Jízda na kole není jen prostředkem, jak se dostat z bodu A do bodu B. Jedná se také o skvělý způsob jak si zlepšit kondici a upevnit zdraví. Ale co když jste těhotná? Je bezpečné pokračovat v jízdě na kole během těhotenství? V tomto článku se podrobněji podíváme na výhody či rizika a také vám poskytneme užitečné tipy, jak zajistit bezpečí vám i vašemu miminku.
Během těhotenství existuje řada aktivit, které byste neměla nebo dokonce nesmíte dělat. Jedná se převážně o extrémní sporty, míčové hry, jízdu na koni nebo třeba sjezdové lyžování. To jsou aktivity, u kterých hrozí pád a mohly by mít za následek poškození plodu. Běžně mezi ně řadíme i cyklistiku, ale nejde vyloženě o sport v těhotenství zakázaný.
Povolení lékaře a mírné tempo
Chystáte-li se s bříškem nasednout na kolo, měla byste rozhodně dbát na doporučení svého ošetřujícího lékaře, brát v potaz vlastní fyzickou kondici a naslouchat svému tělu. Pokud vaše těhotenství není rizikové a nebylo vám doporučeno převážně odpočívat, může pro vás být cyklistika naopak velmi prospěšná. Mějte ně paměti, že s těhotenstvím ztrácíte řadu schopností, které jste měla před ním. I když jste byla zdatnou cyklistkou, neměla byste spoléhat na to, že ujedete stejné vzdálenosti a udržíte stejnou rychlost. Důležité je jezdit opatrně a mírným tempem. Doporučeno je jet a dýchat tak, abyste byla schopna vést konverzaci a u jízdy mluvit. Když začnete lapat po dechu, je čas zpomalit.
Kratší úseky na bezpečných cyklostezkách nebo doma
Snažte se vyhýbat náročnému či nebezpečnému terénu a vybírejte krátké trasy, které dobře znáte. Vyhnout byste se měla také mokrým kluzkým povrchům a vyjíždkám v dešti. Doporučeno je vyměnit horské kolo za silniční, protože je na něm menší riziko pádu. Pokud byste se však chtěla těmto rizikům vyhnout úplně, existuje dnes už řada interiérových řešení, jak si zajezdit v pohodlí a bezpečí domova. Rotopedy a cyklotrenažéry jsou navíc často vybaveny měřidly rychlosti a tepové frekvence, což vám pomůže provádět fyzickou aktivitu bezpečně. Ať už doma nebo venku, rozdělte aktivitu na kratší časové úseky a proložte je pauzami. Ideální doba je 20-30 minut aktivního pohybu, ale vše samozřejmě závisí na vaší kondici a stádiu těhotenství.
Blahodárné účinky a vyplavené endorfiny
Pokud v těhotenství sportujete s mírou a dodržujete všechna doporučení, může vám konkrétně cyklistika pomoci zkrátit dobu porodu a připravit tělo na zvýšenou fyzickou zátěž. Při pravidelném pohybu se vám navíc do těla vyplavují endorfiny, neboli hormony štěstí, které pozitivně ovlivňují náladu a snižují stres, což může mít vliv i na vaše miminko. Sport také zlepšuje délku a kvalitu spánku a může vám pomoci s regulací přírůstku hmotnosti, obzvláště v raných fázích těhotenství. V třetím trimestru už může pohyb komplikovat velikost bříška, bolest zad a problémy s dýcháním, které jsou následkem rostoucí dělohy zasahující do bránice. Mírné a krátké cvičení či vyjížďka však může těmto problémům předcházet a pomoci je minimalizovat.
Tipy a doporučení na závěr:
vždy poslouchejte doporučení lékařů
přizpůsobte kolo svému stavu a horské kolo vyměňte za městské nebo dámské
upravte výšku řídítek tak, abyste se při jízdě nehrbila a používejte měkká široká sedla
na vyjížďky jezděte raději s doprovodem a blízko "civilizace"
nepřeceňujte své síly a mějte s sebou vždy pití a jídlo
vyhýbejte se nerovným povrchům a špatnému počasí
jakmile vám začne být jízda na kole nepříjemná, zkuste hledat méně náročné alternativy pohybu jako je například těhotenská jóga
pro všechny případy si sjednejte úrazové pojištění
Může vás zajímat:
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“