Stres na pracovišti není nic příjemného. Navíc ohrožuje chod firmy. Vystresovaní zaměstnanci ztrácejí chuť do práce, jsou méně produktivní a bývají častěji nemocní než ti, kdo pracují uvolněně a rádi. Naštěstí je spousta možností, jak zařídit, aby zaměstnanci byli spokojenější a výkonnější. Přinášíme devět nápadů, které vám pomohou začít.
Lidé jsou nejproduktivnější, když přesně vědí, co je cílem jejich práce. Absence jasného cíle vede zaměstnance k úzkosti a nejistotě ohledně vlastní pozice a úkolů, což v důsledku vyvolá stres.
Je velmi důležité dbát na to, aby zaměstnanci nebyli zavaleni úkoly, které jsou nad jejich síly. Proto je povzbuzujte, aby se za vámi nebáli přijít, když toho mají moc, a naslouchejte jejich starostem a obavám.
Mnozí z nás si myslí, že pracovat do úmoru zvyšuje produktivitu, ale se stoupající únavou výkonnost prudce klesá.
Multitasking je další mýtus o produktivitě, který může člověka pořádně stresovat. Snaha dělat několik věcí najednou vede k roztříštěnosti myšlenek a neschopnosti pořádně se soustředit na jeden úkol. K velkým pokušitelům patří třeba poštovní servery, takže doporučte zaměstnancům, aby e-mailovou schránku kontrolovali jen párkrát denně. Do e-mailového podpisu si mohou přidat informaci, že v opravdu naléhavých případech jsou k zastižení na telefonu.
Nemůžete si pořádně odpočinout, když vám půlka mozku stále jede v pracovním režimu. Zajistěte, aby veškerá komunikace ve firmě probíhala jen v pracovní době.
Nejen že tím usnadníte zaměstnancům život, budou-li potřebovat odejít z práce o chvilku dříve nebo naopak přijít o něco později. Když jim projevíte důvěru, že své úkoly zvládnou splnit včas a dobře, budou pracovat s větším zápalem a bez stresu.
K lepšímu pocitu zaměstnanců přispívá vědomí, že jejich práce má smysl – nejen po stránce efektivity a výnosnosti pro firmu, ale například i z hlediska ochrany přírody a životního prostředí obecně. Pokud jste to ještě neudělali, vytvořte na pracovišti podmínky k třídění odpadu – v dnešní době už by to měla být samozřejmost. Stále oblíbenější jsou i iniciativy na aktivní pomoc přírodě, např. víkendové firemní akce spojené s vysazováním stromů.
Vybledlé stěny a ostré světlo zářivek přispívají ke zvýšenému napětí a pocitu diskomfortu při práci. Udělejte z pracoviště místo, kam je radost chodit. Vhodně zvolené barvy, ergonomický nábytek a měkké osvětlení jsou základ. Pusťte dovnitř přírodu a rozmístěte v kancelářích živé rostliny. Je příjemné a osvěžující koukat do zeleně, rostliny navíc zvlhčují suchý vzduch a upravují klima v místnosti. Současným trendem jsou také zelené střechy – osazují se trávou a vhodnými rostlinami; vznikají tak místa, kde se zaměstnanci mohou nadýchat čerstvého vzduchu a osvěžit se. Zelené střechy navíc pěkně vypadají a pomáhají optimalizovat teplotu v budově během letních měsíců. Někde na nich zaměstnanci dokonce zakládají včelí úly.
Za pěkného počasí můžete uspořádat pracovní piknik nebo zasedání v parku. Je úžasné, co dokáže čerstvý vzduch, změna prostředí a možnost protáhnout se na sluníčku.
Budete-li využívání aplikace podporovat pravidelně, vaši zaměstnanci brzy pocítí dlouhodobý přínos meditace a začlení ji do svého každodenního programu.
Nebudete-li sami praktikovat, co kážete, vaši zaměstnanci chování nejspíš nezmění. Jděte jim proto příkladem. Sami se tak lépe ubráníte stresu, a to je rozhodně plus!
![]()
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku