Konečně je čas postavit dětem domek v koruně stromu, opravit starou skříň po babičce nebo třeba opravit okap na chatě.
Zatímco v zaměstnání jsme zvyklí automaticky používat ochranné pomůcky, v domácím prostředí na ně velmi často zapomínáme. Navlékneme si jen staré tenisky, vytahané tričko a seprané džíny a pustíme se do práce. Stačí chvilka nepozornosti a dojde k nehodě. Pokud už k nějakému úrazu dojde, je důležité vědět, jak se v takové situaci zachovat. Proto jsme pro vás připravili stručného průvodce běžnými zraněními a úrazy, abychom vám pomohli ve složité situaci správně reagovat.
V případě, že se někdo udeří do hlavy nebo v horším případě, nějaký předmět udeří někoho do hlavy, je třeba zkontrolovat následující:
U vážnějších zranění se objevuje:
V případě, že zaznamenáte kterýkoliv z těchto symptomů:
AVPU stupnice slouží k vyhodnocení základních znaků vitálních funkcí:
Pokud je zraněný bdělý a reaguje, počkejte až se mu udělá lépe. Jeho zranění je pravděpodobně mírné. Snažte se však hlídat i další symptomy. Pokud má zraněný zavřené oči a nereaguje, zavolejte sanitku a uvědomte lékaře o vašich zjištěních. Pokud je výsledek vašeho vyšetření dle stupnice AVPU bezvědomí, řiďte se zásadami první pomoci dle příručky první pomoci Českého červeného kříže.
Otevřenou zlomeninu poznáte snadno, jelikož kůže je v místě zlomeniny porušená a kost vyčnívá ven. Jak ale poznáme, že si člověk přivodil zavřenou zlomeninu? Hledejte následující symptomy:
Asi není třeba zdůrazňovat, že ošetření otevřené zlomeniny vyžaduje největší odvahu. Takže se seberte, ránu zakryjte sterilní tkaninou a zajistěte ji obvazem. Pokud se objeví krvácení, zastavte ho tlakem v okolí rány.
Ať už se jedná o zavřenou nebo otevřenou zlomeninu, je třeba končetinu fixovat pomocí dlah či jiných pevných opor. Tím zabráníme zhoršení stavu a ulevíme od bolesti.
Jakmile skončíme s ošetřením, zavoláme sanitku. Při čekání na pomoc kontrolujeme zraněného, zda nejeví známky šoku. Jak tyto symptomy rozpoznat a jak v dané situaci postupovat se opět dočtete v příručce první pomoci Českého červeného kříže. Pokud zraněný přestane dle stupnice AVPU reagovat, řiďte se pokyny v příručce.
Pokud vám pohled na krev nedělá dobře, je třeba se zocelit. Ztráta krve může velmi rychle vést k závažnějším obtížím, takže vy musíte reagovat o to rychleji.
Nejprve si musíte umýt ruce, máte-li tu možnost, navlékněte si lékařské rukavice, čímž zabráníte zanesení infekce do rány.
Následně odstraňte textilie, je-li to nutné příslušnou část oděvu odstřihněte.
V ráně může být rovněž zapíchnutý nějaký předmět. Dotyčný předmět se nesmíte pokoušet z rány vytáhnout, jelikož byste tak mohli způsobit ještě závažnější krvácení. Jeho vyjmutí rozhodně přenechte profesionálům. Proto přivolejte rychlou záchrannou službu a snažte se stávající krvácení zastavit tlakovým obvazem v okolí rány.
Je-li rána čistá, pak přiložte tlakový obvaz přímo na ni. Zatímco budete čekat na příjezd sanitky, ránu obvažte dostatečně pevně, aby obvaz vytvářel jemný tlak na ránu, ale zároveň ne příliš silně, aby nedošlo k přerušení krevního oběhu. Je-li rána na končetině, pak ji zdvihněte a zafixujte dlahami či jinými pevnými oporami. Zraněného nadále pozorujte a sledujte, zda nejeví známky šoku nebo neupadá do bezvědomí. Případně podnikněte adekvátní kroky.
Zranění způsobená zásahem elektrického proudu bývají bohužel velmi častá. K takovému úrazu může dojít od poškozeného zařízení nebo třeba od spadlých drátů vysokého napětí.
V případě zásahu nízkým napětím v budově nejprve vypněte elektrický proud. Pokud to není možné, snažte se použít nevodivou podložku a nějakým nevodivým předmětem se snažte odtrhnout zraněného od proudu.
Pokud zraněný nejeví známky života, zahajte resuscitaci. Je-li v bezvědomí, ale dýchá, zakloňte mu hlavu, vyčistěte dýchací cesty a vyčkejte příjezdu sanitky. Záchrannou službu volejte i v případě, že zasažený člověk špatně dýchá, upadá do bezvědomí, má rozsáhlé popáleniny nebo dojde k zástavě srdce. Je třeba zjistit, zda netrpí i jinými zraněními, třeba silným krvácením. Dispečer záchranné služby vás bude do příjezdu sanitky instruovat o vhodném postupu.
Při zásahu vysokým napětím se k postiženému nepřibližujte a okamžitě volejte některou ze složek integrovaného záchranného systému, nebo rovnou dispečink 112.
Pokud dojde k jinému typu zranění, zkuste najít vhodný postup v příručce první pomoci Červeného kříže. Všichni hrdinové nechodí v bílém, ale všichni mají internet.
Pokud se chcete v poskytování první pomoci sami zdokonalit, doporučujeme se přihlásit na kurzy první pomoci pořádané Českým červeným křížem.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“