Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

S věkem se u mnoha lidí začínají projevovat změny, které mohou ovlivňovat jejich paměť, orientaci nebo schopnost vykonávat běžné činnosti. Tyto změny však nemusí být pouze součástí přirozeného procesu stárnutí. Mohou také naznačovat nástup závažných kognitivních poruch, jako je například Alzheimerova choroba.

Je důležité, zejména pokud je vám 65 let a více, pravidelně sledovat své kognitivní funkce. Víte, že můžete absolvovat test kognitivních funkcí přímo u svého praktického lékaře?

 

Kognitivní funkce jsou schopnosti mozku, které nám umožňují vnímat, myslet, pamatovat si a učit se. Zahrnují:

  • Paměť: Ukládání a vybavování informací
  • Pozornost: Schopnost soustředit se
  • Jazyk: Porozumění a tvorba řeči
  • Vnímání: Schopnost chápat okolní svět
  • Plánování a řešení problémů: Organizace úkolů a rozhodování

Co je test kognitivních funkcí?

Test, známý také jako Mini Mental State Examination (MMSE), je jednoduchý způsob, jak zhodnotit základní kognitivní schopnosti. Skládá se z 30 otázek a úkolů, které zkoumají různé oblasti mozkových funkcí. Vyzkoušet si ho můžete i na tomto odkazu.

Mezi úkoly patří:

  • Orientace v čase a prostoru: Odpovídáte na otázky týkající se aktuálního data, času a místa.
  • Krátkodobá paměť: Vyzkoušíte si, jak dobře si pamatujete například seznam slov nebo krátkou větu.
  • Čtení a psaní: Přečtete a napíšete jednoduché věty.
  • Praktické dovednosti: Můžete být vyzváni k nakreslení základního obrazce nebo provedení jednoduchých úkolů.

Celkově lze získat až 30 bodů. Výsledek pomůže lékaři rozhodnout, zda máte příznaky kognitivních poruch nebo zda je váš stav v normě. Pod 24 bodů jde o lehkou demenci, dosažení 17 bodů a méně indikuje středně těžkou demenci.

Je důležité zdůraznit, že test nemusí být vždy jednoznačný. Například deprese, užívání některých léků nebo jiné zdravotní problémy mohou způsobit podobné symptomy jako demence. Proto by měl každý, kdo dosáhne nižšího skóre, podstoupit další podrobná vyšetření, aby byly vyloučeny jiné příčiny.

Kam se obrátit?

Prvním krokem je navštívit svého praktického lékaře, který vám test provede během pravidelné preventivní prohlídky. Pokud vám vyjde výsledek testu pozitivní, lékař vás odešle ke specialistovi, jako je neurolog, psycholog nebo psychiatr, kteří provedou podrobnější vyšetření. V některých případech může být doporučena i zobrazovací metoda, jako je CT nebo magnetická rezonance, která pomůže lépe diagnostikovat případné postižení mozku.

Pokud se z nějakého důvodu necítíte komfortně s návštěvou lékaře, existuje možnost využít preventivní programy v lékárnách, například v sítích jako Benu nebo Pharmacentrum. Tyto lékárny poskytují základní vyšetření, která mohou pomoci odhalit počáteční příznaky kognitivních poruch. Pokud jste u OZP zdravotní pojišťovny, máte možnost se nechat vyšetřit v síti kontaktních center České alzheimerovské společnosti po celé ČR.

Včasná prevence je klíčová

Včasná diagnostika kognitivních poruch je zásadní, protože nemoc nejlépe reaguje na léčbu v jejích raných stádiích. Alzheimerova choroba a další formy demence jsou progresivní nemoci, které se s časem zhoršují. Pokud se však podaří nemoc odhalit včas, je možné zpomalit její průběh a zlepšit kvalitu života pacienta.

Je důležité test podstupovat i tehdy, když se necítíte nemocní nebo si nejste vědomi žádných problémů. Bohužel mnoho pacientů si své problémy neuvědomuje, což znamená, že jejich nemoc může být odhalena až v pozdějších stádiích. Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím větší jsou šance na úspěšnou léčbu.

 

Naší misí v Generali penzijní společnosti je pomoci klientům prožít poslední třetinu života co nejkvalitněji. Důležité je pro nás i to, aby senioři měli možnost prožít své stáří důstojně a aktivně. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na osvětu a zviditelnění tématu Alzheimerovy nemoci.

Přečtěte si:

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

06.04.2026

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Kdy má genetika hlavní slovo

Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.

U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.

Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.

Generali penzijní společnost

Životní styl

„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.

Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.

Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.

Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.

Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.

Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.

 

Co si ohlídat?

  1. Hlídejte si „čísla“: Léčba vysokého tlaku nebo cukrovky není jen prevence infarktu, je to i ochrana vaší paměti.
  2. Pečujte o své duševní zdraví: Deprese, úzkosti nebo chronické vyčerpání nejsou slabost, ale rizikový faktor pro mozek, který je potřeba řešit s odborníkem.
  3. Hýbejte se a vídejte se s lidmi: Jsou to ty nejjednodušší a zároveň nejúčinnější nástroje, které mozek udržují v kondici.
  4. Vnímejte prostředí: Alkohol, kouření, ale i špatné ovzduší mozek prokazatelně zatěžují.

Souhra u pozdní formy

Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.

U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Alzheimer v rodině

Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.

Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.

Přečtěte si

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Vědecky doloženo: Střeva řídí naši paměť

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii