Jiří Sedlák (32) ředitel Bezobalu, ekologického podnikatelského projektu, který v Praze do letošního podzimu provozoval tři bezobalové prodejny a mezi širokou veřejností šířil myšlenku Zero Waste. První prodejnu otevřel v roce 2014 a v posledních letech se rozrostl o další dvě. Nabízený sortiment se také zvětšil – z původně nabízených 55 položek na více než 1,500 produktů. V roce 2020 ale udeřil koronavirus a pro Bezobalu se to ukázalo jako úder smrtelný. Prvního září zavřel projekt všechny prodejny a ukončil činnost.
„Chtěli jsme měnit trh s potravinami k lepšímu a být dobrou alternativou pro všechny, kteří se vydali na cestu k udržitelnému životu,“ napsalo Bezobalu na svých webových stránkách. „To se nám před pandemií dařilo, ale z událostí posledních tří let jsme se nikdy naplno nevzpamatovali.“
Před příchodem do Bezobalu pracoval Sedlák ve finančním controllingu nadnárodní kosmetické firmy L’Oréal a na úseku veřejného sektoru v poradenské firmě Ernst & Young.
Do konceptu Zero Waste pronikl v rámci psaní diplomové práce a v Bezobalu začínal jako dobrovolník.
S námi diskutoval o tom, co konec Bezobalu vypovídá o prostoru pro eko-podnikání v České republice, jakým chybám by se měl podnikatel v tomto oboru vyvarovat a jaké kompromisy případně musí udělat, aby uspěl.
Je velmi obtížné být malý nezávislý obchodník s jednou prodejničkou. Proto jsme se rozhodli pro dynamičtější rozvoj a ten financovat skrz dluhopisy. Měli jsme celkem napůjčováno 3.5 milionu. Splatnost těch dluhopisů doběhla 30. června. A my jsme neměli peníze na to, abychom zaplatili část dluhopisů, které nám věřitelé neprodloužili, což bylo konkrétně asi 1.6 milionu. A my jsme prostě uznali, že ten trh nám v tuhle chvíli natolik nehraje do karet, že musíme skončit. 1. září už bylo zavřeno.
Z čeho mám docela radost je, že tu nejstarší prodejnu, která je na Hradčanské, koupil spolek, který se sestává částečně ze zákazníků Bezobalu a částečně z bývalých zaměstnanců, kteří si prostě řekli, že když ta prodejna skončí, nebudou mít kde nakupovat. Zvykli si na kvalitní potraviny, zvykli si nakupovat ekologicky a od prověřených dodavatelů. Od nějakého 20. září ta prodejna je už zase v provozu.
My jsme do roku 2019 měli obrovský úspěch. Jenom prodejna na Hradčanské dokázala vygenerovat milion zisků ročně a my jsme to měli spočítané tak, že bychom dokázali tu půjčku splatit za polovinu doby. A i kdyby nastaly zásadní změny, tak jsme věřili, že tu půjčku za čtyři roky určitě splatíme.
Zásadní změnu typu koronavirus jsme si ale fakt netipli. Korona nás prostě položila. Odpadla nám přibližně půlka zákazníků a my jsme neměli, jako už rozjetá společnost se třemi prodejnami, kde tak rychle nabrat další.
Ukázalo se, že polovina našich zákazníků byla takoví ti hardcore ekologové, kteří k nám chodí, protože vědí, co děláme, a rozumějí tomu, proč spolupracujeme s místními farmáři, proč máme potraviny, které jsou bez chemických nesmyslů ve složení a které se zakládají na jednoduchých, šetrně zpracovaných surovinách. Druhá polovina zákazníků ale byla jenom řekl bych trendisti, prostě lidé, kterým to přijde fajn, sexy. Ale když se jim změnila životní situace v koroně, tak to bylo to první, na co se vykašlali, protože jim to přišlo nepohodlný.
Někomu se změnila třeba cesta do práce, protože se začalo víc pracovat z domova. Někomu se změnil rozpočet, protože přišel o práci a musel si hledat jinou. Někomu se stalo to, že mu kamarád řekl, hele, já jsem teď začal nakupovat online a přijde mi to až pod nos ke dveřím.
Ti hardcore ekologové u nás přestali nakupovat jenom v případě, že se třeba přestěhovali mimo Prahu, což ale taky nebyla úplně malá část lidí, protože korona umožnila prostě odjet na chalupu k babičce a tam už zůstat.
Ono to šlo tak nějak ruku v ruce. Obecně ty změny na trhu za poslední tři roky všechny podporovaly to, aby nám se nedařilo. V České republice jsou jak kvalitní potraviny, tak i ekologie vnímané jako zbytné věci – v uvozovkách luxusní statky. A lidé se začnou víc držet peněz, když se jim trošku sáhne do kapsy, nebo se jenom začne strašit, že se jim sáhne do kapsy, což je úplně přirozené a pochopitelné.
Je to možné. Ale byli jsme pod velkým tlakem, abychom vytvořili úspory z rozsahu, abychom tu firmu nějakým způsobem zefektivnili a zvětšili, abychom na tom trhu nebyli úplně zanedbatelní. Poslední tři roky jsme se potýkali s tím, že jsme ve firmě neměli peníze, furt jsme jeli na nějakých úsporných opatřeních, neměli jsme čas na osobní rozvoj, neměli jsme peníze na vzdělávání personálu. A pro mě jako lídra týmu bylo náročné pořád rozsvěcovat světlo na konci tunelu. Tak jsme si řekli, pojďme to zavřít. Trh nám ukazoval, že buď uděláme zásadní kompromis nebo musíme zmizet. A my jsme nechtěli dělat velké kompromisy v hodnotách, které jsme si nastavili.
My jsme si dělali relativně komplexní průzkum trhu. A ten nám ukazoval, že tak kvalitní potravinu, kterou my nabízíme, ten trh v tuhle chvíli není ochotný koupit. Na tom trhu jsou dvě majoritní cesty. Jedna cesta je, že prodávám nekvalitní, nezdravou a často průmyslově zpracovanou potravinu, která konkuruje cenou. A druhá cesta je, že prodávám marketingově navoněné zboží, které nemusí tolik konkurovat cenou, ale rozhodně nemůže jít do té míry kvality, aby bylo bio. Bio kvalita je prostě v České republice v současné době obtížně prodejná.
Musím říct, že jsem zklamaný z toho, že na tom trhu je nyní jasná volba mezi penězi a udržitelností, a že to prostě není tak, že lze dělat obojí. Musím si vybrat na škále neudržitelný a plný peněz, anebo udržitelný a úplná chudoba.
Zároveň jsem nyní více skeptický k tomu, jestli vlastně nějaké udržitelné podnikání dokáže v současné době fungovat – podnikání, kde byste si dokázali stát za tím, že nečiníte zlo, ale naopak, co děláte, zlepšuje ten životní prostor pro nás jako společnost.
Přesně tak. My jsme ze začátku o kvalitě potravin nevěděli nic, ale viděli jsme, jak je všechno zbytečně přebalené v tom plastu. A řekli jsme si, že s tím něco uděláme. A když jsme se v tom začali hrabat, tak po nějakých třech letech provozování Bezobalu jsme zjistili, že komplexní ekologie nespočívá jen v tom obalu, ale v celé cestě té potraviny, v etice pěstování a chovu, v ekologickém zemědělství. Takže jsme se začali hrabat i v ekologickém zemědělství, protože jsme zjistili, že bez toho to nepůjde.
Já bych se určitě vyvaroval té rychlosti a nemyslím tím ani tak rychlost růstu společnosti, ale rychlost růstu zákaznické báze. Mnohem víc bych to postavil na osobních vztazích, osobních kontaktech. A ty zákazníky bych, když to tak řeknu obrazně, bral jako parťáky na tu cestu s námi.
My jsme jako tým běželi docela rychlým tempem směrem k tomu ekologickému zemědělství, té komplexní ekologii, protože jsme začali cítit tu palčivost toho, jakým tempem se řítíme do nějaké ekologické katastrofy. Ale zákazníkům jsme to dostatečně nevysvětlili.
Když se dnes zeptáte deseti zákazníků Bezobalu, proč projekt existoval, tak věřím, že osm vám řekne kvůli minimalizaci obalovému materiálu. Ale my už jsme to reálně dávno dělali více kvůli tomu ekologickém zemědělství.
Ano, nepodlehnout mesiášskému komplexu toho, že my to tady zachráníme. My se můžeme snažit přispět k té záchraně, ale mnohem víc k ní přispějeme, když budeme schopni dlouhodobě fungovat, než když se na tom za pět let udřeme.
Jedna věc je, že zákazníci jsou prostě přelétaví, a pro tento typ byznysů, především pro ty malé, je velmi obtížné se s tím vyrovnávat.
Důležitá je také vytrvalost a podle mě i jistá pomalost – brát zákazníky fakt jako parťáky, aby je mrzelo, když odejdou k někomu jinému, což se u některých našich zákazníků i stalo. Někteří nám opravdu napsali, že se přestěhovali mimo Prahu a hrozně je mrzí, že už k nám nejezdí. Kdybychom měli takový vztah se sto procentem našich zákazníků, tak jsme ještě pořád na trhu.
Poslední myšlenka je o vztahu mezi udržitelností a penězi, linii, která je spojuje, a fakt, že ten ekologický byznys v tuhle chvíli na tomto tom trhu musí mít ve svých prioritách jako první peníze. Ty hodnoty musí být něco, kudy jdu, ale ne za čím jdu. Já musím jít za penězi.
Moje morálka se nadále řídí hodnotami, a to, že nedokážu ty peníze jako první, bylo možná pro Bezobalu záhubou. Na druhou stranu si nevyčítám, že jsme dali na první místo hodnoty, jako byla transparentnost, udržitelnost, férovost jednání vůči zákazníkům, dodavatelům a zaměstnancům. My jsme tady nebyli pro peníze, ale pro změnu trhu, což se nám do jisté míry podařilo.
V další části našeho průvodce profesní kariérou se podíváme, co obnáší začít s vlastním podnikáním – ať už máte v úmyslu pracovat na volné noze jako tzv. osoba samostatně výdělečně činná, nebo chcete založit firmu a zaměstnávat tým lidí.
Přechod ze zaměstnání na volnou nohu může přinést řadu výhod – nejčastěji se uvádí flexibilita, nezávislost a větší svoboda při nakládání s časem a objemem práce. To je vidět i na rostoucím grafu Počet OSVČ v ČR, kde se počet osob každoročně zvyšuje. Ke konci roku 2024 byl celkový počet OSVČ již přes 1 100 000, z toho více než 680 000 osob má již samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní. Opustit jistotu zaměstnání však na druhou stranu znamená, že se musíte vypořádat s problémy, které jste dosud řešit nemuseli – najednou nemáte zaručený příjem, zaniká vám nárok na placenou dovolenou a nebudete-li si platit dobrovolné nemocenské pojištění, můžete zapomenout i na finanční dávky v době nemoci.
Jak to při změnách v profesním životě bývá, stát se OSVČ znamená zvykat si na nové skutečnosti, na které byste měli být pokud možno připraveni. Takže i když se těšíte na výhody, jako je lepší vyváženost pracovního a osobního života, je stejně důležité přemýšlet, jak co nejlépe využít příležitost, a zároveň ochránit své finanční i fyzické zdraví.
Najděte si kouče, který vás provede prvním rokem podnikání, a vyhněte se tak začátečnickým chybám, jež by vás mohly stát hodně peněz.
Penzijní plán – Při přechodu na volnou nohu si můžete dál platit penzijní připojištění, pokud patřilo k vašim zaměstnaneckým benefitům, nebo si můžete založit nové. Na základě doplňkového penzijního spoření tak budete mít nárok na státní příspěvek. Na internetu najdete kalkulačky, které vám pomohou spočítat, kolik byste si měli měsíčně spořit, abyste si i po odchodu do důchodu udrželi životní styl, na který jste zvyklí.
Pojištění příjmů a pojištění pracovní neschopnosti – Vaše schopnost vydělávat peníze závisí na vaší schopnosti pracovat, a tak pracovní volno z důvodu nemoci nebo úrazu může negativně ovlivnit vaše příjmy. Vhodné pojištění vás ochrání před možnou ztrátou výdělku a zajistí, abyste byli schopni platit nečekané výdaje v souvislosti s léčením. Vyberte si takové pojištění, které odpovídá vašemu zdravotnímu stavu, nárokům na životní standard i rozpočtu.
Pojištění profesní odpovědnosti, provozní odpovědnosti a odpovědnosti za škodu – Ať se vydáváte na volnou nohu, pracujete na různých projektech nebo zakládáte vlastní firmu, měli byste být bez starostí ohledně úhrady právních a kompenzačních poplatků. Pojištění profesní odpovědnosti je pojištění proti škodám, které můžete způsobit výkonem své odborné profese. Je vhodné zejména pro profese, které se zabývají duševní činností vyžadující vyšší vzdělání. Je povinné např. při výkonu činnosti lékaře, advokáta, notáře či daňového poradce, ale hodí se i při výkonu nejrůznější poradenské činnosti apod. Pojištění provozní odpovědnosti je určeno pro podnikatele, kteří ze zákona odpovídají za škody způsobené provozní činností. Jako zaměstnavatel také musíte platit zákonné pojištění odpovědnosti, ze kterého bude uhrazena vašemu zaměstnanci škoda na zdraví a škoda vzniklá v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání.
Úspory a investice – Ať si vytváříte finanční polštář, který vás ochrání, pokud příjmy nesplňují vaše očekávání, nebo si odkládáte peníze stranou, abyste měli na úhradu závazků na konci fiskálního roku, placení na spořicí účet nebo do investičního fondu vám může získat finanční zabezpečení v prvních etapách vzrušujícího přechodu na volnou nohu.
Pokud poptávka po vašem zboží nebo službách podléhá sezónním výkyvům, hledejte příležitosti, jak kompenzovat výpadek příjmů mimo sezónu. Najděte si dobrou účetní/účetního, kteří se postarají, aby vaše dokumenty a komunikace se státními institucemi byly v pořádku.
Chystáte se naplnit podnikatelské ambice založením vlastní firmy? Chcete změnit příležitostný přivýdělek na podnikání na plný úvazek? Co byste měli vědět o ochraně svého podniku a zaměstnanců z hlediska pojištění?
Zdravotní pojištění a benefity – Co se týče samotných benefitů, při hledání zaměstnání si uchazeči vybírají práci i na základě těchto faktorů. A často jsou také klíčovými. Práce z domova, hybridní práce, flexibilní pracovní doba, dovolená navíc, příspěvky a podobně. To vše a ještě více jsou lákadly pro uchazeče. Proto je důležité, aby se malé firmy snažily nabídnout co nejlepší balíček výhod. Zdravotní pojištění musíte za své zaměstnance odvádět povinně, ale příspěvky na preventivní a nadstandardní péči nad rámec povinného zdravotního pojištění mohou být dobrý způsob, jak si přitáhnout a udržet talentované pracovníky.
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele – Jako zaměstnavatel odpovídáte za dobré pracovní podmínky zaměstnanců a jste ze zákona povinni platit pojištění, ze kterého bude uhrazena vašemu zaměstnanci škoda na zdraví a škoda vzniklá v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání. Projděte si nabídky různých institucí a vyberte si pojištění, které nejlépe odpovídá vaší situaci.
Další pojištění – Na trhu existuje spousta produktů, které vám pomohou ochránit vaše podnikání. Můžete si pojistit výrobní zařízení, vybavení jako jsou počítače a mobilní telefony, nebo automobily a zboží při přepravě. Pamatujte, že máte odpovědnost nechat prostory firmy zkontrolovat z hlediska požární ochrany, a musíte zajistit, aby vaše firma splňovala všechna platná nařízení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Příspěvky na penzijní spoření – Jako zaměstnavatel máte povinnost odvádět za své zaměstnance sociální pojištění. Když přijímáte nového pracovníka, jste povinni mu sdělit, jaké budou jeho odvody správě sociálního zabezpečení a kolik za něj bude odvádět vaše firma. V rámci balíčku zaměstnaneckých benefitů můžete svým zaměstnancům přispívat na penzijní spoření, které je výhodné pro obě strany. Pokud si totiž zaměstnanec odkládá alespoň 300 korun měsíčně, má nárok na příspěvek od státu. Zaměstnavatel z příspěvků do výše 50 tisíc korun ročně neodvádí sociální a zdravotní pojištění, je pro něj tedy výhodnější odměnit zaměstnance příspěvkem na penzijní spoření místo obyčejného zvednutí platu, které by automaticky navýšilo povinné odvody.
Svým zaměstnancům můžete nabídnout i jiné zajímavé benefity, které tolik nezatíží váš rozpočet – společné pondělní snídaně, příležitost pracovat z domova, možnost hlídání dětí na pracovišti nebo odpočinkové zóny.
Chytří a inteligentní lidé potřebují dobrého lídra, který rozpozná jejich potenciál a umožní jim ho rozvinout. Nemáte-li vůdčí schopnosti, zkuste si najít kouče nebo kurz, který vám pomůže odbourat nedostatky, aby pod vaším vedením mohla vaše firma prosperovat a rozvíjet se.
Přečtěte si další články ze seriálu:
Jak se při budování kariéry finančně zabezpečit
Jak si naplánovat odchod do důchodu