Konečně je čas postavit dětem domek v koruně stromu, opravit starou skříň po babičce nebo třeba opravit okap na chatě.
Zatímco v zaměstnání jsme zvyklí automaticky používat ochranné pomůcky, v domácím prostředí na ně velmi často zapomínáme. Navlékneme si jen staré tenisky, vytahané tričko a seprané džíny a pustíme se do práce. Stačí chvilka nepozornosti a dojde k nehodě. Pokud už k nějakému úrazu dojde, je důležité vědět, jak se v takové situaci zachovat. Proto jsme pro vás připravili stručného průvodce běžnými zraněními a úrazy, abychom vám pomohli ve složité situaci správně reagovat.
V případě, že se někdo udeří do hlavy nebo v horším případě, nějaký předmět udeří někoho do hlavy, je třeba zkontrolovat následující:
U vážnějších zranění se objevuje:
V případě, že zaznamenáte kterýkoliv z těchto symptomů:
AVPU stupnice slouží k vyhodnocení základních znaků vitálních funkcí:
Pokud je zraněný bdělý a reaguje, počkejte až se mu udělá lépe. Jeho zranění je pravděpodobně mírné. Snažte se však hlídat i další symptomy. Pokud má zraněný zavřené oči a nereaguje, zavolejte sanitku a uvědomte lékaře o vašich zjištěních. Pokud je výsledek vašeho vyšetření dle stupnice AVPU bezvědomí, řiďte se zásadami první pomoci dle příručky první pomoci Českého červeného kříže.
Otevřenou zlomeninu poznáte snadno, jelikož kůže je v místě zlomeniny porušená a kost vyčnívá ven. Jak ale poznáme, že si člověk přivodil zavřenou zlomeninu? Hledejte následující symptomy:
Asi není třeba zdůrazňovat, že ošetření otevřené zlomeniny vyžaduje největší odvahu. Takže se seberte, ránu zakryjte sterilní tkaninou a zajistěte ji obvazem. Pokud se objeví krvácení, zastavte ho tlakem v okolí rány.
Ať už se jedná o zavřenou nebo otevřenou zlomeninu, je třeba končetinu fixovat pomocí dlah či jiných pevných opor. Tím zabráníme zhoršení stavu a ulevíme od bolesti.
Jakmile skončíme s ošetřením, zavoláme sanitku. Při čekání na pomoc kontrolujeme zraněného, zda nejeví známky šoku. Jak tyto symptomy rozpoznat a jak v dané situaci postupovat se opět dočtete v příručce první pomoci Českého červeného kříže. Pokud zraněný přestane dle stupnice AVPU reagovat, řiďte se pokyny v příručce.
Pokud vám pohled na krev nedělá dobře, je třeba se zocelit. Ztráta krve může velmi rychle vést k závažnějším obtížím, takže vy musíte reagovat o to rychleji.
Nejprve si musíte umýt ruce, máte-li tu možnost, navlékněte si lékařské rukavice, čímž zabráníte zanesení infekce do rány.
Následně odstraňte textilie, je-li to nutné příslušnou část oděvu odstřihněte.
V ráně může být rovněž zapíchnutý nějaký předmět. Dotyčný předmět se nesmíte pokoušet z rány vytáhnout, jelikož byste tak mohli způsobit ještě závažnější krvácení. Jeho vyjmutí rozhodně přenechte profesionálům. Proto přivolejte rychlou záchrannou službu a snažte se stávající krvácení zastavit tlakovým obvazem v okolí rány.
Je-li rána čistá, pak přiložte tlakový obvaz přímo na ni. Zatímco budete čekat na příjezd sanitky, ránu obvažte dostatečně pevně, aby obvaz vytvářel jemný tlak na ránu, ale zároveň ne příliš silně, aby nedošlo k přerušení krevního oběhu. Je-li rána na končetině, pak ji zdvihněte a zafixujte dlahami či jinými pevnými oporami. Zraněného nadále pozorujte a sledujte, zda nejeví známky šoku nebo neupadá do bezvědomí. Případně podnikněte adekvátní kroky.
Zranění způsobená zásahem elektrického proudu bývají bohužel velmi častá. K takovému úrazu může dojít od poškozeného zařízení nebo třeba od spadlých drátů vysokého napětí.
V případě zásahu nízkým napětím v budově nejprve vypněte elektrický proud. Pokud to není možné, snažte se použít nevodivou podložku a nějakým nevodivým předmětem se snažte odtrhnout zraněného od proudu.
Pokud zraněný nejeví známky života, zahajte resuscitaci. Je-li v bezvědomí, ale dýchá, zakloňte mu hlavu, vyčistěte dýchací cesty a vyčkejte příjezdu sanitky. Záchrannou službu volejte i v případě, že zasažený člověk špatně dýchá, upadá do bezvědomí, má rozsáhlé popáleniny nebo dojde k zástavě srdce. Je třeba zjistit, zda netrpí i jinými zraněními, třeba silným krvácením. Dispečer záchranné služby vás bude do příjezdu sanitky instruovat o vhodném postupu.
Při zásahu vysokým napětím se k postiženému nepřibližujte a okamžitě volejte některou ze složek integrovaného záchranného systému, nebo rovnou dispečink 112.
Pokud dojde k jinému typu zranění, zkuste najít vhodný postup v příručce první pomoci Červeného kříže. Všichni hrdinové nechodí v bílém, ale všichni mají internet.
Pokud se chcete v poskytování první pomoci sami zdokonalit, doporučujeme se přihlásit na kurzy první pomoci pořádané Českým červeným křížem.
![]()
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku