Ve článku se dočtete:
Alzheimer, Parkinson nebo ALS. Nemoci, které mění osobnost a ničí životy, dnes čelí nové naději: chytrým technologiím. Umělá inteligence, superpočítače i aplikace přinášejí nové možnosti prevence, diagnostiky i léčby. V tomto článku se podíváme na to, co se už reálně děje a jakou roli v tom hraje i Česko.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
„Musíme najít nové způsoby, jak motivovat lidi k větší fyzické aktivitě s ohledem na faktory, jako je věk, prostředí a kultura. Snižováním rizika výskytu chronických onemocnění můžeme tak budovat zdravější a produktivnější populaci.“
– Rüdiger Krech, ředitel Oddělení ochrany zdraví Světové zdravotnické organizace.
Jeho poselství platí pro všechny společnosti a věkové skupiny, ale je obzvláště důležité pro lidi ve věku mezi 30 a 40 lety. Přibývá pracovních i rodinných povinností a často nezbývá mnoho času na péči o vlastní zdraví. Právě tehdy se ale začínají formovat návyky, které ovlivní naši kondici v dalších desetiletích.
Nedávné studie ukazují, že přijetí zdravějšího životního stylu v dospělosti souvisí s nižší úmrtností.
Když hovoříme o „dospělosti“, nemáme na mysli stáří, nýbrž právě věk mezi 30 a 40 lety. V tomto období se tělo začíná měnit a pociťovat dopady škodlivých návyků, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nevhodná strava a nedostatek pohybu.
Výzkumy ukazují, že muži ve věku mezi 30 a 40 lety, kteří dodržují zdravé stravovací návyky a pravidelně cvičí, si mohou očekávanou délku života prodloužit až o 24 let ve srovnání s těmi, kteří tak nečiní. U žen je to okolo 21 let.
Není vždy snadné najít v této fázi života rovnováhu, ale dospělost také znamená přebírání odpovědnosti. Nezbytnou součástí tohoto procesu je právě péče o zdraví. V budoucnu možná budeme muset pečovat o děti nebo podporovat stárnoucí rodiče, proto je důležité dospět do této fáze v dobrém zdravotním stavu. Přemýšlení o tom všem může být až zdrcující, dokonce může být lákavé to ignorovat, ale řešení těchto otázek dnes může být velmi důležité pro naši budoucnost.
Přemýšlet o naší budoucnosti a zdraví neznamená si jen jít každé ráno zaběhat. Znamená to také pečovat o naši duševní pohodu:
Ve věku 30 - 40 let se často zvyšuje tlak v pracovním i osobním životě. Možná trávíte dlouhé hodiny v práci, běháte z jedné schůzky na druhou a cítíte se ve stresu. To je normální, avšak nemělo by to vést k zanedbávání zdravých návyků.
Zásadní význam má pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a omezení konzumace tabáku a alkoholu.
Přestaňte před spaním trávit čas surfováním v mobilu. Je naprosto zásadní mobil odložit a dobře se vyspat.
Právě proto, že se nás v tomto věku může zmocňovat úzkost, může být velmi prospěšné vyhradit si čas na odpočinek, držet se v klidu a čerpat novou energii.
To má dvojí přínos, protože na jedné straně se díky regeneraci cítíme lépe a hezčí a na druhé straně udržování mladistvého a zdravého vzhledu pokožky pomáhá předcházet rakovině kůže, vzniku melanomu a dalším podobným onemocněním.
Mnozí si myslí, že když je člověku „teprve“ 30 let, je riziko onemocnění nižší. Avšak v těle se již může začínat projevovat cukrovka, vysoký krevní tlak a další nemoci související se životním stylem. Jejich včasné odhalení prostřednictvím preventivních programů umožňuje přijmout okamžitá opatření a potenciálně tak změnit průběh onemocnění. To platí zejména pro jedince, v jejichž rodinné anamnéze je zapsána rakovina či srdeční choroby.
Příznivý vliv na vaše zdraví může mít udržování kontaktů s ostatními a i pocit, že nás někdo potřebuje. Imunitní systém funguje nejlépe, pokud máme v případě potřeby k dispozici více sociálních kontaktů. V tomto ohledu nám mohou pomoct důvěryhodní přátelé a dobré vztahy vůbec. Třicítka může být náročným obdobím pro udržování přátelství vzhledem k času, který věnujeme kariéře, dětem a manželství, ale je důležité se o tato přátelství starat: někdy stačí si jen zavolat nebo si zajít po práci na skleničku.
Ve věku 30 - 40 let začíná být zaměstnání stále vážnější záležitostí a zároveň, pokud máme vztah, je to období, kdy můžete začít uvažovat o sňatku a založení rodiny. Proto je velmi důležité se v této fázi zastavit a zhodnotit, zda je vše v rovnováze a zda jedna stránka života nepřevládá příliš nad druhou. Je samozřejmě dobré se soustředit jak na práci, tak na lásku, avšak aby to vše fungovalo, je třeba se nad tím zamyslet a vyhodnotit, jak to skutečně je.
Přístup Čechů k prevenci se postupně mění. Průzkum, který se zaměřil na spokojenost, kvalitu a dostupnost zdravotní péče v České republice, zjistil, že 65 % občanů je spokojeno. Zároveň více než polovina respondentů uvedla, že kvalita zdravotní péče se za poslední rok nezměnila. Většina české veřejnosti také souhlasí s tím, že by pacienti měli být zapojeni do rozhodování o léčbě svého onemocnění.
Údaje z celostátního screeningu ukazují, že asi 40 % dospělých ve věku 25 - 64 let má problémy s vysokým tlakem, přičemž u mnoha z nich není tento stav dostatečně sledován. Na využívání preventivních prohlídek mají navíc vliv socioekonomické i demografické faktory, například příjmy, věk nebo místo bydliště.
Význam prevence proto zdůrazňuje dlouhodobá strategie Zdraví 2030, jejímž cílem je zlepšit zdravotní stav obyvatel, posílit prevenci a zvýšit zdravotní gramotnost. Na ni navazují další programy zaměřené například na prevenci rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, které podporují včasný záchyt nemocí a lepší koordinaci zdravotní péče.
Například Národní plán boje proti rakovině, schválený v roce 2022, stanoví komplexní přístup zahrnující prevenci a očkování, screening, léčbu, paliativní péči a zdravotní gramotnost. Dalším příkladem je Národní kardiovaskulární plán zahájený v roce 2024, který se zaměřuje na prevenci kardiovaskulárních onemocnění s cílem zlepšit přístup k péči efektivnější koordinací při poskytování služeb pacientům i na investice do zajištění dostatku pracovní síly a vybavení.
Česká republika také aktivně prosazuje zlepšení kvality zdravotnictví. Od roku 2023 podporuje česká vláda posun směrem ke zkracování doby hospitalizace sjednocováním sazeb úhrad. Od roku 2026 se seznam prioritních zákroků ambulantní chirurgie rozšíří asi na sto zásahů včetně operace tříselných kýl, léčby křečových žil a odstranění žlučníku.
Celkově lze říci, že význam prevence si v České republice uvědomuje stále více lidí. Zdravý životní styl a pravidelná péče o zdraví se postupně stávají běžnou součástí života a představují jednu z nejlepších investic do budoucnosti.
Představme si setkání se svým budoucím já. Co by nám asi řeklo, kdyby zjistilo, že jsme ve věku 30 až 40 let – kdy jsme měli sílu i příležitost změnit své návyky a zajistit si lepší stáří – neudělali vůbec nic a raději se nechali pohltit stresem a úzkostí?
Nechtěli bychom si poradit, že právě nastal čas jednat, dýchat hlouběji a provádět změny, dokud je ještě čas, než nás životní výzvy zcela ovládnou?
Když nám je 30 - 40 let, péče o sebe samé se musí stát každodenní praxí: pravidelné prohlídky, vyvážený režim, pozornost věnovaná spánku, výživě, pohybu a zamezení stresu. Nejde jen o reakci na něco, co se pokazilo, ale i o dlouhodobé udržování fyzického a duševního zdraví. Protože budoucnost budujeme tím, co děláme dnes a denně, a prevence je jedním z nejdůležitějších návyků, pro který se v současnosti můžeme rozhodnout.
Přečtěte si:
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
5 jednoduchých zásad vedoucích ke zdravějšímu stravování
Podcast Stačí málo: Nejde jen o délku života. Podle statistik trávíme posledních 17 let v bolestech