Regenerace znamená proces zotavení těla po fyzické zátěži, v tomto případě po běhu. Nejde jen o „nicnedělání“, ale o cílené kroky, které pomáhají svalům, kloubům i nervové soustavě zotavit se a připravit se na další výkon. Když regeneraci podceníte, tělo se nedostane zpět do rovnováhy, což může vést ke sníženému výkonu, únavě, ztrátě motivace nebo i zranění.
Doba zotavení svalů závisí na intenzitě a délce běhu, ale i na vaší fyzické kondici. Po lehkém nebo středně náročném běhu si svaly obvykle vystačí s 24–48 hodinami lehkého odpočinku nebo aktivní regenerace. Pokud ale absolvujete náročný trénink, závod nebo dlouhý běh, tělo může potřebovat až 72 hodin na plné zotavení.
U začátečníků nebo po delší pauze bývá doba regenerace delší, protože jejich tělo ještě není na pravidelnou zátěž zvyklé.
Lehký pohyb je po běhu lepší než úplný klid. Pomáhá totiž tělu zbavit se nahromaděné kyseliny mléčné, která může za únavu a zatuhlost. Krátké vyklusání nebo svižná chůze, následované protažením (klidně se stejnými cviky, jaké jste použili na začátku pro zahřátí), výrazně urychlí zotavení. Mírný pohyb po zátěži rozproudí krev a napomáhá regeneraci rychleji než pasivní odpočinek na gauči.
Zatímco spíte, vaše tělo maká. A ne málo. Právě během hlubokého spánku se opravují mikroskopická svalová poškození, doplňuje se energie a vylaďují se hormony, které ovlivňují výkon i náladu. Spánek je základ každé regenerace, a přesto ho spousta běžců podceňuje. Ideální doba spánku je pro každého individuální, někdo potřebuje 8 hodin, jinému stačí 7. Po náročném tréninku byste však měli tělu dopřát alespoň 6 hodin pořádného odpočinku. I krátký odpolední šlofík může pomoci rychlejšímu zotavení.
Masáž je přesně to, co unavené svaly po běhu potřebují. Uleví od napětí, rozproudí krev a pomůže tělu rychleji odbourat odpadní látky. Nemusíte přitom hned chodit k fyzioterapeutovi. I jednoduchá automasáž pěnovým válcem nebo masážním míčkem může mít skvělý efekt.
Prvních 30 minut po běhu je rozhodujících pro regeneraci. V této době je tělo nejvíc připravené vstřebat živiny, které pomohou opravit svaly a obnovit energii. Ideální je doplnit sacharidy a bílkoviny například kombinací banánu s řeckým jogurtem, proteinovým shakem nebo rýží s kuřecím masem.
Pokud však nemáte čas na jídlo nebo chcete zvolit rychlejší variantu, proteinové nápoje jsou skvělou volbou. Můžete si je vzít s sebou na trénink a dopřát tělu živiny hned po jeho skončení, bez zbytečného čekání, až se dostanete domů.
Sauna pomáhá na uvolnění svalů, zlepšuje prokrvení a posiluje imunitu, ale po běhu není ideální – tělo je už tak dehydratované a vysoké teploty mohou zatížit kardiovaskulární systém. Pokud se rozhodnete pro saunu, nezapomeňte na hydrataci.
Naopak chlad má protizánětlivý účinek a urychluje regeneraci. Krátká studená sprcha, ponoření nohou do ledové vody nebo kryokomora pomáhají zmírnit bolest svalů, otoky a stres.
Obě formy odpočinku mají své výhody. Doporučujeme proto zkusit obě a zjistit, co vám vyhovuje víc.
Nezapomínejte, že regenerace není jen o těle, ale i o mysli. Po náročném běhu si vaše hlava zaslouží odpočinek stejně jako svaly. Ať už si pustíte oblíbenou hudbu, věnujete pár minut meditaci nebo se vydáte na procházku v přírodě, tyto chvíle vám pomohou zklidnit myšlenky, uvolnit napětí a vrátit energii, kterou jste během tréninku vydali.
Regenerace je nezbytnou součástí tréninkového procesu, kterou byste neměli podceňovat. Tělo i mysl potřebují čas na obnovu, aby mohly být připravené na další výzvy. Ať už se zaměříte na aktivní regeneraci, kvalitní spánek nebo relaxaci, každá z těchto metod vám pomáhá načerpat síly, abyste mohli běhat zase o něco líp.
Přečtěte si:
Co jíst před běháním, během něj a po něm
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Běhání jako vhodný doplněk ke každému sportu
Podcast Stačí málo: K. Four: „Nevěřte výživovým šarlatánům z Instagramu. K zdravému stravování často stačí malé změny.“
Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.
I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.
S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.
Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.
Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.
Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.
Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.
Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.
I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.
Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.
Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.
Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“