Ve článku se dočtete:
V roce 2025 se rodina Bereščákových odstěhovala k rodičům, aby se mohlo začít s opravami jejich domku na vesnici. Co ale původně vypadalo jako běžná rekonstrukce na pár měsíců, se kvůli komplikacím protáhlo. Co všechno se jim podařilo překonat a jaká ponaučení si z toho odnášejí? Sledujte další díl projektu Geny české rodiny.
Přestože v původním plánu bylo stěhování v září 2025, Karolíně s rodinou během přestavby přišlo do cesty několik překážek. „První komplikací bylo stavební povolení, které se výrazně zdrželo. Referenti byli bohužel velice vytížení, a i když jsme tomu šli vstříc, jak to jen šlo, například sesbíráním souhlasů od sousedů, pomohlo, až když jsem pohrozila stížností na Krajském stavebním úřadě,“ popisuje administrativní zdržení Karolína Bereščáková.
Jakmile se v červnu začalo se stavbou, objevily se zase jiné problémy. „Střecha nad stodolou bohužel nebyla ve stavu, aby se na to obytná část dala napojit. Sundali jsme ji tedy a celá stavba se nám tím prodražila asi o 800 tisíc korun,“ říká Karolína.
Spolupráci se stavební firmou si přes původní čekání Karolína pochvaluje. Průběžně také konzultuje rekonstrukci s energetikem, který jim pomohl s vyřízením dotace Oprav dům po babičce.

Bereščákovi se na období rekonstrukce nastěhovali k rodičům Karolíny. Ačkoliv se soužití Karolína zpočátku obávala, život s rodiči je harmonický. „Děti mají s prarodiči skvělý vztah. Hodně nám také pomáhá, že nám děti občas pohlídají. I přes pomoc rodičů je pro Karolínu flexibilita v práci klíčová. „Home office je pro mě velkou pomocí,“ uvádí.
V Generali České pojišťovně je flexibilita běžným benefitem. „Většina našich kolegů pracuje hybridně a běžně využívají také pružnou pracovní dobu,“ popisuje popularitu flexibilní práce Veronika Tlustošová Židková, HR Business Partner senior z Generali České pojišťovny. „Nabízíme také částečné úvazky – s rodiči během jejich rodičovské dovolené spolupracujeme na bázi dohod. Obzvláště oblíbené je placené volno na doprovod prvňáčků do školy, které každý rok využívá přes dvě stě rodičů,“ dodává.
Co je na tom všem ale nejnáročnější? Podle Karolíny jednoznačně psychické vytížení kvůli stavebním komplikacím. Podpořil ji ale partnerský vztah. „Zjistili jsme, že společně dokážeme vymyslet řešení opravdu na všechno. Manžel je pro mě velkou oporou, hlavně svým neutuchajícím humorem,“ vysvětluje.
I přes náročnou rekonstrukci Karolína hodnotí rozhodnutí koupit dům k opravě pozitivně. „Mohli jsme to tady prodat, opravit si patro u rodičů nebo koupit byt v Kolíně, ale Ohaře nám přirostly k srdci a cítíme se tu doma,“ říká.
I u rodičů se Karolína s rodinou snaží žít udržitelně. Díky životu ve městě mohli zcela omezit jízdu autem. „Všude se dopravujeme pěšky nebo na kole,“ komentuje nadšeně. Zároveň se i nadále snaží zdravě a udržitelně stravovat. Lokální ovoce a zeleninu, které měla v Ohařích k dispozici, jsou sice momentálně z ruky, ale pravidelně nakupuje na místních farmářských trzích.
Proč volit nákup lokálních potravin a jak na to? „Nákupem lokálních potravin nejen snížíte svou uhlíkovou stopu, ale podpoříte také svou komunitu a region,“ vysvětluje Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica. „Je ale potřeba si pohlídat skutečný původ potravin. Ne vše, co vypadá jako produkt z malé farmy, tím opravdu je. Produkty z celorepublikových řetězců, byť pod lákavým názvem, nebudou nikdy skutečně lokální,“ upozorňuje.

Po dokončení rekonstrukce se chce rodina Bereščákových pustit do dalších udržitelných kroků. „Chceme se zaměřit na využití šedé vody a nainstalovat nádrže na sběr dešťové vody,“ říká Karolína. Plánují také využívat solární panely, na jejichž instalaci chce využít dotaci.
Helena Továrková vysvětluje, že energii vygenerovanou solárními panely lze sdílet i napříč více domácnostmi: „Můžete přebytečnou energii z vašich panelů sdílet se sousedy, nebo naopak využít energii z těch jejich, když k instalaci nemáte prostředky. Váš energetický mix tak bude o něco zelenější.“
Přestěhuje se Karolína s rodinou zpět do zrekonstruovaného domu? Nebo je potkají další komplikace? Na další díl seriálu Geny české rodiny se můžete těšit už brzy.
Přečtěte si
Udržitelnost máme v genech: Seriál představí život 3 rodin
1. díl: Jak mladá rodina řeší rekonstrukci 120 let starého domu?
Před rokem měli Červovi postavený dům, ale okolí domu bylo prázdné. Žádný plot, chodníček, zahrada ani záhony. Během té doby se posunuli o pořádný kus. Na dřevostavbě dnes zbývá dokončit už jen pár detailů, kterými mladá rodina dotvoří své vysněné bydlení. Nedávno dokončili výstavbu chodníku a na zahradě mají rajčata nebo rukolu. V domě zase doplnili dřevěné police na míru v předsíni a také v prostoru u pračky a sušičky. Díky nim využijí každý centimetr dřevostavby.
S výsledkem jsou spokojení. „Když jsme stavěli a vybavovali dům, peníze a čas byly nejdůležitější faktory. V rámci rozpočtu, který jsme měli, jsme udělali ta nejlepší možná rozhodnutí,“ popisují Červovi. „Samozřejmě kdybychom měli více peněz, volili bychom hliníková okna, dřevěné podlahy nebo rekuperaci,“ dodávají.
Po počátečních komplikacích s instalací dnes bez problémů funguje také fotovoltaika. „Soláry fungují dobře. I se základním nastavením nám pokrývají asi 30 procent spotřeby energie. V domě s malými dětmi, kde neustále běží pračka, sušička nebo myčka, se to rozhodně hodí,“ říká Matěj. Nezklamalo je ani tepelné čerpadlo. „V zimě topí, v létě chladí a můžeme si ho zapnout v místnosti, kterou zrovna potřebujeme vytopit,“ pochvaluje si Martina.

Postupně se mění také okolí domu. Od poslední návštěvy přibyla terasa a vyvýšené záhony, ve kterých Červovým roste zelenina a bylinky. Při výběru materiálu na terasu dali přednost praktičnosti. „Od dřeva nás odrazovali, a proto jsme se rozhodli pro dřevoplast. Má dobrou životnost a je nenáročný na údržbu,“ vysvětlují své rozhodnutí Červovi.
Na co při plánování zahrady nezapomenout? Podle zahradní architektky Hany Dvorské je důležité nejprve zohlednit podmínky konkrétního místa. „Je potřeba brát v potaz terén, nadmořskou výšku, orientaci ke světovým stranám nebo místní klimatické podmínky. To všechno může ovlivnit, jak se bude rostlinám dařit,“ vysvětluje. Udržitelná zahrada přitom podle ní nemusí být složitá. „Udržitelná zahrada je taková, která odráží potřeby svého majitele. Fungovat může i v minimalistickém měřítku. Někdo, kdo chce pěstovat rostliny, si může vysadit jen to, co opravdu chce. A když se k tomu přidá třeba kompost ze zbytků z kuchyně, je to krásně udržitelný systém,“ doplňuje.
Přestože měli z odchodu z Prahy zpočátku obavy, s odstupem času vědí, že se rozhodli správně. „Vlastní zahrada je obrovská výhoda. Dříve jsme zvažovali, jestli nám ta cesta do parku se synem vůbec stojí za to. Dnes jsme za minutu venku a můžeme s dětmi strávit na zahradě celý den,“ říká Matěj. „Já jsem se zase bála, že mi bude chybět pražská vybavenost a kulturní akce. Tady ale máme všechno, co potřebujeme, a Praha je pořád v dojezdové vzdálenosti,“ hodnotí Martina.

S tím, jak děti rostou, získávají Červovi také více času sami pro sebe. „Oba kluci už dokážou být samostatnější, takže máme víc času na odpočinek,“ říká Martina. Zároveň ale rodinu Červových čeká nová životní etapa. Nejstarší syn nastoupí v září do školky, zatímco s mladším bude Matěj nadále zůstávat doma. Za několik měsíců je proto čeká další velké rozhodování o návratu do práce a dalších možnostech.
Od přestěhování do vlastního domu věnují Červovi udržitelnosti větší pozornost. Dnes například pěstují zeleninu a využívají solární energii. První kroky k udržitelnějšímu životu ale podle odborníků nemusejí být nijak převratné.
Co radí odbornice Helena Továrková z Nadace Veronika těm, kteří chtějí s udržitelností začít? „Doporučuji vybrat něco, co má dopad, ale k čemu máte zároveň blízko. Můžete si vybrat z oblastí, jako je energetika, doprava nebo jídlo. Jedna z těchto věcí vám bude určitě nejblíž, a právě u ní můžete začít. Společnost se skládá z jednotlivců, takže každá snaha má smysl. Zároveň můžete jít příkladem ostatním.“
Také Červovi vidí sílu ve zdánlivých maličkostech. „Kdybych měla někomu poradit, řekla bych, ať začnou něčím malým, například tříděním odpadu nebo nakupováním věcí z druhé ruky. Stejně tak můžou zkusit pěstovat vlastní potraviny. Je to drobná změna, která navíc udělá člověku radost,“ uvádí na závěr Martina.
Přečtěte si