Vrátit se k běhání po delší pauze může být náročné, ať už vás zastavilo zranění, chladné počasí, nedostatek času nebo prostě jen ztráta motivace. Dobrá zpráva? Začít znovu je vždycky možné. A ne, nemusíte hned uběhnout deset kilometrů. Stačí pár drobných kroků a běh se může znovu stát součástí vaší rutiny.
Může se stát, že když se rozhodnete vrátit k běhání po delší pauze, máte pocit, že už to není to, co bývalo. Možná jste dřív běhali dlouhé trasy, ale teď se všechno zdá těžší. A to je normální! Není třeba se okamžitě vrátit k původnímu tempu, ale spíše najít si nový způsob, jak se k běhu vrátit.
Začněte klidně s krátkými úseky běhu, které budete střídat s chůzí. Je důležité naslouchat svému tělu a být trpěliví. Nejdůležitější je si uvědomit, že návrat k běhu je individuální cesta a není potřeba srovnávat se s minulými výkony.
Nemusíte běhat každý den. Na začátek úplně stačí dvakrát nebo třikrát týdně. Hlavní není počet kilometrů ani tempo, ale to, že si z běhání uděláte zvyk. Zapište si ho klidně do diáře nebo do mobilu. Když s tím budete počítat předem, je mnohem větší šance, že opravdu vyběhnete.
Možná jste dřív zvládali běhat rychleji, dál nebo klidně několikrát týdně bez větší námahy. A teď vás trochu láká porovnávat se s tím, jak jste na tom byli před pauzou. Je úplně normální, že na začátku nebudete běhat tak jako vaše staré já. Neřešte, jak to šlo kdysi, ani co dělají ostatní. Důležité je jen to, jak se při běhu cítíte právě teď.
Místo sledování času nebo kilometrů zkuste takzvané „konverzační tempo“. Představte si, že běžíte s kamarádem. Pokud při tom zvládnete mluvit bez toho, aniž byste lapali po dechu, běžíte ideálním tempem. Tělo pracuje, ale zbytečně se nepřetěžuje.
Staré běžecké boty už možná nejsou tím, co vaše nohy potřebují. Můžou mít prošlapanou podrážku a nepadnou už tak, jak by měly. Kvalitní obuv by měla být nejen pohodlná, ale také poskytovat stabilitu, aby chránila vaše nohy při každém kroku. Pokud si nejste jistí, jaké boty vybrat, nebojte se zajít do běžecké speciálky, kde vám rádi pomohou najít ideální pár přímo pro vás.
Proč vlastně běháte? Možná chcete zlepšit svoji kondici, pročistit hlavu, nebo se cítit lépe. Ať už máte jakýkoliv důvod, hlavní je, že běhání vás musí bavit.
Motivace může přijít i z různých drobností, které vás nakopnou. Ať už je to playlist s oblíbenými písničkami, běžecká aplikace, nový sportovní outfit nebo kamarád, který vás při běhu podpoří. Cokoliv, co vám přidá energii a zlepší pocit z pohybu, se hodí.
Zkuste si stanovit jednoduché výzvy, které vás povzbudí, a ne přehnané cíle, které by vás odradily. Třeba „vyběhnu alespoň jednou týdně“, „získám nový odznak v aplikaci“, „zvládnu běžet 10 minut v kuse bez zastavení“. Cíle nemusí být velké, ale hlavně vám musí dávát smysl.
Existuje mnoho způsobů, jak se po běhu zregenerovat. Zkuste si dopřát masáže nebo pěnové válce, které pomohou uvolnit napětí ve svalech. Aktivní regenerace, jako je klidná procházka nebo jemný strečink, zlepší prokrvení a podpoří zotavení. Důležitá je také vyvážená strava a dodržování pitného režimu.
Pamatujte, že odpočinek je stejně důležitý jako samotný trénink. Když si dopřejete dostatek spánku a času na zotavení, načerpáte novou energii a budete mít větší motivaci vyběhnout znovu.
Návrat k běhání může vypadat jako velká výzva, ale s každým během jste zase o něco silnější. Buďte trpěliví, naslouchejte svému tělu a mějte radost z každého kilometru!
Přečtěte si:
15 tipů pro zachování motivace po běžeckém závodě
Co jíst před běháním, během něj a po něm
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“