Amelia Warren Tyagiová a její matka, odbornice na bankroty a kandidátka na prezidentku USA v roce 2020, senátorka Elizabeth Warrenová, zpopularizovaly pravidlo 50/30/20 ve své knize All Your Worth: The Ultimate Lifetime Money Plan (Vše, co máte: Dokonalý finanční plán na celý život), která vyšla v roce 2005. I o sedmnáct let později je toto pravidlo stále jedním z nejúčinnějších a nejintuitivnějších tipů pro tvorbu rozpočtu.
Pravidlo 50/30/20 je skvělý pomocník pro všechny, kdo se nechtějí trápit kvůli každé koruně. Budete-li se jím řídit, pomůže vám zajistit, aby vaše příjmy pokryly vaše současné potřeby i budoucí cíle a zároveň vám zbylo dost peněz na to, abyste si mohli život opravdu užít.
Tento peněžní plán doporučuje rozdělit skutečný příjem – tedy to, co opravdu můžete utratit po odečtení například daní – takto:
Jak tedy pravidlo 50/30/20 funguje? Podívejme se podrobně na jednotlivé kategorie finančního plánu.
Podle pravidla 50/30/20 byste měli polovinu svých příjmů použít na zaplacení věcí, které v životě potřebujete. Co se počítá mezi potřeby? No, vezměte tento výraz doslovně. Potřeba je něco, bez čeho byste se absolutně neobešli – například bydlení, jídlo, doprava a základní služby, jako je voda a elektřina.
Protože se věci mohou místy trochu zamotat, podívejme se na…
Věřitelé po nás téměř vždy požadují, abychom každý měsíc zaplatili určitou částku, kterou umořujeme svůj dluh. Tyto minimální splátky se dají zařadit mezi potřeby. Ale co další splátky, které bychom každý měsíc zaplatit mohli? Protože se nejedná o platby, které musíme provádět, aby nám u dveří nezazvonil exekutor, můžeme je přesunout do té menší 20% kategorie (viz níže).
Jsme zvyklí považovat všechny veřejné služby za potřeby. Ale když se nad tím zamyslíte, nemusí to platit vždy a pro každého. Například pokud část dne nebo celý den pracujete z domova, budete širokopásmové připojení k internetu považovat za potřebu. Jestliže však internet používáte jen ve volném čase, nejspíš bude Wi-Fi spadat do kategorie věcí, které chcete. Důkladně se tedy zamyslete nad vším, co v současné době považujete za nutnost, a tedy potřebu, a možná některé věci přehodnotíte a zařadíte je do jiné kategorie.
A jak dál?
Pokud jste si už zkontrolovali, zda některé vaše potřeby ve skutečnosti nespadají do jiné kategorie, je čas zamyslet se nad snížením jednotlivých položek, abyste se do rozpočtu vešli. Mohli byste se přestěhovat do menšího domu nebo bytu? Vystačili byste si s pomalejším a levnějším internetovým připojením? Mohli byste se zbavit splátek za auto koupí levnějšího vozu? Je pravděpodobné, že zde máte větší manévrovací prostor, než si myslíte.
Máte štěstí! Než začnete přemýšlet o tom, jak přebývající finance utratit, zvažte navýšení své 20% kategorie, aby vaše úspory rostly rychleji a abyste se dříve zbavili svých dluhů.
V názvu „pravidla 50/30/20“ dvacítka možná stojí na posledním místě, ale je to druhý nejdůležitější aspekt tohoto peněžního plánu. Vždyť mimořádné splátky dluhů, vytvoření finanční rezervy (ideálně alespoň ve výši trojnásobku vašeho měsíčního příjmu), splnění spořicích cílů a investice na důchod jsou věci, které zajistí vaši budoucnost.
Máte-li obzvlášť vysoké dluhy nebo máte pocit, že pokulháváte za svými cíli, pokud jde o spoření a zajištění na důchod, klidně snižte položky jednotlivých potřeb nebo snižte svůj rozpočet na věci, které chcete, dokud se situace nezlepší. Ale vyvarujte se pokušení být na sebe moc přísní – lepší je mít rozpočet, který dokážete dlouhodobě dodržovat!
Pokud máte nesplacené dluhy nebo vám chybí finanční rezerva, doporučujeme je zařadit na první místo. Nikdy však není dobré zcela zanedbávat své dlouhodobé spořicí cíle a investice na důchod. Čím dříve je začnete řešit, třeba i tak, že si budete měsíčně odkládat jen malou částku, tím větší bude váš výnos z úroků.
Pozor – do této kategorie spadá pouze finanční rezerva, investice na důchod a spoření na významné životní události (jako je svatba nebo koupě většího domu pro rozrůstající se rodinu). Pokud si chcete spořit na dovolenou nebo vysněné auto, klidně do toho jděte – jen nezapomeňte tento druh spoření zahrnout do kategorie věcí, které chcete.
Životní radosti. Luxusní drobnosti. Zábava. Ať toužíte po čemkoli, tato část rozpočtu zahrnuje věci, které k životu nutně nepotřebujete, ale přesto vám do něj vnášejí radost a potěšení. Pokud jste v minulosti pravidelně utráceli více než 30 % svých příjmů za to, co chcete, nyní je čas začít výdaje v této kategorii odstraňovat nebo omezovat. Začněte samozřejmě s věcmi, které oželíte nejsnáze.
Je to důležitější, než se zdá. Jistě, můžete tuto fázi přeskočit a vsadit vše na zbylé dvě kategorie. A z krátkodobého hlediska to může být dokonce dobrý nápad, pokud se blížíte k finanční propasti. Ale trápit se dlouhodobě není udržitelné. Jakmile se tedy postaráte o zbylé dvě kategorie, dovolte si bez pocitu viny utratit zbývajících 30 % příjmů za věci, které máte rádi.
Začněte tím, že si spočítáte stávající výdaje a každou položku zařadíte do příslušné kategorie. Pokud můžete, nahlížejte přitom do výpisů z bankovního účtu – čím více budete čísla odhadovat, tím je pravděpodobnější, že váš rozpočet nebude sedět, až ho začnete používat.
Nejspíše zjistíte, že vaše kategorie výdajů v současné době neodpovídají rozdělení 50/30/20 a že vaše celkové výdaje jsou buď vyšší, nebo nižší než vaše příjmy. Nebojte se – bylo by překvapivé, kdybyste intuitivně uměli utrácet podle pravidla 50/30/20! Teď je čas upravovat svůj peněžní plán, dokud s ním nebudete spokojeni. A pokud se vám nepodaří dát věci do pořádku okamžitě, vytvořte si plán na snížení výdajů.
Jakmile si vše rozvrhnete, může vám dodržování pravidla 50/30/20 výrazně usnadnit automatizované vykazování. Existuje spousta aplikací, které vám s tvorbou rozpočtu pomohou, například Spendee nebo Wallet. Zapátrejte na internetu a vyberte si takovou, která vám bude vyhovovat.
Účet v bance, plyn a elektřina nebývá to jediné, co si člověk na své jméno během života sjedná. Proto se v tomto článku podíváme na to, jak je to s penzijním spořením v případě úmrtí klienta.
V Česku si na penzi dobrovolně spoří téměř 4 miliony lidí. Je tedy pravděpodobné, že pokud vyřizujete pozůstalost, i váš blízký penzijko během života měl. Možná vám o něm dokonce řekl. Pokud to však nevíte jistě, můžete to zjistit následujícími způsoby.
Penzijní spoření umožňuje připravit se i na tyto životní situace předem. Smlouva zaniká úmrtím klienta, ale nemusíte se bát, úspory na penzijním účtu se nikam neztratí, jen si o ně musí pozůstalý požádat. Co se tedy dále děje s penězi na smlouvě?
Penzijní spoření umožňuje klientovi určit si ve smlouvě tzv. určenou nebo oprávněnou osobu (podle typu smlouvy), které v případě úmrtí klienta vzniká nárok na vyplacení příslušné dávky. Pokud taková osoba ve smlouvě uvedena je, bez čekání na ukončení dědického řízení si o ně může požádat. Pokud ve smlouvě není uvedena, stávají se peníze součástí dědického řízení, což může výplatu peněz značně prodloužit.
Určenou nebo oprávněnou osobou může být jakákoli fyzická osoba – manžel/ka, dítě, nebo třeba přítel/kyně. Stačí, když ji do smlouvy klient za doby svého života uvede a bude mít jistotu, že se peníze dostanou do správných rukou. Osob může být více a je třeba předem určit, v jakém poměru si peníze rozdělí. V průběhu trvání smlouvy klient může určenou/oprávněnou osobu kdykoli zdarma změnit.
Určeným osobám či dědicům budou prostředky z penzijního spoření vyplaceny v první případě jako odbytné. To jsou vložené peníze na smlouvě včetně výnosů, bez státních příspěvků. Nebo jako jednorázové vyrovnání včetně připsané státní podpory, pokud zesnulý klient splnil všechny podmínky, tedy mu bylo alespoň 60 let a spořil po dobu minimálně 60/120 měsíců v závislosti na podmínkách smlouvy.
Jestliže zemřelý stihl před svou smrtí čerpat pravidelnou penzi, dostane určená osoba nebo dědic jednorázově vyplacený zbytek dosud nevyplacených dávek.
Pozůstalí by měli o úmrtí klienta penzijního spoření informovat penzijní společnost, u které měl zesnulý smlouvu sjednanou. Pro vyplacení naspořených peněz je třeba doložit úmrtní list a prokázat se svým dokladem totožnosti, například občanským průkazem.
Oprávněná, určená osoba nebo dědic podají žádost o výplatu dávky z penzijního spoření zemřelého u penzijní společnosti. Pokud je těchto osob více, je potřeba, aby každá z nich vyplnila vlastní formulář. Dědicové k žádosti doloží navíc usnesení soudu o dědictví s určením, kdo nabývá prostředky naspořené v rámci penzijního spoření.
Navštivte nás na kterémkoliv obchodním místě, kde vám se sepsáním žádosti pomůžeme.
Na vypořádání penzijního spoření mají penzijní společnosti zákonnou lhůtu až 3 měsíce, u nás v Generali PS se ale snažíme vyřídit žádosti rychleji.
✅ Zjistěte, zda měl zesnulý penzijní spoření
✅ Ověřte, zda ve smlouvě uvedl určenou nebo oprávněnou osobu
✅ Připravte si potřebné dokumenty
✅ Podejte žádost o výplatu
Život přináší mnohdy nečekané situace a je důležité být na ně připraven. Sjednání oprávněné nebo určené osoby na vlastní smlouvě pro případ úmrtí je jednoduchý krok, který může vašim blízkým výrazně usnadnit vyřízení pozůstalosti a zajistit, že vaše peníze budou předány přesně tak, jak si přejete.
Stačí navštívit kterékoliv z obchodních míst, kde vám s doplněním do smlouvy rádi pomůžeme. Sjednání určené či oprávněné osoby si můžete kdykoli zkontrolovat i na Klientském portále.
Přečtěte si:
5 mýtů o důchodech, které vás můžou stát klidné stáří
Jak se finančně zajistit na penzi
Rizika předčasného ukončení životního pojištění
Nebo si poslechněte podcast: „Bavme se s našimi blízkými také o tom, jak chtějí umřít.“