Biohacking není magie. Je to věda i zdravý selský rozum. Mnozí si možná představí futuristické experimenty nebo módní výstřelky. Ve skutečnosti jde o vědomé ladění každodenních návyků ve prospěch energie a celkové pohody – s ohledem na to, jak se cítíme a co nám skutečně prospívá. A právě mozek je jedním z hlavních center, na které se tyto principy zaměřují.
Mozek je energeticky náročný orgán – tvoří sice jen 2 % tělesné hmotnosti, ale spotřebovává až 20 % energie. To, co mu každý den poskytujeme, ovlivňuje jeho výkonnost, paměť i schopnost zvládat stres. V dlouhodobém horizontu pak naše návyky mohou snižovat riziko mentálních poruch a nemocí, jako je Alzheimerova choroba.
Podpora mozku neznamená radikální změny životního stylu. Jde o drobné kroky s velkým dopadem: pravidelný spánkový režim, pobyt na denním světle, přirozený pohyb během dne.
Výživa hraje klíčovou roli. Studie naznačují, že středomořská strava, bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, ryby a zdravé tuky, může zlepšit paměť a snížit riziko demence.
Obzvlášť užitečné jsou tzv. polyfenoly – přírodní látky, které chrání buňky a tlumí záněty. Jde o antioxidanty, kterou se nacházejí v potravinách jako mandle, mango, borůvky, jahody, jablka a olivový olej, a jsou spojovány se zlepšením mentálních funkcí a ochranou mozku. Dále i omega-3 mastné kyseliny, například z tučných ryb nebo lněného semínka, podporují zdraví neuronů a komunikaci mezi nimi.

Pravidelná fyzická aktivita nejen zlepšuje fyzickou kondici, ale také podporuje neuroplasticitu – schopnost mozku vytvářet nová nervová spojení. Studie ukazují, že už 30 minut středně intenzivního cvičení může zlepšit paměť a mentální funkce. Nemusíte běhat maraton – i krátká procházka, tanec v kuchyni nebo pár dřepů během dne pomohou.
Kvalitní spánek je nezbytný pro regeneraci mozku. Během spánku dochází k odstraňování toxických látek a ustálení paměťových stop. Nedostatek spánku může vést k poruchám pozornosti, zhoršení paměti a zvýšenému riziku neurodegenerativních onemocnění. Vědecké výzkumy doporučují 7–9 hodin spánku denně a pravidelný režim usínání.
Mozek je zvídavý. Potřebuje podněty, výzvy a nové zkušenosti. Aktivní zapojení mozku prostřednictvím učení nových dovedností, řešení problémů nebo kreativních aktivit podporuje duševní odolnost.
Stejně důležité je však dopřát si čas na relaxaci a snížení stresu, například prostřednictvím meditace nebo vědomého dýchání. Zlepšují totiž soustředění, snižují úroveň kortizolu čili hormony, který tělo produkuje při stresu, a zvyšují kapacitu pracovní paměti. Podporují také tvorbu nových mozkových buněk neboli neurogenezi.
Biohacking nabízí širokou škálu přístupů k podpoře mozkových funkcí a prevenci. Nejde o to dělat všechno najednou, ale dělat to vědomě. A hlavně – sledujte, co vám dělá dobře. Malé kroky, jako je úprava stravy, pravidelný pohyb, kvalitní spánek a mentální stimulace, mohou mít významný dopad na dlouhodobé mentální zdraví.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Přečtěte si
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence
nebo si poslechněte podcast: L. Volf: „Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
nebo podcast o biohackingu: V. Deer: „Bavme se s našimi blízkými také o tom, jak chtějí umřít.“
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku