Alzheimerova choroba, progresivní neurodegenerativní onemocnění mozku, je jedním z největších zdravotních a socioekonomických problémů současné doby. V České republice trpí touto chorobou přibližně 160 tisíc lidí, přičemž celkový počet postižených může dosahovat až 400 tisíc. Vzhledem k stárnutí populace se jedná o rostoucí problém, který vyžaduje intenzivní výzkum a inovativní přístupy k léčbě.
Proto vznikl globální vědecký institut INDRC, který se zaměřuje na výzkum, diagnózu a léčbu neurologických onemocnění pomocí umělé inteligence a strojového učení. Generali penzijní společnost se loni stala jeho hrdým partnerem.
Česká stopa
Zakladatelem a předsedou správní rady INDRC je doktor Martin Tolar. Zároveň je také ředitelem americké biotechnologické společnosti Alzheon, která vyvíjí lék na Alzheimerovu nemoc.
„Před deseti lety jsme nevěděli, co nemoc způsobuje a jak správně najít pacienty, ačkoliv jsme je nutně potřebovali identifikovat, abychom mohli dobře vést klinické studie. Teď už to víme, protože díky správným biomarkerům můžeme přímo měřit míru poškozování mozku,“ sdělil Martin Tolar.
Do globální inciativy INDRC se zapojují i další Češi. Významnou pozici zastává doktorka a neuroložka Kateřina Sheardová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nebo profesor a neurolog Jakub Hort z pražské nemocnice Motol. „V současné době léčba, která by tuto nemoc uměla vyléčit nebo jen zastavit, neexistuje,” potvrzuje neuroložka Kateřina Sheardová.
Inspirace a spolupráce
Například profesor Vladimír Mařík a Josef Šivic, oba z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, reprezentovali Česko na Misi vedoucích českých vědců a institutů v oblasti AI do Paříže, kde si vyměňovali zkušenosti s kolegy z francouzských institutů a univerzit.
S INDRC spolupracuje řada českých institucí, jako jsou Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Technická univerzita Ostrava, Fakultní nemocnice v Motole, Národní ústav duševního zdraví, Česká alzheimerovská společnost, Alzheimer nadační fond, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium – Národohospodářský ústav nebo Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII) Masarykovy Univerzity.
Spolupráce českých odborníků s mezinárodními partnery přináší nadějné výsledky a nové možnosti v boji proti Alzheimerově chorobě. Česká republika hostila v roce 2022 první vědeckou konferenci INDRC, která přilákala přední neurology a výzkumníky z celého světa, což je důkazem významného postavení ČR ve výzkumu neurodegenerativních onemocnění.
Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc nebo ALS přibývají. Stárneme, žijeme déle a medicína potřebuje nástroje, které umí zachytit problém včas.
Doposud bylo základem diagnostiky řada tradičních, často papírových neuropsychologických testů. Technologický pokrok přesouvá diagnostiku do chytrých telefonů, tabletů a pod dohled umělé inteligence. Taková aplikace dokáže například odhalit, že pacient sice úkol splnil správně, ale trvalo mu to o 30 % déle a provedl 5 nevynucených mikropohybů navíc.
V mobilu i tabletu se dá testovat paměť nebo pozornost. Někdy zachytí i nepatrné změny v raných stádiích demence. Díky tomu se diagnostika posouvá v čase daleko dříve. Tím, že lidé hrají digitální hru, neznamená to, že by to dělali správně, či špatně. Ale jde o to, jak úlohu řeší, jak rychle a s jakými chybami.
Mobilní aplikace mohou také analyzovat tempo řeči, pauzy a slovní zásobu. Vyhodnocení akustiky či jazyka může poukázat na změny, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu. Stačí tedy přečíst krátký text a algoritmus vyhodnotí rozdíly v čase.
U Parkinsonovy nemoci se zase sleduje pohyblivost a chůze. Používají se k tomu náramky i aplikace, které měří změny mezi jednotlivými návštěvami lékaře. Důležitý je také spánek a jeho dlouhodobý přehled.
Spolupráce Generali penzijní společnosti a INDRC
Generali penzijní společnost dlouhodobě podporuje důstojné a aktivní stárnutí. Proto spolupracuje s INDRC, mezinárodním vědeckým institutem v Praze, který propojuje medicínu, biologii a umělou inteligenci s cílem poznat strukturu a pochopit procesy lidského mozku, včas rozpoznat změny v mozku a včas Alzheimerovu nemoc a další neurodegenerativní onemocnění diagnostikovat a tím také zlepšit péči o pacienty i jejich blízké. V rámci spolupráce klademe důraz na osvětu, prevenci a dostupné moderní nástroje, které mají lidem v Česku pomoci žít delší a kvalitnější život.
Mobilní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci se jmenuje Terrapino. Kombinuje krátké kognitivní hry a úkoly, motivuje k pohybu a nabízí edukační obsah včetně kontaktu na odborníky. Staví na principu gamifikace. To znamená, že za splněné aktivity získáváte body a aplikace vás vede k pravidelnosti.
Další aplikaci Cogni Trainee vyvinul tým Pražského inovačního institutu, CIIRC ČVUT, T-Mobile a Národního ústavu duševního zdraví. Dlouhodobě testuje paměť, řeč, pozornost, prostorovou orientaci a rozhodování. Cíl je jednoduchý: včas podchytit zhoršení, kterého by si člověk jinak nevšiml. Nejde o diagnostický nástroj, ale upozorní, kdy je potřeba kontaktovat odborníka.
Brainmondo je zase aplikace pro každodenní trénink. Má rozsáhlou sadu úloh s různou obtížností. Doporučuje se používat dvakrát denně po čtvrt hodině – pravidelný trénink pomáhá udržet mozek v kondici. Výhodou je, že k tomu existuje i správcovská aplikace pro pečující, kteří mohou plánovat sady cvičení a sledovat výsledky svých blízkých.
Jak si zvolit „chytrou hračku“ a nespálit se
Jakákoliv aktivita, která povzbuzuje mozek k výkonu, pomáhá posilovat kognitivní funkce. Ať už jde o paměť, pozornost, rychlost nebo rozhodování.
Každý může začít třeba tím, že si vybere jinou cestu domů než obvykle. Začněte si psát nákupní seznam abecedně. Nebo po sepsání si položky zopakujte zpaměti odzadu. Při cestě ze schodů dolů myslete na pocity v chodidlech.
Zlatým standardem je učení se něčemu novému. Stáhněte si aplikaci a začněte s cizím jazykem. Může to být ale i hraní na jiný hudební nástroj, programovací jazyk.
Někdy postačí i malé cvičení doma. Stačí spojit tělo a mysl, tedy při vysávání přeříkávat vyjmenovaná slova. Při čtení knihu po chvíli zavřete a shrňte myšlenku jednou větou.
Nejlepší na trénink mozku je české pexeso. Hračka, kterou má rozhodně každý doma. Pokud jde o fyzické hračky, nestárnoucím evergreenem jsou deskové hry anebo sudoku či křížovky. Někdo radši vyhledá složitější mahjong nebo šachy. Na strategii jsou dobré Carcassonne nebo jiné hry, kde nestačí jen házet kostkou.
Pojďte si také s dětmi a vnoučaty zahrát slovní hry. Kromě klasického slovního fotbalu si vymyslete takovou hru, kdy zapojujete dlouhodobou paměť. Příkladem je třeba pravidlo – řeknu pět slov začínající na K a týkají se gastronomie.
Existují už i speciální hračky a trenažéry, které přímo cílí na podporu mozku a využívají moderní technologie. Příkladem je hra jménem Mindball. Princip spočívá v tom, že si hráči nasadí přídavné čelenky, které snímají mozkovou aktivitu pomocí EEG. Čím uvolněnější a soustředěnější hráč je, tím spíše se kulička posune do branky soupeře. Tyto neurohračky učí uživatele seberegulaci a efektivnímu řízení pozornosti. Například cílí na terč nebo postrčí kuličku přes překážky. Dokonce si je lze všechny vyzkoušet Mozkoherně, která je v Česku jediná.
Digitální nástroje nejsou zázračná diagnóza. Jsou to citlivá čidla trendu, která vám zdarma nebo za malé peníze dají náskok. Největší hodnotu má pravidelnost a vývoj v čase. Pokud je něco podezřelé, nejde o to propadnout panice, ale máte o důvod víc popovídat si s odborníkem a nechat se raději preventivně vyšetřit.
Přečtěte si
Jak pečovat o mozek pomocí biohackingu
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“