Naše tělo se s věkem mění, a proto jsou v různých životních etapách potřeba různé vitamíny a živiny. S vyšším věkem se často klade důraz na prevenci osteoporózy a potíže související se stárnutím. Stále platí, že nejlepším zdrojem vitamínů je vyvážená zdravá strava. Ale co když je někdy menší chuť k jídlu, nebo má člověk potíže se zažíváním?
V takových případech mohou být dobrým zdrojem chybějících živin potravinové doplňky. Než je začnete brát, rozhodně se poraďte se svým lékařem, jaké řešení je pro vás nejlepší. Také si dejte pozor na interakce potravinových doplňků s léky, které berete.
O jakých vitamínech byste tedy s přibývajícím věkem měli uvažovat?
Vitamín D: Převážně v zimě nemáme dostatek slunečního světla, aby naše tělo mohlo vytvářet optimální množství vitamínu D – právě jeho nedostatek může přispívat k osteoporóze. Vitamín D je důležitý nejen pro silné kosti, ale i jako ochrana proti autoimunitním onemocněním. Jeho nejlepším zdrojem je sice sluneční světlo, ale nachází se i v potravinách jako je losos, vaječné žloutky a houby.
Vitamín B12: S přibývajícími lety tělo hůře vstřebává vitamín B12, který pomáhá udržovat zdravé nervy a krvinky. Je potřeba ho v těle udržovat dostatek. K tomu dopomůže například konzumace jater, sardinek a vajec.
Dusičnan vápenatý: Zvlášť důležitý je pro ženy po menopauze, u kterých se snižuje schopnost vápník vstřebávat. Měly by do svého jídelníčku přidat třeba vápníkem obohacené cereálie, sýry, mléko a jogurt.
Kyselina listová: Protože kyselina listová pomáhá při produkci červených krvinek, může její nedostatek způsobit chudokrevnost, při které se budete cítit slabí a letargičtí. Nachází se v zelené listové zelenině, čočce a banánech.
Probiotika: Vlastně nejde o vitamíny ani minerály, ale výzkum naznačuje, že probiotika jsou důležitá nejen pro zdraví zažívacího systému, ale podporují i systém imunitní. Najdete je v kvašených potravinách, jako je kysané zelí nebo kimči.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.