Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

„Pro play off trénujeme a hrajeme, mám to teď v hlavě pořád,“ říká Martin Růžička

Generali Česká pojišťovna play off je teď pro třineckého hokejistu Martina Růžičku hlavní téma. V rozhovoru prozradil, jak vypadá jeho každodenní příprava či odpočinek. Ale řeč došla také na sportovní idoly, cestování nebo vztah k ostatním sportům.

V lednu jste se stal nejproduktivnějším Ocelářem v historii. Držíte také tituly nejproduktivnější hráč play off, nejlepší střelec play off a mnohá další – mezi nimi také zlatou medaili z mistrovství světa. Co pro vás tahle ocenění znamenají?
Znamená to pro mě hodně. Je to ohodnocení mé práce. A nejenom mé. Hokej je týmový sport a nikdo v něm nedokáže nic sám. Mám štěstí na výborné spoluhráče, trenéry, manažery a vnímám, že všechny mé kariérní úspěchy jsou jejich zásluha.

 

Máte teď nějakou další profesní nebo soukromou metu?
Teď vlastně ne. Ale momentálně startuje Generali Česká pojišťovna play off, což je nejdůležitější část sezóny. Takže se hodně soustředím na právě na tohle. Snažím se odevzdat maximum pro tým a proto, aby se nám dařilo.

 

Máte nějaký hokejový idol? Případně někoho, koho vás vždycky baví na ledě sledovat?
Kolem sebe mám spoustu šikovných hráčů. Ale pokud se bavíme o idolu, tak se mi vybaví mé dětství a plakát s Jardou Jágrem. Aktuální idoly mám spíš mimo hokej. Cením si sportovců, kteří něčeho dosáhli a to, jak ke své práci přistupují. Například obdivuji tenistu Rafaela Nadala. Líbí se mi jeho zarputilost a soutěživost. Inspiruje mě tím, jak moc chce vyhrávat.

 

Do třineckého týmu jste nastoupil v roce 2009. Vnímáte, jak se za tuto dobu proměnil?
Proměnilo se toho hodně. Když jsem sem přišel, hráli jsme ve staré hale. Teď už je postavená nová aréna. Vnímám, že se to tu hodně zprofesionalizovalo, ať už zázemí nebo lidé. S novou halou se třinecký hokej posunul o další level výš. A obecně je vidět, že tahle organizace chce být úspěšná.

 

Máte zkušenosti z KHL. V čem vás tato příležitost nejvíc bavila?
Do KHL jsem zamířil kvůli hokeji, který se tam hrál skvěle. Potkal jsem tam spoustu kamarádů a celkově mě tahle zkušenost hodně obohatila. Ať už ohledně hokeje nebo toho, jak to celkově v Rusku funguje. Přivezl jsem si odtud hodně zkušeností.

 

Co jste si naopak po návratu nejvíc užil?
Ruská KHL je jiný svět, takže když jsem přijel domů, tak jsem se samozřejmě těšil na české jídlo. Taky jsem si uvědomil, jak se v Česku máme dobře. Celkově jsem se těšil na to, až se prostě vrátím domů.

 

Jak vlastně vypadá běžný den v životě profesionálního hokejisty?
Záleží, jestli mám volno nebo trénink. Ale většinou je to tak, že vstanu, nasnídám se a vyrazím na trénink. Ten obvykle zabere celé dopoledne. Po tom, co odtrénuji a vyřídím všechno důležité, tak zpravidla odpočívám. A pak záleží na tom, jak se cítím. Někdy vyrazíme se ženou na procházku nebo strávím odpoledne doma. A jindy si přidám trénink, když cítím, že je to potřeba. To pak vyrážím na zimák na druhou fázi. Záleží to na osobním pocitu, podle toho, co právě potřebuju, abych byl dobře připravený na zápas a na výkon. Je to takový nudný život.
 

Váš obvyklý program tedy hodně ovlivňuje to, co řekne vaše tělo?
Ano. Dřív jsem to takhle neměl. Čím je člověk starší, tím lépe ví, co od svého těla očekávat a co potřebuje. A pořád se učí. Neustále přicházím na věci, které jsem dříve nevnímal nebo na to, co mi svědčí.
 

Před pár dny odstartovala Generali Česká pojišťovna play off. Jak jste se na ni připravoval?
Museli jsme si odpočinout po základní části, ale samozřejmě jsme trénovali. Potřebovali jsme se zregenerovat a být chvíli s rodinou, což byl i můj případ. A pak jsme se poctivě připravovali, abychom mohli nastoupit a podat dobrý výkon.

 

Máte uprostřed sezóny možnost si trochu více odpočinout? Nebo jedete v zátahu?
Většinou se jede v jednom zápřahu, pokud nejsou zrovna nějaké reprezentační akce. Samozřejmě máme v programu dny volna. Například pokud hrajeme v neděli, máme do úterního večera volna. Ale delší volna tak na dva tři dny jsme dostali například teď před play off. To však není v běžném programu. 

 

Co je pro vás ideální způsob relaxace? Je to například cestování?
Teď mě poměrně dost limitoval covid. Před tím jsme si čas od času s manželkou rádi zajeli na nějaký wellness i mimo Česko. Jezdili jsme si na chvilku od všeho si odpočinout, to mi hodně pomáhalo. V době covidových omezení to bylo samozřejmě složitější. Většinou jsme relaxovali tak, že jsme vyrazili na procházku nebo, když to šlo, tak do kina.

 

Kam se rád vydáváte?
Na wellness jezdíme většinou tady poblíž nebo případně na Slovensko. Jinak se mi moc líbilo na Seychellách. Hodně jsem si tam odpočinul. Byli jsme tam jen jednou, ale opravdu mě to tam nadchlo. 

 

Když míříte za hranice, řešíte cestovní pojištění?
Pojištění mám, protože mě živí tělo. Je dobré vědět, že kdyby se mi něco stalo, tak budu mít pokryté výdaje. Takže určitě ano.

 

Jaký vlastně máte coby profesionální sportovec vztah k pojištění? Je pro vás důležité mít ve svém životě více jistoty?
Rozhodně. Tělo mě živí a v nadsázce se dá říct, že nedělám nic jiného než sport a tomu musí být adekvátní pojištění. Moje pojištění není nejlevnější, i když určitě existují i dražší možnosti. Ale je to taková částka, která pokryje vše, kdyby se mi něco stalo.

 

Baví vás kromě hokeje hraní nějakých dalších her?
Baví mě ostatní sporty. Mám strašně rád golf, v poslední době mě hodně chytnul. Trávím u něj hodně času. Hraju ho hodně přes léto. A taky mám rád tenis. Ale když se najde dobrá parta lidí, tak si užiju každý sport.

 

A co vám říkají počítačové hry nebo hry na telefonu?
To mi moc neříká. Ale poslední dobou s klukama hrajeme hry na playstationu. Měl jsem dlouhé období, když jsem to moc nevnímal a nehrál. Nicméně poslední dobou se takhle bavíme během odpoledne a po večerech, když je na to čas.
 

Takže vás moc nezajímá třeba esport?
Abych řekl pravdu, tak ani ne. Dřív jsem se občas podíval na formule z F1 Esport Series, když je zrovna vysílali v televizi. Ale tolik mě to nechytlo, takže esport nijak zvlášť nesleduju.

 

Na co se teď v nejbližší době těšíte?
Na play off. Mám to teď v hlavě pořád. Pro tohle hrajeme. Trénujeme na to. A proto se na to těším. Na moc jiných věcí teď nemyslím.

10.12.2025

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.

 

Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.

Mozek má vlastní noční myčku

Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.

Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.

Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.

Oči jsou okno do duše i do hlavy

Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.

Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.

Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.

Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.

Generali penzijní společnost

Mozek jako sval

Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.

Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.

Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.

Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.

 

Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.

Osamělost a ticho mozek bolí

V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.

S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.

Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.

Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.

Eva Fruhwirtova
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Informace jako lék na stres

Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.

Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.

Digitální dvojčata lidského mozku

Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.

To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází  tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.

Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.

Budoucnost je v prevenci a datech

Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.

 

Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.

Kvíz: Jak dobře znáte svůj mozek?

Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.

1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?

A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.

2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?

A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.

3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?

A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.

4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?

A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.

5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?

A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.

6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?

A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).

7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?

A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.

Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a

Přečtěte si

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Vyberte kategorii