Evakuační zavazadlo by mělo v ideálním případě obsahovat vše, co je nezbytné pro přežití při přechodném opuštění domova. Je dobré si uvědomit, že v mnohých situacích je to zároveň to jediné, co vám z domácnosti zůstane.
Evakuace je obecně soubor takových opatření, která vedou k rychlému a bezpečnému přesunu osob, zvířat a důležitých věcí z ohroženého objektu do bezpečné oblasti. K evakuaci dochází často při povodních, požárech či jiných katastrofách a haváriích.
Někdy je evakuace dočasná – vyhlašuje se v případě ohrožení dané oblasti např. vysokou vodou, ohněm v blízkém okolí, atd. V těchto případech je pravděpodobné, že se lidé do svého obydlí za pár dní vrátí a vše bude v relativním pořádku.
Někdy však musí k evakuaci dojít z akutnějších důvodů, jako je např. rozsáhlý požár objektu, hroucení objektu, atd. Zde se naopak dá předpokládat, že se domů člověk jen tak nevrátí, nebo až po velmi rozsáhlé rekonstrukci.
Samozřejmě ne při každé evakuaci je možné zabalit tolik věcí, kolik by člověk chtěl. Někdy to jde totiž velmi rychle. Pokud ale máte to „štěstí v neštěstí“, že o evakuaci víte alespoň pár desítek minut předem, dejte si na zabalení co nejvíce záležet.
Obecně se však doporučuje, aby člověk měl věci, které by při evakuaci chtěl balit, snadno a rychle dostupné. Dokonce ve zcela ideálním případě by evakuační zavazadlo měl mít každý přichystané (alespoň částečně) doma trvale (ne vždy je na balení čas).
Pro evakuační zavazadla platí následující zásady:
Dobrou zprávou je ale to, že i pokud dorazíte do evakuačního střediska bez zavazadla, vyloženě strádat nebudete. Postaráno o vás bude. Vždy je ale pro vás i okolí lepší mít svoje věci.
Nyní si sepíšeme seznam toho, co by evakuační zavazadlo mělo v ideálním případě obsahovat.
1. Jídlo, pití a nádobí
2. Léky a hygiena
3. Oblečení
4. Cennosti, doklady, dokumenty
5. Přístroje a zábava
6. Věci pro přenocování
7. Věci pro domácí zvíře
Při samotné evakuaci však nejspíše nebudete mít čas na dokonalé zabalení všeho. Je tedy nutné zvážit priority. Nejdůležitější jsou tedy ty předměty, které vám nikdo nemůže půjčit, nebo se nadají sehnat někde v místě náhradního ubytování.
Pokud vám při balení naopak zbyde místo a čas, přibalte další věci, které byste byli ochotni v případě potřeby půjčit ostatním (jídlo, oblečení, …).
Před odchodem z domu nezapomeňte vypnout veškeré elektronické přístroje a zastavit vodu. Vždy dbejte všech pokynů, které budete dostávat od záchranných jednotek či od policie.
Sjednejte si pojištění majetku - dům a byt a chraňte se proti všem hrozícím nebezpečím.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“