Jízda na kole není jen prostředkem, jak se dostat z bodu A do bodu B. Jedná se také o skvělý způsob jak si zlepšit kondici a upevnit zdraví. Ale co když jste těhotná? Je bezpečné pokračovat v jízdě na kole během těhotenství? V tomto článku se podrobněji podíváme na výhody či rizika a také vám poskytneme užitečné tipy, jak zajistit bezpečí vám i vašemu miminku.
Během těhotenství existuje řada aktivit, které byste neměla nebo dokonce nesmíte dělat. Jedná se převážně o extrémní sporty, míčové hry, jízdu na koni nebo třeba sjezdové lyžování. To jsou aktivity, u kterých hrozí pád a mohly by mít za následek poškození plodu. Běžně mezi ně řadíme i cyklistiku, ale nejde vyloženě o sport v těhotenství zakázaný.
Povolení lékaře a mírné tempo
Chystáte-li se s bříškem nasednout na kolo, měla byste rozhodně dbát na doporučení svého ošetřujícího lékaře, brát v potaz vlastní fyzickou kondici a naslouchat svému tělu. Pokud vaše těhotenství není rizikové a nebylo vám doporučeno převážně odpočívat, může pro vás být cyklistika naopak velmi prospěšná. Mějte ně paměti, že s těhotenstvím ztrácíte řadu schopností, které jste měla před ním. I když jste byla zdatnou cyklistkou, neměla byste spoléhat na to, že ujedete stejné vzdálenosti a udržíte stejnou rychlost. Důležité je jezdit opatrně a mírným tempem. Doporučeno je jet a dýchat tak, abyste byla schopna vést konverzaci a u jízdy mluvit. Když začnete lapat po dechu, je čas zpomalit.
Kratší úseky na bezpečných cyklostezkách nebo doma
Snažte se vyhýbat náročnému či nebezpečnému terénu a vybírejte krátké trasy, které dobře znáte. Vyhnout byste se měla také mokrým kluzkým povrchům a vyjíždkám v dešti. Doporučeno je vyměnit horské kolo za silniční, protože je na něm menší riziko pádu. Pokud byste se však chtěla těmto rizikům vyhnout úplně, existuje dnes už řada interiérových řešení, jak si zajezdit v pohodlí a bezpečí domova. Rotopedy a cyklotrenažéry jsou navíc často vybaveny měřidly rychlosti a tepové frekvence, což vám pomůže provádět fyzickou aktivitu bezpečně. Ať už doma nebo venku, rozdělte aktivitu na kratší časové úseky a proložte je pauzami. Ideální doba je 20-30 minut aktivního pohybu, ale vše samozřejmě závisí na vaší kondici a stádiu těhotenství.
Blahodárné účinky a vyplavené endorfiny
Pokud v těhotenství sportujete s mírou a dodržujete všechna doporučení, může vám konkrétně cyklistika pomoci zkrátit dobu porodu a připravit tělo na zvýšenou fyzickou zátěž. Při pravidelném pohybu se vám navíc do těla vyplavují endorfiny, neboli hormony štěstí, které pozitivně ovlivňují náladu a snižují stres, což může mít vliv i na vaše miminko. Sport také zlepšuje délku a kvalitu spánku a může vám pomoci s regulací přírůstku hmotnosti, obzvláště v raných fázích těhotenství. V třetím trimestru už může pohyb komplikovat velikost bříška, bolest zad a problémy s dýcháním, které jsou následkem rostoucí dělohy zasahující do bránice. Mírné a krátké cvičení či vyjížďka však může těmto problémům předcházet a pomoci je minimalizovat.
Tipy a doporučení na závěr:
vždy poslouchejte doporučení lékařů
přizpůsobte kolo svému stavu a horské kolo vyměňte za městské nebo dámské
upravte výšku řídítek tak, abyste se při jízdě nehrbila a používejte měkká široká sedla
na vyjížďky jezděte raději s doprovodem a blízko "civilizace"
nepřeceňujte své síly a mějte s sebou vždy pití a jídlo
vyhýbejte se nerovným povrchům a špatnému počasí
jakmile vám začne být jízda na kole nepříjemná, zkuste hledat méně náročné alternativy pohybu jako je například těhotenská jóga
pro všechny případy si sjednejte úrazové pojištění
Může vás zajímat:
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku