Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

S věkem se u mnoha lidí začínají projevovat změny, které mohou ovlivňovat jejich paměť, orientaci nebo schopnost vykonávat běžné činnosti. Tyto změny však nemusí být pouze součástí přirozeného procesu stárnutí. Mohou také naznačovat nástup závažných kognitivních poruch, jako je například Alzheimerova choroba.

Je důležité, zejména pokud je vám 65 let a více, pravidelně sledovat své kognitivní funkce. Víte, že můžete absolvovat test kognitivních funkcí přímo u svého praktického lékaře?

 

Kognitivní funkce jsou schopnosti mozku, které nám umožňují vnímat, myslet, pamatovat si a učit se. Zahrnují:

  • Paměť: Ukládání a vybavování informací
  • Pozornost: Schopnost soustředit se
  • Jazyk: Porozumění a tvorba řeči
  • Vnímání: Schopnost chápat okolní svět
  • Plánování a řešení problémů: Organizace úkolů a rozhodování

Co je test kognitivních funkcí?

Test, známý také jako Mini Mental State Examination (MMSE), je jednoduchý způsob, jak zhodnotit základní kognitivní schopnosti. Skládá se z 30 otázek a úkolů, které zkoumají různé oblasti mozkových funkcí. Vyzkoušet si ho můžete i na tomto odkazu.

Mezi úkoly patří:

  • Orientace v čase a prostoru: Odpovídáte na otázky týkající se aktuálního data, času a místa.
  • Krátkodobá paměť: Vyzkoušíte si, jak dobře si pamatujete například seznam slov nebo krátkou větu.
  • Čtení a psaní: Přečtete a napíšete jednoduché věty.
  • Praktické dovednosti: Můžete být vyzváni k nakreslení základního obrazce nebo provedení jednoduchých úkolů.

Celkově lze získat až 30 bodů. Výsledek pomůže lékaři rozhodnout, zda máte příznaky kognitivních poruch nebo zda je váš stav v normě. Pod 24 bodů jde o lehkou demenci, dosažení 17 bodů a méně indikuje středně těžkou demenci.

Je důležité zdůraznit, že test nemusí být vždy jednoznačný. Například deprese, užívání některých léků nebo jiné zdravotní problémy mohou způsobit podobné symptomy jako demence. Proto by měl každý, kdo dosáhne nižšího skóre, podstoupit další podrobná vyšetření, aby byly vyloučeny jiné příčiny.

Kam se obrátit?

Prvním krokem je navštívit svého praktického lékaře, který vám test provede během pravidelné preventivní prohlídky. Pokud vám vyjde výsledek testu pozitivní, lékař vás odešle ke specialistovi, jako je neurolog, psycholog nebo psychiatr, kteří provedou podrobnější vyšetření. V některých případech může být doporučena i zobrazovací metoda, jako je CT nebo magnetická rezonance, která pomůže lépe diagnostikovat případné postižení mozku.

Pokud se z nějakého důvodu necítíte komfortně s návštěvou lékaře, existuje možnost využít preventivní programy v lékárnách, například v sítích jako Benu nebo Pharmacentrum. Tyto lékárny poskytují základní vyšetření, která mohou pomoci odhalit počáteční příznaky kognitivních poruch. Pokud jste u OZP zdravotní pojišťovny, máte možnost se nechat vyšetřit v síti kontaktních center České alzheimerovské společnosti po celé ČR.

Včasná prevence je klíčová

Včasná diagnostika kognitivních poruch je zásadní, protože nemoc nejlépe reaguje na léčbu v jejích raných stádiích. Alzheimerova choroba a další formy demence jsou progresivní nemoci, které se s časem zhoršují. Pokud se však podaří nemoc odhalit včas, je možné zpomalit její průběh a zlepšit kvalitu života pacienta.

Je důležité test podstupovat i tehdy, když se necítíte nemocní nebo si nejste vědomi žádných problémů. Bohužel mnoho pacientů si své problémy neuvědomuje, což znamená, že jejich nemoc může být odhalena až v pozdějších stádiích. Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím větší jsou šance na úspěšnou léčbu.

 

Naší misí v Generali penzijní společnosti je pomoci klientům prožít poslední třetinu života co nejkvalitněji. Důležité je pro nás i to, aby senioři měli možnost prožít své stáří důstojně a aktivně. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na osvětu a zviditelnění tématu Alzheimerovy nemoci.

Přečtěte si:

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

13.04.2025

6 tipů, jak začít běhat po delší pauze

1. Nepřehánějte to hned na začátku

Může se stát, že když se rozhodnete vrátit k běhání po delší pauze, máte pocit, že už to není to, co bývalo. Možná jste dřív běhali dlouhé trasy, ale teď se všechno zdá těžší. A to je normální! Není třeba se okamžitě vrátit k původnímu tempu, ale spíše najít si nový způsob, jak se k běhu vrátit.

Začněte klidně s krátkými úseky běhu, které budete střídat s chůzí. Je důležité naslouchat svému tělu a být trpěliví. Nejdůležitější je si uvědomit, že návrat k běhu je individuální cesta a není potřeba srovnávat se s minulými výkony.

2. Plánujte

Nemusíte běhat každý den. Na začátek úplně stačí dvakrát nebo třikrát týdně. Hlavní není počet kilometrů ani tempo, ale to, že si z běhání uděláte zvyk. Zapište si ho klidně do diáře nebo do mobilu. Když s tím budete počítat předem, je mnohem větší šance, že opravdu vyběhnete.

3. Nesrovnávejte se

Možná jste dřív zvládali běhat rychleji, dál nebo klidně několikrát týdně bez větší námahy. A teď vás trochu láká porovnávat se s tím, jak jste na tom byli před pauzou. Je úplně normální, že na začátku nebudete běhat tak jako vaše staré já. Neřešte, jak to šlo kdysi, ani co dělají ostatní. Důležité je jen to, jak se při běhu cítíte právě teď

 

Místo sledování času nebo kilometrů zkuste takzvané „konverzační tempo“. Představte si, že běžíte s kamarádem. Pokud při tom zvládnete mluvit bez toho, aniž byste lapali po dechu, běžíte ideálním tempem. Tělo pracuje, ale zbytečně se nepřetěžuje.

4. Kupte si kvalitní obuv

Staré běžecké boty už možná nejsou tím, co vaše nohy potřebují. Můžou mít prošlapanou podrážku a nepadnou už tak, jak by měly. Kvalitní obuv by měla být nejen pohodlná, ale také poskytovat stabilitu, aby chránila vaše nohy při každém kroku. Pokud si nejste jistí, jaké boty vybrat, nebojte se zajít do běžecké speciálky, kde vám rádi pomohou najít ideální pár přímo pro vás.

5. Motivujte se

Proč vlastně běháte? Možná chcete zlepšit svoji kondici, pročistit hlavu, nebo se cítit lépe. Ať už máte jakýkoliv důvod, hlavní je, že běhání vás musí bavit.

Motivace může přijít i z různých drobností, které vás nakopnou. Ať už je to playlist s oblíbenými písničkami, běžecká aplikace, nový sportovní outfit nebo kamarád, který vás při běhu podpoří. Cokoliv, co vám přidá energii a zlepší pocit z pohybu, se hodí.

Zkuste si stanovit jednoduché výzvy, které vás povzbudí, a ne přehnané cíle, které by vás odradily. Třeba „vyběhnu alespoň jednou týdně“, „získám nový odznak v aplikaci“, „zvládnu běžet 10 minut v kuse bez zastavení“. Cíle nemusí být velké, ale hlavně vám musí dávát smysl.

6. Nechte tělu čas na zotavení

Existuje mnoho způsobů, jak se po běhu zregenerovat. Zkuste si dopřát masáže nebo pěnové válce, které pomohou uvolnit napětí ve svalech. Aktivní regenerace, jako je klidná procházka nebo jemný strečink, zlepší prokrvení a podpoří zotavení. Důležitá je také vyvážená strava a dodržování pitného režimu.

Pamatujte, že odpočinek je stejně důležitý jako samotný trénink. Když si dopřejete dostatek spánku a času na zotavení, načerpáte novou energii a budete mít větší motivaci vyběhnout znovu.

Návrat k běhání může vypadat jako velká výzva, ale s každým během jste zase o něco silnější. Buďte trpěliví, naslouchejte svému tělu a mějte radost z každého kilometru!

Přečtěte si:

15 tipů pro zachování motivace po běžeckém závodě

Co jíst před běháním, během něj a po něm

Jak správně regenerovat po běhu

Jak se vyhnout nejčastějším zraněním u začínajících běžců

Vyberte kategorii