Paměť je nezbytnou součástí našeho každodenního života. Díky ní si pamatujeme jména lidí, místa, důležité schůzky nebo drobné úkoly během dne. Když se ale paměť začne zhoršovat, může to být první signál vážnějšího problému.

Jednou z nejčastějších příčin poruch paměti ve vyšším věku je Alzheimerova nemoc. Často si ji spojujeme s velmi pokročilými stavy – člověk je zmatený, neorientuje se, zapomíná a potřebuje každodenní péči. Realita ale začíná mnohem dříve a mnohem nenápadněji. Změny v mozku mohou probíhat 10 až 20 let dříve, než si nemocný nebo jeho rodina všimnou prvních potíží. 

Přesně na to upozorňuje prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., neurolog z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se více než 25 let specializuje na poruchy paměti. „Pokud chceme Alzheimerovu nemoc zachytit včas, musíme změnit způsob, jakým paměť testujeme,“ říká. A právě s tím přichází velká česká novinka – první elektronický test paměti v České republice, který může v budoucnu zásadně ovlivnit včasné odhalení tohoto onemocnění.

O Alzheimerově nemoci

Alzheimer je neurodegenerativní onemocnění, během kterého se v mozku se začínají hromadit látky, které tam nepatří. Profesor Bartoš je obrazně popisuje jako „saze“, které se ukládají mezi nervové buňky i do nich. Tím narušují přenos informací mezi buňkami v mozku.

 

Nejdřív to ovlivní krátkodobou paměť. Proto lidé s časnou Alzheimerovou nemocí:

  • zapomínají, co právě udělali,
  • ptají se opakovaně na tu samou věc,
  • ztrácejí nové informace během minut či hodin.

Naopak staré vzpomínky zůstávají často dlouho nedotčené, což může okolí zmást:
„Pamatuje si, kam chodil do školy – tak jaká demence?“ Jenže právě neschopnost ukládat nové informace je prvním signálem. Člověk si může pamatovat detaily z dětství, ale zapomene, co měl dnes k obědu. 

Jak se Alzheimerova nemoc diagnostikuje

Vyšetření paměti dnes obvykle probíhá v několika krocích:

  • testy paměti a kognitivních funkcí (orientace v prostoru, schopnost plánovat, jazykové schopnosti),
  • zobrazovací metody jako CT nebo magnetická rezonance mozku,
  • vyšetření mozkomíšního moku, kde lze měřit specifické bílkoviny,
  • moderní zobrazovací metody jako PET, které dokážou zobrazit ukládání amyloidu v mozku.  

Cílem je nejen potvrdit Alzheimerovu nemoc, ale také vyloučit jiné příčiny demence, například nádory, krvácení nebo metabolické poruchy. Tyto metody jsou velmi přesné, ale mohou být časově i finančně náročné. Vědci pracují na nových způsobech diagnostiky Alzheimera – například na testech z krve, které by mohly ukázat první změny v mozku ještě před vznikem příznaků. Současný výzkum se zaměřuje také na jednodušší a rychlejší digitální nástroje pro testování paměti.

Česko má první elektronický test paměti ALBAV

S rostoucím počtem starších osob a úbytkem mladších odborníků bude složitější zajistit osobní vyšetření paměti a řeči. Proto budou nabývat na významu digitální aplikace, které v ČR chybí.

 

Digitální testy paměti mohou být jedním z důležitých nástrojů budoucnosti. Elektronické testy mají několik velkých výhod.

  1. Jsou dostupné – lidé je mohou používat doma na počítači nebo tabletu.
  2. Mohou se opakovat – paměť lze sledovat dlouhodobě a vidět, zda se zlepšuje nebo zhoršuje.
  3. Pomáhají výzkumu – pokud aplikaci používá mnoho lidí, vědci získají cenná data o tom, jak se paměť mění s věkem.

To může pomoci v budoucnu odhalit Alzheimerovu nemoc mnohem dříve než dnes. Elektronické testování paměti by mohlo být běžnou součástí prevence – podobně jako dnes měření krevního tlaku. Včasné odhalení problémů s pamětí totiž může výrazně pomoci při léčbě i plánování další péče.

Proto vznikl projekt ALBAV – první český digitální test paměti pro širokou veřejnost. Vyvinul ho tým profesora Bartoše a jeho kolegů jako moderní nástroj, který zvládne každý na počítači nebo mobilu, trvá jen 10–15 minut, probíhá v klidném domácím prostředí, je anonymní a nevyžaduje přítomnost odborníka.

ALBAV vychází z testů, které lékaři používají v praxi. Je navržen tak, aby dokázal odhalit i drobné odchylky v paměťových funkcích. Přesně ty, které se objevují jako první.

Aby mohl ALBAV správně fungovat, potřebuje české normy. Každý diagnostický nástroj potřebuje vědět, co je „normální výsledek“ u různých věkových skupin: lidí kolem 30 let, padesátníků, seniorů a lidí s různým vzděláním. Teprve když test vyzkouší velké množství zdravých dobrovolníků, vytvoří se normy, díky kterým ALBAV pozná, co je běžný výkon, kdo má lehce podprůměrný výsledek, a kdo by měl raději vyhledat odborníka.

Aleš Bartoš

Zapojte se do vytváření českých norem a pomozte budoucí diagnostice Alzheimerovy choroby

Účast má skutečný dopad. Pomůžete vytvořit první české populační normy, umožníte zpřesnit budoucí vyhodnocování, přispějete k tomu, aby se Alzheimerova nemoc zachycovala dříve a uděláte krok pro své vlastní povědomí o zdraví mozku.

Je Vám více než 45 let a můžete dojet do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze na osobní vyšetření paměti? Prima. Těší se na Vás.

 

Neurologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy aktuálně hledají dobrovolníky pro osobní účast v odborném výzkumu pro vytvoření ČESKÝCH NOREM paměti  — pouze pro dobrovolníky ve věku 45+ let, kteří splňují definovaná kritéria. Jednorázové vyšetření paměti trvá 45 minut a je pro zájemce ZDARMA ve Vinohradské nemocnici na pavilónu K1 v Praze 10. Více informací ZDE.
Žádáme zájemce bez pocitu poruch paměti, aby se zaregistrovali pomocí elektronického vstupního formuláře. Až bude mít tým kapacity Vás vyšetřit, ozvou se Vám s nabídkou termínů. Prosíme o shovívavost a trpělivost, protože to někdy může trvat 1/2-1 rok. Je k tomu totiž potřeba poměrně složité koordinační úsilí týmu. Vyšetření provádí zaškolení studenti medicíny nebo psychologie, kteří mají své studijní povinnosti, zkouškové období, osobní život a také prázdniny.

Pro každého mají připravené elektronické vyšetření paměti – zdarma, anonymně a z domova. Test je dostupný na: www.albav.cz.

  • Otestujte svou paměť na www.albav.cz
  • Sdílejte test s rodinou, přáteli či kolegy
  • Pomozte vytvořit první české normy paměti

Když se do testování zapojí dostatek lidí, může se ALBAV stát běžnou součástí prevence. A to je krok, který má smysl – pro každého z nás. Pro budoucnost nás všech a našich dětí.

Generali penzijní společnost

Pomozme Česku držet krok v moderní diagnostice onemocnění mozku

Stárnutí populace přináší nové výzvy. Čím déle žijeme, tím víc závisí kvalita života na zdraví mozku. Léčba zatím nedokáže nemoc úplně zastavit, ale výzkum přináší stále nové poznatky. Klíčem k úspěchu je právě včasné odhalení změn v mozku. Digitální testy paměti mohou být jedním z nástrojů, který pomůže lékařům i vědcům tuto nemoc zachytit dříve než dnes.

A právě proto má smysl, aby se do výzkumu zapojilo co nejvíce lidí. Možná právě váš test paměti pomůže vědcům udělat další krok k lepšímu pochopení Alzheimerovy nemoci.

Elektronické testy paměti jsou nástroj, který může budoucí generaci seniorů zachovat delší soběstačnost. A jejich přesnost stojí právě na nás – na běžných uživatelích, kteří test vyzkouší.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

06.04.2026

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Kdy má genetika hlavní slovo

Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.

U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.

Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.

Generali penzijní společnost

Životní styl

„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.

Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.

Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.

Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.

Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.

Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.

 

Co si ohlídat?

  1. Hlídejte si „čísla“: Léčba vysokého tlaku nebo cukrovky není jen prevence infarktu, je to i ochrana vaší paměti.
  2. Pečujte o své duševní zdraví: Deprese, úzkosti nebo chronické vyčerpání nejsou slabost, ale rizikový faktor pro mozek, který je potřeba řešit s odborníkem.
  3. Hýbejte se a vídejte se s lidmi: Jsou to ty nejjednodušší a zároveň nejúčinnější nástroje, které mozek udržují v kondici.
  4. Vnímejte prostředí: Alkohol, kouření, ale i špatné ovzduší mozek prokazatelně zatěžují.

Souhra u pozdní formy

Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.

U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Alzheimer v rodině

Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.

Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.

Přečtěte si

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Vědecky doloženo: Střeva řídí naši paměť

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii