Doba na přečtení článku je 5 minut

Výběr správného turistického vybavení do chladného počasí

Turistika v chladném počasí je vynikajícím způsobem, jak prozkoumat přírodu a vychutnat si krásy chladné krajiny. Vyžaduje však speciální vybavení, které zajistí pohodlí a bezpečnost. Co správná výbava zahrnuje, jak ji vybrat a jak se na turistiku v tomto ročním období oblékat?

Základ oblečení pro turistiku v chladném počasí: VRSTVENÍ

Správná technika vrstvení je zásadní pro pohodlný přechod mezi různými teplotními podmínkami. Existují tři základní vrstvy, které slouží k udržení teploty při objevování přírody v chladném počasí. Pojďme se společně podívat na to, jak vrstvit oblečení, aby nám při turistice nebyla zima.

První vrstva: funkční tričko nebo termoprádlo. První vrstva by měla být elastická, rychleschnoucí a příjemná na dotek. Ideální je funkční tričko nebo termoprádlo. Tato vrstva je navržena tak, aby odváděla pot od těla, udržovala teplo a minimalizovala vlhkost.

Druhá vrstva: druhá vrstva je hřejivá a izolační. Pro tuto vrstvu jsou vhodné materiály, jako jsou fleecové mikiny nebo izolační bundy, které zachycují teplo a jsou lehké na nošení.

Třetí vrstva: vnější plášť, který je nepromokavý a prodyšný. Klíčové je vybrat správnou bundu, která chrání před větrem a srážkami.

Jaké materiály jsou vhodné pro turistiku v chladném počasí? 

Při výběru materiálů se dává přednost těm, které zachycují teplo a jsou lehké na nošení. Umělá vlákna jako je polyester, jsou skvělou volbou, protože udržují teplo i za mokra. Dalším vhodným materiálem je fleece nebo mikrofleece, který výborně izoluje a chrání před větrem a vlhkostí.

Výběr bundy

Bunda je základem pro turistiku v chladném počasí. Jak si z tolika možností vybrat tu správnou bundu, která nás ochrání před větrem a srážkami? 

První vlastností, kterou by měla bunda vhodná do chladného počasí mít, je termoregulace. Termoregulační bunda dokáže dýchat, odvádět přebytečné teplo a vlhkost. Taková bunda nevytváří takzvaný "igelitový efekt", ale přirozeně zadržuje teplo. Další vlastností je nepromokavost. V případě chladného počasí je v přírodě přirozená vlhkost, při turistice se také může vyskytnout lehký déšť. Je proto důležité, aby bunda byla nepromokavá. Měla by být také větruvzdorná. Tuto funkci plní bundy vyrobené z materiálů, jako jsou pevně tkané materiály, softshelly a membrány.

Kalhoty na turistiku v chladném počasí

Jaký spodní díl zvolit pro turistiku v zimním období? Existuje mnoho možností. Jednou z nich je kombinace lehkých legín s nepromokavými kalhotami. Dále to mohou být lyžařské kalhoty, které jsou speciálně zateplené a také nepromokavé. V sušším období v chladnějších měsících postačí zateplené legíny s návleky. Důležitá je však vždy nepromokavost.

Turistická obuv

Obuv je úplným základem při turistice. Při designu je třeba dbát především na funkčnost. Jaké jsou vhodné turistické boty a co by měly obsahovat? Turistické boty by měly být nepromokavé s dobrou přilnavostí a tepelnou izolací. Materiál by měl být přizpůsoben pro pohodlný pohyb v chladném terénu. Nezbytným prvkem je kvalitní a pevná podrážka, nejlépe z materiálu Vibram Titus. Tento materiál zvládne i náročné túry v horském terénu. Zbytek boty by měl být vyroben z nepromokavého materiálu. Ideální je kůže v kombinaci se semišem s membránou Gore-Tex. Tento materiál je odolný a poskytuje ochranu před přírodními živly. 

Ponožky na turistiku

Jak zajistit, aby se nám nohy nepotily, aby mohly dýchat a zároveň zůstaly v teple? 

Pro turistiku v zimě nejsou vhodné bavlněné ponožky. Naopak ideální jsou merino ponožky, které udržují teplo a odvádějí vlhkost. Vhodné jsou také termoponožky, které jsou speciálně navrženy tak, aby odváděly pot od nohy.

Turistické rukavice

Výběr správných rukavic je také důležitý. Měly by být odolné vůči vlhkosti a zároveň chránit před chladem. 

Při nákupu vybavení je klíčová kvalita. Investice do vyšší kvality znamená větší odolnost vůči nepříznivým podmínkám, a zároveň zpravidla takové oblečení déle vydrží. Funkčnost výstroje, jako je prodyšnost a schopnost odvádět vlhkost, by měla být také nejvyšší prioritou.

Čepice

Hodně tepla nám uniká i hlavou. Abychom si toto teplo udrželi a nebyla nám zima, musíme při túrách v chladném počasí nosit čepici nebo jinou ochranu hlavy. Vhodné jsou také čelenky, nebo šátky z lehkého materiálu, který neškrábe a zakrývá uši.

 

Tipy na doplňkové vybavení

Aneb, co nesmíte zapomenout na túry v chladném počasí?

Turistické sluneční brýle

Turistické brýle jsou důležitou součástí turistické výbavy z několika důvodů:

  1. Ochrana před slunečním zářením: Počas turistiky, obvykle v horských oblastech, bývá sluneční záření intenzivnější. To je způsobeno odrazem slunečních paprsků (nejčastěji od sněhu). Je důležité nosit turistické brýle s UV ochranou. Ty chrání vaše oči před škodlivými slunečními paprsky a zabraňují tak možnému poškození zraku.
  2. Ochrana proti větru: Turistické brýle chrání oči před větrem, prachem a nečistotami, které se vyskytují v horském prostředí.
  3. Lepší vidění: speciálně navržené turistické brýle zlepšují vidění v různých světelných podmínkách, což může být užitečné v různých terénech a za různých povětrnostních podmínek. Jedná se zejména o nadstavbový polarizační filtr.

Viditelnost, kterou poskytují turistické brýle, a jejich schopnost chránit oči před škodlivými vlivy prostředí, z nich činí důležitou součást vybavení pro bezpečnou a příjemnou turistiku v chladném počasí.

Čelovka

Všichni dobře víme, že v zimných měsících se stmívá o několik hodin dříve než v létě. Proto je čelovka nedílnou součástí turistického vybavení. Poskytuje praktické osvětlení při horských výstupech nebo v omezených světelných podmínkách. Čelovka umožňuje turistům bezpečnější a pohodlnější pohyb na stezkách, v lesích nebo v jeskyních. Je nepostradatelná při aktivitách v noci nebo za zhoršených světelných podmínek v horách v zimě. Zajišťuje dostatečnou viditelnost, která je zásadní nejen pro orientaci, ale i pro bezpečnost.

Jednou z dalších výhod čelovky je její všestrannost. Lze ji použít nejen k osvětlení cesty, ale i k dalším praktickým účelům, například k opravě vybavení. Její praktická hodnota a schopnost přispívat k bezpečnosti a pohodlí činí z čelovky nezbytný doplněk turistické výbavy.

Co dalšího nezapomenout?

  • Náhradní oblečení

  • Nápoje (teplý čaj, kakao)

  • Jídlo (svačina, snack nebo čokoláda) 

  • Lékárnička

  • Zapalovač, zápalky

Posilte své zdraví turistikou v chladném počasí a vydejte se za poznáním do přírody. Turistika v Česku navíc nabízí širokou škálu krásných a rozmanitých lokalit, kde můžete objevovat krásnou přírodu a zažít skutečné dobrodružství.



10.12.2025

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.

 

Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.

Mozek má vlastní noční myčku

Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.

Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.

Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.

Oči jsou okno do duše i do hlavy

Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.

Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.

Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.

Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.

Generali penzijní společnost

Mozek jako sval

Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.

Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.

Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.

Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.

 

Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.

Osamělost a ticho mozek bolí

V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.

S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.

Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.

Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.

Eva Fruhwirtova
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Informace jako lék na stres

Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.

Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.

Digitální dvojčata lidského mozku

Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.

To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází  tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.

Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.

Budoucnost je v prevenci a datech

Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.

 

Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.

Kvíz: Jak dobře znáte svůj mozek?

Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.

1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?

A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.

2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?

A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.

3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?

A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.

4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?

A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.

5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?

A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.

6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?

A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).

7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?

A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.

Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a

Přečtěte si

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Vyberte kategorii