S pohybem to má každý jinak. Může být těžké najít fitness program, který by vyhovoval všem vašim osobním potřebám, časovým a finančním možnostem a cílům. Mnozí fanatici cvičení se uchylují k běhání, protože může vhodně doplnit – a dokonce vylepšit prakticky jakýkoli sport a fyzickou aktivitu.
Běhání patří k nejpřirozenějším formám pohybu a důkladně procvičí jak tělo, tak mysl. Může navodit duševní klid a pohodu a působit jako antidepresivum – zklidňuje návaly stresu a úzkosti.
Jana, běžkyně z Českých Budějovic, souhlasí: „Po letech zkoušení nejrůznějších sportů, jako je zumba, kruhový trénink, cyklistika a turistika – jsem si chtěla vyzkoušet, jestli dokážu být i běžkyně.
Ze začátku to bylo těžké, ale jak jednou objevíte kouzlo běhu, propadnete mu a už se ho nemůžete vzdát,“ říká. „Běhám dál, protože mě to těší a běh mi pomáhá uvolňovat stres a vypořádat se s obavami, které v životě občas přijdou.“
Jak Jana zjistila, běh pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů kortizolu a adrenalinu, a vede k vyplavování endorfinů, které přirozeně působí proti bolesti a zlepšují náladu (a vyvolávají ten dobrý pocit, který při běhání máme).
Při běhu se také v mozku uvolňuje serotonin, hormon štěstí, takže bez ohledu na to, jestli jste pokořili nový rekord, nebo jen klusali v lehčím tempu, jste po každém doběhu nabití štěstím a cítíte duševní uvolnění.
A jak tedy běh, kromě toho, že je nástrojem pro vědomější přístup k životu a uvolnění stresu, může doplnit vaše ostatní fyzické aktivity? Způsobů je spousta, pojďme si některé představit:
Jóga: Běh vám v józe napomáhá lépe ovládat dýchání (které je zásadní pro jógu a podobná cvičení, např. pilates), tempo a držení těla. Běh zvyšuje výdrž, a to i při protahování a regeneraci, čímž posiluje regenerační účinky tohoto cvičení.
Naopak jóga vám pomůže při běhání. Je to fantastické cvičení celého těla, které přispívá k aktivní regeneraci, zvyšuje pružnost těla a zlepšuje jeho držení. Jóga zejména pomáhá aktivovat svalstvo zad, což zlepší účinnost kroku při běhu.
Barre: Cvičení barre, inspirované baletem, jógou a pilates, se často používá k budování síly, hbitosti a pružnosti a podporuje správné držení těla. Běh barre cvičení skvěle doplňuje, protože se také zaměřuje na správný došlap a sílu chodidel a nohou.
I barre vyžaduje kontrolovaný postoj a dýchání, na čemž můžete běháním skvěle zapracovat.
Veslování: Mnoho veslařů má se stoupající intenzitou záběrů problém ovládat střed těla a dýchání. S tím jim mohou pomoct dálkové běhy, protože budují výdrž a zlepšují mentální sílu a vědomé dýchání, které jsou k veslování potřeba. Běh navíc zlepšuje držení těla, pružnost a sílu středu těla.
Tyto dvě aktivity se doplňují i při procvičování různých částí těla. Veslování posiluje lýtkové svaly, zadní části stehen a střed těla, běh naproti tomu zlepšuje tempo a rychlost.
Horolezectví a turistika: Vysokohorská turistika, horolezectví nebo trekking jsou skvělé způsoby, jak pěstovat pohyb v přírodě, a běhání pomáhá budovat sílu, vytrvalost a rychlost, které jsou právě v těchto sportech nezbytné. Obujte běžecké boty a vyrazte si zaběhat do kopcovitého terénu – nebo si pohrajte se sklonem na běžeckém trenažéru – a uvidíte, že brzy budete při treku a šplhání rychlejší, protože běh posiluje svaly v dolní části nohou.
Sprinty do kopce, pokud si na ně troufnete, vás naučí zvedat výš kolena, což využijete při náročnějším lezení, a podpoří vaše sebevědomí, až se vydáte zdolat další vrchol.
Silový trénink: Běh je vhodným doplňujícím sportem k silovému tréninku, protože protahuje svaly stehen a lýtek, zlepšuje držení středu těla a pomáhá udržet vyrovnané dýchání. Protahováním celého muskuloskeletálního systému snižuje čas potřebný pro regeneraci po tréninku a zvyšuje vaši sílu a výdrž pro další cvičení.
HIIT: Vysoce intenzivní intervalový trénink neboli HIIT je jeden z nejlepších způsobů, jak procvičit celé tělo, ale když ho podpoříte během, dosáhnete ještě lepších výsledků.
Fyzická aktivita by měla být pestrá. A jako každá dieta nebo životní styl, i cvičení by mělo být vyvážené. Takže ať provozujete jakýkoli sport, běhání je jeho skvělým doplňkem, protože zvyšuje soustředění, sílu i výdrž. A potřebujete k němu jen trochu motivace a běžecké boty.
![]()
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku