Před pěti lety si Bereščákovi splnili sen o životě na venkově a koupili starý dům v Ohařích na Kolínsku. Idyla se však brzy proměnila v boj s časem a skrytými vadami. Dnes stojí na prahu rozsáhlé rekonstrukce, která má nejen zachránit jejich domov, ale také ho proměnit v udržitelné a bezpečné místo pro život.

Karolína (34), zaměstnankyně Generali České pojišťovny, žije se svým manželem Reném a dvěma dětmi – pětiletým Kryštofem a čtyřletou Toničkou – v malé vesnici Ohaře na Kolínsku. Rozhodnutí opustit Prahu padlo před pěti lety, když čekali prvního syna. „Chtěli jsme být blíž k přírodě. Tady kousek za vesnicí jsou lesy, kam chodíme na houby, lesní jahody a dlouhé procházky,“ vysvětluje Karolína.

Vztah k přírodě a její ochrana jsou pro Karolínu důležité v každodenním životě. „Je pro mě normální využívat věci, dokud jsou funkční, a ne je nahrazovat jen kvůli novějšímu designu. Ten pocit, že se nemusím honit za lepším autem nebo dražší dovolenou, je vlastně osvobozující,“ doplňuje.

Geny české rodiny

Stoletý dům, který se rozpadá před očima

Dům, který rodina koupila, byl postaven kolem roku 1905. Za poslední dekádu vystřídal několik majitelů a ne vždy se mu dostalo péče, kterou by potřeboval. „Poslední majitelé provedli svépomocí rekonstrukci, která ale podle mě měla spíše zvýšit jeho kupní hodnotu než ho skutečně opravit,“ vzpomíná Karolína.

Skutečný stav domu se brzy projevil v plné síle. Problémy se začaly kupit a dnes jsou kritické. „Náš dům nemá zpevňující věnec a ocelová lana, která stahovala stěny, předchozí majitelé odstranili. Statik potvrdil, že by v budoucnu hrozilo zřícení boční stěny,“ popisuje nejzávažnější problém. Střecha není zateplená, trámy jsou prohnilé a při silnějším dešti nám prší rovnou do ložnice. K tomu se přidávají netěsnící okna a neustálé potíže s odpady a vodou,“ vysvětluje Karolína.

Geny české rodiny

Cesta k rekonstrukci: Hypotéka, dotace a nekonečné čekání

S rozpočtem odhadovaným na čtyři miliony korun se rodina pustila do náročného procesu plánování rekonstrukce. Peníze zkombinovali z hypotéky a státní dotace Oprav dům po babičce. To se však ukázalo jako běh na dlouhou trať.

„Upřímně, čekala jsem, že to bude jednodušší. Celý proces, od prvotního zájmu po finální podání žádosti, trval rok a půl,“ přiznává Karolína. Rodina se rozhodla sama oslovit jednotlivé speciality místo aby využila agenturu, která by zařídila vše „od A do Z“.

„Některé firmy si chtěly vzít nejen honorář za vypracování posudků, ale i procenta ze získané dotace, což nám nepřišlo fér. Našli jsme si tedy zvlášť projektanta a energetického specialistu,“ radí Karolína ostatním. „I tak jsme naráželi na jejich obrovské časové vytížení. Trvalo třeba tři čtvrtě roku, než si na nás vůbec udělali čas. Určitě se ale vyplatí začít vše řešit s velkým předstihem,“ doplňuje.

 

Jaké dotace mohou domácnosti využít? Radí Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí: „Českým domácnostem nabízíme podporu v programu Nová zelená úsporám. Lidé si mohou požádat o dotace na zateplení, výměnu oken a dveří, výměnu starého kotle za tepelné čerpadlo nebo moderní zdroj na biomasu, solární systémy a další. Cílem je pomoci domácnostem s jejich bydlením a snížit platby za energie.“

Generali Česká pojišťovna

Výběr firmy a klíčové pojištění

Pro samotnou realizaci si rodina vybrala menší rodinnou firmu z okolí na základě osobního doporučení. Při rekonstrukci takto velkého rozsahu je však naprosto klíčové myslet i na pojištění.

 

Na co si dát pozor při pojištění rekonstrukce? Radí Jan Pinkava z Generali České pojišťovny: „Důležité je dobře znát pojistné podmínky: během rekonstrukce nemusí být některá z nebezpečí kryta pojistkou – například škody, které mohou vzniknout na oknech. Po konci rekonstrukce je pak třeba všechny změny sepsat a probrat je s pojistným zástupcem. Na základě toho je nutné upravit pojistnou částku – tak, aby dům či byt nezůstal podpojištěn."

Naděje na klidné Vánoce a udržitelná budoucnost

Rodina nyní čeká už jen na vydání stavebního povolení. Plán je ambiciózní – do Vánoc být zpět ve svém. „Největší obavu mám z toho, že se rekonstrukce protáhne a budeme v provizorních podmínkách žít třeba rok,“ svěřuje se Karolína. Přesto převládá optimismus. „Těším se, až příští rok při dešti nebudu v ložnici chytat vodu, až se při silném větru nebudu bát, že nám spadne střecha. A hlavně, že budeme mít doma konečně teplo a vše bude fungovat,“ dodává. V rámci rekonstrukce dům získá kompletní zateplení a tepelné čerpadlo. Do budoucna rodina plánuje i solární panely a systém na využití odpadní vody.

 

Podaří se Karolíně a její rodině vše stihnout podle plánu? Jaké další výzvy je na cestě za vysněným domovem potkají? V rámci série Geny české rodiny můžete sledovat pokračování jejich cesty k udržitelnosti společně s příběhy dalších rodin, které se rozhodly žít udržitelně.

 

10.09.2026

Jak naučit děti základům online bezpečnosti

Digitální svět je všude kolem nás a internet si nepodmaňuje jen dospělé, ale i ty nejmenší a nejzranitelnější – naše děti.

Přestože internet otevírá dveře k tomu, aby se mohly vzdělávat, komunikovat přes sociální sítě, hrát hry, sledovat videa na YouTube a podobně, zároveň představuje i vážná rizika, která ohrožují bezpečnost dětí na internetu. A rodiče tak stojí před výzvou, jak své děti naučit online bezpečnosti a chránit je.

Cílem ale rozhodně není děti od internetu izolovat. Je důležité jim předat cenné informace přiměřené jejich věku, které je naučí, jak se v online světě pohybovat bezpečně a zodpovědně.

Staňte se aktivním průvodcem, který dětem pomůže osvojit si zdravé návyky a pochopit, že chránit se je naprostou nutností. Jak tedy na rodičovskou ochranu?

1. Stanovení základních pravidel používání internetu

Bezpečnost dětí na internetu začíná doma. V tomto prostředí můžete stanovit jasná pravidla, jak a k čemu mohou internet používat. Pravidla by samozřejmě měla být také přiměřená věku dítěte, a následně postupně revidována.

Časové limity a místa

Zde byste měli stanovit, kdy a jak dlouho mohou děti trávit čas na internetu. Měli byste také vymezit, ve kterých místnostech mohou internet používat. Například pouze ve společných prostorách, jako je kuchyň nebo obývací pokoj, ale ne za dveřmi jejich pokoje. Tímto způsobem zajistíte lepší rodičovskou ochranu a můžete také sledovat aktivitu.

Dohodněte se na povoleném obsahu

Promluvte si o tom, jaký typ obsahu je přijatelný a jaký už ne. Je důležité jim důkladně vysvětlit, proč jsou některé webové stránky nebo hry pro ně nevhodné.

Komunikaci neveďte autoritativním způsobem. Vše by mělo být z vaší strany důkladně vysvětleno. Cílem je, aby vaše dítě pochopilo, že vám jde pouze o jeho maximální bezpečnost a ochranu v online světě, který je v dnešní době nebezpečný.

 

Tip: Pravidla můžete také formulovat v „online dohodě“, která bude obsahovat, co je dovoleno a co ne. Zapojte děti do její tvorby, aby se cítily zodpovědné a zapojené. Takovou dohodu pak můžete vyvěsit na lednici nebo na nástěnku.

2. Osobní údaje a sdílení informací

Jednou z nejdůležitějších věcí, jak podpořit bezpečnost vašich dětí na internetu, je vysvětlit jim význam osobních údajů a také to, proč by je neměly s nikým v online prostředí sdílet.

Děti musí pochopit, že není v pořádku sdílet své celé jméno, místo bydliště, školu, telefonní číslo nebo fotografie s cizími lidmi. A to ani prostřednictvím her, chatů nebo sociálních sítí. Přečtěte si také 4 způsoby, jak chránit děti na sociálních sítích.

Proč nesdílet osobní údaje?

Rodičovská ochrana spočívá i v tom, že s dětmi otevřeně mluvíte o tom, komu mohou důvěřovat. Vysvětlete jim rozdíl mezi kamarádem z reálného života a „přítelem“ z internetu. Na internetu číhá mnoho predátorů, kteří cílí na nic netušící oběti a pro dítě může být takový kontakt obrovským rizikem. 

 

Tip: Pomozte jim skrze přátelskou konverzaci pochopit, že sdílení osobních informací s neznámými lidmi je jako mluvit s cizincem na ulici a že internet si všechno pamatuje.

Učte děti kritickému myšlení. Pokud po nich někdo žádá osobní údaje, měly by automaticky zpozornět a položit si otázku: Proč ty informace vlastně potřebuje? K tomuto způsobu uvažování je potřeba děti vést už od útlého věku.

3. Rozpoznávání kybernetických rizik a podvodů

4jcRiqNXBj-2638322_GeneraliCzechiaMinigraphicsTeachingchildrenonlinesafety_01_073025.jpg

Nejen děti, ale i dospělí často čelí kyberkriminalitě. A na to, abyste mohli dbát na bezpečnost dětí na internetu, musíte i vy jako rodič vědět, jak se správně chránit. V našem článku si můžete přečíst 8 zajímavých tipů k zajištění bezpečnosti i online.

Nejčastější rizika

  • Kyberšikana – urážky, výsměch, šíření lží. Na webu Policie České republiky si můžete přečíst více o prevenci kyberšikany,

  • Grooming – online sexuální zneužívání (žádosti o intimní fotografie, snahy o osobní setkání),

  • Phishing – falešné stránky nebo zprávy, které se snaží získat osobní údaje,

  • Malware/viry – škodlivý software, který může poškodit zařízení nebo získat přístup k datům,

  • Vystavení nevhodnému obsahu – pornografie, násilí, hazardní hry.

Děti by měly být schopné včas rozpoznat podezřelé chování a obsah. Vaším cílem v rámci rodičovské ochrany by mělo být naučit děti, jak identifikovat falešné odkazy, podezřelé zprávy slibující výhry zdarma, nebo žádosti o přátelství od neznámých osob. Jde o klíčový krok pro jejich bezpečnost na internetu.

Proto jim v rámci edukace ukažte, jak vypadá podezřelý e-mail nebo zpráva. Například nečekaná výhra, zavádějící výzva ke kliknutí, podivné gramatické chyby. 

 

Tip: Můžete si společně udělat malý trénink. Otevřete si falešnou webovou stránku (v bezpečném prostředí) a ukažte si varovné signály.

Naučte je, aby na podobné odkazy nikdy neklikaly. Ani tehdy, když jim zpráva přijde od kamaráda. I jeho účet totiž mohl být napaden.

Rovněž by měly pochopit, že by se nikdy neměly scházet s neznámými lidmi z internetu a už vůbec ne bez vašeho vědomí.

Budujte si s dětmi důvěru a dejte jim najevo, že se na vás mohou kdykoli obrátit, pokud si s něčím nebudou jisté. A nezapomínejte, že opakování je matka moudrosti. Čím více konkrétních příkladů jim ukážete, tím lépe a rychleji se naučí rozlišovat, co je bezpečné, a co ne.

 

Více se také můžete dočíst v našem článku: Jak chránit děti na Internetu?

4. Otevřená komunikace a důvěra jsou základ

V žádné oblasti online bezpečnosti není nic účinnějšího než otevřená a důvěrná komunikace mezi rodičem a dítětem. Děti potřebují vědět, že se na vás mohou kdykoli obrátit a že takový rozhovor proběhne bez křiku, bez trestů, zákazů a především s maximálním pochopením z vaší strany. To je alfa a omega důvěryhodného a silného vztahu mezi dítětem a rodičem.

Proto byste v rámci rodičovské ochrany nikdy neměli dítě trestat, pokud se vám svěří, že kliklo na podezřelý odkaz nebo sdílelo nevhodné informace. Místo toho se zaměřte na vysvětlení a společné řešení situace.

