Ve článku se dočtete:
Existuje metoda, která pomáhá dětem znovu věřit dospělým, cítit se v bezpečí a nacházet jistotu v blízkosti druhých. Ačkoliv u nás zatím není příliš známá, v zahraničí ji odborníci využívají při práci s dětmi, rodiči i pečovateli. Jmenuje se Velká pětka (Five to Thrive) a vychází z poznatků neurovědy.
Velká pětka stojí na pěti jednoduchých krocích – reaguj, zapoj, uvolni, hraj si a mluv. Možná to zní obyčejně, ale právě tyto malé věci mají pro děti obrovskou sílu. Pro vytváření vazeb v mozku dítěte je klíčové, aby bylo v kontaktu s dospělým, který o něj pečuje a reaguje na jeho potřeby. To, co dítě každý den zažívá, doslova formuje jeho mozek. Zvlášť v raném věku, kdy je pečující osoba pro dítě nejdůležitějším zdrojem bezpečí, podpory a jistoty.
Metodu Velké pětky využívají sociální pracovnice a pracovníci z SOS dětských vesniček, které ji jako první v Česku zapojili do práce s rodinami v krizi. „S Velkou pětkou pracujeme na více úrovních: podporujeme ohrožené děti při zotavování z traumatu, pomáháme dětem v klientských rodinách rozvíjet pozitivní a žádoucí chování a zároveň podporujeme i rodiče v budování bezpečného a laskavého vztahu,“ popisuje vedoucí sociální pracovnice z SOS vesniček Soňa Kolářová, která se na metodu specializuje.
Metodu Velké pětky dlouhodobě podporuje Generali Česká pojišťovna v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net. Společně se SOS dětskými vesničkami ji rozvíjí už v 17 lokalitách po celém Česku. Cílem je během pěti let pomoci až 5 000 dětem a rodinám, které potřebují novou šanci začít znovu – s důvěrou, stabilitou a pocitem, že nejsou samy.
„V rámci naší podpory se zaměřujeme hlavně na nejmenší děti, kojence a předškoláky, kterým hrozí odloučení od rodiny nebo postrádají jisté pouto s blízkým dospělým. Cílem je pomoci jim i jejich rodičům posílit vztah, který přináší pocit bezpečí a stability,“ říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny.
Velká pětka není určena jen odborníkům nebo rodinám v náročné situaci. Její principy může využít každý, kdo chce posílit blízkost, lépe porozumět emocím svým i emocím svých dětí a vytvářet doma prostředí plné přijetí a klidu. Zdravé vztahy vznikají v každodenních drobných okamžicích a Velká pětka ukazuje, jak je krok za krokem budovat.
Přečtěte si
Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže
Jak děti projevují své emoce a potřeby? V každém věku jinak
Projevy traumatu si lze snadno splést s něčím jiným. Dítě může působit neklidně, roztěkaně nebo naopak uzavřeně a staženě. Mohou zde proto padnout nálepky typu ADHD, úzkosti nebo deprese. Důležité je si ale pamatovat, že nejde o „zlobení“ dítěte, ale o reakci nervového systému, který se snaží zvládnout zátěž.
Rané trauma je tělesná i psychická stopa po těžké zkušenosti z dětství (klidně i z období před narozením). Dítě si ji nemusí pamatovat, přesto ovlivňuje vývoj mozku, chování i prožívání. Naplno se může objevit až v dalších letech či mnohem později.
Osvětu o raném traumatu šíří Generali Česká pojišťovna ve spolupráci s SOS dětskými vesničkami, které pomáhají dětem ze znevýhodněných rodin zvládat těžké životní zkušenosti.
„Děti, které si z nesou rané trauma, mohou často reagovat jinak, než by okolí očekávalo. Za jejich chováním se obvykle neskrývá neposlušnost ani nechuť k učení, ale hlubší nejistota či vnitřní napětí. Je proto důležité dívat se na dítě s pochopením a snažit se rozklíčovat, co jeho reakce skutečně vyjadřují,“ vysvětluje výkonná ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.
Učitelé by se měli vyhnout nálepkování dítěte nebo jeho přehazování mezi třídami nebo školami. Každá taková změna v dítěti prohlubuje nejistotu. Právě stabilita je přitom to, co potřebuje nejvíc.
„Nepomáhají ani tresty, ignorování nebo vyčleňování z kolektivu. Tyto reakce jen zvyšují stres a potíže ještě prohlubují. Stejně tak se nevyplácí dělat zbrklé závěry. Mnohem účinnější je dítě pozorovat, mluvit o situaci s kolegy a hledat řešení společně s rodinou nebo odborníky,“ uzavírá Jindra Šalátová.
Přečtěte si
Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže