Alzheimerova choroba je vedle globálního oteplování jednou z hlavních výzev současného světa. V Česku má tuto nemoc každý 26. obyvatel, i když nemusí být ještě diagnostikován.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.
Novorozené dítě vnáší do své původní rodiny radost, o čemž svědčí různá vyjádření, která nacházíme v mnoha kulturách. Například ve Španělsku jsou děti vnímány jako „světlo, které rozzáří ‚srdce‘ svých rodičů“. V Itálii se o novém životě říká, že je „největším úsměvem celé rodiny“. V Německu dítě považují za „nejkrásnější dar života“. Kromě radosti nám však šťastné, žvatlající miminko přináší také celý ‚balíček‘ starostí – možné poporodní potíže, probdělé noci, nečekané horečky bez zjevného vysvětlení, komplikace spojené se zdravým vývojem, pravidelné návštěvy lékařů, očkování a preventivní kontroly.
Mladí rodiče dnes naštěstí mají přístup ke stále větší nabídce odborného poradenství, a navíc mají k dispozici technologické nástroje, které jim mohou pomoci prožít první měsíce a roky života svých dětí v klidu a spokojeně. Z velké části stojí za touto podporou tzv. precizní prevence (precision prevention) vycházející z principů precizní medicíny založené na datech, individualizovaném přístupu a strukturovanými postupy umožňujícími odhalit zdravotní rizika a předvídat problémy, které by mohly tyto drahocenné dny a týdny narušit. Precizní prevence se soustředí na to, co je v prvním roce života dítěte nejdůležitější – sledování vývoje a růstu, plnění očkovacího kalendáře, pravidelné preventivní kontroly a využití technologií ke zjednodušení těchto úkolů. Tím umožňuje, aby si rodiče místo úzkosti mohli naplno užívat radost z nového života.
Na internetu dnes lze najít mnoho různých zdrojů, které mohou rodičům pomoci zorientovat se ve všech složitých otázkách zdraví svého dítěte a které lze v rámci precizní prevence využít pro sestavení funkčního plánu péče o zdraví vašeho miminka. Tyto zdroje se mohou týkat například následujících oblastí:
datum narození a gestační věk
hmotnost, výška a obvod hlavičky
výsledky prenatálního a genetického screeningu
dokončená očkování
lokální výskyt nemocí
rodinná anamnéza
vývojové milníky, jako je nárůst hmotnosti a tělesný růst
Tyto údaje pomohou rodičům zjistit, kdy mohou očekávat první pokroky, jako je plazení, žvatlání nebo první krůčky.
V dnešní stále více technologicky řízené době mají rodiče na dosah ruky různé aplikace a elektronické zdroje. Neměli by však zapomínat na tradičního rodinného spojence, jehož role stále zůstává nezastupitelná – na rodinného pediatra. Tento odborník ví nejlépe, jaké kroky musí rodiče podniknout, aby zajistili jak zdraví svého dítěte, tak podpořili své vlastní zdraví. Vztah s pediatrem musí rodiče vnímat jako partnerství, ze kterého mohou čerpat odborné názory, stanovení optimálního plánu i praktické vedení. Klíčovou úlohu v tomto partnerství sehrávají preventivní prohlídky dítěte (známé také jako pravidelné kontroly).
„Pediatři doporučují dodržovat plán preventivních prohlídek, který nabízí možnost sledovat správný růst, provádět vývojový screening a zajistit doporučenou vakcinaci,“ uvádí článek zveřejněný v Cleveland Clinic. Během návštěv mohou rodiče s pediatrem diskutovat o konkrétním zdravotním stavu svého dítěte tak, aby mohli učinit nejlepší rozhodnutí. „Mimo to,“ pokračuje článek dál, „jsou preventivní prohlídky nutné pro sledování a zaznamenávání růstu a zdolávání milníků v tělesném i psychickém vývoji vašeho dítěte. Během preventivních kontrol dítěte mohou rodiče a pečující osoby s lékařem probrat jakékoli starosti, které mají v souvislosti s očkováním a celkovým zdravotním stavem dítěte.“
Důležité je, že tyto návštěvy nabízí strukturu a prostor pro cílené poradenství – rozhovor o výživě, bezpečném spánku, prevenci úrazů a rodinné dynamice.

Technologie v tomto směru samozřejmě také sehrávají důležitou roli. V dnešní době existuje mnoho aplikací, které nabízí sledování téměř jakýchkoli dat o vašem miminku. Tyto aplikace vám dodají jistotu a zmírní vaši úzkost, ať už nahradíte ručně psané poznámky „chytrým“, automaticky aktualizovaným kalendářem, který „si rozumí“ se systémem vašeho lékaře, nebo využijete systém barevného sledování růstu a vývoje. Jedním z takových příkladů je aplikace MyChart, která – mimo jiné – umožňuje sdílet lékařské záznamy s lékaři a poskytuje možnost získávat informace od zdravotnických institucí. Další aplikace se zaměřují na měření a záznamy výše uvedených údajů pro precizní prevenci – například růstové metriky. Mimo návštěvy pediatra dříve rodiče neměli možnost vyhodnotit růst svého dítěte. To, zda jejich dítě dostatečně jí, normálně roste a celkově se dobře vyvíjí, zkrátka nemohli s jistotou určit.
Například aplikace pro chytrý telefon s názvem GrowthMonitor využívá rozšířenou realitu k přesnému měření výšky dítěte. Tato aplikace dokáže porovnat výšku dítěte s průměrnou výškou dětí stejného věku, sleduje rychlost růstu v čase a přidává barevně kódovaná upozornění – zelená pro normální růst, oranžová pro zvýšenou bdělost a červená pro výstrahu na abnormální růstový vzorec. Tento semaforový systém přenáší klinická data do jasných a všem srozumitelných doporučení a rodičům navíc šetří nervy. Díky technologiím se také mladí rodiče mohou lépe zorientovat ve všech schůzkách, na které by jinak mohli zapomenout. Na scénu vstupují aplikace připomínající termíny očkování – například platformy, jako je EZKarta (Android, iOS). Tyto aplikace mimo jiné vytváří personalizované očkovací kalendáře, několik dní před plánovaným očkováním odesílají push notifikace a obsahují vzdělávací obsah týkající se bezpečnosti vakcín.
V České republice to mají novopečení rodiče snazší díky spolehlivému systému zdravotní péče postavenému na silných veřejných základech. Rodiny se od prvního dne mohou spolehnout na jednoznačně daný, státem regulovaný systém pediatrické péče, pravidelných prohlídek a očkování. Právě toto zaměření na včasnou prevenci řadí Českou republiku mezi přední evropské země co do počtu vykonaných preventivních prohlídek dětí a proočkovanosti v rámci rutinních imunizačních programů, jak uvádí zpráva organizace OECD „Health at a Glance: Evropa 2024“.
Tento silný celospolečenský trend má výrazný vliv na to, jak rodiče prožívají první měsíce života svých dětí. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že přes 98 % českých novorozenců čerpá ihned po narození péči dětských lékařů formou pravidelných kontrol a sledování v rámci veřejného zdravotního systému. Konkrétně to znamená, že rodiče vědí, co a kdy je čeká: návštěvy lékaře, očkování a screeningové programy se řídí předem stanoveným harmonogramem, který jim dodává jistotu při rozhodování o další lékařské péči.
Takto pevně nastavená struktura přitom ponechává dostatek prostoru i pro emoce. Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích se i v České republice rodičovství často odehrává v pozdějších životních fázích a často je nutné jej skloubit s náročnou profesní kariérou. Data Eurostatu ukazují, že průměrný věk narození prvního dítěte neustále stoupá, což rané rodičovství přesouvá do životního období, které je již samo o sobě plné změn. I v rámci spolehlivého systému veřejné lékařské podpory nejsou mladí rodiče ušetřeni bezesných nocí, nezávažných, ale nepříjemných zdravotních potíží a emoční tíhy nově nabyté zodpovědnosti, což jsou aspekty, které rodičovství zákonitě přináší a jimž se nelze vyhnout.
V tomto kontextu si precizní prevence klade za cíl nikoli nahradit nebo zrušit dosavadní systém veřejné zdravotní péče, ale podpořit jeho chápání v každodenním životě. Digitální nástroje, které v podstatě kopírují tabulky tělesného růstu, očkovací plány a vývojové milníky, mohou rodičům usnadnit život a dodat jim klid před další návštěvou lékaře. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti Evropské komise (DESI, 2024) čeští rodiče ve stále větší míře využívají digitální zdravotní záznamy a rezervační systémy ke sledování průběhu péče a ke komunikaci s jejími poskytovateli – ne proto, aby hledali alternativy, ale aby se v rámci stávající struktury cítili sebejistější.
Narození dítěte tak v kontextu České republiky nepřináší problém s přístupem k lékařské péči, rodiče však potřebují získat klid a jistotu. Precizní medicína je může podpořit tím, že robustní rámec veřejné péče srozumitelně přenese do jejich každodenního života. Také pomáhá rodičům lépe se zorientovat v prvních měsících života svého dítěte. Cílem precizní medicíny není zatížit rodiče další péčí, ale posílit jejich důvěru, zvýšit jejich přehled a zajistit kontinuitu, aby mohli svoji pozornost nasměrovat tam, kde ji potřebují nejvíc – na své dítě a na radost, kterou jim tento nový život přináší.
Samozřejmě platí, že vývoj dítěte nemůže probíhat zdravě, nejsou-li zdraví jeho rodiče. Zdraví rodiče jsou totiž pilíř, na kterém stojí zdraví celé rodiny. V tomto případě, což vám určitě potvrdí jakýkoli rodič, je největším břemenem úzkost. Zejména během perinatálního období (několik týdnů před a bezprostředně po narození) – období, které je obzvlášť citlivé pro nastávající matky (a často také otce), proto zásadní roli hraje zejména duševní zdraví. To potvrdil také výzkum zveřejněný v časopise Brain Sciences v srpnu 2025: „Perinatální období představuje dobu, kdy se riziko vzniku duševních obtíží zvyšuje.“ Stejně tak se v tomto období může zhoršit již existující abnormální psychický stav. Účastníkům studie byly nabídnuty různé typy psychologické podpory. Na konci studie autoři dospěli k závěru, že „preventivní psychologické intervence prokazatelně snižují úzkost během těhotenství.“
Podstatou precizní prevence, která přispívá k tomu, aby jeden z nejdůležitějších životních okamžiků byl zároveň tím nejradostnějším, je tedy zajištění zdravého růstu a vývoje dítěte společně s péčí o duševní zdraví rodičů. Partnerství s důvěryhodným dětským lékařem a správný výběr vhodných aplikací jsou pro rodiče, kteří se chystají ve svém životě přivítat novorozené dítě, klíčové, aby „největší úsměv jejich rodiny“ vydržel dlouho a co nejdéle.
Přečtěte si také:
Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič
4 praktické tipy pro rodiče a pečovatele, jak pomoci dětem zvládnout trauma