Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Jednou z největších výzev současného zdravotnictví je pochopení lidského mozku. Zvláště pak boj s Alzheimerovou chorobou. A do něj se zapojují i čeští vědci.

Alzheimerova choroba, progresivní neurodegenerativní onemocnění mozku, je jedním z největších zdravotních a socioekonomických problémů současné doby. V České republice trpí touto chorobou přibližně 160 tisíc lidí, přičemž celkový počet postižených může dosahovat až 400 tisíc. Vzhledem k stárnutí populace se jedná o rostoucí problém, který vyžaduje intenzivní výzkum a inovativní přístupy k léčbě.

Proto vznikl globální vědecký institut INDRC, který se zaměřuje na výzkum, diagnózu a léčbu neurologických onemocnění pomocí umělé inteligence a strojového učení. Generali penzijní společnost se loni stala jeho hrdým partnerem.

Česká stopa

Zakladatelem a předsedou správní rady INDRC je doktor Martin Tolar. Zároveň je také ředitelem americké biotechnologické společnosti Alzheon, která vyvíjí lék na Alzheimerovu nemoc.

„Před deseti lety jsme nevěděli, co nemoc způsobuje a jak správně najít pacienty, ačkoliv jsme je nutně potřebovali identifikovat, abychom mohli dobře vést klinické studie. Teď už to víme, protože díky správným biomarkerům můžeme přímo měřit míru poškozování mozku,“ sdělil Martin Tolar.

Poslechněte si podcast s Martinem Tolarem:

Martin Tolar

Do globální inciativy INDRC se zapojují i další Češi. Významnou pozici zastává doktorka a neuroložka Kateřina Sheardová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nebo profesor a neurolog Jakub Hort z pražské nemocnice Motol. „V současné době léčba, která by tuto nemoc uměla vyléčit nebo jen zastavit, neexistuje,” potvrzuje neuroložka Kateřina Sheardová.

Inspirace a spolupráce

Například profesor Vladimír Mařík a Josef Šivic, oba z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, reprezentovali Česko na Misi vedoucích českých vědců a institutů v oblasti AI do Paříže, kde si vyměňovali zkušenosti s kolegy z francouzských institutů a univerzit.

S INDRC spolupracuje řada českých institucí, jako jsou Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Technická univerzita Ostrava, Fakultní nemocnice v Motole, Národní ústav duševního zdraví, Česká alzheimerovská společnost, Alzheimer nadační fond, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium – Národohospodářský ústav nebo Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII) Masarykovy Univerzity.

Spolupráce českých odborníků s mezinárodními partnery přináší nadějné výsledky a nové možnosti v boji proti Alzheimerově chorobě. Česká republika hostila v roce 2022 první vědeckou konferenci INDRC, která přilákala přední neurology a výzkumníky z celého světa, což je důkazem významného postavení ČR ve výzkumu neurodegenerativních onemocnění.

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii