Toto tzv. opachování kilometrového lesního úseku proběhlo profesionálním týmem začátkem dubna 2026 před vjezdem do obce Borohrádek.
A: Dva páry pracovníků (všimněte si reflexních vest – práce probíhají v plném provozu), kteří instalují pachové ohradníky, využívají sofistikované pracovní nástroje. Kromě měřiče vzdálenosti také „improvizované“ nůše, respektive krosny. Ty se naplní dřevěnými kůly.
B: Na kilometrový úsek podél silnice se vydávají nejprve ve dvou. První pracovník vyměřuje pravidelnou vzdálenost mezi jednotlivými kolíky. Ta činí cca 10 metrů.
C: Následně nelení a v naměřené vzdálenosti směrem do lesa odhazuje dřevěný kůl s připraveno plechovou stříškou.
D: Toho se ujímá druhý pracovník a zatluče ho tak, aby byl maximálně stabilní.
E: Následně přichází ke slovu nosič pachu, který je odolný a v tomto případě také plně rozložitelný v přírodě a nijak ji nezatěžuje.
F: Nosič se instaluje do prostoru stříšky z plechu, která zabraňuje tomu, aby déšť snižoval účinnost pachu.
G: V dalším kroku se do nosiče aplikuje vstřikem pachová látka. Vzhledem k její intenzitě používají pracovníci dvoje rukavice a speciální oblek. Bez této ochrany může být běžné oblečení velmi intenzivně cítit i několik dní.
H: Takto dnes vypadají základní pachové ohradníky, s nimiž se můžete setkat u silnic nejen v projektu Generali České pojišťovny. Jsou namířené směrem do lesa.
I: Opachovaná část úseku v blízkosti silnice vypadá takto. Na 1 km připadá 100 ks ohradníků v každém směru.
J: Dnes již nepřijatelný způsob instalace pachových nosičů – v tomto případě je špatně úplně všechno. Jak nosič (montážní pěna), tak instalace na živý strom.
Annu s Johanem čeká velká životní změna – chystají se na stavbu vlastního domu. Té ale předchází dlouhé jednání s úřady. Vybrali si totiž pozemek ve svahu u lesa. „Celý projekt jsme museli posunout, jelikož jsme při projektování zasadili stavbu příliš blízko lesa,“ popisuje současnou situaci mladý pár.
Přestože je práce na projektu kvůli pozemku komplikovaná, naději neztrácejí. „Úřady často určují, kde se může stavět, ale je to náš vysněný pozemek. Chceme tedy najít nějaký kompromis,“ říkají. Pokud vše půjde podle plánu a upravený projekt úřady schválí, příští rok by mohli začít s prvními úpravami pozemku.
I přes náročnější cestu se mladý pár na život v domě těší a už teď má velké plány. Přestože zatím stále žijí v bytě, na budoucí zahradě už pilně pracují.

Co je nejvhodnější pěstovat na českých zahradách? Radí zahradní architektka Hana Dvorská. „Mezi vhodné jedlé keře patří maliníky, josty nebo rybíz. Určitě doporučuji podívat se také na vyšlechtěné odrůdy stromů, například broskvoní nebo jabloní, které jsou odolné proti pozdním mrazíkům. Existují i menší sloupovité stromy. Ty jsou skvělou volbou pro menší zahrady,“ uvádí.
Anna s Johanem už zasadili ovocné stromy a keře. Začali také experimentovat s teplomilnými rostlinami, které se díky oteplování dají stále častěji pěstovat i u nás, například fíky. Nasbírané plody pak chtějí zpracovávat třeba do sirupů nebo džemů. „Z hlediska udržitelnosti je pro nás důležité být co nejvíce soběstační. Chceme být schopní vlastními silami vyrábět a vypěstovat toho co nejvíc,“ vysvětluje Anna.
Ani po finanční stránce není stavba domu pro mladý pár jednoduchá. Anna s Johanem musejí skloubit placení nájmu s přípravami na vlastní bydlení. Přestože mají naspořeno a snaží se neutrácet za zbytečnosti, bez hypotéky se pravděpodobně neobejdou.
Jak se připravit na pořízení vlastního bydlení? Petr Mederly z Generali Investments připomíná, čím by měl každý začít. „Prvním krokem je vždy dostatečná finanční rezerva. Ta se odvíjí od toho, za jak dlouho si chcete nemovitost pořizovat,“ popisuje a dodává: „Určitě doporučuji finanční možnosti probrat s odborníkem, který vám pomůže vaše finanční prostředky co nejlépe využít.“
Nedílnou součástí udržitelného života je pro Annu také způsob, jakým se obléká. Nejraději nakupuje oblečení z druhé ruky. Pokud pořizuje nové kousky, snaží se místo velkých řetězců podporovat místní prodejce a návrháře.

Co jsou principy udržitelného nákupu oblečení? Radí Helena Továrková z Nadace Veronica. „Nejjednodušší rada zní: nakupovat co nejméně. Určitě stojí za to podporovat také lokální značky, protože máte mnohem větší kontrolu nad tím, z jakého materiálu oděvy jsou nebo kdo je šil. Dobrou volbou jsou také přírodní materiály. Po skončení životnosti oděvu se dají dále zpracovat nebo se přirozeně rozloží. Naopak oblečení z polyesteru často uvolňuje do prostředí mikroplasty a obtížně se recykluje,“ popisuje.
V rámci videoprojektu Geny české rodiny měli Johan a Anna příležitost svůj způsob života více reflektovat a uvědomit si, kde mohou dělat věci jinak. „Promítlo se to třeba do cestování. Letos jsme jeli na dovolenou do Polska a místo auta nebo letadla jsme zvolili cestu vlakem. Strávili jsme tam deset hodin. A vlastně jsme si to užili,“ komentuje zážitek mladý pár.
Oba také doufají, že jejich způsob života může ostatní mladé lidi inspirovat. „Nemusíme být dokonalí. I malá změna může ve výsledku udělat hodně,“ uzavírá Anna.
Přečtěte si
Chcete žít udržitelně? Inspirujte se mladým párem ze Zlína
Jak na udržitelný přístup k financím