Nositelná elektronika, nebo-li wearables, jsou miniaturizovaná elektronická zařízení, navržená tak, aby se dala nosit přímo na těle. Díky nim můžeme získat lepší kontrolu nad svými životy a aktivně pečovat o své zdraví. Některé inovativní novinky nám pomáhají lépe chápat náš zdravotní stav a poskytují nám zajímavé podněty jak pečovat o svou fyzickou i duševní kondici i jak předcházet nemocem. Tato kategorie se dynamicky rozvíjí, a proto jsme se rozhodli vám některé z těchto technologií představit.
Kvalitní spánek, minimum stresu a pravidelný pohyb jsou základem pro dobrou fyzickou i duševní kondici. Dnešní doba na nás klade vysoké nároky, a tak nebývá někdy jednoduché tento jednoduchý recept dodržet. A právě tady nám může nositelná elektronika prokázat skvělou službu. Např. chytrý náramek Alta od Fitbit monitoruje spánek a poskytuje důležité osobní informace. Chytrý šperk Leaf Urban umí sledovat naši každodenní aktivitu, monitorovat spánek a pohlavní zdraví a dokonce upozornit na blížící se stres. Chytrý náramek Mio Slice neustále sleduje srdeční činnost a umí sestavit individualizovaný tréninkový plán, který odpovídá našemu tělesnému typu a věku.
Prevence je vždy lepší než léčba, a proto byla i na poli wearables vyvinuta řada užitečných technologií. V prevenci rozvinutí kardiovaskulární onemocnění nám mohou velmi dobře posloužit hrudní pásy. Pomáhají sledovat srdeční tepovou frekvenci a je možné je propojit s vaším mobilním telefonem nebo třeba chytrými hodinkami. Firma Omron třeba nabízí širokou škálu tlakoměrů. Kůže je největším orgánem lidského těla, a proto je také nezbytné ji chránit. Zde může být nápomocna technologie UV Sense od L'Oreal. Díky malému UV senzoru, který můžete umístit téměř kamkoliv, získáte aktuální informace o intenzitě slunečního záření a informace o tom, které L'Oreal produkty poskytnou adekvátní ochranu pro váš typ pleti. Senzor zároveň monitoruje délku pobytu na slunci a hlídá, jestli nejste nadměrně vystaveni působení UV zářeni. Pomáhá vám tak snížit riziko vzniku rakoviny kůže či jiných kožních onemocnění.
Výrobci technologií nezapomněli ani na pacienty, kteří trpí chronickým či dlouhodobým onemocněním. Např. diabetikům mohou usnadnit život chytré hodinky Ionic Fitbit, ve kterých je v rámci mobilní aplikace možné vkládat a sledovat údaje o hladině cukru v krvi. Pacienti s diabetem tak mohou lépe sledovat svůj zdravotní stav a hlídat svou životosprávu. Výrobci rovněž slibují, že brzy budou na trh uvedeny chytré hodinky, které budou schopny monitorovat hladinu cukru v krvi neinvazivní metodou. Tuto funkci by měly nabídnout např. chystané Apple Watch Series 7. Vynikajícím pomocníkem pro lidi po mrtvici je Rapeeal Smart Glove. Jedná se o chytrou rehabilitační rukavici, která pomáhá stimulovat a posilovat svaly na rukou a pomáhá tak obnovit jejich hybnost.
Mnoho dalších technologií je stále ve vývoji, třeba iTBra, která slibuje, že pomůže odhalit první příznaky rakoviny prsu, nebo Cognition Kit, která nám pomůže lépe chápat zdravotní stav našeho mozku.
Nositelná elektronika nám pomáhá se aktivně starat o své zdraví a být fit.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“