S pohybem to má každý jinak. Může být těžké najít fitness program, který by vyhovoval všem vašim osobním potřebám, časovým a finančním možnostem a cílům. Mnozí fanatici cvičení se uchylují k běhání, protože může vhodně doplnit – a dokonce vylepšit prakticky jakýkoli sport a fyzickou aktivitu.
Běhání patří k nejpřirozenějším formám pohybu a důkladně procvičí jak tělo, tak mysl. Může navodit duševní klid a pohodu a působit jako antidepresivum – zklidňuje návaly stresu a úzkosti.
Jana, běžkyně z Českých Budějovic, souhlasí: „Po letech zkoušení nejrůznějších sportů, jako je zumba, kruhový trénink, cyklistika a turistika – jsem si chtěla vyzkoušet, jestli dokážu být i běžkyně.
Ze začátku to bylo těžké, ale jak jednou objevíte kouzlo běhu, propadnete mu a už se ho nemůžete vzdát,“ říká. „Běhám dál, protože mě to těší a běh mi pomáhá uvolňovat stres a vypořádat se s obavami, které v životě občas přijdou.“
Jak Jana zjistila, běh pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů kortizolu a adrenalinu, a vede k vyplavování endorfinů, které přirozeně působí proti bolesti a zlepšují náladu (a vyvolávají ten dobrý pocit, který při běhání máme).
Při běhu se také v mozku uvolňuje serotonin, hormon štěstí, takže bez ohledu na to, jestli jste pokořili nový rekord, nebo jen klusali v lehčím tempu, jste po každém doběhu nabití štěstím a cítíte duševní uvolnění.
A jak tedy běh, kromě toho, že je nástrojem pro vědomější přístup k životu a uvolnění stresu, může doplnit vaše ostatní fyzické aktivity? Způsobů je spousta, pojďme si některé představit:
Jóga: Běh vám v józe napomáhá lépe ovládat dýchání (které je zásadní pro jógu a podobná cvičení, např. pilates), tempo a držení těla. Běh zvyšuje výdrž, a to i při protahování a regeneraci, čímž posiluje regenerační účinky tohoto cvičení.
Naopak jóga vám pomůže při běhání. Je to fantastické cvičení celého těla, které přispívá k aktivní regeneraci, zvyšuje pružnost těla a zlepšuje jeho držení. Jóga zejména pomáhá aktivovat svalstvo zad, což zlepší účinnost kroku při běhu.
Barre: Cvičení barre, inspirované baletem, jógou a pilates, se často používá k budování síly, hbitosti a pružnosti a podporuje správné držení těla. Běh barre cvičení skvěle doplňuje, protože se také zaměřuje na správný došlap a sílu chodidel a nohou.
I barre vyžaduje kontrolovaný postoj a dýchání, na čemž můžete běháním skvěle zapracovat.
Veslování: Mnoho veslařů má se stoupající intenzitou záběrů problém ovládat střed těla a dýchání. S tím jim mohou pomoct dálkové běhy, protože budují výdrž a zlepšují mentální sílu a vědomé dýchání, které jsou k veslování potřeba. Běh navíc zlepšuje držení těla, pružnost a sílu středu těla.
Tyto dvě aktivity se doplňují i při procvičování různých částí těla. Veslování posiluje lýtkové svaly, zadní části stehen a střed těla, běh naproti tomu zlepšuje tempo a rychlost.
Horolezectví a turistika: Vysokohorská turistika, horolezectví nebo trekking jsou skvělé způsoby, jak pěstovat pohyb v přírodě, a běhání pomáhá budovat sílu, vytrvalost a rychlost, které jsou právě v těchto sportech nezbytné. Obujte běžecké boty a vyrazte si zaběhat do kopcovitého terénu – nebo si pohrajte se sklonem na běžeckém trenažéru – a uvidíte, že brzy budete při treku a šplhání rychlejší, protože běh posiluje svaly v dolní části nohou.
Sprinty do kopce, pokud si na ně troufnete, vás naučí zvedat výš kolena, což využijete při náročnějším lezení, a podpoří vaše sebevědomí, až se vydáte zdolat další vrchol.
Silový trénink: Běh je vhodným doplňujícím sportem k silovému tréninku, protože protahuje svaly stehen a lýtek, zlepšuje držení středu těla a pomáhá udržet vyrovnané dýchání. Protahováním celého muskuloskeletálního systému snižuje čas potřebný pro regeneraci po tréninku a zvyšuje vaši sílu a výdrž pro další cvičení.
HIIT: Vysoce intenzivní intervalový trénink neboli HIIT je jeden z nejlepších způsobů, jak procvičit celé tělo, ale když ho podpoříte během, dosáhnete ještě lepších výsledků.
Fyzická aktivita by měla být pestrá. A jako každá dieta nebo životní styl, i cvičení by mělo být vyvážené. Takže ať provozujete jakýkoli sport, běhání je jeho skvělým doplňkem, protože zvyšuje soustředění, sílu i výdrž. A potřebujete k němu jen trochu motivace a běžecké boty.
![]()
Jednou z nejčastějších příčin poruch paměti ve vyšším věku je Alzheimerova nemoc. Často si ji spojujeme s velmi pokročilými stavy – člověk je zmatený, neorientuje se, zapomíná a potřebuje každodenní péči. Realita ale začíná mnohem dříve a mnohem nenápadněji. Změny v mozku mohou probíhat 10 až 20 let dříve, než si nemocný nebo jeho rodina všimnou prvních potíží.
Přesně na to upozorňuje prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., neurolog z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se více než 25 let specializuje na poruchy paměti. „Pokud chceme Alzheimerovu nemoc zachytit včas, musíme změnit způsob, jakým paměť testujeme,“ říká. A právě s tím přichází velká česká novinka – první elektronický test paměti v České republice, který může v budoucnu zásadně ovlivnit včasné odhalení tohoto onemocnění.
Alzheimer je neurodegenerativní onemocnění, během kterého se v mozku se začínají hromadit látky, které tam nepatří. Profesor Bartoš je obrazně popisuje jako „saze“, které se ukládají mezi nervové buňky i do nich. Tím narušují přenos informací mezi buňkami v mozku.
Nejdřív to ovlivní krátkodobou paměť. Proto lidé s časnou Alzheimerovou nemocí:
Naopak staré vzpomínky zůstávají často dlouho nedotčené, což může okolí zmást:
„Pamatuje si, kam chodil do školy – tak jaká demence?“ Jenže právě neschopnost ukládat nové informace je prvním signálem. Člověk si může pamatovat detaily z dětství, ale zapomene, co měl dnes k obědu.
Vyšetření paměti dnes obvykle probíhá v několika krocích:
Cílem je nejen potvrdit Alzheimerovu nemoc, ale také vyloučit jiné příčiny demence, například nádory, krvácení nebo metabolické poruchy. Tyto metody jsou velmi přesné, ale mohou být časově i finančně náročné. Vědci pracují na nových způsobech diagnostiky Alzheimera – například na testech z krve, které by mohly ukázat první změny v mozku ještě před vznikem příznaků. Současný výzkum se zaměřuje také na jednodušší a rychlejší digitální nástroje pro testování paměti.
S rostoucím počtem starších osob a úbytkem mladších odborníků bude složitější zajistit osobní vyšetření paměti a řeči. Proto budou nabývat na významu digitální aplikace, které v ČR chybí.
Digitální testy paměti mohou být jedním z důležitých nástrojů budoucnosti. Elektronické testy mají několik velkých výhod.
To může pomoci v budoucnu odhalit Alzheimerovu nemoc mnohem dříve než dnes. Elektronické testování paměti by mohlo být běžnou součástí prevence – podobně jako dnes měření krevního tlaku. Včasné odhalení problémů s pamětí totiž může výrazně pomoci při léčbě i plánování další péče.
Proto vznikl projekt ALBAV – první český digitální test paměti pro širokou veřejnost. Vyvinul ho tým profesora Bartoše a jeho kolegů jako moderní nástroj, který zvládne každý na počítači nebo mobilu, trvá jen 10–15 minut, probíhá v klidném domácím prostředí, je anonymní a nevyžaduje přítomnost odborníka.
ALBAV vychází z testů, které lékaři používají v praxi. Je navržen tak, aby dokázal odhalit i drobné odchylky v paměťových funkcích. Přesně ty, které se objevují jako první.
Aby mohl ALBAV správně fungovat, potřebuje české normy. Každý diagnostický nástroj potřebuje vědět, co je „normální výsledek“ u různých věkových skupin: lidí kolem 30 let, padesátníků, seniorů a lidí s různým vzděláním. Teprve když test vyzkouší velké množství zdravých dobrovolníků, vytvoří se normy, díky kterým ALBAV pozná, co je běžný výkon, kdo má lehce podprůměrný výsledek, a kdo by měl raději vyhledat odborníka.

Účast má skutečný dopad. Pomůžete vytvořit první české populační normy, umožníte zpřesnit budoucí vyhodnocování, přispějete k tomu, aby se Alzheimerova nemoc zachycovala dříve a uděláte krok pro své vlastní povědomí o zdraví mozku.
Je Vám více než 45 let a můžete dojet do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze na osobní vyšetření paměti? Prima. Těší se na Vás.
Neurologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy aktuálně hledají dobrovolníky pro osobní účast v odborném výzkumu pro vytvoření ČESKÝCH NOREM paměti — pouze pro dobrovolníky ve věku 45+ let, kteří splňují definovaná kritéria. Jednorázové vyšetření paměti trvá 45 minut a je pro zájemce ZDARMA ve Vinohradské nemocnici na pavilónu K1 v Praze 10. Více informací ZDE.
Žádáme zájemce bez pocitu poruch paměti, aby se zaregistrovali pomocí elektronického vstupního formuláře. Až bude mít tým kapacity Vás vyšetřit, ozvou se Vám s nabídkou termínů. Prosíme o shovívavost a trpělivost, protože to někdy může trvat 1/2-1 rok. Je k tomu totiž potřeba poměrně složité koordinační úsilí týmu. Vyšetření provádí zaškolení studenti medicíny nebo psychologie, kteří mají své studijní povinnosti, zkouškové období, osobní život a také prázdniny.
Pro každého mají připravené elektronické vyšetření paměti – zdarma, anonymně a z domova. Test je dostupný na: www.albav.cz.
Když se do testování zapojí dostatek lidí, může se ALBAV stát běžnou součástí prevence. A to je krok, který má smysl – pro každého z nás. Pro budoucnost nás všech a našich dětí.
Stárnutí populace přináší nové výzvy. Čím déle žijeme, tím víc závisí kvalita života na zdraví mozku. Léčba zatím nedokáže nemoc úplně zastavit, ale výzkum přináší stále nové poznatky. Klíčem k úspěchu je právě včasné odhalení změn v mozku. Digitální testy paměti mohou být jedním z nástrojů, který pomůže lékařům i vědcům tuto nemoc zachytit dříve než dnes.
A právě proto má smysl, aby se do výzkumu zapojilo co nejvíce lidí. Možná právě váš test paměti pomůže vědcům udělat další krok k lepšímu pochopení Alzheimerovy nemoci.
Elektronické testy paměti jsou nástroj, který může budoucí generaci seniorů zachovat delší soběstačnost. A jejich přesnost stojí právě na nás – na běžných uživatelích, kteří test vyzkouší.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?