Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

„Pro play off trénujeme a hrajeme, mám to teď v hlavě pořád,“ říká Martin Růžička

Generali Česká pojišťovna play off je teď pro třineckého hokejistu Martina Růžičku hlavní téma. V rozhovoru prozradil, jak vypadá jeho každodenní příprava či odpočinek. Ale řeč došla také na sportovní idoly, cestování nebo vztah k ostatním sportům.

V lednu jste se stal nejproduktivnějším Ocelářem v historii. Držíte také tituly nejproduktivnější hráč play off, nejlepší střelec play off a mnohá další – mezi nimi také zlatou medaili z mistrovství světa. Co pro vás tahle ocenění znamenají?
Znamená to pro mě hodně. Je to ohodnocení mé práce. A nejenom mé. Hokej je týmový sport a nikdo v něm nedokáže nic sám. Mám štěstí na výborné spoluhráče, trenéry, manažery a vnímám, že všechny mé kariérní úspěchy jsou jejich zásluha.

 

Máte teď nějakou další profesní nebo soukromou metu?
Teď vlastně ne. Ale momentálně startuje Generali Česká pojišťovna play off, což je nejdůležitější část sezóny. Takže se hodně soustředím na právě na tohle. Snažím se odevzdat maximum pro tým a proto, aby se nám dařilo.

 

Máte nějaký hokejový idol? Případně někoho, koho vás vždycky baví na ledě sledovat?
Kolem sebe mám spoustu šikovných hráčů. Ale pokud se bavíme o idolu, tak se mi vybaví mé dětství a plakát s Jardou Jágrem. Aktuální idoly mám spíš mimo hokej. Cením si sportovců, kteří něčeho dosáhli a to, jak ke své práci přistupují. Například obdivuji tenistu Rafaela Nadala. Líbí se mi jeho zarputilost a soutěživost. Inspiruje mě tím, jak moc chce vyhrávat.

 

Do třineckého týmu jste nastoupil v roce 2009. Vnímáte, jak se za tuto dobu proměnil?
Proměnilo se toho hodně. Když jsem sem přišel, hráli jsme ve staré hale. Teď už je postavená nová aréna. Vnímám, že se to tu hodně zprofesionalizovalo, ať už zázemí nebo lidé. S novou halou se třinecký hokej posunul o další level výš. A obecně je vidět, že tahle organizace chce být úspěšná.

 

Máte zkušenosti z KHL. V čem vás tato příležitost nejvíc bavila?
Do KHL jsem zamířil kvůli hokeji, který se tam hrál skvěle. Potkal jsem tam spoustu kamarádů a celkově mě tahle zkušenost hodně obohatila. Ať už ohledně hokeje nebo toho, jak to celkově v Rusku funguje. Přivezl jsem si odtud hodně zkušeností.

 

Co jste si naopak po návratu nejvíc užil?
Ruská KHL je jiný svět, takže když jsem přijel domů, tak jsem se samozřejmě těšil na české jídlo. Taky jsem si uvědomil, jak se v Česku máme dobře. Celkově jsem se těšil na to, až se prostě vrátím domů.

 

Jak vlastně vypadá běžný den v životě profesionálního hokejisty?
Záleží, jestli mám volno nebo trénink. Ale většinou je to tak, že vstanu, nasnídám se a vyrazím na trénink. Ten obvykle zabere celé dopoledne. Po tom, co odtrénuji a vyřídím všechno důležité, tak zpravidla odpočívám. A pak záleží na tom, jak se cítím. Někdy vyrazíme se ženou na procházku nebo strávím odpoledne doma. A jindy si přidám trénink, když cítím, že je to potřeba. To pak vyrážím na zimák na druhou fázi. Záleží to na osobním pocitu, podle toho, co právě potřebuju, abych byl dobře připravený na zápas a na výkon. Je to takový nudný život.
 

Váš obvyklý program tedy hodně ovlivňuje to, co řekne vaše tělo?
Ano. Dřív jsem to takhle neměl. Čím je člověk starší, tím lépe ví, co od svého těla očekávat a co potřebuje. A pořád se učí. Neustále přicházím na věci, které jsem dříve nevnímal nebo na to, co mi svědčí.
 

Před pár dny odstartovala Generali Česká pojišťovna play off. Jak jste se na ni připravoval?
Museli jsme si odpočinout po základní části, ale samozřejmě jsme trénovali. Potřebovali jsme se zregenerovat a být chvíli s rodinou, což byl i můj případ. A pak jsme se poctivě připravovali, abychom mohli nastoupit a podat dobrý výkon.

 

Máte uprostřed sezóny možnost si trochu více odpočinout? Nebo jedete v zátahu?
Většinou se jede v jednom zápřahu, pokud nejsou zrovna nějaké reprezentační akce. Samozřejmě máme v programu dny volna. Například pokud hrajeme v neděli, máme do úterního večera volna. Ale delší volna tak na dva tři dny jsme dostali například teď před play off. To však není v běžném programu. 

 

Co je pro vás ideální způsob relaxace? Je to například cestování?
Teď mě poměrně dost limitoval covid. Před tím jsme si čas od času s manželkou rádi zajeli na nějaký wellness i mimo Česko. Jezdili jsme si na chvilku od všeho si odpočinout, to mi hodně pomáhalo. V době covidových omezení to bylo samozřejmě složitější. Většinou jsme relaxovali tak, že jsme vyrazili na procházku nebo, když to šlo, tak do kina.

 

Kam se rád vydáváte?
Na wellness jezdíme většinou tady poblíž nebo případně na Slovensko. Jinak se mi moc líbilo na Seychellách. Hodně jsem si tam odpočinul. Byli jsme tam jen jednou, ale opravdu mě to tam nadchlo. 

 

Když míříte za hranice, řešíte cestovní pojištění?
Pojištění mám, protože mě živí tělo. Je dobré vědět, že kdyby se mi něco stalo, tak budu mít pokryté výdaje. Takže určitě ano.

 

Jaký vlastně máte coby profesionální sportovec vztah k pojištění? Je pro vás důležité mít ve svém životě více jistoty?
Rozhodně. Tělo mě živí a v nadsázce se dá říct, že nedělám nic jiného než sport a tomu musí být adekvátní pojištění. Moje pojištění není nejlevnější, i když určitě existují i dražší možnosti. Ale je to taková částka, která pokryje vše, kdyby se mi něco stalo.

 

Baví vás kromě hokeje hraní nějakých dalších her?
Baví mě ostatní sporty. Mám strašně rád golf, v poslední době mě hodně chytnul. Trávím u něj hodně času. Hraju ho hodně přes léto. A taky mám rád tenis. Ale když se najde dobrá parta lidí, tak si užiju každý sport.

 

A co vám říkají počítačové hry nebo hry na telefonu?
To mi moc neříká. Ale poslední dobou s klukama hrajeme hry na playstationu. Měl jsem dlouhé období, když jsem to moc nevnímal a nehrál. Nicméně poslední dobou se takhle bavíme během odpoledne a po večerech, když je na to čas.
 

Takže vás moc nezajímá třeba esport?
Abych řekl pravdu, tak ani ne. Dřív jsem se občas podíval na formule z F1 Esport Series, když je zrovna vysílali v televizi. Ale tolik mě to nechytlo, takže esport nijak zvlášť nesleduju.

 

Na co se teď v nejbližší době těšíte?
Na play off. Mám to teď v hlavě pořád. Pro tohle hrajeme. Trénujeme na to. A proto se na to těším. Na moc jiných věcí teď nemyslím.

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii