Alzheimerova nemoc postupně ovlivňuje stárnoucí populaci. Mezi roky 2000–2019 se s nárůstem kolem 145 % stala jednou z hlavních příčin úmrtí. Jenom v České republice jí trpí zhruba 160 000 osob. Věda se snaží porozumět jejím mechanismům a hledat léčbu.
Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.
Změny v mozku při stárnutí
Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.
Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.
Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík
Příznaky a léčba
Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.
Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.
Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.
Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.
Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá
Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.
Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.
Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.
Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.
Mohlo by Vás zajímat
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci
Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.
I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.
S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.
Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.
Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.
Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.
Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.
Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.
I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.
Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.
Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.
Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“