Běhání se psem je skvělý způsob, jak si společně užít pohyb a posílit vzájemné pouto. Než však vyrazíte na trať, je důležité se dobře připravit – od volby správného vybavení až po zajištění bezpečnosti vašeho čtyřnohého parťáka. Přinášíme tipy, jak začít s canicrossem, na co si dát pozor při tréninku a proč se vyplatí myslet i na pojištění vašeho psa.
Psí plemena se velmi liší, takže než začnete, poraďte se s veterinářem, abyste zjistili optimální vzdálenost pro vašeho psa, nejlepší druh terénu a případné zdravotní nebo věkové omezení, na které je třeba dávat pozor. Ne všichni psi jsou stavěni na běh na dlouhou trať! Pokud máte ještě štěně, dopřejte mu volnost pohybu, ale nepřetěžujte ho. S během začínejte až ve 12–18 měsících jeho věku, ideálně mu předtím nechte udělat RTG vyšetření, abyste zjistili, zda má v pořádku klouby i celý pohybový aparát.
Canicross, běh se psem v zápřahu, je kynologický sport, který má svá pravidla. Chcete-li se mu naplno věnovat, zjistěte, kde ve vašem okolí probíhají tréninky, a přihlaste se alespoň na úvodní lekci. Na webu Běhej se psem se dozvíte vše potřebné. Zkušení trenéři vám poradí, jak začít s během, aniž byste ublížili sobě nebo psovi. Naučíte se základní povely, abyste dokázali ovládat psa v terénu, a získáte správné návyky, aby se z běhu stal koníček a zábava pro vás oba. V kontaktu s ostatními psy váš čtyřnohý kamarád rychleji pochopí, co se po něm chce, a vy můžete získat partu lidských kamarádů, kteří vás v začátcích podpoří a povzbudí, abyste u nového sportu vydrželi. Když vytrváte, budete moct v týmu se svým psem v canicrossu i závodit.
Je také vhodné investovat do správného vybavení - sedáku, odpruženého vodítka a speciálního postroje na psa. Sedák vám uvolní ruce a chrání záda, odpružené vodítko napomůže k plynulejšímu pohybu a lepší souhře psovoda a psa a postroj zajistí rovnoměrné rozložení sil, aby se nepřetěžoval pohybový aparát psa. Vybavení nakupujte ve specializovaných obchodech, kde vám odborně poradí, a věnujte dost času zkoušení, aby sedák vám a postroj psovi opravdu dobře seděly.
Dbejte na to, aby byl pes před tréninkem dostatečně zavodněný, a zajistěte, aby měl přístup k vodě i po běhu - bude-li se moct zchladit v potoku nebo rybníce, tím lépe!
Začněte svižnou procházkou, která pomůže zahřát svaly psa i vaše, což vás oba ochrání před zraněním. Pomalu postupujte tréninkovými fázemi a kratšími běhy různou rychlostí, abyste si budovali výdrž, což také pomůže vašemu psovi zvyknout si běhat s vámi na vodítku nebo vedle vás. Sledujte, jak je pes unavený, zda se zadýchává a zpomaluje, a v případě potřeby skončete dříve. Po tréninku nezapomeňte psa i sebe protáhnout, opět tím pomáháte předcházet zraněním.
Řiďte se předpovědí počasí a běhejte pouze za vhodných podmínek - v horkém počasí se psi snadno přehřejí a mohou si spálit tlapky o materiály, jako je asfalt nebo písek, proto ve slunečných dnech držte psa ve stínu a běhání si naplánujte, až bude chladněji. Ideální venkovní teplota je kolem 12 °C. Po příchodu domů vždy zkontrolujte, zda pes nemá nějakou ránu nebo poranění, zejména na tlapkách, a pečlivě sledujte, zda se u něj neprojevují známky nemoci nebo nadměrné námahy.
Myslete i na pojištění vašeho běžce. Generali Česká je jednou z předních pojišťoven, která nabízí pojištění mazlíčků. Nabízíme řadu plánů, které jsou navrženy tak, aby vyhovovaly různým potřebám a rozpočtům majitelů mazlíčků.
Pojištění mazlíčků od Generali České pojišťovny může pokrýt náklady na veterinární péči, léky, hospitalizaci, chirurgické zákroky a dokonce i fyzioterapii. Dále nabízí také cestovní pojištění pro mazlíčky, což může být velmi užitečné, pokud s sebou plánujete vzít svého mazlíčka na dovolenou.
Přečtěte si:
Tipy na podzimní výlety se psem
Jak ochladit mazlíčky v horkých dnech
Chcete, aby bylo běhání požitkem a ne trápením? Nezapomínejte na podstatné detaily
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku