Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku

Umělá inteligence, mobilní testy, chytré hodinky a další vychytávky už dávno nejsou jen pro ajťáky. V praxi pomáhají zachytit jemné změny v paměti, řeči nebo pohybu dřív, než se nemoc naplno rozvine.

Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc nebo ALS přibývají. Stárneme, žijeme déle a medicína potřebuje nástroje, které umí zachytit problém včas.

Doposud bylo základem diagnostiky řada tradičních, často papírových neuropsychologických testů. Technologický pokrok přesouvá diagnostiku do chytrých telefonů, tabletů a pod dohled umělé inteligence. Taková aplikace dokáže například odhalit, že pacient sice úkol splnil správně, ale trvalo mu to o 30 % déle a provedl 5 nevynucených mikropohybů navíc.

Co se měří v praxi

V mobilu i tabletu se dá testovat paměť nebo pozornost. Někdy zachytí i nepatrné změny v raných stádiích demence. Díky tomu se diagnostika posouvá v čase daleko dříve. Tím, že lidé hrají digitální hru, neznamená to, že by to dělali správně, či špatně. Ale jde o to, jak úlohu řeší, jak rychle a s jakými chybami.

Mobilní aplikace mohou také analyzovat tempo řeči, pauzy a slovní zásobu. Vyhodnocení akustiky či jazyka může poukázat na změny, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu. Stačí tedy přečíst krátký text a algoritmus vyhodnotí rozdíly v čase.

U Parkinsonovy nemoci se zase sleduje pohyblivost a chůze. Používají se k tomu náramky i aplikace, které měří změny mezi jednotlivými návštěvami lékaře. Důležitý je také spánek a jeho dlouhodobý přehled.

 

Spolupráce Generali penzijní společnosti a INDRC

Generali penzijní společnost dlouhodobě podporuje důstojné a aktivní stárnutí. Proto spolupracuje s INDRC, mezinárodním vědeckým institutem v Praze, který propojuje medicínu, biologii a umělou inteligenci s cílem poznat strukturu a pochopit procesy lidského mozku, včas rozpoznat změny v mozku a včas Alzheimerovu nemoc a další neurodegenerativní onemocnění diagnostikovat a tím také zlepšit péči o pacienty i jejich blízké. V rámci spolupráce klademe důraz na osvětu, prevenci a dostupné moderní nástroje, které mají lidem v Česku pomoci žít delší a kvalitnější život.

Mobilní aplikace

Mobilní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci se jmenuje Terrapino. Kombinuje krátké kognitivní hry a úkoly, motivuje k pohybu a nabízí edukační obsah včetně kontaktu na odborníky. Staví na principu gamifikace. To znamená, že za splněné aktivity získáváte body a aplikace vás vede k pravidelnosti.

Další aplikaci Cogni Trainee vyvinul tým Pražského inovačního institutu, CIIRC ČVUT, T-Mobile a Národního ústavu duševního zdraví. Dlouhodobě testuje paměť, řeč, pozornost, prostorovou orientaci a rozhodování. Cíl je jednoduchý: včas podchytit zhoršení, kterého by si člověk jinak nevšiml. Nejde o diagnostický nástroj, ale upozorní, kdy je potřeba kontaktovat odborníka.

Brainmondo je zase aplikace pro každodenní trénink. Má rozsáhlou sadu úloh s různou obtížností. Doporučuje se používat dvakrát denně po čtvrt hodině – pravidelný trénink pomáhá udržet mozek v kondici. Výhodou je, že k tomu existuje i správcovská aplikace pro pečující, kteří mohou plánovat sady cvičení a sledovat výsledky svých blízkých.

 

Jak si zvolit „chytrou hračku“ a nespálit se

  1. Sledujte trend, ne jednorázový výsledek. Kognice i pohyb kolísají podle spánku, stresu i počasí. Důležitý je dlouhodobější vývoj v čase.
  2. Ptejte se na transparentnost dat. Kdo data zpracovává, kde se ukládají, jak je můžete smazat. Pokud odpovědi nenajdete, zvažte jiný nástroj.
  3. Bezpečnost a pohodlí. Zvolte aplikaci, kterou reálně zvládnete používat. Jednoduché opakování testů je lepší než složitý systém, který po týdnu vzdáte.
  4. Zachovejte klid. Aplikace nebo hodinky nemají „diagnostikovat Alzheimerovu nemoc“. Je v pořádku, když upozorní na riziko a doporučí odborníka.

Trénink mozku a paměti jako součást našeho každodenního programu

Jakákoliv aktivita, která povzbuzuje mozek k výkonu, pomáhá posilovat kognitivní funkce. Ať už jde o paměť, pozornost, rychlost nebo rozhodování.

Každý může začít třeba tím, že si vybere jinou cestu domů než obvykle. Začněte si psát nákupní seznam abecedně. Nebo po sepsání si položky zopakujte zpaměti odzadu. Při cestě ze schodů dolů myslete na pocity v chodidlech.

Zlatým standardem je učení se něčemu novému. Stáhněte si aplikaci a začněte s cizím jazykem. Může to být ale i hraní na jiný hudební nástroj, programovací jazyk.

Někdy postačí i malé cvičení doma. Stačí spojit tělo a mysl, tedy při vysávání přeříkávat vyjmenovaná slova. Při čtení knihu po chvíli zavřete a shrňte myšlenku jednou větou.

Generali penzijní společnost

Hračky nejen pro děti

Nejlepší na trénink mozku je české pexeso. Hračka, kterou má rozhodně každý doma. Pokud jde o fyzické hračky, nestárnoucím evergreenem jsou deskové hry anebo sudoku či křížovky. Někdo radši vyhledá složitější mahjong nebo šachy. Na strategii jsou dobré Carcassonne nebo jiné hry, kde nestačí jen házet kostkou.

Pojďte si také s dětmi a vnoučaty zahrát slovní hry. Kromě klasického slovního fotbalu si vymyslete takovou hru, kdy zapojujete dlouhodobou paměť. Příkladem je třeba pravidlo – řeknu pět slov začínající na K a týkají se gastronomie.

Existují už i speciální hračky a trenažéry, které přímo cílí na podporu mozku a využívají moderní technologie. Příkladem je hra jménem Mindball. Princip spočívá v tom, že si hráči nasadí přídavné čelenky, které snímají mozkovou aktivitu pomocí EEG. Čím uvolněnější a soustředěnější hráč je, tím spíše se kulička posune do branky soupeře. Tyto neurohračky učí uživatele seberegulaci a efektivnímu řízení pozornosti. Například cílí na terč nebo postrčí kuličku přes překážky. Dokonce si je lze všechny vyzkoušet Mozkoherně, která je v Česku jediná.

Digitální nástroje nejsou zázračná diagnóza. Jsou to citlivá čidla trendu, která vám zdarma nebo za malé peníze dají náskok. Největší hodnotu má pravidelnost a vývoj v čase. Pokud je něco podezřelé, nejde o to propadnout panice, ale máte o důvod víc popovídat si s odborníkem a nechat se raději preventivně vyšetřit.

Přečtěte si

Jak pečovat o mozek pomocí biohackingu

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

06.04.2026

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Kdy má genetika hlavní slovo

Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.

U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.

Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.

Generali penzijní společnost

Životní styl

„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.

Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.

Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.

Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.

Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.

Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.

 

Co si ohlídat?

  1. Hlídejte si „čísla“: Léčba vysokého tlaku nebo cukrovky není jen prevence infarktu, je to i ochrana vaší paměti.
  2. Pečujte o své duševní zdraví: Deprese, úzkosti nebo chronické vyčerpání nejsou slabost, ale rizikový faktor pro mozek, který je potřeba řešit s odborníkem.
  3. Hýbejte se a vídejte se s lidmi: Jsou to ty nejjednodušší a zároveň nejúčinnější nástroje, které mozek udržují v kondici.
  4. Vnímejte prostředí: Alkohol, kouření, ale i špatné ovzduší mozek prokazatelně zatěžují.

Souhra u pozdní formy

Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.

U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Alzheimer v rodině

Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.

Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.

Přečtěte si

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Vědecky doloženo: Střeva řídí naši paměť

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii