Paměť je nezbytnou součástí našeho každodenního života. Díky ní si pamatujeme jména lidí, místa, důležité schůzky nebo drobné úkoly během dne. Když se ale paměť začne zhoršovat, může to být první signál vážnějšího problému.
Jednou z nejčastějších příčin poruch paměti ve vyšším věku je Alzheimerova nemoc. Často si ji spojujeme s velmi pokročilými stavy – člověk je zmatený, neorientuje se, zapomíná a potřebuje každodenní péči. Realita ale začíná mnohem dříve a mnohem nenápadněji. Změny v mozku mohou probíhat 10 až 20 let dříve, než si nemocný nebo jeho rodina všimnou prvních potíží.
Přesně na to upozorňuje prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., neurolog z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se více než 25 let specializuje na poruchy paměti. „Pokud chceme Alzheimerovu nemoc zachytit včas, musíme změnit způsob, jakým paměť testujeme,“ říká. A právě s tím přichází velká česká novinka – první elektronický test paměti v České republice, který může v budoucnu zásadně ovlivnit včasné odhalení tohoto onemocnění.
Alzheimer je neurodegenerativní onemocnění, během kterého se v mozku se začínají hromadit látky, které tam nepatří. Profesor Bartoš je obrazně popisuje jako „saze“, které se ukládají mezi nervové buňky i do nich. Tím narušují přenos informací mezi buňkami v mozku.
Nejdřív to ovlivní krátkodobou paměť. Proto lidé s časnou Alzheimerovou nemocí:
Naopak staré vzpomínky zůstávají často dlouho nedotčené, což může okolí zmást:
„Pamatuje si, kam chodil do školy – tak jaká demence?“ Jenže právě neschopnost ukládat nové informace je prvním signálem. Člověk si může pamatovat detaily z dětství, ale zapomene, co měl dnes k obědu.
Vyšetření paměti dnes obvykle probíhá v několika krocích:
Cílem je nejen potvrdit Alzheimerovu nemoc, ale také vyloučit jiné příčiny demence, například nádory, krvácení nebo metabolické poruchy. Tyto metody jsou velmi přesné, ale mohou být časově i finančně náročné. Vědci pracují na nových způsobech diagnostiky Alzheimera – například na testech z krve, které by mohly ukázat první změny v mozku ještě před vznikem příznaků. Současný výzkum se zaměřuje také na jednodušší a rychlejší digitální nástroje pro testování paměti.
S rostoucím počtem starších osob a úbytkem mladších odborníků bude složitější zajistit osobní vyšetření paměti a řeči. Proto budou nabývat na významu digitální aplikace, které v ČR chybí.
Digitální testy paměti mohou být jedním z důležitých nástrojů budoucnosti. Elektronické testy mají několik velkých výhod.
To může pomoci v budoucnu odhalit Alzheimerovu nemoc mnohem dříve než dnes. Elektronické testování paměti by mohlo být běžnou součástí prevence – podobně jako dnes měření krevního tlaku. Včasné odhalení problémů s pamětí totiž může výrazně pomoci při léčbě i plánování další péče.
Proto vznikl projekt ALBAV – první český digitální test paměti pro širokou veřejnost. Vyvinul ho tým profesora Bartoše a jeho kolegů jako moderní nástroj, který zvládne každý na počítači nebo mobilu, trvá jen 10–15 minut, probíhá v klidném domácím prostředí, je anonymní a nevyžaduje přítomnost odborníka.
ALBAV vychází z testů, které lékaři používají v praxi. Je navržen tak, aby dokázal odhalit i drobné odchylky v paměťových funkcích. Přesně ty, které se objevují jako první.
Aby mohl ALBAV správně fungovat, potřebuje české normy. Každý diagnostický nástroj potřebuje vědět, co je „normální výsledek“ u různých věkových skupin: lidí kolem 30 let, padesátníků, seniorů a lidí s různým vzděláním. Teprve když test vyzkouší velké množství zdravých dobrovolníků, vytvoří se normy, díky kterým ALBAV pozná, co je běžný výkon, kdo má lehce podprůměrný výsledek, a kdo by měl raději vyhledat odborníka.

Účast má skutečný dopad. Pomůžete vytvořit první české populační normy, umožníte zpřesnit budoucí vyhodnocování, přispějete k tomu, aby se Alzheimerova nemoc zachycovala dříve a uděláte krok pro své vlastní povědomí o zdraví mozku.
Je Vám více než 45 let a můžete dojet do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze na osobní vyšetření paměti? Prima. Těší se na Vás.
Neurologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy aktuálně hledají dobrovolníky pro osobní účast v odborném výzkumu pro vytvoření ČESKÝCH NOREM paměti — pouze pro dobrovolníky ve věku 45+ let, kteří splňují definovaná kritéria. Jednorázové vyšetření paměti trvá 45 minut a je pro zájemce ZDARMA ve Vinohradské nemocnici na pavilónu K1 v Praze 10. Více informací ZDE.
Žádáme zájemce bez pocitu poruch paměti, aby se zaregistrovali pomocí elektronického vstupního formuláře. Až bude mít tým kapacity Vás vyšetřit, ozvou se Vám s nabídkou termínů. Prosíme o shovívavost a trpělivost, protože to někdy může trvat 1/2-1 rok. Je k tomu totiž potřeba poměrně složité koordinační úsilí týmu. Vyšetření provádí zaškolení studenti medicíny nebo psychologie, kteří mají své studijní povinnosti, zkouškové období, osobní život a také prázdniny.
Pro každého mají připravené elektronické vyšetření paměti – zdarma, anonymně a z domova. Test je dostupný na: www.albav.cz.
Když se do testování zapojí dostatek lidí, může se ALBAV stát běžnou součástí prevence. A to je krok, který má smysl – pro každého z nás. Pro budoucnost nás všech a našich dětí.
Stárnutí populace přináší nové výzvy. Čím déle žijeme, tím víc závisí kvalita života na zdraví mozku. Léčba zatím nedokáže nemoc úplně zastavit, ale výzkum přináší stále nové poznatky. Klíčem k úspěchu je právě včasné odhalení změn v mozku. Digitální testy paměti mohou být jedním z nástrojů, který pomůže lékařům i vědcům tuto nemoc zachytit dříve než dnes.
A právě proto má smysl, aby se do výzkumu zapojilo co nejvíce lidí. Možná právě váš test paměti pomůže vědcům udělat další krok k lepšímu pochopení Alzheimerovy nemoci.
Elektronické testy paměti jsou nástroj, který může budoucí generaci seniorů zachovat delší soběstačnost. A jejich přesnost stojí právě na nás – na běžných uživatelích, kteří test vyzkouší.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Paměť občas zradí každého. Člověk vejde do spíže a neví proč. Nemůže si vybavit jméno známého. Hledá brýle, které má na hlavě. Samo o sobě to ještě nemusí znamenat Alzheimerovu chorobu. Podle praktické lékařky a geriatričky Astrid Matějkové je ale důležité sledovat změnu v čase. Zpozornět bychom měli hlavně tehdy, když se potíže opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života.
Mnoho lidí bere praktického lékaře jako místo, kam se volá hlavně kvůli eReceptu nebo akutnímu problému. Praktický lékař se ale dlouhodobě stará také o pacienty s chronickými onemocněními, sleduje jejich zdravotní stav, léčbu i celkové fungování. A právě u paměti je právě pravidelný kontakt velkou výhodou. Praktik a často i zdravotní sestra pacienta znají dlouhodobě. Vidí, že chodí na jiné termíny, plete si léky, volá jinak než dřív nebo se chová nezvykle.
Právě kontinuita péče může být první záchytný bod. Nejde jen o jedno vyšetření, ale o znalost člověka. Když lékař ví, jak pacient běžně fungoval, snáz si všimne, že se něco změnilo.

Podezření často nepřijde od samotného pacienta, ale od rodiny. Blízcí si všimnou, že ten druhý už není stejný jako dřív. Důležité je takové změny neodbýt větou, že „v tomhle věku je to normální“.
