Od plastových odpadů, přes vyhazování jídla, palmový olej až po klimatickou změnu. Udržitelnost se dostává stále více do popředí. O tomto tématu se většinou diskutuje ve spojitosti s přínosem pro planetu, má však udržitelnost pozitivní vliv také na život člověka? Nejedná se jen o velkou míru odříkání? Pravda je prostá. I my jsme součástí přírody a je-li něco dobré pro naše životní prostředí, musí to být dobré i pro nás. Každému z nás je jasné, že samotné třídění odpadů nic neřeší, nejde ani o to, aby každý okamžitě zcela změnil svůj životní styl, ale každý z nás můžeme podniknout drobné krůčky, které pomohou nejen přírodě, ale také nám samotným.
Nadměrná konzumace masa zvyšuje riziko vzniku řady onemocnění. Studie provedená Oxfordskou univerzitou poukázala na to, že u lidí, kteří konzumují velký objem červeného masa a masných výrobků, je vyšší výskyt ischemických srdečních chorob, plicní pneumonie, cukrovky a nádorových onemocnění tlustého střeva. Ani nadměrná konzumace drůbežího masa není pro tělo vhodná. U takových jedinců byl zaznamenán častější výskyt onemocnění žlučníku, zánětu žaludku či dvanáctníku a cukrovky, ale také gastroezofageální refluxní choroby. Častá konzumace masa však není devastující jen pro naše tělo, ale vysoká živočišná produkce je obrovskou zátěží pro životní prostředí a přispívá ke klimatickému oteplování kvůli vysoké emisi skleníkových plynů, v globálním měřítku se jedná zhruba o pětinu celkové produkce CO2. Oproti tomu strava bohatá na ovoce, zeleninu, ryby a obiloviny snižuje riziko kardiovaskulárních chorob, cukrovky a některých typů rakoviny, navíc přispívá k lepšímu psychickému i fyzickému zdraví. Tak co kdybyste třeba začali bezmasým pondělím a na svůj jídelníček zařadili některé z chutných vegetariánských pokrmů? Můžete využít např. aplikace Jíme zdravě, kde najdete mnoho zajímavých bezmasých receptů.
Negativní vliv plastů na životní prostředí je dobře znám, ale některé plasty mohou být škodlivé i pro lidské zdraví. Např. plast známý jako BPA, který se běžně používá na výrobu krabiček na potraviny nebo plastových láhví, pravděpodobně způsobuje vyšší krevní tlak a nepříznivě ovlivňuje vývoj mozku a prostaty dětí a novorozenců a má vliv na neplodnost u mužů. Bohužel se ukazuje, že ani BPA-free plasty nejsou dobrým řešením, jelikož obsahují chemikálie, které údajně negativně ovlivňují vývoj mozku. Kromě toho balené nápoje obsahují mnohem více mikroplastů než voda z kohoutku. To už je dost dobrých důvodů proč raději zvolit láhev ze skla či nerezu.
Doprava má ve světovém měřítku na svědomí téměř jednu třetinu (29%) skleníkových plynů. Studie WHO realizovaná ve vice než 4 300 městech ukázala, že pouze 20 % městské populace žije v oblastech, které splňují podmínky na kvalitu ovzduší. Vzdát se automobilu nebývá vždy snadné a někdy to ani z praktických důvodů není možné. Zkuste však popřemýšlet o možnosti sdílení automobilu. Jízdy autem můžete zaměnit za autobus či vlak, ale můžete využít i kolo nebo jít prostě pěšky, a tak uděláte něco pro planetu i pro své zdraví.
Zlepšit kvalitu vzduchu ve svém okolí můžete také tím, že se rozhodnete odebírat tzv. zelenou energii. Zelená energie je taková energie, která byla vyrobena čistě z obnovitelných zdrojů. V současné době se vyplatí uvažovat také o instalaci solárního panelu či o instalaci termálního čerpadla. Zvláště nyní, kdy je situace na trhu s energiemi velmi nejistá, se jedná o velmi rozumnou investici. K její realizaci navíc můžete čerpat dotace https://novazelenausporam.cz.
Textilní průmysl patří mezi zásadní znečišťovatele životního prostředí. Na jedné straně se jedná o využití velkého množství hnojiv potřebných k pěstování bavlny, na straně druhé je to kontaminace vod. I zde můžete najít způsob, jak být vůči planetě šetrnější. Můžete si například místo bavlny vybrat oblečení z bambusu. Bambus se pěstuje bez pesticidů a jeden akr půdy má 10 krát vyšší výnos než akr bavlny. Navíc je měkčí, má antibakteriální a antifungicidní vlastnosti a jen tak se neonosí. Velkým trendem je také tzv. pomalá móda, nebo-li slow fashion, jejímž principem je vnímat nákup oblečení jako dlouhodobější investici. Můžete zavítat do obchodů, kde se na slow fashion zaměřují (např. Nila store či lokální návrháři a menší lokální značky), ale můžete také nad svými investicemi do oblečení začít jen více přemýšlet. Rozhodně to neznamená, že byste nyní měli všechno své oblečení z módních řetězců vyhodit a začít nakupovat pouze to vyrobené udržitelným způsobem. Nosit dokola to, co již doma máme, ať už jsme ho v minulosti koupili kdekoliv, je také příkladem slow fashion. A pokud vám oblečení, co máte doma již nesedí? Zkuste techniku zvanou upcyklace - zkuste ho přetvořit v jiný kousek a najít mu tak nové využití. Nebojte se ani second-handů. V současné době již nejsou vnímány jako obchody pro sociálně slabé, ale můžete zde najít i velmi pěkné módní kousky. Zajímavá je také platforma Vinted, která je obchodní sociální sítí umožňující prodej, výměnu, nákup či darování oblečení, módních doplňků i kosmetiky. A až si budete chtít příště něco koupit, můžete se zamyslet nad tzv. Cost Per Wear - neboli kolik vás stálo jedno nošení daného kousku. Pokud jste si například koupili tričko za 200 Kč a vzali si ho za sebe 100krát, CPW se rovná 2 Kč. Pokud jste si však koupili tričko za 200 Kč a vzali si ho na sebe pouze 2krát, pak je CPW rovný 100 Kč, což je výrazně více než v prvním případě. Nad CPW se vyplatí přemýšlet např. při nákupu kvalitnějšího a dražšího kousku. Můžete si samozřejmě koupit tričko za 200 Kč, avšak po 4 nošení se vám může seprat a tričko možná budete muset přeřadit do poličky "na doma". Cost per wear by byl v tomto případě 50 Kč. Pokud se však rozhodnete trochu zainvestovat a zakoupíte podobné tričko, avšak kvalitnější, za 600 Kč, které vám vydrží např. 50 nošení, CPW bude rázem pouze 12 Kč. Kromě toho, že tedy nakoupíte tričko vyrobené udržitelným způsobem, při čemž ušetříte planetu a lidé v celém dodavatelském řetězci budou spravedlivě zaplaceni, ušetříte v konečném případě i vaše vlastní peníze.
Určitě chodíte i vy pravidelně do obchodu. V takovém případě si vždy sbalte vlastní nákupní tašku. Ať to je plastová taška z jiného obchodu, kterou umíte používat opakovaně nebo to je síťovaná / textilní taška, znovu použití téže tašky ušetří vám peníze a přírodě zdraví. A to se netýká pouze celého nákupu, ale i například ovoce či zeleniny. Skoro v každém supermarketu již vedle klasických jednorázových sáčků najdeme i ty znovuvyužitelné - anebo jednoduše některé ovoce či zelenina sáček ani nepotřebuje. Ve větších městech navíc často najdeme i bezobalové obchody, kde si do vlastních nádob můžete načepovat mýdlo, prací gel i některé potraviny.
Může vám připadat, že začít žít podle principů udržitelnosti je velmi náročné, protože je tady toho tolik, co můžete udělat. Ale pro udržitelný rozvoj je důležité začít klidně i po malých krůčcích, jako třeba zařadit jeden bezmasý den týdně. Také některé aplikace vám mohou pomoci vykročit k udržitelnějšímu životu. Podívejte se třeba na aplikaci Foodgroot, díky které můžete zjistit více o původu, složení a dopadu jednotlivých potravin v nabídce našich supermarketů. Nebo třeba aplikace Klima, která vám pomůže sledovat vaši uhlíkovou stopu.
Kojenci prožívají emoce velmi intenzivně, ale bez vědomé schopnosti regulace. Pláč, napínání těla či natažené ruce nejsou projevy rozmaru, ale jasné signály potřeb – například kontaktu, bezpečí nebo klidu.
„U kojenců je chování zásadním komunikačním kanálem. Každé dítě potřebuje vřelou, stabilní a předvídatelnou péči, která mu pomáhá zorientovat se ve světě i ve vlastních pocitech. Tam, kde chybí dotek, bezprostřední reakce a bezpečná blízkost, se může už v prvním roce života utvářet nejistý vztah ke světu a k sobě samému,“ říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.
Podle teorie citové vazby, kterou vytvořil John Bowlby, dítě od narození vyhledává blízkost pečující osoby, která se stává zdrojem bezpečí. Dlouhodobá nepřítomnost emočně citlivého dospělého, nebo naopak nekonzistentní či agresivní reakce, mohou narušit utváření bezpečné vazby – základu důvěry ve svět.
V období batolete dítě rozvíjí autonomii a zároveň prochází fází intenzivních emocí, které ještě nedokáže regulovat. Výbuchy vzteku, vzdor nebo agresivní reakce jsou přirozeným důsledkem vývojových změn.
„Výbuchy vzteku, záchvaty pláče nebo impulzivní reakce nejsou známkou nevychovanosti. Jde o důsledek vývoje mozku, který se teprve učí, jak zacházet s přetížením. Batole reaguje způsobem, který odpovídá jeho vývojové úrovni, i když je to pro okolí náročné,“ vysvětluje Šalátová.
Podle poznatků neurověd se děti, které zažily chronický stres bez citlivé podpory, potýkají s narušením okruhů mozku zodpovědných za regulaci emocí. V takovém případě mohou potřebovat aktivní přítomnost dospělého, který pomáhá uklidnit a znovu nastavit emoční rovnováhu.
Děti v předškolním věku začínají lépe rozpoznávat své pocity a postupně se učí vyjadřovat je pomocí slov. I přesto zůstává jejich emoční svět velmi intenzivní a často křehký. Pokud dítě v tomto období zažívá prostředí, které je nepředvídatelné, emočně chaotické nebo nejisté, může být pro něj složité porozumět tomu, co je bezpečné a co ne. V důsledku toho bývá jeho chování proměnlivé. Někdy může být přilnavé, jindy stažené, někdy vzdorující. Tyto reakce nejsou známkou „rozmazlenosti“, ale odrazem toho, že dítě se teprve učí, jak v takovém prostředí přežít.
Zkušenosti s nepřehlednými nebo protichůdnými reakcemi dospělých mohou vést k tomu, že si dítě začne vytvářet vlastní strategie, jak situaci zvládnout. Například potlačuje své emoce, přizpůsobuje se náladám okolí, nebo se snaží vnímat potřeby ostatních dříve než své vlastní. Z krátkodobého hlediska mu to může pomoci, ale dlouhodobě to může komplikovat jeho vztah k sobě samému i k druhým lidem.
„Pro dítě je důležité vědět, že na jeho emocích není nic špatného. Že smutek, zklamání nebo strach jsou normální součástí života a že si s nimi nemusí umět poradit samo. Nepomáhá srovnávání ani výčitky, ale klidná, věcná reakce dospělého, který situaci pojmenuje a podpoří ho v porozumění,“ říká Jindra Šalátová.
Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje se SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem z ohroženého prostředí, které zažily rané trauma, ale také podporovat celospolečenskou osvětu v oblasti prevence a zdravého vývoje.
Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič
nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“