Rané trauma očima odborníků: Co říkají data z praxe

Rané trauma u dětí vzniká častěji, než si většina z nás připouští. Zatímco veřejnost běžně stále vnímá trauma především jako důsledek násilí nebo zneužívání, odborníci z praxe mají jasno: trauma se týká tisíců dětí, které zažily i méně nápadné, ale o to bolestivější situace. Podívejte se na výsledky velkého průzkumu.

Cílem tohoto průzkumu, který připravily SOS dětské vesničky ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou, bylo využít jedinečné zkušenosti sociální pracovníků či pracovnic, kteří s ohroženými dětmi denně pracují. Společně tak zmapovaly osudy více než 1 100 dětí.

Nejméně 7 z 10 dětí v péči SOS vesniček je ovlivněno traumatickými zkušenostmi                                   

Podle zkušeností sociálních pracovníků a pracovnic si rané trauma nese minimálně 7 z 10 dětí, nejčastěji kvůli ztrátě rodiče. U třetiny z nich je jeho dopad výrazný. Je ale třeba také zmínit, že skutečný počet může být ještě vyšší. Do průzkumu totiž byla zahrnuta i miminka, u kterých je zatím obtížné plný dopad traumatu jednoznačně posoudit.

 

Prožilo dítě něco, co mu mohlo způsobit trauma?

Ztráta rodiče – 67 %

  • Rozvod či rozchod rodičů – 42 %
  • Jeden nebo oba rodiče se o dítě nezajímají – 38 %
  • Úmrtí rodiče nebo blízké osoby – 12 %
  • Matka odložila dítě v porodnici – 4 %

Problematický rodič – 54 %

  • Rodič závislý na alkoholu či drogách – 38 %
  • Prenatální trauma – matka užívala návykové látky v těhotenství, zažila násilí nebo abnormální stres – 29 %
  • Rodič ve výkonu trestu – 4 %
  • Psychiatrické onemocnění rodiče – 1 %

Dítě v přímém ohrožení – 44 %

  • Dlouhodobé nebo opakované zásadní zanedbání péče – 32 %
  • Vyloučená lokalita, nevhodné životní podmínky – 32 %
  • Domácí násilí (dítě jako svědek, ne přímý účastník) – 18 %
  • Domácí násilí, fyzické týrání – 7 %
  • Psychické týrání – 7 %
  • Sexuální zneužívání – 1 %

Pozn.: Jedno dítě mohlo zažít více typů traumatizujících zkušeností.

Pomoc odborníka na duševní zdraví potřebuje třetina dětí 

„Dětem, které potřebují i další odbornou pomoc, se ji snažíme vždy zajistit, ne pokaždé se to ale daří. V České republice je zásadní nedostatek odborníků z řad dětských psychologů a psychiatrů. K tomu, aby dítě docházelo k odborníkovi, je také nutná součinnost rodiče jakožto zákonného zástupce, což někdy bývá problém,” vysvětluje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.

 

Jak je na tom dítě s duševním zdravím?

Bez potíží / nevím o žádných potížích 26 %
Mírné potíže, zvládáme je v rámci naší spolupráce 26 %
Potřebuje odbornou péči, dostává ji 21 %
Potřebuje odbornou péči, nedostává ji 11 %
Nemám dostatek informací 16 %
 

Příznaky duševních potíží má téměř polovina dětí

Sociální pracovníci a pracovnice si všímají příznaků duševních potíží u téměř poloviny (48 %) dětí, se kterými jsou v kontaktu. Mezi nejčastěji pozorované známky duševní nepohody patří výkyvy nálad, ztráta kontroly nad emocemi a sklony k izolaci.

 

Pozorujete u dítěte projevy, které by mohly naznačovat duševní onemocnění nebo psychickou nepohodu?

Časté změny nálad 22 %
Ztráta kontroly nad emocemi 20 %
Sklony k izolaci 15 %
Nadměrná úzkost, strach 15 %
Dlouhodobě smutná nálada, apatie 11 %
Problémy se spánkem 9 %
Sebepoškozování 4 %
Poruchy příjmu potravy 3 %
Silné pocity beznaděje, myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu 2 %
Halucinace, bludy 1 %
Nepozoruji žádné z uvedených projevů 52 %

Pozn.: Jedno dítě mohlo zažít více typů traumatických zkušeností.

„Psychická nepohoda u dětí se může projevovat celou řadou změn v chování. Kromě již uvedených stojí za zmínku například i regresivní chování nebo ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity. Čím včasněji jsou tyto varovné signály rozpoznány, tím větší šance je na efektivní pomoc a prevenci závažnějších problémů. Zároveň je důležité zmínit, že jednotlivé projevy nemusí vždy signalizovat vážný problém. Pokud však přetrvávají delší dobu nebo se zhoršují, je vhodné konzultovat situaci s odborníkem,” doplňuje Jindra Šalátová.

SOS dětské vesničky

Odborníci z SOS dětských vesniček, které v jejich práci cíleně podporuje Generali Česká pojišťovna, pomáhají dětem a jejich rodinám napříč Českem. Můžete se na ně obrátit přes webovou stránku

Přečtěte si

Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

26.09.2025

Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže

Nejlépe si změn v chování dítěte obvykle všimnou jeho rodiče, protože ho znají nejdůvěrněji. Pokud ale změny přetrvávají delší dobu (např. měsíc a déle) a podpora rodiny nestačí, je vhodné vyhledat odborníka. 

Psycholog – první zastávka pro rodiče i děti 

Nejčastěji se rodiny obracejí nejprve na psychologa. Pomocí rozhovoru s rodiči a vyšetření dítěte dokáže pojmenovat problém a navrhnout řešení. Někdy postačí doporučení pro rodiče, jindy doporučí návštěvu dalšího odborníka. 

„Psycholog dokáže na dítě nahlížet s odstupem a porovnat jeho vývoj s ostatními vrstevníky. Rodiče mají zase výhodu v tom, že své dítě znají dlouhodobě a v různých prostředích. Ve většině případech pomůže to, když se oba pohledy propojí,“ vysvětluje Peter Pöthe, dětský psycholog a psychiatr. 

Pokud je to potřeba, psycholog vás může odkázat na klinického psychologa, který se více věnuje diagnostice poruch, nebo na speciálního pedagoga, pokud jde o potíže s učením

Generali Česká pojišťovna

Psychiatr – když je třeba léčba 

Psychiatr je lékař, který se specializuje na duševní zdraví. Stejně jako klinický psycholog dokáže diagnostikovat poruchy, ale navíc může předepisovat léky. V situacích, kdy samotná terapie nestačí, je právě psychiatr tím, kdo navrhne vhodnou léčbu a pomůže překlenout náročné období. 

Psychoterapeut – dlouhodobá podpora 

Psychoterapeutem může být psycholog nebo psychiatr, který absolvoval terapeutický výcvik. Cílem psychoterapie je zlepšit psychický stav dítěte a posílit jeho vztahy s okolím. U dětí se často využívá hra nebo jiné kreativní techniky, aby setkání probíhala přirozeně a bez stresu. 

Psychoterapie je většinou dlouhodobější proces, který trvá měsíce, někdy i roky. U dětí se přitom klade důraz na bezpečí, hravost a přirozenost celého setkávání. 

 

Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.

Specializované organizace  

Pomoc nemusíte hledat jen u odborníků v ordinaci. Možné je se obrátit i na specializované organizace. Jednou z nich je nezisková organizace SOS dětské vesničky, které už desítky let pomáhají ohroženým dětem vyrůstat v bezpečném a stabilním prostředí.  

„Pracujeme nejen s dětmi, ale i s jejich rodiči. Cílem naší pomoci je vyřešit sociální či materiální situaci, aby děti mohly vyrůstat doma a nedošlo k jejich odebrání do náhradní péče. Poskytujeme terénní sociální služby, krizovou intervenci a pravidelnou podporu, například při hledání další odborné péče, jako jsou dětští psychologové,” říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelka z SOS dětských vesniček

Nebojte se udělat první krok 

Vyhledat pomoc není projev slabosti. Naopak to ukazuje, že rodiče naslouchají svému dítěti a chtějí mu ulevit v těžkém období. 

Přečtěte si

Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu

nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

Vyberte kategorii