Taky jste zvyklí si dát po náročném dni horkou vanu nebo skleničku vína? A co když je těch obtížných dní obrovské množství za sebou? Během současné krize se dostávají mnohem více ke slovu strategie, které jsme si vytvořili pro zvládání těžkých životních situací. Některé dokážou v některých případech téměř zachránit život. Jiné nám z dlouhodobého hlediska život spíš komplikují. Víte, kam spadá vaše strategie?
Zvyk je železná košile. Platí to i pro současnou krizi. Nejistota je potenciálně mnohem větším stresovým faktorem než ochranná opatření. A proto saháme víc než obvykle k tzv. coping strategiím. Tedy chování, které nám pomáhá krize zvládat.
Místo dialogu sklenička a dortík
O nejistotě a našich emocích bychom si měli povídat se svým okolím. Měli bychom jim dát prostor také v našem vnitřním dialogu. Místo toho často saháme po skleničce alkoholu nebo čokoládovém dortíku. Tihle pomocníci vždycky zaberou a přináší okamžitou úlevu od stresové situace. Je jen třeba dávat bedlivý pozor na to, aby se z horké koupele nestala vana výčitek, ze skleničky alkoholu sklenička studu a čokoládového dortíku dortík sebelítosti. Jinými slovy, abychom se ve vaně nerozpustili, v alkoholu neutopili a v dortíku neujedli. Vzpomeňte si třeba na Bridget Jones, která v úvodu slavné komedie tlumí starosti na gauči u televize s lahví vína a něčím dobrým.
Dobrá péče o sebe není něco, co nás uspokojí z krátkodobého hlediska. Je to činnost, která na nás bude mít dlouhodobě dobrý dopad. Je to budování života, který stojí za to žít a který chceme žít plně. To neznamená, že nemůžeme zabodnout vidličku do dortu. Ale je potřeba si uvědomit, kdy se z hodu vidličkou stává pravidelný sport.
Dobrý život není cíl, ale směr
Slavný psycholog Carl Rogers říkal, že dobrý život není něco, čeho dosáhneme. Je to způsob života. Je to směr, nikoliv cíl. Tento proces nebude vždy přinášet pocity štěstí, spokojenosti a blaženosti a může dokonce někdy způsobit bolest a zármutek. Tato moudrá slova je dobré si připomínat a žít hlavně v dnešní době.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.