Zároveň je dobré rozlišit náhlé a pozvolné zhoršení. Pokud se paměť zhorší rychle, nemusí jít o demenci. Příčinou může být akutní nemoc, vyčerpání nebo nový lék. Lékařka Matějková upozorňuje třeba na některé léky na spaní, úzkost nebo močový měchýř, které mohou paměť zhoršit. Proto má smysl řešit změnu s lékařem a podívat se na celý zdravotní stav.
U pomalého zhoršování je zase důležité nečekat, až bude situace neúnosná. Člověk s počínající demencí může potíže maskovat. Na otázky odpovídá přesvědčivě, někdy si i sám myslí, že je všechno v pořádku. Rodina přitom doma vidí něco jiného.
Kdo o pacienta pečuje
Pro rodinu bývá těžké dostat blízkého k doktorovi, zvlášť když si sám problém nepřipouští. Někdy je tak návštěvu ordinace chytré spojit například s problémem se zády. Pomáhá také zavolat do ordinace předem a říct, co se děje. Pokud rodina nechce mluvit před pacientem, protože se bojí konfliktu, dá se to s lékařem dopředu domluvit.
V ordinaci pak nejde o to pacienta nachytat. Citlivě vedené testy paměti mohou ukázat, zda je potřeba další vyšetření. Praktický lékař ale nemusí udělat závěr hned napoprvé. V rušné ordinaci se někdy pacient může hůř soustředit. A proto je lepší test zopakovat v klidnějších podmínkách nebo člověka poslat ke specialistovi, když zdravotní stav pacienta není zcela jasný a potřebuje širší vyšetření.
Když se řeší paměť, je potřeba hledat příčinu. Může jít o Alzheimerovu chorobu, ale také o jiné typy demence nebo jiné zdravotní potíže. „Existují například cévní změny, jiné neurologické příčiny, vliv alkoholu, léky nebo stavy, které mohou být léčitelné,“ vysvětluje Astrid Matějková.
Proto má vyšetření smysl. Nejde jen o potvrzení obavy. Někdy se najde příčina, se kterou se dá něco dělat. A i když se Alzheimerova choroba potvrdí, včasná diagnóza pomůže rodině nastavit péči, komunikaci i další kroky.
Strach je pochopitelný. Někteří lidé se vyšetření vyhýbají, protože se bojí, že přijdou o řidičský průkaz, případně se bojí samotné diagnózy. Jenže čekání většinou nepomůže. Je důležité otevřít téma včas, dokud člověk ještě může mluvit o tom, koho chce mít u rozhodování, pokud se jeho stav v budoucnu zhorší.
Pomoc přitom nejsou jen léky. Důležitý je pohyb, přiměřený trénink mozku, společenský kontakt a denní režim. Mozek potřebuje aktivitu podobně jako tělo. Jde hlavně o to vystoupit ze zavedených rituálů. Například uvařit jídlo podle nového receptu, u pletení trénovat norské vzory, začít chodit na kurz, setkávat se s lidmi nebo trénovat paměť činností, která mu dává smysl.
Velkou úlevou pro rodinu bývá také pochopení, že člověk s demencí některé věci nedělá naschvál. Když se opakovaně ptá, zlobí se nebo nerozumí situaci, není to vzdor. Je to projev nemoci. I to se rodina musí naučit.
Spolu proti Alzheimeru
Strach často pramení z nevědomosti. Proto vznikla iniciativa Spolu proti Alzheimeru, jejímž partnerem je Generali penzijní společnost. Naším cílem je bořit mýty a tabu kolem onemocnění paměti, přinášet srozumitelné informace z ordinací odborníků a ukazovat, že na prevenci není nikdy příliš brzy.
Pokud má člověk podezření u sebe nebo u blízkého, nemusí hned hledat specializované centrum. První krok může být návštěva praktického lékaře. Ideálně takového, který pacienta zná a dokáže posoudit změnu v souvislostech.
Přečtěte si
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou