Ve článku se dočtete:
Alzheimer, Parkinson nebo ALS. Nemoci, které mění osobnost a ničí životy, dnes čelí nové naději: chytrým technologiím. Umělá inteligence, superpočítače i aplikace přinášejí nové možnosti prevence, diagnostiky i léčby. V tomto článku se podíváme na to, co se už reálně děje a jakou roli v tom hraje i Česko.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Novorozené dítě vnáší do své původní rodiny radost, o čemž svědčí různá vyjádření, která nacházíme v mnoha kulturách. Například ve Španělsku jsou děti vnímány jako „světlo, které rozzáří ‚srdce‘ svých rodičů“. V Itálii se o novém životě říká, že je „největším úsměvem celé rodiny“. V Německu dítě považují za „nejkrásnější dar života“. Kromě radosti nám však šťastné, žvatlající miminko přináší také celý ‚balíček‘ starostí – možné poporodní potíže, probdělé noci, nečekané horečky bez zjevného vysvětlení, komplikace spojené se zdravým vývojem, pravidelné návštěvy lékařů, očkování a preventivní kontroly.
Mladí rodiče dnes naštěstí mají přístup ke stále větší nabídce odborného poradenství, a navíc mají k dispozici technologické nástroje, které jim mohou pomoci prožít první měsíce a roky života svých dětí v klidu a spokojeně. Z velké části stojí za touto podporou tzv. precizní prevence (precision prevention) vycházející z principů precizní medicíny založené na datech, individualizovaném přístupu a strukturovanými postupy umožňujícími odhalit zdravotní rizika a předvídat problémy, které by mohly tyto drahocenné dny a týdny narušit. Precizní prevence se soustředí na to, co je v prvním roce života dítěte nejdůležitější – sledování vývoje a růstu, plnění očkovacího kalendáře, pravidelné preventivní kontroly a využití technologií ke zjednodušení těchto úkolů. Tím umožňuje, aby si rodiče místo úzkosti mohli naplno užívat radost z nového života.
Na internetu dnes lze najít mnoho různých zdrojů, které mohou rodičům pomoci zorientovat se ve všech složitých otázkách zdraví svého dítěte a které lze v rámci precizní prevence využít pro sestavení funkčního plánu péče o zdraví vašeho miminka. Tyto zdroje se mohou týkat například následujících oblastí:
datum narození a gestační věk
hmotnost, výška a obvod hlavičky
výsledky prenatálního a genetického screeningu
dokončená očkování
lokální výskyt nemocí
rodinná anamnéza
vývojové milníky, jako je nárůst hmotnosti a tělesný růst
Tyto údaje pomohou rodičům zjistit, kdy mohou očekávat první pokroky, jako je plazení, žvatlání nebo první krůčky.
V dnešní stále více technologicky řízené době mají rodiče na dosah ruky různé aplikace a elektronické zdroje. Neměli by však zapomínat na tradičního rodinného spojence, jehož role stále zůstává nezastupitelná – na rodinného pediatra. Tento odborník ví nejlépe, jaké kroky musí rodiče podniknout, aby zajistili jak zdraví svého dítěte, tak podpořili své vlastní zdraví. Vztah s pediatrem musí rodiče vnímat jako partnerství, ze kterého mohou čerpat odborné názory, stanovení optimálního plánu i praktické vedení. Klíčovou úlohu v tomto partnerství sehrávají preventivní prohlídky dítěte (známé také jako pravidelné kontroly).
„Pediatři doporučují dodržovat plán preventivních prohlídek, který nabízí možnost sledovat správný růst, provádět vývojový screening a zajistit doporučenou vakcinaci,“ uvádí článek zveřejněný v Cleveland Clinic. Během návštěv mohou rodiče s pediatrem diskutovat o konkrétním zdravotním stavu svého dítěte tak, aby mohli učinit nejlepší rozhodnutí. „Mimo to,“ pokračuje článek dál, „jsou preventivní prohlídky nutné pro sledování a zaznamenávání růstu a zdolávání milníků v tělesném i psychickém vývoji vašeho dítěte. Během preventivních kontrol dítěte mohou rodiče a pečující osoby s lékařem probrat jakékoli starosti, které mají v souvislosti s očkováním a celkovým zdravotním stavem dítěte.“
Důležité je, že tyto návštěvy nabízí strukturu a prostor pro cílené poradenství – rozhovor o výživě, bezpečném spánku, prevenci úrazů a rodinné dynamice.

Technologie v tomto směru samozřejmě také sehrávají důležitou roli. V dnešní době existuje mnoho aplikací, které nabízí sledování téměř jakýchkoli dat o vašem miminku. Tyto aplikace vám dodají jistotu a zmírní vaši úzkost, ať už nahradíte ručně psané poznámky „chytrým“, automaticky aktualizovaným kalendářem, který „si rozumí“ se systémem vašeho lékaře, nebo využijete systém barevného sledování růstu a vývoje. Jedním z takových příkladů je aplikace MyChart, která – mimo jiné – umožňuje sdílet lékařské záznamy s lékaři a poskytuje možnost získávat informace od zdravotnických institucí. Další aplikace se zaměřují na měření a záznamy výše uvedených údajů pro precizní prevenci – například růstové metriky. Mimo návštěvy pediatra dříve rodiče neměli možnost vyhodnotit růst svého dítěte. To, zda jejich dítě dostatečně jí, normálně roste a celkově se dobře vyvíjí, zkrátka nemohli s jistotou určit.
Například aplikace pro chytrý telefon s názvem GrowthMonitor využívá rozšířenou realitu k přesnému měření výšky dítěte. Tato aplikace dokáže porovnat výšku dítěte s průměrnou výškou dětí stejného věku, sleduje rychlost růstu v čase a přidává barevně kódovaná upozornění – zelená pro normální růst, oranžová pro zvýšenou bdělost a červená pro výstrahu na abnormální růstový vzorec. Tento semaforový systém přenáší klinická data do jasných a všem srozumitelných doporučení a rodičům navíc šetří nervy. Díky technologiím se také mladí rodiče mohou lépe zorientovat ve všech schůzkách, na které by jinak mohli zapomenout. Na scénu vstupují aplikace připomínající termíny očkování – například platformy, jako je EZKarta (Android, iOS). Tyto aplikace mimo jiné vytváří personalizované očkovací kalendáře, několik dní před plánovaným očkováním odesílají push notifikace a obsahují vzdělávací obsah týkající se bezpečnosti vakcín.
V České republice to mají novopečení rodiče snazší díky spolehlivému systému zdravotní péče postavenému na silných veřejných základech. Rodiny se od prvního dne mohou spolehnout na jednoznačně daný, státem regulovaný systém pediatrické péče, pravidelných prohlídek a očkování. Právě toto zaměření na včasnou prevenci řadí Českou republiku mezi přední evropské země co do počtu vykonaných preventivních prohlídek dětí a proočkovanosti v rámci rutinních imunizačních programů, jak uvádí zpráva organizace OECD „Health at a Glance: Evropa 2024“.
Tento silný celospolečenský trend má výrazný vliv na to, jak rodiče prožívají první měsíce života svých dětí. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že přes 98 % českých novorozenců čerpá ihned po narození péči dětských lékařů formou pravidelných kontrol a sledování v rámci veřejného zdravotního systému. Konkrétně to znamená, že rodiče vědí, co a kdy je čeká: návštěvy lékaře, očkování a screeningové programy se řídí předem stanoveným harmonogramem, který jim dodává jistotu při rozhodování o další lékařské péči.
Takto pevně nastavená struktura přitom ponechává dostatek prostoru i pro emoce. Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích se i v České republice rodičovství často odehrává v pozdějších životních fázích a často je nutné jej skloubit s náročnou profesní kariérou. Data Eurostatu ukazují, že průměrný věk narození prvního dítěte neustále stoupá, což rané rodičovství přesouvá do životního období, které je již samo o sobě plné změn. I v rámci spolehlivého systému veřejné lékařské podpory nejsou mladí rodiče ušetřeni bezesných nocí, nezávažných, ale nepříjemných zdravotních potíží a emoční tíhy nově nabyté zodpovědnosti, což jsou aspekty, které rodičovství zákonitě přináší a jimž se nelze vyhnout.
V tomto kontextu si precizní prevence klade za cíl nikoli nahradit nebo zrušit dosavadní systém veřejné zdravotní péče, ale podpořit jeho chápání v každodenním životě. Digitální nástroje, které v podstatě kopírují tabulky tělesného růstu, očkovací plány a vývojové milníky, mohou rodičům usnadnit život a dodat jim klid před další návštěvou lékaře. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti Evropské komise (DESI, 2024) čeští rodiče ve stále větší míře využívají digitální zdravotní záznamy a rezervační systémy ke sledování průběhu péče a ke komunikaci s jejími poskytovateli – ne proto, aby hledali alternativy, ale aby se v rámci stávající struktury cítili sebejistější.
Narození dítěte tak v kontextu České republiky nepřináší problém s přístupem k lékařské péči, rodiče však potřebují získat klid a jistotu. Precizní medicína je může podpořit tím, že robustní rámec veřejné péče srozumitelně přenese do jejich každodenního života. Také pomáhá rodičům lépe se zorientovat v prvních měsících života svého dítěte. Cílem precizní medicíny není zatížit rodiče další péčí, ale posílit jejich důvěru, zvýšit jejich přehled a zajistit kontinuitu, aby mohli svoji pozornost nasměrovat tam, kde ji potřebují nejvíc – na své dítě a na radost, kterou jim tento nový život přináší.
Samozřejmě platí, že vývoj dítěte nemůže probíhat zdravě, nejsou-li zdraví jeho rodiče. Zdraví rodiče jsou totiž pilíř, na kterém stojí zdraví celé rodiny. V tomto případě, což vám určitě potvrdí jakýkoli rodič, je největším břemenem úzkost. Zejména během perinatálního období (několik týdnů před a bezprostředně po narození) – období, které je obzvlášť citlivé pro nastávající matky (a často také otce), proto zásadní roli hraje zejména duševní zdraví. To potvrdil také výzkum zveřejněný v časopise Brain Sciences v srpnu 2025: „Perinatální období představuje dobu, kdy se riziko vzniku duševních obtíží zvyšuje.“ Stejně tak se v tomto období může zhoršit již existující abnormální psychický stav. Účastníkům studie byly nabídnuty různé typy psychologické podpory. Na konci studie autoři dospěli k závěru, že „preventivní psychologické intervence prokazatelně snižují úzkost během těhotenství.“
Podstatou precizní prevence, která přispívá k tomu, aby jeden z nejdůležitějších životních okamžiků byl zároveň tím nejradostnějším, je tedy zajištění zdravého růstu a vývoje dítěte společně s péčí o duševní zdraví rodičů. Partnerství s důvěryhodným dětským lékařem a správný výběr vhodných aplikací jsou pro rodiče, kteří se chystají ve svém životě přivítat novorozené dítě, klíčové, aby „největší úsměv jejich rodiny“ vydržel dlouho a co nejdéle.
Přečtěte si také:
Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič
4 praktické tipy pro rodiče a pečovatele, jak pomoci dětem zvládnout trauma