Doba na přečtení článku je 5 minut

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

Alzheimerova choroba je vedle globálního oteplování jednou z hlavních výzev současného světa. V Česku má tuto nemoc každý 26. obyvatel, i když nemusí být ještě diagnostikován.

„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.

Každý 26. obyvatel Česka

Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.

Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.

Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.

Bez léku počet stoupne

V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.

„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Věk není jenom číslo

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.

Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.

Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.


Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

13.05.2024

Rizika předčasného ukončení životního pojištění

Důvodů, proč začne člověk uvažovat o předčasném ukončení životního pojištění, existuje celá řada.

Člověk může přijít o práci a tím o stabilní zdroj příjmu. Můžou mu prudce vzrůst životní náklady. Nebo třeba jen dospěje k názoru, že se mu nic špatného nemůže stát.

Lákadlem je zpravidla vidina úspor na pravidelných měsíčních platbách, které mohou být v závislosti na sjednaném pojistném krytí v řádu několika tisíc Kč ale také podstatně vyšší.

Zároveň je však důležité tento případný krok pečlivě zvážit, protože skrývá celou řadu úskalí, říká Miroslav Bíma, senior produktový manažer životního pojištění v Generali Česká pojišťovna.

Ztráta pojistné ochrany

V první řadě ztratí klient předčasným ukončením životního pojištění sjednanou pojistnou ochranu, což může mít velmi vážné dopady pro něj a jeho nejbližší.

Často se také nejedná jen o ztrátu finančního plnění v případě úmrtí, což je jádrem každého životního pojištění, ale také dalších navázaných připojištění pro situace, kdy klient nezemře, ale dočasně nebo natrvalo ztratí schopnost vydělávat.

Podle Bímy se nejvíce pojistných událostí spojených s životným pojištěním – řádově desítky tisíc ročně – týká drobnějších či méně závažných úrazů a průměrná výplata se pohybuje v řádu tisíců Kč.

Vážnějších pojistných událostí s dlouhodobými dopady na klienta a jeho rodinu, jako jsou například vážná onemocnění nebo invalidita, je mnohem méně, leč vyplacené pojistné částky mohou být ve statisících Kč.

Finanční ztráta

Předčasným ukončením životního pojištění se klient také vystavuje riziku finanční ztráty, neboť tzv. odkupné, což je část nespotřebovaného pojištění, kterou mu pojišťovna vrátí, je většinou nižší než zaplacené pojistné.

Podle Bímy mají na výši odkupného vliv zejména jakékoliv nesplacené počáteční náklady spojené se založením pojistné smlouvy, poplatek za předčasné ukončení a aktuální situace na finančních trzích.

U pojištění s investiční složkou, což je státem podporovaný produkt pro zajištění rezervy na dobu po odchodu do starobního důchodu, přistupují další možná negativa, jako je například nízká hodnota podílových jednotek zvolených podkladových fondů v době zrušení pojistky.

Dodatečné zdanění

Pokud klient využil daňových odpočtů, vzniká mu zároveň povinnost zpětného dodanění uplatněných slev na dani. V případě že na pojistnou smlouvu přispíval i zaměstnavatel klienta, musí klient dodanit i tyto příspěvky.

Cena budoucího pojištění

V neposlední řadě musí klient počítat s tím, že cenu jakékoliv budoucí uzavření nové pojistné smlouvy může výrazně ovlivnit jeho aktuální zdravotní stav a vyšší vstupní věk.

„Pokud obecně dojde k předčasnému zrušení smlouvy ve vyšším věku, potom musí klient počítat s tím, že v případě zájmu o nové pojištění nezíská původně sjednané podmínky,“ říká Bíma. „Např. pojistné bude pro vybraná životní pojištění zcela jistě vyšší než to původní. S ohledem na aktuální zdravotní stav může dojít ze strany pojišťovny k uplatnění výluk na již prodělaná onemocnění nebo v krajním případě i odmítnutí přijetí klienta do pojištění.“

Podle indexu životního pojištění publikovaného v roce 2020 poradenskou společností Partners, byla průměrná měsíční cena modelového životního pojištění pro administrativní povolání 1,018 Kč pro dvacetileté , 1,323 Kč pro třicetileté a 2,014 Kč pro čtyřicetileté. Pro dělnické profese pracující v terénu se pak průměrná cena pohybovaly v závislosti na věku od 1,317 Kč do 2,471 Kč měsíčně.

Flexibilní úprava pojištění jako alternativa předčasného ukončení

Podle Bímy tlak na životní pojištění sílí zejména v dobách ekonomických otřesů.

“V Generali České pojišťovně sledujeme zvýšený zájem o úpravu nastavení pojistného krytí, mimořádné výběry z pojištění s investiční složkou nebo o předčasné ukončení pojištění vždy, když dojde ke změně finanční situace našich klientů vlivem změny ekonomického prostředí,“ vysvětluje. „Typicky jde o dopady událostí jako byla např. pandemie COVID-19 nebo propuknutí válečných událostí na Ukrajině.”

„Jednotlivé případy jsou samozřejmě individuální, nicméně nejčastějším důvodem pro ukončení pojištění je ztráta zaměstnání a s tím související zhoršení finanční situace v rodině klienta,“ dodává.

I v takto potenciálně vypjatých situacích se ale nabízí možnost flexibilní úpravy pojištění před jeho ukončením, což moderní pojistné produkty běžně umožňují, říká Bíma.

„Aktivně prodávaná životní pojištění Generali České pojišťovny a.s. představují generaci produktů, které byly od počátku konstruovány tak, aby svým nastavením umožnily reagovat na průběžně se měnící potřeby našich klientů během celého období, na které byly sjednány,“ říká Bíma. „Jednou z takových situací mohou být finanční problémy např. při již zmiňované ztrátě zaměstnání. V takovém případě má klient, po předchozí analýze situace se svým pojišťovacím poradcem, několik možností, jak na nastalou situaci reagovat. Jedná se o možnost úpravy rozsahu pojistného krytí se snížením běžně placeného pojistného nebo (u pojištění s investiční složkou) o přerušení placení pojistného, příp. využití možnosti mimořádného výběru z aktuální kapitálové hodnoty pojištění.“

Vyberte kategorii