Před pěti lety si Bereščákovi splnili sen o životě na venkově a koupili starý dům v Ohařích na Kolínsku. Idyla se však brzy proměnila v boj s časem a skrytými vadami. Dnes stojí na prahu rozsáhlé rekonstrukce, která má nejen zachránit jejich domov, ale také ho proměnit v udržitelné a bezpečné místo pro život.

Karolína (34), zaměstnankyně Generali České pojišťovny, žije se svým manželem Reném a dvěma dětmi – pětiletým Kryštofem a čtyřletou Toničkou – v malé vesnici Ohaře na Kolínsku. Rozhodnutí opustit Prahu padlo před pěti lety, když čekali prvního syna. „Chtěli jsme být blíž k přírodě. Tady kousek za vesnicí jsou lesy, kam chodíme na houby, lesní jahody a dlouhé procházky,“ vysvětluje Karolína.

Vztah k přírodě a její ochrana jsou pro Karolínu důležité v každodenním životě. „Je pro mě normální využívat věci, dokud jsou funkční, a ne je nahrazovat jen kvůli novějšímu designu. Ten pocit, že se nemusím honit za lepším autem nebo dražší dovolenou, je vlastně osvobozující,“ doplňuje.

Geny české rodiny

Stoletý dům, který se rozpadá před očima

Dům, který rodina koupila, byl postaven kolem roku 1905. Za poslední dekádu vystřídal několik majitelů a ne vždy se mu dostalo péče, kterou by potřeboval. „Poslední majitelé provedli svépomocí rekonstrukci, která ale podle mě měla spíše zvýšit jeho kupní hodnotu než ho skutečně opravit,“ vzpomíná Karolína.

Skutečný stav domu se brzy projevil v plné síle. Problémy se začaly kupit a dnes jsou kritické. „Náš dům nemá zpevňující věnec a ocelová lana, která stahovala stěny, předchozí majitelé odstranili. Statik potvrdil, že by v budoucnu hrozilo zřícení boční stěny,“ popisuje nejzávažnější problém. Střecha není zateplená, trámy jsou prohnilé a při silnějším dešti nám prší rovnou do ložnice. K tomu se přidávají netěsnící okna a neustálé potíže s odpady a vodou,“ vysvětluje Karolína.

Geny české rodiny

Cesta k rekonstrukci: Hypotéka, dotace a nekonečné čekání

S rozpočtem odhadovaným na čtyři miliony korun se rodina pustila do náročného procesu plánování rekonstrukce. Peníze zkombinovali z hypotéky a státní dotace Oprav dům po babičce. To se však ukázalo jako běh na dlouhou trať.

„Upřímně, čekala jsem, že to bude jednodušší. Celý proces, od prvotního zájmu po finální podání žádosti, trval rok a půl,“ přiznává Karolína. Rodina se rozhodla sama oslovit jednotlivé speciality místo aby využila agenturu, která by zařídila vše „od A do Z“.

„Některé firmy si chtěly vzít nejen honorář za vypracování posudků, ale i procenta ze získané dotace, což nám nepřišlo fér. Našli jsme si tedy zvlášť projektanta a energetického specialistu,“ radí Karolína ostatním. „I tak jsme naráželi na jejich obrovské časové vytížení. Trvalo třeba tři čtvrtě roku, než si na nás vůbec udělali čas. Určitě se ale vyplatí začít vše řešit s velkým předstihem,“ doplňuje.

 

Jaké dotace mohou domácnosti využít? Radí Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí: „Českým domácnostem nabízíme podporu v programu Nová zelená úsporám. Lidé si mohou požádat o dotace na zateplení, výměnu oken a dveří, výměnu starého kotle za tepelné čerpadlo nebo moderní zdroj na biomasu, solární systémy a další. Cílem je pomoci domácnostem s jejich bydlením a snížit platby za energie.“

Generali Česká pojišťovna

Výběr firmy a klíčové pojištění

Pro samotnou realizaci si rodina vybrala menší rodinnou firmu z okolí na základě osobního doporučení. Při rekonstrukci takto velkého rozsahu je však naprosto klíčové myslet i na pojištění.

 

Na co si dát pozor při pojištění rekonstrukce? Radí Jan Pinkava z Generali České pojišťovny: „Důležité je dobře znát pojistné podmínky: během rekonstrukce nemusí být některá z nebezpečí kryta pojistkou – například škody, které mohou vzniknout na oknech. Po konci rekonstrukce je pak třeba všechny změny sepsat a probrat je s pojistným zástupcem. Na základě toho je nutné upravit pojistnou částku – tak, aby dům či byt nezůstal podpojištěn."

Naděje na klidné Vánoce a udržitelná budoucnost

Rodina nyní čeká už jen na vydání stavebního povolení. Plán je ambiciózní – do Vánoc být zpět ve svém. „Největší obavu mám z toho, že se rekonstrukce protáhne a budeme v provizorních podmínkách žít třeba rok,“ svěřuje se Karolína. Přesto převládá optimismus. „Těším se, až příští rok při dešti nebudu v ložnici chytat vodu, až se při silném větru nebudu bát, že nám spadne střecha. A hlavně, že budeme mít doma konečně teplo a vše bude fungovat,“ dodává. V rámci rekonstrukce dům získá kompletní zateplení a tepelné čerpadlo. Do budoucna rodina plánuje i solární panely a systém na využití odpadní vody.

 

Podaří se Karolíně a její rodině vše stihnout podle plánu? Jaké další výzvy je na cestě za vysněným domovem potkají? V rámci série Geny české rodiny můžete sledovat pokračování jejich cesty k udržitelnosti společně s příběhy dalších rodin, které se rozhodly žít udržitelně.

 

23.10.2025

Dva příběhy dětí, které ukazují následky raného traumatu

O raném traumatu se stále málo mluví, přesto zásadně ovlivňuje život dítěte a následně se projevuje i v dospělosti. Proto je důležité zvyšovat povědomí veřejnosti a posilovat včasnou pomoc rodinám, které ji potřebují. Právě to je cílem společné iniciativy Generali České pojišťovny a SOS dětských vesniček, která chce umožnit co nejvíce dětem vyrůstat v bezpečném, stabilním a láskyplném prostředí. Protože právě to je ten nejlepší základ pro zdravý život. 

Pláč spouštěl cigaretový kouř

Třináctiměsíční Vilík se dostal k přechodné pěstounce kvůli výrazně zanedbané péči rodičů a důvodnému podezření na týrání. Na první pohled působil jako obyčejné miminko, jeho chování ale skrývalo hlubokou bolest. Vždy, když s ním pěstounka přišla na návštěvu ke svým rodičům, spustil se u něj intenzivní pláč, který nešel ničím utišit. Zajímavé bylo, že když naopak rodiče navštívili pěstounku doma, žádný problém nenastal. 

Generali Česká pojišťovna

Dlouho nebylo jasné, co tyto situace spouští. Teprve když si sociální pracovnice prostudovala spis starších Vilíkových sourozenců, kteří už dokázali popsat, co doma zažívali, vyšlo najevo, o co jde. Soused pěstounčiných rodičů kouřil na sdíleném balkoně a cigaretový kouř se dostával do bytu. Právě tento pach byl pro Vilíka spouštěčem – partner biologické matky totiž děti pálil cigaretou. Vilík měl tedy cigaretový kouř spojený s obrovskou bolestí, strachem a pláčem sourozenců. I když si to nedokázal vědomě vybavit, tělo a paměť si prožitek uchovaly a reagovaly pokaždé, když se objevil stejný podnět. 

„I když si tak malé dítě nedokáže zážitek zapamatovat vědomě, tělo a podvědomí si ho uloží. Proto pak může i zdánlivě obyčejný podnět, třeba vůně nebo zvuk, vyvolat silnou emoční reakci. Rané trauma se často projeví právě takto, skrze spouštěče, které okolí vůbec nemusí chápat,” vysvětluje Lenka Gláserová, vedoucí sociální pracovnice doprovázející pěstounské rodiny v SOS dětských vesničkách

 

Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.

Podobně silně se trauma z raného dětství projevilo i u Anetky. Do pěstounské rodiny přišla ve dvou letech v těžce zanedbaném stavu. Neuměla chodit, nedokázala jíst lžičkou, vydávala jen neartikulované zvuky a prakticky neplakala – jako by necítila potřebu dát najevo emoce. Noví pěstouni s ní ale začali trpělivě pracovat a během několika měsíců udělala obrovský pokrok. Začala chodit, učila se jíst, začala více komunikovat a celkově doháněla to, co jí v prvních letech života chybělo. 

Dnes je Anetce pět let a působí jako šikovná holčička, která je jen mírně pozadu za svými vrstevníky. Přesto u ní trauma z dětství stále zanechává viditelné stopy – je velmi fixovaná na svou pěstounskou maminku. Když musela maminka nečekaně na několik dní do nemocnice, Anetka zůstala doma v péči ostatních členů rodiny. Přesto odloučení nezvládla. Začala se znovu počůrávat, v noci ji trápily noční můry, častěji plakala a celkově působila neklidně a rozrušeně. Trvalo několik týdnů po návratu pěstounky, než se její stav stabilizoval a mohla navázat tam, kde předtím skončila. 

Přečtěte si

Rané trauma očima odborníků: Co říkají data z praxe

4 praktické tipy pro rodiče a pečovatele, jak pomoci dětem zvládnout trauma

nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

Vyberte kategorii