Stres na pracovišti není nic příjemného. Navíc ohrožuje chod firmy. Vystresovaní zaměstnanci ztrácejí chuť do práce, jsou méně produktivní a bývají častěji nemocní než ti, kdo pracují uvolněně a rádi. Naštěstí je spousta možností, jak zařídit, aby zaměstnanci byli spokojenější a výkonnější. Přinášíme devět nápadů, které vám pomohou začít.
Lidé jsou nejproduktivnější, když přesně vědí, co je cílem jejich práce. Absence jasného cíle vede zaměstnance k úzkosti a nejistotě ohledně vlastní pozice a úkolů, což v důsledku vyvolá stres.
Je velmi důležité dbát na to, aby zaměstnanci nebyli zavaleni úkoly, které jsou nad jejich síly. Proto je povzbuzujte, aby se za vámi nebáli přijít, když toho mají moc, a naslouchejte jejich starostem a obavám.
Mnozí z nás si myslí, že pracovat do úmoru zvyšuje produktivitu, ale se stoupající únavou výkonnost prudce klesá.
Multitasking je další mýtus o produktivitě, který může člověka pořádně stresovat. Snaha dělat několik věcí najednou vede k roztříštěnosti myšlenek a neschopnosti pořádně se soustředit na jeden úkol. K velkým pokušitelům patří třeba poštovní servery, takže doporučte zaměstnancům, aby e-mailovou schránku kontrolovali jen párkrát denně. Do e-mailového podpisu si mohou přidat informaci, že v opravdu naléhavých případech jsou k zastižení na telefonu.
Nemůžete si pořádně odpočinout, když vám půlka mozku stále jede v pracovním režimu. Zajistěte, aby veškerá komunikace ve firmě probíhala jen v pracovní době.
Nejen že tím usnadníte zaměstnancům život, budou-li potřebovat odejít z práce o chvilku dříve nebo naopak přijít o něco později. Když jim projevíte důvěru, že své úkoly zvládnou splnit včas a dobře, budou pracovat s větším zápalem a bez stresu.
K lepšímu pocitu zaměstnanců přispívá vědomí, že jejich práce má smysl – nejen po stránce efektivity a výnosnosti pro firmu, ale například i z hlediska ochrany přírody a životního prostředí obecně. Pokud jste to ještě neudělali, vytvořte na pracovišti podmínky k třídění odpadu – v dnešní době už by to měla být samozřejmost. Stále oblíbenější jsou i iniciativy na aktivní pomoc přírodě, např. víkendové firemní akce spojené s vysazováním stromů.
Vybledlé stěny a ostré světlo zářivek přispívají ke zvýšenému napětí a pocitu diskomfortu při práci. Udělejte z pracoviště místo, kam je radost chodit. Vhodně zvolené barvy, ergonomický nábytek a měkké osvětlení jsou základ. Pusťte dovnitř přírodu a rozmístěte v kancelářích živé rostliny. Je příjemné a osvěžující koukat do zeleně, rostliny navíc zvlhčují suchý vzduch a upravují klima v místnosti. Současným trendem jsou také zelené střechy – osazují se trávou a vhodnými rostlinami; vznikají tak místa, kde se zaměstnanci mohou nadýchat čerstvého vzduchu a osvěžit se. Zelené střechy navíc pěkně vypadají a pomáhají optimalizovat teplotu v budově během letních měsíců. Někde na nich zaměstnanci dokonce zakládají včelí úly.
Za pěkného počasí můžete uspořádat pracovní piknik nebo zasedání v parku. Je úžasné, co dokáže čerstvý vzduch, změna prostředí a možnost protáhnout se na sluníčku.
Budete-li využívání aplikace podporovat pravidelně, vaši zaměstnanci brzy pocítí dlouhodobý přínos meditace a začlení ji do svého každodenního programu.
Nebudete-li sami praktikovat, co kážete, vaši zaměstnanci chování nejspíš nezmění. Jděte jim proto příkladem. Sami se tak lépe ubráníte stresu, a to je rozhodně plus!
Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.
I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.
S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.
Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.
Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.
Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.
Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.
Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.
I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.
Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.
Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.
Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“