Paměť je nezbytnou součástí našeho každodenního života. Díky ní si pamatujeme jména lidí, místa, důležité schůzky nebo drobné úkoly během dne. Když se ale paměť začne zhoršovat, může to být první signál vážnějšího problému.
Jednou z nejčastějších příčin poruch paměti ve vyšším věku je Alzheimerova nemoc. Často si ji spojujeme s velmi pokročilými stavy – člověk je zmatený, neorientuje se, zapomíná a potřebuje každodenní péči. Realita ale začíná mnohem dříve a mnohem nenápadněji. Změny v mozku mohou probíhat 10 až 20 let dříve, než si nemocný nebo jeho rodina všimnou prvních potíží.
Přesně na to upozorňuje prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., neurolog z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se více než 25 let specializuje na poruchy paměti. „Pokud chceme Alzheimerovu nemoc zachytit včas, musíme změnit způsob, jakým paměť testujeme,“ říká. A právě s tím přichází velká česká novinka – první elektronický test paměti v České republice, který může v budoucnu zásadně ovlivnit včasné odhalení tohoto onemocnění.
Alzheimer je neurodegenerativní onemocnění, během kterého se v mozku se začínají hromadit látky, které tam nepatří. Profesor Bartoš je obrazně popisuje jako „saze“, které se ukládají mezi nervové buňky i do nich. Tím narušují přenos informací mezi buňkami v mozku.
Nejdřív to ovlivní krátkodobou paměť. Proto lidé s časnou Alzheimerovou nemocí:
Naopak staré vzpomínky zůstávají často dlouho nedotčené, což může okolí zmást:
„Pamatuje si, kam chodil do školy – tak jaká demence?“ Jenže právě neschopnost ukládat nové informace je prvním signálem. Člověk si může pamatovat detaily z dětství, ale zapomene, co měl dnes k obědu.
Vyšetření paměti dnes obvykle probíhá v několika krocích:
Cílem je nejen potvrdit Alzheimerovu nemoc, ale také vyloučit jiné příčiny demence, například nádory, krvácení nebo metabolické poruchy. Tyto metody jsou velmi přesné, ale mohou být časově i finančně náročné. Vědci pracují na nových způsobech diagnostiky Alzheimera – například na testech z krve, které by mohly ukázat první změny v mozku ještě před vznikem příznaků. Současný výzkum se zaměřuje také na jednodušší a rychlejší digitální nástroje pro testování paměti.
S rostoucím počtem starších osob a úbytkem mladších odborníků bude složitější zajistit osobní vyšetření paměti a řeči. Proto budou nabývat na významu digitální aplikace, které v ČR chybí.
Digitální testy paměti mohou být jedním z důležitých nástrojů budoucnosti. Elektronické testy mají několik velkých výhod.
To může pomoci v budoucnu odhalit Alzheimerovu nemoc mnohem dříve než dnes. Elektronické testování paměti by mohlo být běžnou součástí prevence – podobně jako dnes měření krevního tlaku. Včasné odhalení problémů s pamětí totiž může výrazně pomoci při léčbě i plánování další péče.
Proto vznikl projekt ALBAV – první český digitální test paměti pro širokou veřejnost. Vyvinul ho tým profesora Bartoše a jeho kolegů jako moderní nástroj, který zvládne každý na počítači nebo mobilu, trvá jen 10–15 minut, probíhá v klidném domácím prostředí, je anonymní a nevyžaduje přítomnost odborníka.
ALBAV vychází z testů, které lékaři používají v praxi. Je navržen tak, aby dokázal odhalit i drobné odchylky v paměťových funkcích. Přesně ty, které se objevují jako první.
Aby mohl ALBAV správně fungovat, potřebuje české normy. Každý diagnostický nástroj potřebuje vědět, co je „normální výsledek“ u různých věkových skupin: lidí kolem 30 let, padesátníků, seniorů a lidí s různým vzděláním. Teprve když test vyzkouší velké množství zdravých dobrovolníků, vytvoří se normy, díky kterým ALBAV pozná, co je běžný výkon, kdo má lehce podprůměrný výsledek, a kdo by měl raději vyhledat odborníka.

Účast má skutečný dopad. Pomůžete vytvořit první české populační normy, umožníte zpřesnit budoucí vyhodnocování, přispějete k tomu, aby se Alzheimerova nemoc zachycovala dříve a uděláte krok pro své vlastní povědomí o zdraví mozku.
Je Vám více než 45 let a můžete dojet do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze na osobní vyšetření paměti? Prima. Těší se na Vás.
Neurologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy aktuálně hledají dobrovolníky pro osobní účast v odborném výzkumu pro vytvoření ČESKÝCH NOREM paměti — pouze pro dobrovolníky ve věku 45+ let, kteří splňují definovaná kritéria. Jednorázové vyšetření paměti trvá 45 minut a je pro zájemce ZDARMA ve Vinohradské nemocnici na pavilónu K1 v Praze 10. Více informací ZDE.
Žádáme zájemce bez pocitu poruch paměti, aby se zaregistrovali pomocí elektronického vstupního formuláře. Až bude mít tým kapacity Vás vyšetřit, ozvou se Vám s nabídkou termínů. Prosíme o shovívavost a trpělivost, protože to někdy může trvat 1/2-1 rok. Je k tomu totiž potřeba poměrně složité koordinační úsilí týmu. Vyšetření provádí zaškolení studenti medicíny nebo psychologie, kteří mají své studijní povinnosti, zkouškové období, osobní život a také prázdniny.
Pro každého mají připravené elektronické vyšetření paměti – zdarma, anonymně a z domova. Test je dostupný na: www.albav.cz.
Když se do testování zapojí dostatek lidí, může se ALBAV stát běžnou součástí prevence. A to je krok, který má smysl – pro každého z nás. Pro budoucnost nás všech a našich dětí.
Stárnutí populace přináší nové výzvy. Čím déle žijeme, tím víc závisí kvalita života na zdraví mozku. Léčba zatím nedokáže nemoc úplně zastavit, ale výzkum přináší stále nové poznatky. Klíčem k úspěchu je právě včasné odhalení změn v mozku. Digitální testy paměti mohou být jedním z nástrojů, který pomůže lékařům i vědcům tuto nemoc zachytit dříve než dnes.
A právě proto má smysl, aby se do výzkumu zapojilo co nejvíce lidí. Možná právě váš test paměti pomůže vědcům udělat další krok k lepšímu pochopení Alzheimerovy nemoci.
Elektronické testy paměti jsou nástroj, který může budoucí generaci seniorů zachovat delší soběstačnost. A jejich přesnost stojí právě na nás – na běžných uživatelích, kteří test vyzkouší.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.
V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.
Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.
Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:
Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.
Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.
„Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.
Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.
Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.
Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.
V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.
Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.
„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.
Přečtěte si
Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?