Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Stud se shazováním kil nepomůže

„Kdyby zesměšňování obézních lidí pomáhalo s hubnutím, nebyly by ve školách žádné děti s nadváhou,“ říká známý komik James Corden. Naráží tak na nepříjemný společenský jev, který potká snad každého, kdo nevypadá jako v běžné reklamě na spodní prádlo. V angličtině se mu říká fat shaming. Jak je to česky? „Tlustá ostuda“, „zahanbení tukem“, „zostuzení sádla“? Také vám to tahá uši? Fat shaming záměrně popírá jedinečnost a lidskou hodnotu. A v tom spočívá jeho největší problém.

Někteří lidé věří, že pokud se budou ti s nadváhou stydět za svou tělesnou hmotnost nebo stravovací návyky, budou motivovanější ke zdravějšímu životnímu stylu. Věda nám však ukazuje, že nic nemůže být vzdálenější pravdě. Místo toho, abychom obézní lidi motivovali, stydí se a cítí se strašně sami sebou. Nakonec tak budou dost pravděpodobně jíst ještě víc a stále přibírat na váze. 

Fat shaming spadá do body shamingu. To znamená hanění těla pro vzhled a týká se váhy, výšky, tetování, nedostatku vlasů, přemíry ochlupení apod. Fat shaming je kritika a obtěžování lidí s nadváhou. Může jít o odsuzování hmotnosti nebo stravovacích návyků a má jediný účel - a to sice vyvolat stud. Lidé, kteří se fat shamingu dopouštějí, se zkrátka domnívají (často v dobré víře), že když se za sebe lidé budou stydět, tak je to motivuje k menšímu apetitu a více pohybu, a tím pádem hubnutí. Ve většině případů jsou lidé, kteří rozdávají podobné rady a trousí poznámky o nadváze ostatních, štíhlí a nikdy nemuseli bojovat s kily.

Šikanovat jde i virtuálně

Nejde však jenom o dobře míněné rady, které uděluje tetička při nedělním obědě. Problém fat shamingu komplikují také sociální sítě. Velká část diskuse o nadváze a obezitě na internetu zahrnuje pomlouvání, které se často promění v obtěžování a kyberšikanu. Existují dokonce online komunity, kde se lidé scházejí, aby si udělali legraci z lidí s nadváhou. Stigma a diskriminace však způsobují závažné psychické škody. A v konečném důsledku zhoršují problém. 

Fat shaming cílí na pocity viny, studu, nedostatečnosti. Stud můžeme prožívat jako intenzivní bolestivý pocit defektu, rozbitosti, bezcennosti a bezmocnosti. Když se stydíme, tak se naše myšlenky stáčí kolem toho, co si o nás myslí ostatní. Máme pak pocit souzení, odhalení, zranitelnosti. V konečném důsledku to vede k podprahovému strachu z odmítnutí. Máme pak potřebu se problému vyhnout a upadáme do nečinnosti. Stud bohužel také zabraňuje hledání pomoci. Chceme totiž utajit to, co nás tíží, protože se obáváme názorů ostatních. 

Pomáhá empatie

Podle známé americké profesorky a spisovatelky Brené Brown je protijedem studu empatie.  Brown tvrdí, že se musíme naučit být zranitelní a mluvit o studu, abychom zpochybnili víru, že jsme špatní a nedostateční. Doporučuje stud pozorovat a naučit se ho odhalit ve chvíli, kdy ho prožíváme. Pak je zapotřebí jej zpracovat způsobem, který umožňuje růst a autentičnost. Stud je mocný, složitý a obtížně překonatelný, protože se cítíme uvězněni, bezmocní a izolovaní. Empatie naproti tomu znamená schopnost vidět svět tak, jak ho vidí ostatní, nehodnotit, porozumět pocitům druhé osoby a toto porozumění vyjádřit. Empatie posiluje vnitřní sílu, svobodu a oprošťuje nás od prosakujícího studu. Pomáhá také svěřit se blízkým a otevřít tak dialog, který poskytuje bezpečný prostor pro obnovení vztahů a sdílení zkušeností bez strachu z odmítnutí nebo selhání.

Autor: Adam Táborský
07.07.2026

Třicet let věku si zapamatujeme: Začíná jimi zásadních deset let pro naši budoucnost

Důležitost osvojení zdravých návyků již od raného věku 

 

„Musíme najít nové způsoby, jak motivovat lidi k větší fyzické aktivitě s ohledem na faktory, jako je věk, prostředí a kultura. Snižováním rizika výskytu chronických onemocnění můžeme tak budovat zdravější a produktivnější populaci.“ 

– Rüdiger Krech, ředitel Oddělení ochrany zdraví Světové zdravotnické organizace

Jeho poselství platí pro všechny společnosti a věkové skupiny, ale je obzvláště důležité pro lidi ve věku mezi 30 a 40 lety. Přibývá pracovních i rodinných povinností a často nezbývá mnoho času na péči o vlastní zdraví. Právě tehdy se ale začínají formovat návyky, které ovlivní naši kondici v dalších desetiletích.

Věk: 30 - 40 let:  Desetiletí plné změn 

Nedávné studie ukazují, že přijetí zdravějšího životního stylu v dospělosti souvisí s nižší úmrtností. 

Když hovoříme o „dospělosti“, nemáme na mysli stáří, nýbrž právě věk mezi 30 a 40 lety. V tomto období se tělo začíná měnit a pociťovat dopady škodlivých návyků, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nevhodná strava a nedostatek pohybu

Výzkumy ukazují, že muži ve věku mezi 30 a 40 lety, kteří dodržují zdravé stravovací návyky a pravidelně cvičí, si mohou očekávanou délku života prodloužit až o 24 let ve srovnání s těmi, kteří tak nečiní. U žen je to okolo 21 let

Není vždy snadné najít v této fázi života rovnováhu, ale dospělost také znamená přebírání odpovědnosti. Nezbytnou součástí tohoto procesu je právě péče o zdraví. V budoucnu možná budeme muset pečovat o děti nebo podporovat stárnoucí rodiče, proto je důležité dospět do této fáze v dobrém zdravotním stavu. Přemýšlení o tom všem může být až zdrcující, dokonce může být lákavé to ignorovat, ale řešení těchto otázek dnes může být velmi důležité pro naši budoucnost. 

Péče o duševní i tělesné zdraví 

Přemýšlet o naší budoucnosti a zdraví neznamená si jen jít každé ráno zaběhat. Znamená to také pečovat o naši duševní pohodu: 

  • Zvládat stres a úzkost  

Ve věku 30 - 40 let se často zvyšuje tlak v pracovním i osobním životě. Možná trávíte dlouhé hodiny v práci, běháte z jedné schůzky na druhou a cítíte se ve stresu. To je normální, avšak nemělo by to vést k zanedbávání zdravých návyků. 

  • Zdravé denní návyky  

Zásadní význam má pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a omezení konzumace tabáku a alkoholu. 

  • Spánek  

Přestaňte před spaním trávit čas surfováním v mobilu. Je naprosto zásadní mobil odložit a dobře se vyspat. 

  • Odpočinek 

Právě proto, že se nás v tomto věku může zmocňovat úzkost, může být velmi prospěšné vyhradit si čas na odpočinek, držet se v klidu a čerpat novou energii. 

  • Chránit pokožku před potenciálními riziky 

To má dvojí přínos, protože na jedné straně se díky regeneraci cítíme lépe a hezčí a na druhé straně udržování mladistvého a zdravého vzhledu pokožky pomáhá předcházet rakovině kůže, vzniku melanomu a dalším podobným onemocněním.  

  • Screeningy pro zdraví  

Mnozí si myslí, že když je člověku „teprve“ 30 let, je riziko onemocnění nižší. Avšak v těle se již může začínat projevovat cukrovka, vysoký krevní tlak a další nemoci související se životním stylem. Jejich včasné odhalení prostřednictvím preventivních programů umožňuje přijmout okamžitá opatření a potenciálně tak změnit průběh onemocnění. To platí zejména pro jedince, v jejichž rodinné anamnéze je zapsána rakovina či srdeční choroby. 

  • Sociální vazby 

Příznivý vliv na vaše zdraví může mít udržování kontaktů s ostatními a i pocit, že nás někdo potřebuje. Imunitní systém funguje nejlépe, pokud máme v případě potřeby k dispozici více sociálních kontaktů. V tomto ohledu nám mohou pomoct důvěryhodní přátelé a dobré vztahy vůbec. Třicítka může být náročným obdobím pro udržování přátelství vzhledem k času, který věnujeme kariéře, dětem a manželství, ale je důležité se o tato přátelství starat: někdy stačí si jen zavolat nebo si zajít po práci na skleničku.  

  • Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem  

Ve věku 30 - 40 let začíná být zaměstnání stále vážnější záležitostí a zároveň, pokud máme vztah, je to období, kdy můžete začít uvažovat o sňatku a založení rodiny. Proto je velmi důležité se v této fázi zastavit a zhodnotit, zda je vše v rovnováze a zda jedna stránka života nepřevládá příliš nad druhou. Je samozřejmě dobré se soustředit jak na práci, tak na lásku, avšak aby to vše fungovalo, je třeba se nad tím zamyslet a vyhodnotit, jak to skutečně je. 

V České republice je to trochu jiné 

Přístup Čechů k prevenci se postupně mění. Průzkum, který se zaměřil na spokojenost, kvalitu a dostupnost zdravotní péče v České republice, zjistil, že 65 % občanů je spokojeno. Zároveň více než polovina respondentů uvedla, že kvalita zdravotní péče se za poslední rok nezměnila. Většina české veřejnosti také souhlasí s tím, že by pacienti měli být zapojeni do rozhodování o léčbě svého onemocnění. 

Údaje z celostátního screeningu ukazují, že asi 40 % dospělých ve věku 25 - 64 let má problémy s vysokým tlakem, přičemž u mnoha z nich není tento stav dostatečně sledován. Na využívání preventivních prohlídek mají navíc vliv socioekonomické i demografické faktory, například příjmy, věk nebo místo bydliště.

Význam prevence proto zdůrazňuje dlouhodobá strategie Zdraví 2030, jejímž cílem je zlepšit zdravotní stav obyvatel, posílit prevenci a zvýšit zdravotní gramotnost. Na ni navazují další programy zaměřené například na prevenci rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, které podporují včasný záchyt nemocí a lepší koordinaci zdravotní péče.

Například Národní plán boje proti rakovině, schválený v roce 2022, stanoví komplexní přístup zahrnující prevenci a očkování, screening, léčbu, paliativní péči a zdravotní gramotnost. Dalším příkladem je Národní kardiovaskulární plán zahájený v roce 2024, který se zaměřuje na prevenci kardiovaskulárních onemocnění s cílem zlepšit přístup k péči efektivnější koordinací při poskytování služeb pacientům i na investice do zajištění dostatku pracovní síly a vybavení. 

Česká republika také aktivně prosazuje zlepšení kvality zdravotnictví. Od roku 2023 podporuje česká vláda posun směrem ke zkracování doby hospitalizace sjednocováním sazeb úhrad. Od roku 2026 se seznam prioritních zákroků ambulantní chirurgie rozšíří asi na sto zásahů včetně operace tříselných kýl, léčby křečových žil a odstranění žlučníku. 

Celkově lze říci, že význam prevence si v České republice uvědomuje stále více lidí. Zdravý životní styl a pravidelná péče o zdraví se postupně stávají běžnou součástí života a představují jednu z nejlepších investic do budoucnosti.

Budoucnost začíná právě teď 

Představme si setkání se svým budoucím já. Co by nám asi řeklo, kdyby zjistilo, že jsme ve věku 30 až 40 let – kdy jsme měli sílu i příležitost změnit své návyky a zajistit si lepší stáří – neudělali vůbec nic a raději se nechali pohltit stresem a úzkostí?

Nechtěli bychom si poradit, že právě nastal čas jednat, dýchat hlouběji a provádět změny, dokud je ještě čas, než nás životní výzvy zcela ovládnou? 

Když nám je 30 - 40 let, péče o sebe samé se musí stát každodenní praxí: pravidelné prohlídky, vyvážený režim, pozornost věnovaná spánku, výživě, pohybu a zamezení stresu. Nejde jen o reakci na něco, co se pokazilo, ale i o dlouhodobé udržování fyzického a duševního zdraví. Protože budoucnost budujeme tím, co děláme dnes a denně, a prevence je jedním z nejdůležitějších návyků, pro který se v současnosti můžeme rozhodnout. 

Přečtěte si:

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

5 jednoduchých zásad vedoucích ke zdravějšímu stravování

Podcast Stačí málo: Nejde jen o délku života. Podle statistik trávíme posledních 17 let v bolestech

Vyberte kategorii