Ve článku se dočtete:
Máte pocit, že vám peníze každý měsíc tak nějak mizí pod rukama? Pravidlo 50/30/20 nabízí jednoduchý způsob, jak si udělat ve výdajích pořádek, aniž byste museli počítat každou korunu. Stačí rozdělit svůj příjem na potřeby, úspory a věci, které vám dělají radost.
Amelia Warren Tyagiová a její matka, odbornice na bankroty a kandidátka na prezidentku USA v roce 2020, senátorka Elizabeth Warrenová, zpopularizovaly pravidlo 50/30/20 ve své knize All Your Worth: The Ultimate Lifetime Money Plan (Vše, co máte: Dokonalý finanční plán na celý život), která vyšla v roce 2005. I o sedmnáct let později je toto pravidlo stále jedním z nejúčinnějších a nejintuitivnějších tipů pro tvorbu rozpočtu.
Pravidlo 50/30/20 je skvělý pomocník pro všechny, kdo se nechtějí trápit kvůli každé koruně. Budete-li se jím řídit, pomůže vám zajistit, aby vaše příjmy pokryly vaše současné potřeby i budoucí cíle a zároveň vám zbylo dost peněz na to, abyste si mohli život opravdu užít.
Tento peněžní plán doporučuje rozdělit skutečný příjem – tedy to, co opravdu můžete utratit po odečtení například daní – takto:
Jak tedy pravidlo 50/30/20 funguje? Podívejme se podrobně na jednotlivé kategorie finančního plánu.
Podle pravidla 50/30/20 byste měli polovinu svých příjmů použít na zaplacení věcí, které v životě potřebujete. Co se počítá mezi potřeby? No, vezměte tento výraz doslovně. Potřeba je něco, bez čeho byste se absolutně neobešli – například bydlení, jídlo, doprava a základní služby, jako je voda a elektřina.
Protože se věci mohou místy trochu zamotat, podívejme se na několik záludných příkladů.
Věřitelé po nás téměř vždy požadují, abychom každý měsíc zaplatili určitou částku, kterou umořujeme svůj dluh. Tyto minimální splátky se dají zařadit mezi potřeby. Ale co další splátky, které bychom každý měsíc zaplatit mohli? Protože se nejedná o platby, které musíme provádět, aby nám u dveří nezazvonil exekutor, můžeme je přesunout do té menší 20% kategorie (viz níže).
Jsme zvyklí považovat všechny veřejné služby za potřeby. Ale když se nad tím zamyslíte, nemusí to platit vždy a pro každého. Například pokud část dne nebo celý den pracujete z domova, budete širokopásmové připojení k internetu považovat za potřebu. Jestliže však internet používáte jen ve volném čase, nejspíš bude Wi-Fi spadat do kategorie věcí, které chcete. Důkladně se tedy zamyslete nad vším, co v současné době považujete za nutnost, a tedy potřebu, a možná některé věci přehodnotíte a zařadíte je do jiné kategorie.
A jak dál?
Pokud jste si už zkontrolovali, zda některé vaše potřeby ve skutečnosti nespadají do jiné kategorie, je čas zamyslet se nad snížením jednotlivých položek, abyste se do rozpočtu vešli. Mohli byste se přestěhovat do menšího domu nebo bytu? Vystačili byste si s pomalejším a levnějším internetovým připojením? Mohli byste se zbavit splátek za auto koupí levnějšího vozu? Je pravděpodobné, že zde máte větší manévrovací prostor, než si myslíte.
Máte štěstí! Než začnete přemýšlet o tom, jak přebývající finance utratit, zvažte navýšení své 20% kategorie, aby vaše úspory rostly rychleji a abyste se dříve zbavili svých dluhů.
V názvu „pravidla 50/30/20“ dvacítka možná stojí na posledním místě, ale je to druhý nejdůležitější aspekt tohoto peněžního plánu. Vždyť mimořádné splátky dluhů, vytvoření finanční rezervy (ideálně alespoň ve výši trojnásobku vašeho měsíčního příjmu), splnění spořicích cílů a investice na důchod jsou věci, které zajistí vaši budoucnost.
Máte-li obzvlášť vysoké dluhy nebo máte pocit, že pokulháváte za svými cíli, pokud jde o spoření a zajištění na důchod, klidně snižte položky jednotlivých potřeb nebo snižte svůj rozpočet na věci, které chcete, dokud se situace nezlepší. Ale vyvarujte se pokušení být na sebe moc přísní – lepší je mít rozpočet, který dokážete dlouhodobě dodržovat!
Pokud máte nesplacené dluhy nebo vám chybí finanční rezerva, doporučujeme je zařadit na první místo. Nikdy však není dobré zcela zanedbávat své dlouhodobé spořicí cíle a investice na důchod. Čím dříve je začnete řešit, třeba i tak, že si budete měsíčně odkládat jen malou částku, tím větší bude váš výnos z úroků.
Pozor – do této kategorie spadá pouze finanční rezerva, investice na důchod a spoření na významné životní události (jako je svatba nebo koupě většího domu pro rozrůstající se rodinu). Pokud si chcete spořit na dovolenou nebo vysněné auto, klidně do toho jděte – jen nezapomeňte tento druh spoření zahrnout do kategorie věcí, které chcete.
Životní radosti. Luxusní drobnosti. Zábava. Ať toužíte po čemkoli, tato část rozpočtu zahrnuje věci, které k životu nutně nepotřebujete, ale přesto vám do něj vnášejí radost a potěšení. Pokud jste v minulosti pravidelně utráceli více než 30 % svých příjmů za to, co chcete, nyní je čas začít výdaje v této kategorii odstraňovat nebo omezovat. Začněte samozřejmě s věcmi, které oželíte nejsnáze.
Je to důležitější, než se zdá. Jistě, můžete tuto fázi přeskočit a vsadit vše na zbylé dvě kategorie. A z krátkodobého hlediska to může být dokonce dobrý nápad, pokud se blížíte k finanční propasti. Ale trápit se dlouhodobě není udržitelné. Jakmile se tedy postaráte o zbylé dvě kategorie, dovolte si bez pocitu viny utratit zbývajících 30 % příjmů za věci, které máte rádi.
Začněte tím, že si spočítáte stávající výdaje a každou položku zařadíte do příslušné kategorie. Pokud můžete, nahlížejte přitom do výpisů z bankovního účtu – čím více budete čísla odhadovat, tím je pravděpodobnější, že váš rozpočet nebude sedět, až ho začnete používat.
Nejspíše zjistíte, že vaše kategorie výdajů v současné době neodpovídají rozdělení 50/30/20 a že vaše celkové výdaje jsou buď vyšší, nebo nižší než vaše příjmy. Nebojte se – bylo by překvapivé, kdybyste intuitivně uměli utrácet podle pravidla 50/30/20! Teď je čas upravovat svůj peněžní plán, dokud s ním nebudete spokojeni. A pokud se vám nepodaří dát věci do pořádku okamžitě, vytvořte si plán na snížení výdajů.
Jakmile si vše rozvrhnete, může vám dodržování pravidla 50/30/20 výrazně usnadnit automatizované vykazování. Existuje spousta aplikací, které vám s tvorbou rozpočtu pomohou, například Spendee nebo Wallet. Zapátrejte na internetu a vyberte si takovou, která vám bude vyhovovat.
Přečtěte si:
Jak funguje FIRE a proč láká stále více lidí k finanční svobodě
Jak jste na tom s penězi? Mezi mladými se šíří nový trend – „loud budgeting"
Jak mít správně rozložené portfolio
Podcast Stačí málo: „Stačí začít včas a nemusíme se obávat, z čeho budeme ve stáří žít.“
Když se dva lidé rozhodnou společně bydlet, vzít si hypotéku nebo založit rodinu, začnou se jejich finance postupně prolínat. Do té doby mohou mít každý vlastní účet, úspory i finanční starosti. S důležitými životními rozhodnutími ale přichází otázka, jak rozdílné příjmy, úspory nebo závazky ovlivní společnou domácnost.
Pokud jeden z partnerů vydělává méně, má méně úspor, nadělal dluhy či přebírá více rodinné odpovědnosti, riziko nezůstává jen na jedné straně. Stává se součástí budoucnosti páru. Nájem, který jeden bez problémů hradil, může pro toho druhého znamenat zátěž. Dítě může být společným snem, zatímco náklady na budování kariéry v zaměstnání dopadají více na jednoho z partnerů.
Příjmy mohou být různé: jeden může být vyšší, ale méně jistý, druhý pak může být nižší, ale předvídatelnější. Jeden z partnerů může mít rodinné závazky, dluhy nebo žádnou finanční pomoc od rodičů. Druhý může mít úspory, podporu od rodičů či silnější záchrannou síť.
Proto nemusí být rozdělení všech výdajů přesně napůl vždy spravedlivým řešením. Pokud se nájem, účty nebo dovolená dělí stejným dílem, partnerovi s nižším příjmem může po zaplacení společných výdajů zbýt méně na spoření, investice nebo finanční rezervu. Jeden tak může postupně budovat vlastní finanční zázemí, zatímco druhý jen pokrývá svůj podíl na výdajích.
.png)
První velkou zkouškou představuje často bydlení. Eurostat ukazuje, že v roce 2024 vydaly domácnosti v EU v průměru 19 % svého příjmu na bydlení.
U hypotéky proto může být užitečné vyzkoušet si několik scénářů. Jak by domácnost fungovala se současnými dvěma příjmy? Co kdyby jeden z nich klesl o 20 %? A co kdyby jeden z partnerů na několik měsíců o příjem úplně přišel? Pokud by třetí varianta rozpočet výrazně zatížila, je dobré počítat s větší finanční rezervou nebo nákup bydlení odložit.
Vhodná doba si popovídat o penězích může být třeba nedělní ráno s kávou, dvěma notebooky a jedním pravidlem: žádné obviňování, pouze upřímnost. Podle sdělení Evropské komise je asi 70 % úspor domácností v EU neboli zhruba 10 bilionů Eur drženo jako bankovní vklady. Avšak páry musí nejen společně spořit, ale také se rozhodnout, k čemu který typ peněz slouží.
Než uděláme další důležitý krok, položme si pět otázek:
V Česku začíná finanční plánování společného života často u bydlení. Sdílení bytu ve velkém městě může usnadnit hledání zaměstnání a dostupné služby, ale také může velmi rychle odhalit rozdíl mezi dvěma výdělky. Menší město může znamenat více prostoru a pomoci od rodiny, ale také odlišné platy, delší dojíždění nebo méně kariérních možností.
Dostupnost bydlení přitom zůstává v Česku výrazným problémem. Podle MMF náklady na bydlení v průměru spotřebují přibližně čtvrtinu disponibilního příjmu českých domácností, u domácností s nižšími příjmy je to téměř polovina. V Praze navíc může pořízení standardního bytu vyžadovat 13 až 15 let hrubého ročního příjmu.
Rozhovor by proto měl být o třech rozpočtech:
Příchod dítěte neznamená jen další výdaje. Mění se také pracovní možnosti, příjem domácnosti, náklady na bydlení, péči a dlouhodobé spoření. Pokud jeden z partnerů kvůli péči o dítě omezí práci nebo ji na čas přeruší, může se tento rozdíl projevit nejen na současném příjmu, ale i na jeho úsporách a budoucím důchodovém zabezpečení.
Před narozením dítěte je proto dobré promyslet nejen to, z čeho bude rodina hradit běžné výdaje, ale také jak se rozdělí péče a jak bude vypadat finanční situace obou partnerů. Pomoci mohou například úspory vytvořené ještě před narozením dítěte nebo dohoda o tom, jak budou partneři během období s nižším příjmem spořit.
V Česku navíc zůstává rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů výrazný. V roce 2025 byla míra zaměstnanosti žen o 12,3 procentního bodu nižší než u mužů a medián hrubé měsíční mzdy žen byl o 6 600 Kč nižší. Pro společný rozpočet tak může být důležité počítat nejen s aktuálním příjmem, ale také s dlouhodobým dopadem péče o dítě na pracovní a finanční situaci každého z partnerů.
České mzdy se reálně zotavují, ale to neznamená, že všechny domácnosti mají stejné možnosti spořit.
Pro páry je medián důležitější než průměr. Pokud se jeden z partnerů blíží celostátnímu mediánu a druhý je pod ním, může se rovné rozdělení na papíře jevit jako spravedlivé, ale nerovné v každodenním životě. Jedna osoba si stále může ukládat úspory, investovat nebo udržovat nouzový fond; druhá si může dovolit jen splácet svůj podíl.
O penězích se vyplatí mluvit ještě předtím, než přijde hypotéka, dítě nebo výpadek příjmu. Právě včasná dohoda může pomoci nastavit společný rozpočet tak, aby počítal nejen s dneškem, ale i s tím, co může přijít později.
Přečtěte si:
Inflace: Jak s ní bojovat a praktické tipy pro efektivní správu peněz
Proč je důležité, aby spolu partneři otevřeně hovořili o výdajích za péči o děti
Jak na udržitelný přístup k financím
Jak funguje FIRE a proč láká stále více lidí k finanční svobodě