Běhání se psem je skvělý způsob, jak si společně užít pohyb a posílit vzájemné pouto. Než však vyrazíte na trať, je důležité se dobře připravit – od volby správného vybavení až po zajištění bezpečnosti vašeho čtyřnohého parťáka. Přinášíme tipy, jak začít s canicrossem, na co si dát pozor při tréninku a proč se vyplatí myslet i na pojištění vašeho psa.
Psí plemena se velmi liší, takže než začnete, poraďte se s veterinářem, abyste zjistili optimální vzdálenost pro vašeho psa, nejlepší druh terénu a případné zdravotní nebo věkové omezení, na které je třeba dávat pozor. Ne všichni psi jsou stavěni na běh na dlouhou trať! Pokud máte ještě štěně, dopřejte mu volnost pohybu, ale nepřetěžujte ho. S během začínejte až ve 12–18 měsících jeho věku, ideálně mu předtím nechte udělat RTG vyšetření, abyste zjistili, zda má v pořádku klouby i celý pohybový aparát.
Canicross, běh se psem v zápřahu, je kynologický sport, který má svá pravidla. Chcete-li se mu naplno věnovat, zjistěte, kde ve vašem okolí probíhají tréninky, a přihlaste se alespoň na úvodní lekci. Na webu Běhej se psem se dozvíte vše potřebné. Zkušení trenéři vám poradí, jak začít s během, aniž byste ublížili sobě nebo psovi. Naučíte se základní povely, abyste dokázali ovládat psa v terénu, a získáte správné návyky, aby se z běhu stal koníček a zábava pro vás oba. V kontaktu s ostatními psy váš čtyřnohý kamarád rychleji pochopí, co se po něm chce, a vy můžete získat partu lidských kamarádů, kteří vás v začátcích podpoří a povzbudí, abyste u nového sportu vydrželi. Když vytrváte, budete moct v týmu se svým psem v canicrossu i závodit.
Je také vhodné investovat do správného vybavení - sedáku, odpruženého vodítka a speciálního postroje na psa. Sedák vám uvolní ruce a chrání záda, odpružené vodítko napomůže k plynulejšímu pohybu a lepší souhře psovoda a psa a postroj zajistí rovnoměrné rozložení sil, aby se nepřetěžoval pohybový aparát psa. Vybavení nakupujte ve specializovaných obchodech, kde vám odborně poradí, a věnujte dost času zkoušení, aby sedák vám a postroj psovi opravdu dobře seděly.
Dbejte na to, aby byl pes před tréninkem dostatečně zavodněný, a zajistěte, aby měl přístup k vodě i po běhu - bude-li se moct zchladit v potoku nebo rybníce, tím lépe!
Začněte svižnou procházkou, která pomůže zahřát svaly psa i vaše, což vás oba ochrání před zraněním. Pomalu postupujte tréninkovými fázemi a kratšími běhy různou rychlostí, abyste si budovali výdrž, což také pomůže vašemu psovi zvyknout si běhat s vámi na vodítku nebo vedle vás. Sledujte, jak je pes unavený, zda se zadýchává a zpomaluje, a v případě potřeby skončete dříve. Po tréninku nezapomeňte psa i sebe protáhnout, opět tím pomáháte předcházet zraněním.
Řiďte se předpovědí počasí a běhejte pouze za vhodných podmínek - v horkém počasí se psi snadno přehřejí a mohou si spálit tlapky o materiály, jako je asfalt nebo písek, proto ve slunečných dnech držte psa ve stínu a běhání si naplánujte, až bude chladněji. Ideální venkovní teplota je kolem 12 °C. Po příchodu domů vždy zkontrolujte, zda pes nemá nějakou ránu nebo poranění, zejména na tlapkách, a pečlivě sledujte, zda se u něj neprojevují známky nemoci nebo nadměrné námahy.
Myslete i na pojištění vašeho běžce. Generali Česká je jednou z předních pojišťoven, která nabízí pojištění mazlíčků. Nabízíme řadu plánů, které jsou navrženy tak, aby vyhovovaly různým potřebám a rozpočtům majitelů mazlíčků.
Pojištění mazlíčků od Generali České pojišťovny může pokrýt náklady na veterinární péči, léky, hospitalizaci, chirurgické zákroky a dokonce i fyzioterapii. Dále nabízí také cestovní pojištění pro mazlíčky, což může být velmi užitečné, pokud s sebou plánujete vzít svého mazlíčka na dovolenou.
Přečtěte si:
Tipy na podzimní výlety se psem
Jak ochladit mazlíčky v horkých dnech
Chcete, aby bylo běhání požitkem a ne trápením? Nezapomínejte na podstatné detaily
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“