Amelia Warren Tyagiová a její matka, odbornice na bankroty a kandidátka na prezidentku USA v roce 2020, senátorka Elizabeth Warrenová, zpopularizovaly pravidlo 50/30/20 ve své knize All Your Worth: The Ultimate Lifetime Money Plan (Vše, co máte: Dokonalý finanční plán na celý život), která vyšla v roce 2005. I o sedmnáct let později je toto pravidlo stále jedním z nejúčinnějších a nejintuitivnějších tipů pro tvorbu rozpočtu.
Pravidlo 50/30/20 je skvělý pomocník pro všechny, kdo se nechtějí trápit kvůli každé koruně. Budete-li se jím řídit, pomůže vám zajistit, aby vaše příjmy pokryly vaše současné potřeby i budoucí cíle a zároveň vám zbylo dost peněz na to, abyste si mohli život opravdu užít.
Tento peněžní plán doporučuje rozdělit skutečný příjem – tedy to, co opravdu můžete utratit po odečtení například daní – takto:
Jak tedy pravidlo 50/30/20 funguje? Podívejme se podrobně na jednotlivé kategorie finančního plánu.
Podle pravidla 50/30/20 byste měli polovinu svých příjmů použít na zaplacení věcí, které v životě potřebujete. Co se počítá mezi potřeby? No, vezměte tento výraz doslovně. Potřeba je něco, bez čeho byste se absolutně neobešli – například bydlení, jídlo, doprava a základní služby, jako je voda a elektřina.
Protože se věci mohou místy trochu zamotat, podívejme se na…
Věřitelé po nás téměř vždy požadují, abychom každý měsíc zaplatili určitou částku, kterou umořujeme svůj dluh. Tyto minimální splátky se dají zařadit mezi potřeby. Ale co další splátky, které bychom každý měsíc zaplatit mohli? Protože se nejedná o platby, které musíme provádět, aby nám u dveří nezazvonil exekutor, můžeme je přesunout do té menší 20% kategorie (viz níže).
Jsme zvyklí považovat všechny veřejné služby za potřeby. Ale když se nad tím zamyslíte, nemusí to platit vždy a pro každého. Například pokud část dne nebo celý den pracujete z domova, budete širokopásmové připojení k internetu považovat za potřebu. Jestliže však internet používáte jen ve volném čase, nejspíš bude Wi-Fi spadat do kategorie věcí, které chcete. Důkladně se tedy zamyslete nad vším, co v současné době považujete za nutnost, a tedy potřebu, a možná některé věci přehodnotíte a zařadíte je do jiné kategorie.
A jak dál?
Pokud jste si už zkontrolovali, zda některé vaše potřeby ve skutečnosti nespadají do jiné kategorie, je čas zamyslet se nad snížením jednotlivých položek, abyste se do rozpočtu vešli. Mohli byste se přestěhovat do menšího domu nebo bytu? Vystačili byste si s pomalejším a levnějším internetovým připojením? Mohli byste se zbavit splátek za auto koupí levnějšího vozu? Je pravděpodobné, že zde máte větší manévrovací prostor, než si myslíte.
Máte štěstí! Než začnete přemýšlet o tom, jak přebývající finance utratit, zvažte navýšení své 20% kategorie, aby vaše úspory rostly rychleji a abyste se dříve zbavili svých dluhů.
V názvu „pravidla 50/30/20“ dvacítka možná stojí na posledním místě, ale je to druhý nejdůležitější aspekt tohoto peněžního plánu. Vždyť mimořádné splátky dluhů, vytvoření finanční rezervy (ideálně alespoň ve výši trojnásobku vašeho měsíčního příjmu), splnění spořicích cílů a investice na důchod jsou věci, které zajistí vaši budoucnost.
Máte-li obzvlášť vysoké dluhy nebo máte pocit, že pokulháváte za svými cíli, pokud jde o spoření a zajištění na důchod, klidně snižte položky jednotlivých potřeb nebo snižte svůj rozpočet na věci, které chcete, dokud se situace nezlepší. Ale vyvarujte se pokušení být na sebe moc přísní – lepší je mít rozpočet, který dokážete dlouhodobě dodržovat!
Pokud máte nesplacené dluhy nebo vám chybí finanční rezerva, doporučujeme je zařadit na první místo. Nikdy však není dobré zcela zanedbávat své dlouhodobé spořicí cíle a investice na důchod. Čím dříve je začnete řešit, třeba i tak, že si budete měsíčně odkládat jen malou částku, tím větší bude váš výnos z úroků.
Pozor – do této kategorie spadá pouze finanční rezerva, investice na důchod a spoření na významné životní události (jako je svatba nebo koupě většího domu pro rozrůstající se rodinu). Pokud si chcete spořit na dovolenou nebo vysněné auto, klidně do toho jděte – jen nezapomeňte tento druh spoření zahrnout do kategorie věcí, které chcete.
Životní radosti. Luxusní drobnosti. Zábava. Ať toužíte po čemkoli, tato část rozpočtu zahrnuje věci, které k životu nutně nepotřebujete, ale přesto vám do něj vnášejí radost a potěšení. Pokud jste v minulosti pravidelně utráceli více než 30 % svých příjmů za to, co chcete, nyní je čas začít výdaje v této kategorii odstraňovat nebo omezovat. Začněte samozřejmě s věcmi, které oželíte nejsnáze.
Je to důležitější, než se zdá. Jistě, můžete tuto fázi přeskočit a vsadit vše na zbylé dvě kategorie. A z krátkodobého hlediska to může být dokonce dobrý nápad, pokud se blížíte k finanční propasti. Ale trápit se dlouhodobě není udržitelné. Jakmile se tedy postaráte o zbylé dvě kategorie, dovolte si bez pocitu viny utratit zbývajících 30 % příjmů za věci, které máte rádi.
Začněte tím, že si spočítáte stávající výdaje a každou položku zařadíte do příslušné kategorie. Pokud můžete, nahlížejte přitom do výpisů z bankovního účtu – čím více budete čísla odhadovat, tím je pravděpodobnější, že váš rozpočet nebude sedět, až ho začnete používat.
Nejspíše zjistíte, že vaše kategorie výdajů v současné době neodpovídají rozdělení 50/30/20 a že vaše celkové výdaje jsou buď vyšší, nebo nižší než vaše příjmy. Nebojte se – bylo by překvapivé, kdybyste intuitivně uměli utrácet podle pravidla 50/30/20! Teď je čas upravovat svůj peněžní plán, dokud s ním nebudete spokojeni. A pokud se vám nepodaří dát věci do pořádku okamžitě, vytvořte si plán na snížení výdajů.
Jakmile si vše rozvrhnete, může vám dodržování pravidla 50/30/20 výrazně usnadnit automatizované vykazování. Existuje spousta aplikací, které vám s tvorbou rozpočtu pomohou, například Spendee nebo Wallet. Zapátrejte na internetu a vyberte si takovou, která vám bude vyhovovat.
V této situaci vzniká prostor na koncept hlasitého rozpočtování, tzv. „loud budgeting“. Nejde pouze o internetový trend, ale o reakci na rostoucí finanční nejistotu.
Mnoho mladých dospělých dnes místo toho, aby své finance spravovali sami za sebe, otevřeně hovoří o svém rozpočtu s vrstevníky, komunitou i na důvěryhodných platformách. Sdílení konkrétních částek, priorit i limitů jim pomáhá vytvořit si vhodnější způsob fungování. Otázky týkající se osobního rozpočtu tedy nejsou považovány za soukromé a naopak jsou sdíleny za účelem lepšího rozhodování.
To, že finanční rozhodování ve stále větší míře probíhá formou sdílení a konzultací, potvrzují také nejnovější evropská data. Podle zprávy Evropské centrální banky přibližně 40 % lidí mladších 35 let předtím, než učiní důležité finanční rozhodnutí, aktivně vyhledá radu. Ve chvíli, kdy jednotlivci odchází ze standardního zaměstnání a ztrácí podporu a zázemí zaměstnavatele, tato tendence nabývá na ještě větší síle.
Narůstají také nestandardní formy zaměstnání mezi mladými dospělými, zejména samostatně výdělečné činnosti a práce na volné noze. Tyto modely přináší jistou flexibilitu, ale také přesouvají zodpovědnost ze zaměstnavatelů na jednotlivce. Otevřená komunikace o penězích jim proto pomáhá lépe se orientovat a získat zkušenosti od ostatních.
Ekonomické podmínky tento trend ještě posilují. Mnoho mladých dospělých v EU má problém pokrýt nečekané výdaje a jejich rezervy dále oslabují rostoucí náklady na bydlení a energie. OECD zároveň zdůrazňuje, že mladší generace obvykle hospodaří s menším finančním polštářem, což představuje výraznou komplikaci při profesních změnách. Sdílení finančních zkušeností tak představuje jeden ze způsobů, jak tuto nejistotu lépe zvládnout.
Koncept „loud budgeting“ v České republice souvisí s proměnou pracovního trhu a rostoucím počtem lidí, kteří nepracují pouze v tradičním zaměstnaneckém poměru. Ačkoli byla zaměstnanost v roce 2024 vysoká, data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují posilování práce na volné noze, samostatné výdělečné činnosti i dalších flexibilních forem práce, zejména mezi mladšími dospělými. Pro řadu lidí to znamená přechod od stabilní mzdy k proměnlivějším příjmům a větší odpovědnosti za vlastní finance.
