Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Běhání jako vhodný doplněk ke každému sportu

S pohybem to má každý jinak. Může být těžké najít fitness program, který by vyhovoval všem vašim osobním potřebám, časovým a finančním možnostem a cílům. Mnozí fanatici cvičení se uchylují k běhání, protože může vhodně doplnit – a dokonce vylepšit prakticky jakýkoli sport a fyzickou aktivitu.

Běhání patří k nejpřirozenějším formám pohybu a důkladně procvičí jak tělo, tak mysl. Může navodit duševní klid a pohodu a působit jako antidepresivum – zklidňuje návaly stresu a úzkosti.

Jana, běžkyně z Českých Budějovic, souhlasí: „Po letech zkoušení nejrůznějších sportů, jako je zumba, kruhový trénink, cyklistika a turistika – jsem si chtěla vyzkoušet, jestli dokážu být i běžkyně.

Ze začátku to bylo těžké, ale jak jednou objevíte kouzlo běhu, propadnete mu a už se ho nemůžete vzdát,“ říká. „Běhám dál, protože mě to těší a běh mi pomáhá uvolňovat stres a vypořádat se s obavami, které v životě občas přijdou.“

Jak Jana zjistila, běh pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů kortizolu a adrenalinu, a vede k vyplavování endorfinů, které přirozeně působí proti bolesti a zlepšují náladu (a vyvolávají ten dobrý pocit, který při běhání máme). 

Při běhu se také v mozku uvolňuje serotonin, hormon štěstí, takže bez ohledu na to, jestli jste pokořili nový rekord, nebo jen klusali v lehčím tempu, jste po každém doběhu nabití štěstím a cítíte duševní uvolnění.

A jak tedy běh, kromě toho, že je nástrojem pro vědomější přístup k životu a uvolnění stresu, může doplnit vaše ostatní fyzické aktivity? Způsobů je spousta, pojďme si některé představit:

Jóga: Běh vám v józe napomáhá lépe ovládat dýchání (které je zásadní pro jógu a podobná cvičení, např. pilates), tempo a držení těla. Běh zvyšuje výdrž, a to i při protahování a regeneraci, čímž posiluje regenerační účinky tohoto cvičení.

Naopak jóga vám pomůže při běhání. Je to fantastické cvičení celého těla, které přispívá k aktivní regeneraci, zvyšuje pružnost těla a zlepšuje jeho držení. Jóga zejména pomáhá aktivovat svalstvo zad, což zlepší účinnost kroku při běhu.

Barre: Cvičení barre, inspirované baletem, jógou a pilates, se často používá k budování síly, hbitosti a pružnosti a podporuje správné držení těla. Běh barre cvičení skvěle doplňuje, protože se také zaměřuje na správný došlap a sílu chodidel a nohou. 

I barre vyžaduje kontrolovaný postoj a dýchání, na čemž můžete běháním skvěle zapracovat. 

Veslování: Mnoho veslařů má se stoupající intenzitou záběrů problém ovládat střed těla a dýchání. S tím jim mohou pomoct dálkové běhy, protože budují výdrž a zlepšují mentální sílu a vědomé dýchání, které jsou k veslování potřeba. Běh navíc zlepšuje držení těla, pružnost a sílu středu těla.

Tyto dvě aktivity se doplňují i při procvičování různých částí těla. Veslování posiluje lýtkové svaly, zadní části stehen a střed těla, běh naproti tomu zlepšuje tempo a rychlost. 

Horolezectví a turistika: Vysokohorská turistika, horolezectví nebo trekking jsou skvělé způsoby, jak pěstovat pohyb v přírodě, a běhání pomáhá budovat sílu, vytrvalost a rychlost, které jsou právě v těchto sportech nezbytné. Obujte běžecké boty a vyrazte si zaběhat do kopcovitého terénu – nebo si pohrajte se sklonem na běžeckém trenažéru – a uvidíte, že brzy budete při treku a šplhání rychlejší, protože běh posiluje svaly v dolní části nohou.

Sprinty do kopce, pokud si na ně troufnete, vás naučí zvedat výš kolena, což využijete při náročnějším lezení, a podpoří vaše sebevědomí, až se vydáte zdolat další vrchol.

Silový trénink: Běh je vhodným doplňujícím sportem k silovému tréninku, protože protahuje svaly stehen a lýtek, zlepšuje držení středu těla a pomáhá udržet vyrovnané dýchání. Protahováním celého muskuloskeletálního systému snižuje čas potřebný pro regeneraci po tréninku a zvyšuje vaši sílu a výdrž pro další cvičení.

HIIT: Vysoce intenzivní intervalový trénink neboli HIIT je jeden z nejlepších způsobů, jak procvičit celé tělo, ale když ho podpoříte během, dosáhnete ještě lepších výsledků. 

Fyzická aktivita by měla být pestrá. A jako každá dieta nebo životní styl, i cvičení by mělo být vyvážené. Takže ať provozujete jakýkoli sport, běhání je jeho skvělým doplňkem, protože zvyšuje soustředění, sílu i výdrž. A potřebujete k němu jen trochu motivace a běžecké boty. 

 

Autor: Emmie Harrison-West
06.05.2026

Alzheimer: Jak technologie a prevence mění léčbu mozku

Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.

V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.

Jak dnes probíhá moderní vyšetření mozku

Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.

Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:

  1. Funkce mozku: Zjišťuje se prostřednictvím psychologických testů, které mapují kognitivní schopnosti pacienta.
  2. Struktura mozku: Pomocí magnetické rezonance (MRI) nebo CT se zkoumá, jak mozek vypadá a zda nedochází k jeho zmenšení.
  3. Metabolismus mozku: Pokud předchozí kroky potvrdí problém, přichází na řadu vyšetření metabolismu pomocí odběru mozkomíšního moku nebo pozitronové emisní tomografie (PET).

Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Jakub Hort
Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.

Digitální revoluce v kapse: Aplikace Terrapino

Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.

Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.

Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.

Umělá inteligence jako spojenec lékaře

Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.

Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Nová éra léčby

Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.

V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.

Prevence a screening

Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.

„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.

Přečtěte si

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii