Regenerace znamená proces zotavení těla po fyzické zátěži, v tomto případě po běhu. Nejde jen o „nicnedělání“, ale o cílené kroky, které pomáhají svalům, kloubům i nervové soustavě zotavit se a připravit se na další výkon. Když regeneraci podceníte, tělo se nedostane zpět do rovnováhy, což může vést ke sníženému výkonu, únavě, ztrátě motivace nebo i zranění.
Doba zotavení svalů závisí na intenzitě a délce běhu, ale i na vaší fyzické kondici. Po lehkém nebo středně náročném běhu si svaly obvykle vystačí s 24–48 hodinami lehkého odpočinku nebo aktivní regenerace. Pokud ale absolvujete náročný trénink, závod nebo dlouhý běh, tělo může potřebovat až 72 hodin na plné zotavení.
U začátečníků nebo po delší pauze bývá doba regenerace delší, protože jejich tělo ještě není na pravidelnou zátěž zvyklé.
Lehký pohyb je po běhu lepší než úplný klid. Pomáhá totiž tělu zbavit se nahromaděné kyseliny mléčné, která může za únavu a zatuhlost. Krátké vyklusání nebo svižná chůze, následované protažením (klidně se stejnými cviky, jaké jste použili na začátku pro zahřátí), výrazně urychlí zotavení. Mírný pohyb po zátěži rozproudí krev a napomáhá regeneraci rychleji než pasivní odpočinek na gauči.
Zatímco spíte, vaše tělo maká. A ne málo. Právě během hlubokého spánku se opravují mikroskopická svalová poškození, doplňuje se energie a vylaďují se hormony, které ovlivňují výkon i náladu. Spánek je základ každé regenerace, a přesto ho spousta běžců podceňuje. Ideální doba spánku je pro každého individuální, někdo potřebuje 8 hodin, jinému stačí 7. Po náročném tréninku byste však měli tělu dopřát alespoň 6 hodin pořádného odpočinku. I krátký odpolední šlofík může pomoci rychlejšímu zotavení.
Masáž je přesně to, co unavené svaly po běhu potřebují. Uleví od napětí, rozproudí krev a pomůže tělu rychleji odbourat odpadní látky. Nemusíte přitom hned chodit k fyzioterapeutovi. I jednoduchá automasáž pěnovým válcem nebo masážním míčkem může mít skvělý efekt.
Prvních 30 minut po běhu je rozhodujících pro regeneraci. V této době je tělo nejvíc připravené vstřebat živiny, které pomohou opravit svaly a obnovit energii. Ideální je doplnit sacharidy a bílkoviny například kombinací banánu s řeckým jogurtem, proteinovým shakem nebo rýží s kuřecím masem.
Pokud však nemáte čas na jídlo nebo chcete zvolit rychlejší variantu, proteinové nápoje jsou skvělou volbou. Můžete si je vzít s sebou na trénink a dopřát tělu živiny hned po jeho skončení, bez zbytečného čekání, až se dostanete domů.
Sauna pomáhá na uvolnění svalů, zlepšuje prokrvení a posiluje imunitu, ale po běhu není ideální – tělo je už tak dehydratované a vysoké teploty mohou zatížit kardiovaskulární systém. Pokud se rozhodnete pro saunu, nezapomeňte na hydrataci.
Naopak chlad má protizánětlivý účinek a urychluje regeneraci. Krátká studená sprcha, ponoření nohou do ledové vody nebo kryokomora pomáhají zmírnit bolest svalů, otoky a stres.
Obě formy odpočinku mají své výhody. Doporučujeme proto zkusit obě a zjistit, co vám vyhovuje víc.
Nezapomínejte, že regenerace není jen o těle, ale i o mysli. Po náročném běhu si vaše hlava zaslouží odpočinek stejně jako svaly. Ať už si pustíte oblíbenou hudbu, věnujete pár minut meditaci nebo se vydáte na procházku v přírodě, tyto chvíle vám pomohou zklidnit myšlenky, uvolnit napětí a vrátit energii, kterou jste během tréninku vydali.
Regenerace je nezbytnou součástí tréninkového procesu, kterou byste neměli podceňovat. Tělo i mysl potřebují čas na obnovu, aby mohly být připravené na další výzvy. Ať už se zaměříte na aktivní regeneraci, kvalitní spánek nebo relaxaci, každá z těchto metod vám pomáhá načerpat síly, abyste mohli běhat zase o něco líp.
Přečtěte si:
Co jíst před běháním, během něj a po něm
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Běhání jako vhodný doplněk ke každému sportu
Podcast Stačí málo: K. Four: „Nevěřte výživovým šarlatánům z Instagramu. K zdravému stravování často stačí malé změny.“
Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc nebo ALS přibývají. Stárneme, žijeme déle a medicína potřebuje nástroje, které umí zachytit problém včas.
Doposud bylo základem diagnostiky řada tradičních, často papírových neuropsychologických testů. Technologický pokrok přesouvá diagnostiku do chytrých telefonů, tabletů a pod dohled umělé inteligence. Taková aplikace dokáže například odhalit, že pacient sice úkol splnil správně, ale trvalo mu to o 30 % déle a provedl 5 nevynucených mikropohybů navíc.
V mobilu i tabletu se dá testovat paměť nebo pozornost. Někdy zachytí i nepatrné změny v raných stádiích demence. Díky tomu se diagnostika posouvá v čase daleko dříve. Tím, že lidé hrají digitální hru, neznamená to, že by to dělali správně, či špatně. Ale jde o to, jak úlohu řeší, jak rychle a s jakými chybami.
Mobilní aplikace mohou také analyzovat tempo řeči, pauzy a slovní zásobu. Vyhodnocení akustiky či jazyka může poukázat na změny, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu. Stačí tedy přečíst krátký text a algoritmus vyhodnotí rozdíly v čase.
U Parkinsonovy nemoci se zase sleduje pohyblivost a chůze. Používají se k tomu náramky i aplikace, které měří změny mezi jednotlivými návštěvami lékaře. Důležitý je také spánek a jeho dlouhodobý přehled.
Spolupráce Generali penzijní společnosti a INDRC
Generali penzijní společnost dlouhodobě podporuje důstojné a aktivní stárnutí. Proto spolupracuje s INDRC, mezinárodním vědeckým institutem v Praze, který propojuje medicínu, biologii a umělou inteligenci s cílem poznat strukturu a pochopit procesy lidského mozku, včas rozpoznat změny v mozku a včas Alzheimerovu nemoc a další neurodegenerativní onemocnění diagnostikovat a tím také zlepšit péči o pacienty i jejich blízké. V rámci spolupráce klademe důraz na osvětu, prevenci a dostupné moderní nástroje, které mají lidem v Česku pomoci žít delší a kvalitnější život.
Mobilní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci se jmenuje Terrapino. Kombinuje krátké kognitivní hry a úkoly, motivuje k pohybu a nabízí edukační obsah včetně kontaktu na odborníky. Staví na principu gamifikace. To znamená, že za splněné aktivity získáváte body a aplikace vás vede k pravidelnosti.
Další aplikaci Cogni Trainee vyvinul tým Pražského inovačního institutu, CIIRC ČVUT, T-Mobile a Národního ústavu duševního zdraví. Dlouhodobě testuje paměť, řeč, pozornost, prostorovou orientaci a rozhodování. Cíl je jednoduchý: včas podchytit zhoršení, kterého by si člověk jinak nevšiml. Nejde o diagnostický nástroj, ale upozorní, kdy je potřeba kontaktovat odborníka.
Brainmondo je zase aplikace pro každodenní trénink. Má rozsáhlou sadu úloh s různou obtížností. Doporučuje se používat dvakrát denně po čtvrt hodině – pravidelný trénink pomáhá udržet mozek v kondici. Výhodou je, že k tomu existuje i správcovská aplikace pro pečující, kteří mohou plánovat sady cvičení a sledovat výsledky svých blízkých.
Jak si zvolit „chytrou hračku“ a nespálit se
Jakákoliv aktivita, která povzbuzuje mozek k výkonu, pomáhá posilovat kognitivní funkce. Ať už jde o paměť, pozornost, rychlost nebo rozhodování.
Každý může začít třeba tím, že si vybere jinou cestu domů než obvykle. Začněte si psát nákupní seznam abecedně. Nebo po sepsání si položky zopakujte zpaměti odzadu. Při cestě ze schodů dolů myslete na pocity v chodidlech.
Zlatým standardem je učení se něčemu novému. Stáhněte si aplikaci a začněte s cizím jazykem. Může to být ale i hraní na jiný hudební nástroj, programovací jazyk.
Někdy postačí i malé cvičení doma. Stačí spojit tělo a mysl, tedy při vysávání přeříkávat vyjmenovaná slova. Při čtení knihu po chvíli zavřete a shrňte myšlenku jednou větou.
Nejlepší na trénink mozku je české pexeso. Hračka, kterou má rozhodně každý doma. Pokud jde o fyzické hračky, nestárnoucím evergreenem jsou deskové hry anebo sudoku či křížovky. Někdo radši vyhledá složitější mahjong nebo šachy. Na strategii jsou dobré Carcassonne nebo jiné hry, kde nestačí jen házet kostkou.
Pojďte si také s dětmi a vnoučaty zahrát slovní hry. Kromě klasického slovního fotbalu si vymyslete takovou hru, kdy zapojujete dlouhodobou paměť. Příkladem je třeba pravidlo – řeknu pět slov začínající na K a týkají se gastronomie.
Existují už i speciální hračky a trenažéry, které přímo cílí na podporu mozku a využívají moderní technologie. Příkladem je hra jménem Mindball. Princip spočívá v tom, že si hráči nasadí přídavné čelenky, které snímají mozkovou aktivitu pomocí EEG. Čím uvolněnější a soustředěnější hráč je, tím spíše se kulička posune do branky soupeře. Tyto neurohračky učí uživatele seberegulaci a efektivnímu řízení pozornosti. Například cílí na terč nebo postrčí kuličku přes překážky. Dokonce si je lze všechny vyzkoušet Mozkoherně, která je v Česku jediná.
Digitální nástroje nejsou zázračná diagnóza. Jsou to citlivá čidla trendu, která vám zdarma nebo za malé peníze dají náskok. Největší hodnotu má pravidelnost a vývoj v čase. Pokud je něco podezřelé, nejde o to propadnout panice, ale máte o důvod víc popovídat si s odborníkem a nechat se raději preventivně vyšetřit.
Přečtěte si
Jak pečovat o mozek pomocí biohackingu
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“