Alzheimerova nemoc postupně ovlivňuje stárnoucí populaci. Mezi roky 2000–2019 se s nárůstem kolem 145 % stala jednou z hlavních příčin úmrtí. Jenom v České republice jí trpí zhruba 160 000 osob. Věda se snaží porozumět jejím mechanismům a hledat léčbu.
Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.
Změny v mozku při stárnutí
Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.
Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.
Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.

*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík
Příznaky a léčba
Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.
Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.
Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.
Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.
Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá
Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.
Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.
Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.
Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.
Mohlo by Vás zajímat
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci
Novorozené dítě vnáší do své původní rodiny radost, o čemž svědčí různá vyjádření, která nacházíme v mnoha kulturách. Například ve Španělsku jsou děti vnímány jako „světlo, které rozzáří ‚srdce‘ svých rodičů“. V Itálii se o novém životě říká, že je „největším úsměvem celé rodiny“. V Německu dítě považují za „nejkrásnější dar života“. Kromě radosti nám však šťastné, žvatlající miminko přináší také celý ‚balíček‘ starostí – možné poporodní potíže, probdělé noci, nečekané horečky bez zjevného vysvětlení, komplikace spojené se zdravým vývojem, pravidelné návštěvy lékařů, očkování a preventivní kontroly.
Mladí rodiče dnes naštěstí mají přístup ke stále větší nabídce odborného poradenství, a navíc mají k dispozici technologické nástroje, které jim mohou pomoci prožít první měsíce a roky života svých dětí v klidu a spokojeně. Z velké části stojí za touto podporou tzv. precizní prevence (precision prevention) vycházející z principů precizní medicíny založené na datech, individualizovaném přístupu a strukturovanými postupy umožňujícími odhalit zdravotní rizika a předvídat problémy, které by mohly tyto drahocenné dny a týdny narušit. Precizní prevence se soustředí na to, co je v prvním roce života dítěte nejdůležitější – sledování vývoje a růstu, plnění očkovacího kalendáře, pravidelné preventivní kontroly a využití technologií ke zjednodušení těchto úkolů. Tím umožňuje, aby si rodiče místo úzkosti mohli naplno užívat radost z nového života.
Na internetu dnes lze najít mnoho různých zdrojů, které mohou rodičům pomoci zorientovat se ve všech složitých otázkách zdraví svého dítěte a které lze v rámci precizní prevence využít pro sestavení funkčního plánu péče o zdraví vašeho miminka. Tyto zdroje se mohou týkat například následujících oblastí:
datum narození a gestační věk
hmotnost, výška a obvod hlavičky
výsledky prenatálního a genetického screeningu
dokončená očkování
lokální výskyt nemocí
rodinná anamnéza
vývojové milníky, jako je nárůst hmotnosti a tělesný růst
Tyto údaje pomohou rodičům zjistit, kdy mohou očekávat první pokroky, jako je plazení, žvatlání nebo první krůčky.
V dnešní stále více technologicky řízené době mají rodiče na dosah ruky různé aplikace a elektronické zdroje. Neměli by však zapomínat na tradičního rodinného spojence, jehož role stále zůstává nezastupitelná – na rodinného pediatra. Tento odborník ví nejlépe, jaké kroky musí rodiče podniknout, aby zajistili jak zdraví svého dítěte, tak podpořili své vlastní zdraví. Vztah s pediatrem musí rodiče vnímat jako partnerství, ze kterého mohou čerpat odborné názory, stanovení optimálního plánu i praktické vedení. Klíčovou úlohu v tomto partnerství sehrávají preventivní prohlídky dítěte (známé také jako pravidelné kontroly).
„Pediatři doporučují dodržovat plán preventivních prohlídek, který nabízí možnost sledovat správný růst, provádět vývojový screening a zajistit doporučenou vakcinaci,“ uvádí článek zveřejněný v Cleveland Clinic. Během návštěv mohou rodiče s pediatrem diskutovat o konkrétním zdravotním stavu svého dítěte tak, aby mohli učinit nejlepší rozhodnutí. „Mimo to,“ pokračuje článek dál, „jsou preventivní prohlídky nutné pro sledování a zaznamenávání růstu a zdolávání milníků v tělesném i psychickém vývoji vašeho dítěte. Během preventivních kontrol dítěte mohou rodiče a pečující osoby s lékařem probrat jakékoli starosti, které mají v souvislosti s očkováním a celkovým zdravotním stavem dítěte.“
Důležité je, že tyto návštěvy nabízí strukturu a prostor pro cílené poradenství – rozhovor o výživě, bezpečném spánku, prevenci úrazů a rodinné dynamice.

Technologie v tomto směru samozřejmě také sehrávají důležitou roli. V dnešní době existuje mnoho aplikací, které nabízí sledování téměř jakýchkoli dat o vašem miminku. Tyto aplikace vám dodají jistotu a zmírní vaši úzkost, ať už nahradíte ručně psané poznámky „chytrým“, automaticky aktualizovaným kalendářem, který „si rozumí“ se systémem vašeho lékaře, nebo využijete systém barevného sledování růstu a vývoje. Jedním z takových příkladů je aplikace MyChart, která – mimo jiné – umožňuje sdílet lékařské záznamy s lékaři a poskytuje možnost získávat informace od zdravotnických institucí. Další aplikace se zaměřují na měření a záznamy výše uvedených údajů pro precizní prevenci – například růstové metriky. Mimo návštěvy pediatra dříve rodiče neměli možnost vyhodnotit růst svého dítěte. To, zda jejich dítě dostatečně jí, normálně roste a celkově se dobře vyvíjí, zkrátka nemohli s jistotou určit.
Například aplikace pro chytrý telefon s názvem GrowthMonitor využívá rozšířenou realitu k přesnému měření výšky dítěte. Tato aplikace dokáže porovnat výšku dítěte s průměrnou výškou dětí stejného věku, sleduje rychlost růstu v čase a přidává barevně kódovaná upozornění – zelená pro normální růst, oranžová pro zvýšenou bdělost a červená pro výstrahu na abnormální růstový vzorec. Tento semaforový systém přenáší klinická data do jasných a všem srozumitelných doporučení a rodičům navíc šetří nervy. Díky technologiím se také mladí rodiče mohou lépe zorientovat ve všech schůzkách, na které by jinak mohli zapomenout. Na scénu vstupují aplikace připomínající termíny očkování – například platformy, jako je EZKarta (Android, iOS). Tyto aplikace mimo jiné vytváří personalizované očkovací kalendáře, několik dní před plánovaným očkováním odesílají push notifikace a obsahují vzdělávací obsah týkající se bezpečnosti vakcín.
V České republice to mají novopečení rodiče snazší díky spolehlivému systému zdravotní péče postavenému na silných veřejných základech. Rodiny se od prvního dne mohou spolehnout na jednoznačně daný, státem regulovaný systém pediatrické péče, pravidelných prohlídek a očkování. Právě toto zaměření na včasnou prevenci řadí Českou republiku mezi přední evropské země co do počtu vykonaných preventivních prohlídek dětí a proočkovanosti v rámci rutinních imunizačních programů, jak uvádí zpráva organizace OECD „Health at a Glance: Evropa 2024“.
Tento silný celospolečenský trend má výrazný vliv na to, jak rodiče prožívají první měsíce života svých dětí. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že přes 98 % českých novorozenců čerpá ihned po narození péči dětských lékařů formou pravidelných kontrol a sledování v rámci veřejného zdravotního systému. Konkrétně to znamená, že rodiče vědí, co a kdy je čeká: návštěvy lékaře, očkování a screeningové programy se řídí předem stanoveným harmonogramem, který jim dodává jistotu při rozhodování o další lékařské péči.
Takto pevně nastavená struktura přitom ponechává dostatek prostoru i pro emoce. Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích se i v České republice rodičovství často odehrává v pozdějších životních fázích a často je nutné jej skloubit s náročnou profesní kariérou. Data Eurostatu ukazují, že průměrný věk narození prvního dítěte neustále stoupá, což rané rodičovství přesouvá do životního období, které je již samo o sobě plné změn. I v rámci spolehlivého systému veřejné lékařské podpory nejsou mladí rodiče ušetřeni bezesných nocí, nezávažných, ale nepříjemných zdravotních potíží a emoční tíhy nově nabyté zodpovědnosti, což jsou aspekty, které rodičovství zákonitě přináší a jimž se nelze vyhnout.
V tomto kontextu si precizní prevence klade za cíl nikoli nahradit nebo zrušit dosavadní systém veřejné zdravotní péče, ale podpořit jeho chápání v každodenním životě. Digitální nástroje, které v podstatě kopírují tabulky tělesného růstu, očkovací plány a vývojové milníky, mohou rodičům usnadnit život a dodat jim klid před další návštěvou lékaře. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti Evropské komise (DESI, 2024) čeští rodiče ve stále větší míře využívají digitální zdravotní záznamy a rezervační systémy ke sledování průběhu péče a ke komunikaci s jejími poskytovateli – ne proto, aby hledali alternativy, ale aby se v rámci stávající struktury cítili sebejistější.
Narození dítěte tak v kontextu České republiky nepřináší problém s přístupem k lékařské péči, rodiče však potřebují získat klid a jistotu. Precizní medicína je může podpořit tím, že robustní rámec veřejné péče srozumitelně přenese do jejich každodenního života. Také pomáhá rodičům lépe se zorientovat v prvních měsících života svého dítěte. Cílem precizní medicíny není zatížit rodiče další péčí, ale posílit jejich důvěru, zvýšit jejich přehled a zajistit kontinuitu, aby mohli svoji pozornost nasměrovat tam, kde ji potřebují nejvíc – na své dítě a na radost, kterou jim tento nový život přináší.
Samozřejmě platí, že vývoj dítěte nemůže probíhat zdravě, nejsou-li zdraví jeho rodiče. Zdraví rodiče jsou totiž pilíř, na kterém stojí zdraví celé rodiny. V tomto případě, což vám určitě potvrdí jakýkoli rodič, je největším břemenem úzkost. Zejména během perinatálního období (několik týdnů před a bezprostředně po narození) – období, které je obzvlášť citlivé pro nastávající matky (a často také otce), proto zásadní roli hraje zejména duševní zdraví. To potvrdil také výzkum zveřejněný v časopise Brain Sciences v srpnu 2025: „Perinatální období představuje dobu, kdy se riziko vzniku duševních obtíží zvyšuje.“ Stejně tak se v tomto období může zhoršit již existující abnormální psychický stav. Účastníkům studie byly nabídnuty různé typy psychologické podpory. Na konci studie autoři dospěli k závěru, že „preventivní psychologické intervence prokazatelně snižují úzkost během těhotenství.“
Podstatou precizní prevence, která přispívá k tomu, aby jeden z nejdůležitějších životních okamžiků byl zároveň tím nejradostnějším, je tedy zajištění zdravého růstu a vývoje dítěte společně s péčí o duševní zdraví rodičů. Partnerství s důvěryhodným dětským lékařem a správný výběr vhodných aplikací jsou pro rodiče, kteří se chystají ve svém životě přivítat novorozené dítě, klíčové, aby „největší úsměv jejich rodiny“ vydržel dlouho a co nejdéle.
Přečtěte si také:
Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič
4 praktické tipy pro rodiče a pečovatele, jak pomoci dětem zvládnout trauma