Jak komunikovat s dětmi ohledně hrozeb a bezpečnosti na internetu přiměřeně jejich věku?

4jcRiqHhFR-2638322_GeneraliCzechiaMinigraphicsTeachingchildrenonlinesafety_02_073025.jpg

  • S předškoláky (3–6 let) – Mluvte o internetu jednoduše a formou příběhů. Například jako o velkém hřišti, kde platí určitá pravidla, nebo jako o světě, kde žijí hodní i zlí lidé. Přirovnejte neznámé osoby na internetu k cizím lidem na ulici a že se s nimi nikdy nebavíme. Zdůrazněte, že by neměly klikat na neznámé věci a pokud je něco vyděsí, mají to okamžitě ukázat vám.

  • S mladšími školáky (7–12 let) – V tomto věku už můžete vést podrobnější rozhovory o tom, co jsou osobní údaje, co je bezpečné sdílet (například jméno křestní vs. celé jméno, město vs. přesná adresa) a co ne. Diskutujte o kyberšikaně, vysvětlete, že pokud se stanou obětí, nejsou viníky a že se vždy mají obrátit na vás.

  • S teenagery (13 let a více) – V komunikaci s teenagery rozhodně nemoralizujte. Mluvte s nimi otevřeně o tématech jako je kyberšikana, sexting nebo falešné profily. Využívejte skutečné příklady, klidně i ze zpráv a médií a ptejte se jich na jejich názor. Budování důvěry v tomto věku znamená respektovat jejich soukromí, ale zároveň jasně nastavit hranice.

5. Využití technologií: Rodičovská kontrola a bezpečné aplikace

Naštěstí dnes existují technické nástroje, které mohou být skvělými spojenci při zajišťování bezpečnosti dětí na internetu. Různé aplikace pro rodičovskou kontrolu vám umožní sledovat aktivitu dítěte, filtrovat nevhodný obsah, nebo nastavovat časové limity pro používání zařízení.

Doporučené nástroje a aplikace

  • Google Family Link – ideální pro zařízení se systémem Android. Umožňuje nastavovat limity, schvalovat instalaci aplikací, sledovat polohu dítěte a čas strávený na zařízení.
  • Apple Screen Time – vestavěné řešení pro zařízení s iOS. Nabízí přehledy o využívání zařízení, omezení obsahu i komunikace. Pro kompletní online bezpečnost si prohlédněte kompletní návod pro Nastavení funkce "Čas u obrazovky" pro dítě.
  • Qustodio – univerzální aplikace s pokročilými funkcemi, jako je sledování hovorů, zpráv a lokalizace zařízení.
  • Net Nanny (iOS, Android) – zaměřuje se na pokročilé filtrování webového obsahu, monitorování klíčových slov a dohled nad aktivitou na sociálních sítích.
  • ESET Parental Control – produkt s důrazem na online bezpečnost a rodičovský dohled. Více se o něm dozvíte v článku Rodičovská kontrola, kde najdete i praktické tipy, jak ji efektivně nastavit.

Rodič jako průvodce, ne policista

Vaším cílem není být nad dítětem jako dozorce či policista, ale stát při něm jako průvodce – někdo, kdo ho vede a učí, jak být v online prostředí bezpečný a zodpovědný. Respekt, zájem a otevřený dialog jsou základem úspěchu.

Ukažte dětem, že internet není jen o zábavě, ale i o vzdělávání, tvoření a příležitostech. A pamatujte: pokud děti uvidí, že se o jejich online svět zajímáte bez odsuzování, mnohem spíše za vámi přijdou, když se něco stane.

Pokud si s nimi vybudujete vztah založený na důvěře, nastavíte rozumná pravidla, budete jim dávat příklady ze života, a zároveň využijete dostupné technologie, dáte jim výbavu, kterou budou v digitálním světě potřebovat. Nejen dnes, ale po celý svůj život.

Přečtěte si:

4 praktické rady, jak s dětmi mluvit o vážných situacích

Jak děti projevují své emoce a potřeby? V každém věku jinak

Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže

Podcast Stačí málo: „Jako dětská fyzioterapeutka říkám nevodit děti za ruce, když ještě nechodí.“

Vyberte kategorii