typů traumatických zkušeností.

„Psychická nepohoda u dětí se může projevovat celou řadou změn v chování. Kromě již uvedených stojí za zmínku například i regresivní chování nebo ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity. Čím včasněji jsou tyto varovné signály rozpoznány, tím větší šance je na efektivní pomoc a prevenci závažnějších problémů. Zároveň je důležité zmínit, že jednotlivé projevy nemusí vždy signalizovat vážný problém. Pokud však přetrvávají delší dobu nebo se zhoršují, je vhodné konzultovat situaci s odborníkem,” doplňuje Jindra Šalátová.

SOS dětské vesničky

Odborníci z SOS dětských vesniček, které v jejich práci cíleně podporuje Generali Česká pojišťovna, pomáhají dětem a jejich rodinám napříč Českem. Můžete se na ně obrátit přes webovou stránku

Přečtěte si

Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

05.12.2025

Velká pětka: Pět kroků, které pomáhají dětem k důvěře

Co je Velká pětka 

Velká pětka stojí na pěti jednoduchých krocích – reaguj, zapoj, uvolni, hraj si a mluv. Možná to zní obyčejně, ale právě tyto malé věci mají pro děti obrovskou sílu. Pro vytváření vazeb v mozku dítěte je klíčové, aby bylo v kontaktu s dospělým, který o něj pečuje a reaguje na jeho potřeby. To, co dítě každý den zažívá, doslova formuje jeho mozek. Zvlášť v raném věku, kdy je pečující osoba pro dítě nejdůležitějším zdrojem bezpečí, podpory a jistoty

Metodu Velké pětky využívají sociální pracovnice a pracovníci z SOS dětských vesniček, které ji jako první v Česku zapojili do práce s rodinami v krizi. „S Velkou pětkou pracujeme na více úrovních: podporujeme ohrožené děti při zotavování z traumatu, pomáháme dětem v klientských rodinách rozvíjet pozitivní a žádoucí chování a zároveň podporujeme i rodiče v budování bezpečného a laskavého vztahu,“ popisuje vedoucí sociální pracovnice z SOS vesniček Soňa Kolářová, která se na metodu specializuje. 

 

Metodu Velké pětky dlouhodobě podporuje Generali Česká pojišťovna v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net. Společně se SOS dětskými vesničkami ji rozvíjí už v 17 lokalitách po celém Česku. Cílem je během pěti let pomoci až 5 000 dětem a rodinám, které potřebují novou šanci začít znovu – s důvěrou, stabilitou a pocitem, že nejsou samy. 

„V rámci naší podpory se zaměřujeme hlavně na nejmenší děti, kojence a předškoláky, kterým hrozí odloučení od rodiny nebo postrádají jisté pouto s blízkým dospělým. Cílem je pomoci jim i jejich rodičům posílit vztah, který přináší pocit bezpečí a stability,“ říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny

Generali Česká pojišťovna

Pět kroků Velké pětky 

  1. Reaguj: Dospělý si všímá signálů dítěte a klidně na ně odpovídá, aby dítě cítilo, že v tom není samo. Předvídatelná reakce pomáhá nervovému systému dítěte znovu najít pocit bezpečí. 
  2. Zapoj: Oční kontakt, společná aktivita nebo jemný dotek vytvářejí propojení, které dítě uklidňuje. Díky tomuto zapojení dítě cítí, že je pro dospělého důležité a že mu může důvěřovat. 
  3. Uvolni: Napětí v těle může pomoci uvolnit pomalejší tempo, dech nebo jednoduchý uklidňující rituál. Dítě se díky tomu postupně vrací k sobě a cítí větší jistotu. 
  4. Hraj si: Hra pomáhá dětem zpracovat emoce a zažít radost i úlevu. Zároveň posiluje vztah s dospělým a dává prostor pro spontánní kontakt. 
  5. Mluv: Jednoduché a pravdivé pojmenování pocitů pomáhá dítěti porozumět tomu, co prožívá. Dospělý tím ukazuje, že emoce dítěte jsou přijímané a že o nich lze bezpečně mluvit. 

Velká pětka není určena jen odborníkům nebo rodinám v náročné situaci. Její principy může využít každý, kdo chce posílit blízkost, lépe porozumět emocím svým i emocím svých dětí a vytvářet doma prostředí plné přijetí a klidu. Zdravé vztahy vznikají v každodenních drobných okamžicích a Velká pětka ukazuje, jak je krok za krokem budovat. 

Přečtěte si

Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže

Jak děti projevují své emoce a potřeby? V každém věku jinak

Rané trauma očima odborníků: Co říkají data z praxe

Jak učitel pozná rané trauma u dítěte? 4 praktické tipy

Vyberte kategorii