Nositelná elektronika, nebo-li wearables, jsou miniaturizovaná elektronická zařízení, navržená tak, aby se dala nosit přímo na těle. Díky nim můžeme získat lepší kontrolu nad svými životy a aktivně pečovat o své zdraví. Některé inovativní novinky nám pomáhají lépe chápat náš zdravotní stav a poskytují nám zajímavé podněty jak pečovat o svou fyzickou i duševní kondici i jak předcházet nemocem. Tato kategorie se dynamicky rozvíjí, a proto jsme se rozhodli vám některé z těchto technologií představit.
Kvalitní spánek, minimum stresu a pravidelný pohyb jsou základem pro dobrou fyzickou i duševní kondici. Dnešní doba na nás klade vysoké nároky, a tak nebývá někdy jednoduché tento jednoduchý recept dodržet. A právě tady nám může nositelná elektronika prokázat skvělou službu. Např. chytrý náramek Alta od Fitbit monitoruje spánek a poskytuje důležité osobní informace. Chytrý šperk Leaf Urban umí sledovat naši každodenní aktivitu, monitorovat spánek a pohlavní zdraví a dokonce upozornit na blížící se stres. Chytrý náramek Mio Slice neustále sleduje srdeční činnost a umí sestavit individualizovaný tréninkový plán, který odpovídá našemu tělesnému typu a věku.
Prevence je vždy lepší než léčba, a proto byla i na poli wearables vyvinuta řada užitečných technologií. V prevenci rozvinutí kardiovaskulární onemocnění nám mohou velmi dobře posloužit hrudní pásy. Pomáhají sledovat srdeční tepovou frekvenci a je možné je propojit s vaším mobilním telefonem nebo třeba chytrými hodinkami. Firma Omron třeba nabízí širokou škálu tlakoměrů. Kůže je největším orgánem lidského těla, a proto je také nezbytné ji chránit. Zde může být nápomocna technologie UV Sense od L'Oreal. Díky malému UV senzoru, který můžete umístit téměř kamkoliv, získáte aktuální informace o intenzitě slunečního záření a informace o tom, které L'Oreal produkty poskytnou adekvátní ochranu pro váš typ pleti. Senzor zároveň monitoruje délku pobytu na slunci a hlídá, jestli nejste nadměrně vystaveni působení UV zářeni. Pomáhá vám tak snížit riziko vzniku rakoviny kůže či jiných kožních onemocnění.
Výrobci technologií nezapomněli ani na pacienty, kteří trpí chronickým či dlouhodobým onemocněním. Např. diabetikům mohou usnadnit život chytré hodinky Ionic Fitbit, ve kterých je v rámci mobilní aplikace možné vkládat a sledovat údaje o hladině cukru v krvi. Pacienti s diabetem tak mohou lépe sledovat svůj zdravotní stav a hlídat svou životosprávu. Výrobci rovněž slibují, že brzy budou na trh uvedeny chytré hodinky, které budou schopny monitorovat hladinu cukru v krvi neinvazivní metodou. Tuto funkci by měly nabídnout např. chystané Apple Watch Series 7. Vynikajícím pomocníkem pro lidi po mrtvici je Rapeeal Smart Glove. Jedná se o chytrou rehabilitační rukavici, která pomáhá stimulovat a posilovat svaly na rukou a pomáhá tak obnovit jejich hybnost.
Mnoho dalších technologií je stále ve vývoji, třeba iTBra, která slibuje, že pomůže odhalit první příznaky rakoviny prsu, nebo Cognition Kit, která nám pomůže lépe chápat zdravotní stav našeho mozku.
Nositelná elektronika nám pomáhá se aktivně starat o své zdraví a být fit.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.