Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Devět snadných způsobů, jak mohou firmy snížit stres zaměstnanců

Stres na pracovišti není nic příjemného. Navíc ohrožuje chod firmy. Vystresovaní zaměstnanci ztrácejí chuť do práce, jsou méně produktivní a bývají častěji nemocní než ti, kdo pracují uvolněně a rádi. Naštěstí je spousta možností, jak zařídit, aby zaměstnanci byli spokojenější a výkonnější. Přinášíme devět nápadů, které vám pomohou začít.

1. Dávejte svým zaměstnancům jasné cíle

Lidé jsou nejproduktivnější, když přesně vědí, co je cílem jejich práce. Absence jasného cíle vede zaměstnance k úzkosti a nejistotě ohledně vlastní pozice a úkolů, což v důsledku vyvolá stres. 

2. Naslouchejte

Je velmi důležité dbát na to, aby zaměstnanci nebyli zavaleni úkoly, které jsou nad jejich síly. Proto je povzbuzujte, aby se za vámi nebáli přijít, když toho mají moc, a naslouchejte jejich starostem a obavám.

2. Hledejte informace o pozitivním vlivu odpočinku na produktivitu a uveďte je do praxe

Mnozí z nás si myslí, že pracovat do úmoru zvyšuje produktivitu, ale se stoupající únavou výkonnost prudce klesá.

3. Zapomeňte na multitasking

Multitasking je další mýtus o produktivitě, který může člověka pořádně stresovat. Snaha dělat několik věcí najednou vede k roztříštěnosti myšlenek a neschopnosti pořádně se soustředit na jeden úkol. K velkým pokušitelům patří třeba poštovní servery, takže doporučte zaměstnancům, aby e-mailovou schránku kontrolovali jen párkrát denně. Do e-mailového podpisu si mohou přidat informaci, že v opravdu naléhavých případech jsou k zastižení na telefonu.

4. Zakažte e-maily mimo pracovní dobu

Nemůžete si pořádně odpočinout, když vám půlka mozku stále jede v pracovním režimu. Zajistěte, aby veškerá komunikace ve firmě probíhala jen v pracovní době.

5. Zaměřte se spíš na výsledky, než na odpracovanou dobu

Nejen že tím usnadníte zaměstnancům život, budou-li potřebovat odejít z práce o chvilku dříve nebo naopak přijít o něco později. Když jim projevíte důvěru, že své úkoly zvládnou splnit včas a dobře, budou pracovat s větším zápalem a bez stresu. 

K lepšímu pocitu zaměstnanců přispívá vědomí, že jejich práce má smysl – nejen po stránce efektivity a výnosnosti pro firmu, ale například i z hlediska ochrany přírody a životního prostředí obecně. Pokud jste to ještě neudělali, vytvořte na pracovišti podmínky k třídění odpadu – v dnešní době už by to měla být samozřejmost. Stále oblíbenější jsou i iniciativy na aktivní pomoc přírodě, např. víkendové firemní akce spojené s vysazováním stromů. 

6. Vytvořte příjemné pracovní prostředí

Vybledlé stěny a ostré světlo zářivek přispívají ke zvýšenému napětí a pocitu diskomfortu při práci. Udělejte z pracoviště místo, kam je radost chodit. Vhodně zvolené barvy, ergonomický nábytek a měkké osvětlení jsou základ. Pusťte dovnitř přírodu a rozmístěte v kancelářích živé rostliny. Je příjemné a osvěžující koukat do zeleně, rostliny navíc zvlhčují suchý vzduch a upravují klima v místnosti. Současným trendem jsou také zelené střechy – osazují se trávou a vhodnými rostlinami; vznikají tak místa, kde se zaměstnanci mohou nadýchat čerstvého vzduchu a osvěžit se. Zelené střechy navíc pěkně vypadají a pomáhají optimalizovat teplotu v budově během letních měsíců. Někde na nich zaměstnanci dokonce zakládají včelí úly.

7. Setkávejte se venku

Za pěkného počasí můžete uspořádat pracovní piknik nebo zasedání v parku. Je úžasné, co dokáže čerstvý vzduch, změna prostředí a možnost protáhnout se na sluníčku.

8. Nabídněte bezplatné nebo dotované předplatné meditačních aplikací

Budete-li využívání aplikace podporovat pravidelně, vaši zaměstnanci brzy pocítí dlouhodobý přínos meditace a začlení ji do svého každodenního programu.

9. Veďte příkladem

Nebudete-li sami praktikovat, co kážete, vaši zaměstnanci chování nejspíš nezmění. Jděte jim proto příkladem. Sami se tak lépe ubráníte stresu, a to je rozhodně plus!

 

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii