Ještě před několika málo desítkami let používali mladí lidé ke spoření klasické prasátko. Prarodiče jim tajně dávali do kapes pár mincí a vnoučata si je pak jednu po druhé házela úzkým otvorem do pokladničky. Někdy si děti šetřily na hračku, po které dlouho toužily, jindy si jednoduše odkládaly malou sumu do budoucna. S příchodem digitalizace se vše změnilo a střepy z rozbitého prasátka na podlaze už jsou jen vzdálenou vzpomínkou. Na scénu přichází nové formy spoření, které se většinou odehrávají online.

Finanční disciplína hrou

Přízeň mladých si dnes získávají takzvané „spořicí výzvy“ – například měsíc bez nakupování, 52 týdnů postupného spoření, nebo stanovování si mikro-cílů pro každý den. Podle evropské zprávy o platebním a spotřebitelském chování Evropanů (European Consumer Payment Report, 2023) využívá 45 % mladých Evropanů ke spoření aplikace nebo komunity. Jen v Itálii a Španělsku tyto aktivity v posledních dvou letech vzrostly o 30 %. Jak vlastně fungují?

V praxi tyto výzvy dělají ze spoření promyšlenou a dobře strukturovanou hru. Řídí se jasnými pravidly – určí se cílová částka, ta se rozdělí do menších týdenních nebo každodenních kroků, a poté se sleduje pokrok a jejich plnění. Zvláštní roli hraje společenský rozměr – spousta mladých sdílí výsledky na sociálních sítích nebo ve specializovaných komunitách a navzájem se povzbuzují a porovnávají s ostatními, kteří sledují stejné cíle.

Některé z nejpopulárnějších výzev zahrnují:

⦁ 52 týdnů postupného šetření: první týden si dáváte stranou malou částku, druhý týden o něco vyšší a tak dále. Na konci roku máte našetřenou slušnou sumu, kterou jste však budovali po malých a vytrvalých krůčcích.
⦁ Měsíc bez utrácení: jeden měsíc bez zbytečného nakupování. Tato výzva pomáhá zvyšovat povědomí o vlastní spotřebě a stanovit si priority.
⦁ Společné cíle: skupina přátel nebo online komunita si stanoví společný finanční cíl – například našetřit na výlet nebo na něco většího, co si chtějí koupit.

Tyto postupy nejenže pomáhají natrénovat šetření, ale také nabízí skutečné motivační rituály, které proměňují spoření v poutavý prožitek.

V České republice má spoření dlouhou a hlubokou tradici. V dnešní době se spoření proměňuje spolu s digitalizací celého života Čechů, aniž by však ztratilo svůj tradiční aspekt opatrnosti. Podle České národní banky (ČNB) dosáhly úspory domácností v roce 2024 rekordních 3,4 triliónů korun českých, čímž úspory navzdory inflačním tlakům vzrostly téměř o 6 % ročně (ČNB – Zpráva o finanční stabilitě, 2024). Podle průzkumu o finanční gramotnosti vedeného OECD (Survey on Financial Literacy, 2023) patří Češi stále mezi nejkonzervativnější střadatele v Evropě. 72 % dospělých Čechů si sice pravidelně odkládá určitou částku, do tržních nástrojů, jako jsou podílové fondy nebo akcie, však už investuje jen každý pátý Čech. 

Tato čísla se však s příchodem mladších generací začínají měnit. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) používá přes 60 % osob ve věku 18–34 let aplikace digitálního bankovnictví pro správu každodenních výdajů a téměř každý třetí Čech v této věkové kategorii se v určité formě účastní některé z online „spořicích výzev“ nebo mikro-spořicích návyků (ČSÚ – ICT v domácnostech a uživatelé ICT, 2024). Tyto digitální nástroje, které zahrnují gamifikační funkce v bankovních aplikacích i komunitní platformy pro společnou tvorbu rozpočtu, pomáhají transformovat dlouholetou spořivou mentalitu Čechů a vytvářet moderní finanční návyky. Nekladou si za cíl nahradit tradiční systém úspor, ale dodávají mu atraktivitu, zvyšují jeho transparentnost a jdou ruku v ruce s postupnou zvyšující se digitalizací života Čechů.

Gamifikace úspor

Tajemství úspěchu spořicích výzev spočívá v její gamifikaci, tedy v použití typicky herních prvků, jako jsou výzvy, odměny, úrovně a okamžitá zpětná vazba, na každodenní průběžné spoření. Tato transformace nejenže přispívá k vyšší motivaci ke spoření, ale zvyšuje také jeho efektivitu.

Podle Organizace spojených národů (UNSDG) představuje gamifikace silnou a fungující strategii podpory finančního vzdělávání. Zejména učení hrou pomáhá lépe porozumět dynamice ekonomiky, rozvíjet praktické dovednosti a činit informovanější rozhodnutí. Spořicí výzvy pak díky jasně stanoveným pravidlům a měřitelným cílům vytváří ideální prostředí pro uplatnění těchto principů. Společenský aspekt těchto výzev, které uživatelé často sdílí na platformách, jako je TikTok nebo Instagram, navíc těmto výzvám dodává rozměr širší komunity a sounáležitosti. To nejen zvyšuje motivaci, ale také podporuje vzájemnou podporu. Zároveň je však nutné zachovávat opatrnost. Mladí lidé by se měli vyhýbat zveřejňování citlivých informací, jako jsou informace o bankovních účtech nebo osobní údaje, a k příležitostem, které se zdají být příliš lákavé na to, aby mohly být pravdivé, a slibují snadný a rychlý výdělek, přistupovat obezřetně. Sdílené spoření může být zábavné a uspokojující, ale v zájmu prevence podvodů nebo phishingových útoků je nutné zachovávat ostražitost a chovat se opatrně.

Proč vlastně musíme šetřit?

Úspěch spořicích výzev nejlépe pochopíme, když se podíváme na ekonomické a společenské prostředí, ve kterém se mladí Evropané pohybují. Nejde zde totiž jen o touhu po disciplíně nebo o nové digitální trendy, ale o konkrétní potřebu vytvářet si finanční rezervy pro případ finanční tísně a zranitelnosti.

Podle evropské zprávy o platebním a spotřebitelském chování Evropanů (European Consumer Payment Report, 2024) téměř každý třetí mileniál uvedl, že není schopen platit své účty včas. Generační rozdíly jsou zde přitom do očí bijící, jelikož v generaci baby boomerů tento podíl klesá na 16 %. Tento rozdíl odráží nejen odlišné návyky, ale také systémovou stagnaci mezd, nižší stabilitu pracovních úvazků a neustále rostoucí životní náklady. Není náhoda, že podle této zprávy právě mladí lidé častěji sahají po rychlých úvěrech nebo nabídkách typu „kup teď, zaplať později“, aby pokryli běžné výdaje, a to dokonce navzdory riziku, že se tak mohou dostat do těžko zvládnutelné dluhové spirály.

Podobný obrázek přinesl také průzkum Život a práce v EU (Living and Working in the EU, 2024), ve kterém přibližně 30 % evropských občanů uvedlo, že mají problém vyjít na konci měsíce s financemi. Neustálý růst cen energií a základních životních potřeb oslabil schopnost mnoha rodin spořit, což ztěžuje jejich možnosti vytvářet jakékoli, byť malé rezervy pro nouzové situace. Jinými slovy tři z deseti osob v EU musí dělat zásadní kompromisy nebo pravidelně omezovat výdaje, aby pokryli své každodenní náklady.

Tato data jdou ruku v ruce se zprávou Eurostatu Klíčové ukazatele o Evropě (Key Figures on Europe, 2024), která uvádí, že téměř jedna třetina evropské populace (31,5 %) není schopna zvládnout neočekávaný výdaj, aniž by musela sáhnout po půjčce, požádat o pomoc rodinu nebo přikročit k jiným mimořádným opatřením. To znamená, že na první pohled běžné události – porucha auta, nezvykle vysoký účet za energie nebo urgentní návštěva lékaře – mohou představovat zásadní zásah do rozpočtu milionů lidí.

Tato čísla jasně dokládají, že spoření už dávno není jen otázkou individuálního charakteru a disciplíny, ale naopak nutným a účinným nástrojem pro budování společenské a finanční odolnosti. Pravidelné odkládání klidně jen pár desítek eur měsíčně znamená vytváření ochranného finančního polštáře, nižší úzkost a obavy z nečekaných událostí a posilování vlastní osobní nezávislosti. Spořicí výzvy přesně cílí na tuto potřebu – snižují prvotní zábrany a odpor, nabízí konkrétní a snadno dostupné cíle a díky komunitnímu rozměru přeměňují spoření v kolektivní činnost, která lidem pomáhá úspěšně čelit nejistotám, které přináší běžný život.

Přečtěte si:

Jak spravovat své finance, když studujete

Co je upíří spotřeba energie a jak ji omezit?

Infografika: Rychlé a snadné tipy na úsporu peněz

Spoření vs. investování

Jak naučit děti finanční gramotnosti?