Alzheimerova choroba je vedle globálního oteplování jednou z hlavních výzev současného světa. V Česku má tuto nemoc každý 26. obyvatel, i když nemusí být ještě diagnostikován.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku