S pohybem to má každý jinak. Může být těžké najít fitness program, který by vyhovoval všem vašim osobním potřebám, časovým a finančním možnostem a cílům. Mnozí fanatici cvičení se uchylují k běhání, protože může vhodně doplnit – a dokonce vylepšit prakticky jakýkoli sport a fyzickou aktivitu.
Běhání patří k nejpřirozenějším formám pohybu a důkladně procvičí jak tělo, tak mysl. Může navodit duševní klid a pohodu a působit jako antidepresivum – zklidňuje návaly stresu a úzkosti.
Jana, běžkyně z Českých Budějovic, souhlasí: „Po letech zkoušení nejrůznějších sportů, jako je zumba, kruhový trénink, cyklistika a turistika – jsem si chtěla vyzkoušet, jestli dokážu být i běžkyně.
Ze začátku to bylo těžké, ale jak jednou objevíte kouzlo běhu, propadnete mu a už se ho nemůžete vzdát,“ říká. „Běhám dál, protože mě to těší a běh mi pomáhá uvolňovat stres a vypořádat se s obavami, které v životě občas přijdou.“
Jak Jana zjistila, běh pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů kortizolu a adrenalinu, a vede k vyplavování endorfinů, které přirozeně působí proti bolesti a zlepšují náladu (a vyvolávají ten dobrý pocit, který při běhání máme).
Při běhu se také v mozku uvolňuje serotonin, hormon štěstí, takže bez ohledu na to, jestli jste pokořili nový rekord, nebo jen klusali v lehčím tempu, jste po každém doběhu nabití štěstím a cítíte duševní uvolnění.
A jak tedy běh, kromě toho, že je nástrojem pro vědomější přístup k životu a uvolnění stresu, může doplnit vaše ostatní fyzické aktivity? Způsobů je spousta, pojďme si některé představit:
Jóga: Běh vám v józe napomáhá lépe ovládat dýchání (které je zásadní pro jógu a podobná cvičení, např. pilates), tempo a držení těla. Běh zvyšuje výdrž, a to i při protahování a regeneraci, čímž posiluje regenerační účinky tohoto cvičení.
Naopak jóga vám pomůže při běhání. Je to fantastické cvičení celého těla, které přispívá k aktivní regeneraci, zvyšuje pružnost těla a zlepšuje jeho držení. Jóga zejména pomáhá aktivovat svalstvo zad, což zlepší účinnost kroku při běhu.
Barre: Cvičení barre, inspirované baletem, jógou a pilates, se často používá k budování síly, hbitosti a pružnosti a podporuje správné držení těla. Běh barre cvičení skvěle doplňuje, protože se také zaměřuje na správný došlap a sílu chodidel a nohou.
I barre vyžaduje kontrolovaný postoj a dýchání, na čemž můžete běháním skvěle zapracovat.
Veslování: Mnoho veslařů má se stoupající intenzitou záběrů problém ovládat střed těla a dýchání. S tím jim mohou pomoct dálkové běhy, protože budují výdrž a zlepšují mentální sílu a vědomé dýchání, které jsou k veslování potřeba. Běh navíc zlepšuje držení těla, pružnost a sílu středu těla.
Tyto dvě aktivity se doplňují i při procvičování různých částí těla. Veslování posiluje lýtkové svaly, zadní části stehen a střed těla, běh naproti tomu zlepšuje tempo a rychlost.
Horolezectví a turistika: Vysokohorská turistika, horolezectví nebo trekking jsou skvělé způsoby, jak pěstovat pohyb v přírodě, a běhání pomáhá budovat sílu, vytrvalost a rychlost, které jsou právě v těchto sportech nezbytné. Obujte běžecké boty a vyrazte si zaběhat do kopcovitého terénu – nebo si pohrajte se sklonem na běžeckém trenažéru – a uvidíte, že brzy budete při treku a šplhání rychlejší, protože běh posiluje svaly v dolní části nohou.
Sprinty do kopce, pokud si na ně troufnete, vás naučí zvedat výš kolena, což využijete při náročnějším lezení, a podpoří vaše sebevědomí, až se vydáte zdolat další vrchol.
Silový trénink: Běh je vhodným doplňujícím sportem k silovému tréninku, protože protahuje svaly stehen a lýtek, zlepšuje držení středu těla a pomáhá udržet vyrovnané dýchání. Protahováním celého muskuloskeletálního systému snižuje čas potřebný pro regeneraci po tréninku a zvyšuje vaši sílu a výdrž pro další cvičení.
HIIT: Vysoce intenzivní intervalový trénink neboli HIIT je jeden z nejlepších způsobů, jak procvičit celé tělo, ale když ho podpoříte během, dosáhnete ještě lepších výsledků.
Fyzická aktivita by měla být pestrá. A jako každá dieta nebo životní styl, i cvičení by mělo být vyvážené. Takže ať provozujete jakýkoli sport, běhání je jeho skvělým doplňkem, protože zvyšuje soustředění, sílu i výdrž. A potřebujete k němu jen trochu motivace a běžecké boty.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“