Naše tělo se s věkem mění, a proto jsou v různých životních etapách potřeba různé vitamíny a živiny. S vyšším věkem se často klade důraz na prevenci osteoporózy a potíže související se stárnutím. Stále platí, že nejlepším zdrojem vitamínů je vyvážená zdravá strava. Ale co když je někdy menší chuť k jídlu, nebo má člověk potíže se zažíváním?

 V takových případech mohou být dobrým zdrojem chybějících živin potravinové doplňky. Než je začnete brát, rozhodně se poraďte se svým lékařem, jaké řešení je pro vás nejlepší. Také si dejte pozor na interakce potravinových doplňků s léky, které berete.

O jakých vitamínech byste tedy s přibývajícím věkem měli uvažovat?

Vitamín D: Převážně v zimě nemáme dostatek slunečního světla, aby naše tělo mohlo vytvářet optimální množství vitamínu D – právě jeho nedostatek může přispívat k osteoporóze. Vitamín D je důležitý nejen pro silné kosti, ale i jako ochrana proti autoimunitním onemocněním. Jeho nejlepším zdrojem je sice sluneční světlo, ale nachází se i v potravinách jako je losos, vaječné žloutky a houby.

Vitamín B12: S přibývajícími lety tělo hůře vstřebává vitamín B12, který pomáhá udržovat zdravé nervy a krvinky. Je potřeba ho v těle udržovat dostatek. K tomu dopomůže například konzumace jater, sardinek a vajec.

Dusičnan vápenatý: Zvlášť důležitý je pro ženy po menopauze, u kterých se snižuje schopnost vápník vstřebávat. Měly by do svého jídelníčku přidat třeba vápníkem obohacené cereálie, sýry, mléko a jogurt.

Kyselina listová: Protože kyselina listová pomáhá při produkci červených krvinek, může její nedostatek způsobit chudokrevnost, při které se budete cítit slabí a letargičtí. Nachází se v zelené listové zelenině, čočce a banánech.

Probiotika: Vlastně nejde o vitamíny ani minerály, ale výzkum naznačuje, že probiotika jsou důležitá nejen pro zdraví zažívacího systému, ale podporují i systém imunitní. Najdete je v kvašených potravinách, jako je kysané zelí nebo kimči.

15.09.2022

Jak se vyhnout nejčastějším zraněním u začínajících běžců

Už jste také propadli kouzlu běhání? Tomu pocitu, kdy jste jen vy a krajina kolem. Myšlenky se odplaví, starosti zůstanou daleko za vámi. Dobíháte do cíle jako znovuzrození. Hladina endorfinů stoupla, jste nabití energií a máte chuť pustit se do práce.

Začátky byly možná těžké, ale překonali jste sami sebe a teď jste silnější a zdravější než kdykoliv před tím. Váš život získal nový rytmus a řád. Bylo by tedy opravdu nemilé, kdyby se objevilo zranění a s běháním by byl na nějakou dobu konec.

Myslíte si, že se vás to netýká, že přece neběháte v náročném terénu, máte skvělé boty, nezanedbáváte ani rozcvičování a stretching. Nenechte se však mýlit, v průběhu jednoho roku se totiž zraní až 80 % běžců. Při běhu totiž dochází k pravidelným nárazům, což je pro tělo velmi nepřirozené. Tyto nárazy zatěžují klouby a páteř, zvláště pokud je nášlap tvrdý, terén je nerovný, ale také v případě, že trpíte nadváhou. Svou roli hraje také nesprávná obuv či špatná běžecká technika.

Především nováčci mívají potíže dobře odhadnout své síly. Někdy netuší, jak s běháním správně začít. Riziko zranění si často neuvědomují, případně nevědí, jak jeho vzniku zabránit.

Emmie Kayová, hlavní trenérka běhání z organizace Start Running Stay Running, pro Generali uvedla: „Lidé podceňují dopad běhání na lidské tělo. Pokud jste nikdy neběhali, je pro tělo náročné vydržet takový nápor, kdy při každém dopadu na asfalt zažívá náraz o síle třikrát větší než je vaše tělesná hmotnost.” 

Pro ty, co s běháním začínají, i pro ty, kteří mají obavy z možného zranění, jsme připravili tohoto přehlédného grafického průvodce, který vás provede nejčastějšími běžeckými zraněními a poradí vám, jak se jim vyhnout nejen správným tréninkem, ale také vhodným vybavením. 

Pomůžeme vám udržet si tempo a zůstat fit, abyste mohli překonávat dál běžecké výzvy nebo si jen nadále užívat radosti z pohybu.

 

Generali_Running Injuries_Infographic_22.06.21.jpg

 

Autor: Emmie Harrison-West
Vyberte kategorii