Tyto změny se promítají i do každodenní správy financí. Podle údajů Eurostatu roste podíl domácností, které mají problém pokrýt nečekané výdaje, přičemž větší zranitelnost se týká zejména lidí s nepravidelnými příjmy. Evropská komise uvádí, že tento posun podporují také digitální nástroje pro správu financí. Mladí lidé stále častěji využívají aplikace, tabulky nebo online komunity ke sledování výdajů, plánování rozpočtu a výměně zkušeností s ostatními.
Cílem konceptu „loud budgeting“ v této situaci není pouze sdílet finanční starosti a společně čelit stresu, ale také způsob, jak si vytvořit nějaký finanční řád. Díky otevřené komunikaci o financích si lidé mohou vytvořit nový systém, který jim pomáhá zvládat období změn. Sdílení zkušeností nepřináší pouze podporu, ale také větší jistotu při každodenním rozhodování.
„Loud budgeting“ přináší odpověď na praktické potřeby, které se během změny profesní kariéry vynořují, a přináší řád a strukturu. Lidé mohou diskutovat o svých příjmových rozmezích, fixních nákladech a krátkodobých prioritách a vytvářet si tak záchytné body v době, kdy vznikají nové finanční návyky. Prostor ke srovnávání přístupů, ověřování předpokladů a případnou úpravu očekávání poskytují skupiny vrstevníků a online komunity.
Digitální nástroje tento proces dále podporují. Aplikace na tvorbu rozpočtu, sdílené tabulky a platformy umožňují lidem sledovat, jak se v čase vyvíjí jejich příjmy a výdaje. Podle Evropské komise mladí Evropané v daleko větší míře využívají digitální finanční nástroje, zejména pro řízení nestandardních příjmů. Technologie jim poskytuje důležitou infrastrukturu, ale skutečná hodnota spočívá právě v jejich kolektivním používání.
Při profesní změně nestačí jen vědět, kolik člověk vydělává. Potřebuje také nástroje, které mu pomohou zvládnout nepravidelný příjem a plánovat další kroky:
Aplikace umožňující sledovat příjmy po týdnech nebo podle projektů pomáhají sledovat reálný tok financí a u nepravidelných příjmů fungují lépe než stabilní měsíční výkazy.
Oddělení základních oblastí životních nákladů (nájem, služby, daně/poplatky) od ostatních nákladů vnáší do situace nepravidelných příjmů přehlednost.
Odkládání příjmů stranou během lepších období pro případné výpadky v budoucnu je široce rozšířená strategie. Analýza OECD uvádí uhlazování příjmů (income-smoothing) jako klíčový faktor ochrany pracovníků v nestandardních pracovních formách.
Společně vytvářené dokumenty umožňují jednotlivcům vzájemně srovnávat předpoklady, nacházet nesrovnalosti a využívat zkušenosti ostatních, kteří již podobnou profesní změnou prošli.
Evropské platformy finančního vzdělávání, newslettery vedené tvůrci a online fóra stále častěji nabízejí otevřené šablony a sdílené rozpočtové výzvy vytvořené na míru freelancerům a samostatně výdělečně činným osobám.
Podle Evropské spotřebitelské organizace patří aplikace na tvorbu rozpočtů a sledování výdajů mezi nejčastěji používané finanční nástroje lidí do 35 let, zejména u těch s nepravidelnými příjmy. Tyto nástroje sice člověka nezbaví nejistoty, ale nahradí chybějící podporu zaměstnavatele praktickou strukturou.
„Loud budgeting“ funguje také jako vzdělávací nástroj. OECD opakovaně uvádí, že finanční gramotnost se zlepšuje prostřednictvím praktických zkušeností z reálného života, nikoli z teorie. Pozorováním toho, jak s nepravidelnými příjmy pracují ostatní, jaké výdaje upřednostňují nebo jak plánují překlenout určitá mezidobí, přináší praktické a využitelné poznatky pro vlastní přechodové období.
Díky sdílené formě učení není správa osobních financí pouze pevně danou dovedností, ale stává se, zejména v období změny, adaptivním procesem.
„Loud budgeting“ neslibuje jistotu, ale nabízí možnost zorientovat se v kritickém období. Sdílením své finanční situace v době profesní změny mladí Evropané aktivně pracují s nejistotou jako s něčím, o čem lze diskutovat, co lze testovat a čemu lze společně s ostatními úspěšně čelit. Cílem tohoto transparentního přístupu není šířit informace, ale spíš budovat strukturu a řád.
Tam, kde záchranná síť chybí, je nutné se rozhodovat jinak. Otevřená komunikace o financích je vědomým krokem při hledání opory, srovnávání dostupných možností a provádění postupných informovaných rozhodnutí během změny profesního směřování.
Přečtěte si:
Jak spravovat své finance, když studujete
Infografika: Rychlé a snadné tipy na úsporu peněz
Užívat si života, nebo investovat do budoucnosti? Zkoumáme postoje mladých lidí