Před pěti lety si Bereščákovi splnili sen o životě na venkově a koupili starý dům v Ohařích na Kolínsku. Idyla se však brzy proměnila v boj s časem a skrytými vadami. Dnes stojí na prahu rozsáhlé rekonstrukce, která má nejen zachránit jejich domov, ale také ho proměnit v udržitelné a bezpečné místo pro život.
Karolína (34), zaměstnankyně Generali České pojišťovny, žije se svým manželem Reném a dvěma dětmi – pětiletým Kryštofem a čtyřletou Toničkou – v malé vesnici Ohaře na Kolínsku. Rozhodnutí opustit Prahu padlo před pěti lety, když čekali prvního syna. „Chtěli jsme být blíž k přírodě. Tady kousek za vesnicí jsou lesy, kam chodíme na houby, lesní jahody a dlouhé procházky,“ vysvětluje Karolína.
Vztah k přírodě a její ochrana jsou pro Karolínu důležité v každodenním životě. „Je pro mě normální využívat věci, dokud jsou funkční, a ne je nahrazovat jen kvůli novějšímu designu. Ten pocit, že se nemusím honit za lepším autem nebo dražší dovolenou, je vlastně osvobozující,“ doplňuje.

Dům, který rodina koupila, byl postaven kolem roku 1905. Za poslední dekádu vystřídal několik majitelů a ne vždy se mu dostalo péče, kterou by potřeboval. „Poslední majitelé provedli svépomocí rekonstrukci, která ale podle mě měla spíše zvýšit jeho kupní hodnotu než ho skutečně opravit,“ vzpomíná Karolína.
Skutečný stav domu se brzy projevil v plné síle. Problémy se začaly kupit a dnes jsou kritické. „Náš dům nemá zpevňující věnec a ocelová lana, která stahovala stěny, předchozí majitelé odstranili. Statik potvrdil, že by v budoucnu hrozilo zřícení boční stěny,“ popisuje nejzávažnější problém. „Střecha není zateplená, trámy jsou prohnilé a při silnějším dešti nám prší rovnou do ložnice. K tomu se přidávají netěsnící okna a neustálé potíže s odpady a vodou,“ vysvětluje Karolína.

S rozpočtem odhadovaným na čtyři miliony korun se rodina pustila do náročného procesu plánování rekonstrukce. Peníze zkombinovali z hypotéky a státní dotace Oprav dům po babičce. To se však ukázalo jako běh na dlouhou trať.
„Upřímně, čekala jsem, že to bude jednodušší. Celý proces, od prvotního zájmu po finální podání žádosti, trval rok a půl,“ přiznává Karolína. Rodina se rozhodla sama oslovit jednotlivé speciality místo aby využila agenturu, která by zařídila vše „od A do Z“.
„Některé firmy si chtěly vzít nejen honorář za vypracování posudků, ale i procenta ze získané dotace, což nám nepřišlo fér. Našli jsme si tedy zvlášť projektanta a energetického specialistu,“ radí Karolína ostatním. „I tak jsme naráželi na jejich obrovské časové vytížení. Trvalo třeba tři čtvrtě roku, než si na nás vůbec udělali čas. Určitě se ale vyplatí začít vše řešit s velkým předstihem,“ doplňuje.
Jaké dotace mohou domácnosti využít? Radí Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí: „Českým domácnostem nabízíme podporu v programu Nová zelená úsporám. Lidé si mohou požádat o dotace na zateplení, výměnu oken a dveří, výměnu starého kotle za tepelné čerpadlo nebo moderní zdroj na biomasu, solární systémy a další. Cílem je pomoci domácnostem s jejich bydlením a snížit platby za energie.“
Pro samotnou realizaci si rodina vybrala menší rodinnou firmu z okolí na základě osobního doporučení. Při rekonstrukci takto velkého rozsahu je však naprosto klíčové myslet i na pojištění.
Na co si dát pozor při pojištění rekonstrukce? Radí Jan Pinkava z Generali České pojišťovny: „Důležité je dobře znát pojistné podmínky: během rekonstrukce nemusí být některá z nebezpečí kryta pojistkou – například škody, které mohou vzniknout na oknech. Po konci rekonstrukce je pak třeba všechny změny sepsat a probrat je s pojistným zástupcem. Na základě toho je nutné upravit pojistnou částku – tak, aby dům či byt nezůstal podpojištěn."
Rodina nyní čeká už jen na vydání stavebního povolení. Plán je ambiciózní – do Vánoc být zpět ve svém. „Největší obavu mám z toho, že se rekonstrukce protáhne a budeme v provizorních podmínkách žít třeba rok,“ svěřuje se Karolína. Přesto převládá optimismus. „Těším se, až příští rok při dešti nebudu v ložnici chytat vodu, až se při silném větru nebudu bát, že nám spadne střecha. A hlavně, že budeme mít doma konečně teplo a vše bude fungovat,“ dodává. V rámci rekonstrukce dům získá kompletní zateplení a tepelné čerpadlo. Do budoucna rodina plánuje i solární panely a systém na využití odpadní vody.
Podaří se Karolíně a její rodině vše stihnout podle plánu? Jaké další výzvy je na cestě za vysněným domovem potkají? V rámci série Geny české rodiny můžete sledovat pokračování jejich cesty k udržitelnosti společně s příběhy dalších rodin, které se rozhodly žít udržitelně.
Po problémech se zapojením fotovoltaiky se Červovi v září konečně dočkali jejího zprovoznění. „Letní sezónu jsme sice nestihli, ale i tak nám ve slunečné dny soláry pokrývají desítky procent naší spotřeby,“ pochvalují si manželé.
Přichází tedy řada na další projekty. Za pomoci odborníků se chystají Červovi dokončit chodníček a zpevnit parkovací plochy u domu. V dalším kroku budou zatravňovat zahradu, stavět záhonky a zasadí živý plot. „Časově by se to zvládlo, finančně už úplně ne. Budeme proto muset prioritizovat,“ vysvětlují Červovi.

Budování domu Červovi balancují s každodenním rodinným životem. Přestože se Martina před několika měsíci po mateřské dovolené vrátila zpět do práce, na chodu domácnosti to nic nezměnilo. Většinu dní totiž pracuje z domova a může tak trávit čas s dětmi i Matějem. Jako jedna z mála českých žen se vracela brzy do práce a s dětmi na rodičovské zůstal partner. Flexibilní pracovní doba a možnost home office proto rodině značně pomáhá v tom, aby svůj režim přizpůsobila potřebám dětí.
„Prakticky celý den jsme spolu. Když pracuju, jsem doma s Matějem a dětmi, aby hlavně mladší syn viděl, že jsem tu s ním. Pokud potřebuju klid na call nebo nerušenou práci, zavírám se do pracovny,“ popisuje Martina pracovní uspořádání.
Jak mladým rodinám nástup zpět do práce ulehčit? Lucie Bášová z platformy Mumdoo, která propojuje firmy s kvalifikovanými externistkami na mateřské potvrzuje, že flexibilní pracovní úvazek je jedním z nejdůležitějších benefitů. „Ve většině profesí určitou míru flexibility a kompromisu lze najít a vyjít tak mladým rodinám vstříc,“ uvádí a dodává: „Firmy nebo týmy by se měly snažit najít způsob, jak flexibilně zapojit rodiče zpět do práce.“
Zároveň se mladí rodiče snaží pečovat sami o sebe a jejich vztah. „Tento rok se snažíme zapojit i sebepéči. Už dokonce můžeme jít občas spolu sami ven, když hlídají prarodiče,“ říká Matěj. „Uvědomujeme si, že je náš vztah v jiné fázi a nemá cenu se s někým srovnávat. Momentálně jsme v rodičovském nastavení a na partnerství se můžeme soustředit celý život,“ komentují Červovi.

Od posledního dílu seriálu přibyl v domku také nový nábytek. Právě v této oblasti se Červovi snaží jít cestou udržitelnosti a volí kvalitní produkty namísto levných kusů s krátkou životností. Například skříně si nechali vyrobit na míru od místního truhláře a rozhodnutí si nemůžou vynachválit.
Pro udržitelný přístup se Červovi vědomě rozhodli. „Byli jsme tu rok bez skříní a radši jsme si počkali na to, co opravdu chceme,“ přibližují svůj přístup manželé. Lokální výroba je udržitelná z mnoha důvodů – oproti velkým řetězcům podporuje místní dodavatele, materiály cestují krátkou vzdálenost a produkty často vydrží déle než levné kusy. „Udržitelnost pro nás znamená, že si nekupujeme levné mezistupně, ale raději si počkáme, až přijde na řadu v rámci rozpočtu kvalitní nábytek z přírodních materiálů,“ dodává na závěr Matěj.
Zakázky od řemeslníků ale nejsou vždy bez rizika. Jak se bránit před komplikacemi? Martin Flajšar, ředitel produktového managementu podnikatelského pojištění z Generali České pojišťovny radí: „Běžnou praxí by měl být krok, kdy si zkontroluji, zda má řemeslník relevantní pojištění. Poté jsou důležité dva údaje: doba trvání a sjednaný limit. Pokud totiž škoda bude vyšší než sjednaný limit, nemůžete spoléhat na proplacení od pojišťovny.“
Co dalšího mladou rodinu v novém domě čeká? Jak se jim podaří budovat vysněné bydlení krok za krokem? Na další díly seriálu Geny české rodiny se můžete těšit již brzy.
Přečtěte si