Alzheimerova choroba, progresivní neurodegenerativní onemocnění mozku, je jedním z největších zdravotních a socioekonomických problémů současné doby. V České republice trpí touto chorobou přibližně 160 tisíc lidí, přičemž celkový počet postižených může dosahovat až 400 tisíc. Vzhledem k stárnutí populace se jedná o rostoucí problém, který vyžaduje intenzivní výzkum a inovativní přístupy k léčbě.
Proto vznikl globální vědecký institut INDRC, který se zaměřuje na výzkum, diagnózu a léčbu neurologických onemocnění pomocí umělé inteligence a strojového učení. Generali penzijní společnost se loni stala jeho hrdým partnerem.
Česká stopa
Zakladatelem a předsedou správní rady INDRC je doktor Martin Tolar. Zároveň je také ředitelem americké biotechnologické společnosti Alzheon, která vyvíjí lék na Alzheimerovu nemoc.
„Před deseti lety jsme nevěděli, co nemoc způsobuje a jak správně najít pacienty, ačkoliv jsme je nutně potřebovali identifikovat, abychom mohli dobře vést klinické studie. Teď už to víme, protože díky správným biomarkerům můžeme přímo měřit míru poškozování mozku,“ sdělil Martin Tolar.
Do globální inciativy INDRC se zapojují i další Češi. Významnou pozici zastává doktorka a neuroložka Kateřina Sheardová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nebo profesor a neurolog Jakub Hort z pražské nemocnice Motol. „V současné době léčba, která by tuto nemoc uměla vyléčit nebo jen zastavit, neexistuje,” potvrzuje neuroložka Kateřina Sheardová.
Inspirace a spolupráce
Například profesor Vladimír Mařík a Josef Šivic, oba z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, reprezentovali Česko na Misi vedoucích českých vědců a institutů v oblasti AI do Paříže, kde si vyměňovali zkušenosti s kolegy z francouzských institutů a univerzit.
S INDRC spolupracuje řada českých institucí, jako jsou Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Technická univerzita Ostrava, Fakultní nemocnice v Motole, Národní ústav duševního zdraví, Česká alzheimerovská společnost, Alzheimer nadační fond, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium – Národohospodářský ústav nebo Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII) Masarykovy Univerzity.
Spolupráce českých odborníků s mezinárodními partnery přináší nadějné výsledky a nové možnosti v boji proti Alzheimerově chorobě. Česká republika hostila v roce 2022 první vědeckou konferenci INDRC, která přilákala přední neurology a výzkumníky z celého světa, což je důkazem významného postavení ČR ve výzkumu neurodegenerativních onemocnění.
Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.
I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.
S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.
Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.
Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.
Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.
Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.
Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.
I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.
Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.
Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.
Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“