Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Běhání jako vhodný doplněk ke každému sportu

S pohybem to má každý jinak. Může být těžké najít fitness program, který by vyhovoval všem vašim osobním potřebám, časovým a finančním možnostem a cílům. Mnozí fanatici cvičení se uchylují k běhání, protože může vhodně doplnit – a dokonce vylepšit prakticky jakýkoli sport a fyzickou aktivitu.

Běhání patří k nejpřirozenějším formám pohybu a důkladně procvičí jak tělo, tak mysl. Může navodit duševní klid a pohodu a působit jako antidepresivum – zklidňuje návaly stresu a úzkosti.

Jana, běžkyně z Českých Budějovic, souhlasí: „Po letech zkoušení nejrůznějších sportů, jako je zumba, kruhový trénink, cyklistika a turistika – jsem si chtěla vyzkoušet, jestli dokážu být i běžkyně.

Ze začátku to bylo těžké, ale jak jednou objevíte kouzlo běhu, propadnete mu a už se ho nemůžete vzdát,“ říká. „Běhám dál, protože mě to těší a běh mi pomáhá uvolňovat stres a vypořádat se s obavami, které v životě občas přijdou.“

Jak Jana zjistila, běh pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů kortizolu a adrenalinu, a vede k vyplavování endorfinů, které přirozeně působí proti bolesti a zlepšují náladu (a vyvolávají ten dobrý pocit, který při běhání máme). 

Při běhu se také v mozku uvolňuje serotonin, hormon štěstí, takže bez ohledu na to, jestli jste pokořili nový rekord, nebo jen klusali v lehčím tempu, jste po každém doběhu nabití štěstím a cítíte duševní uvolnění.

A jak tedy běh, kromě toho, že je nástrojem pro vědomější přístup k životu a uvolnění stresu, může doplnit vaše ostatní fyzické aktivity? Způsobů je spousta, pojďme si některé představit:

Jóga: Běh vám v józe napomáhá lépe ovládat dýchání (které je zásadní pro jógu a podobná cvičení, např. pilates), tempo a držení těla. Běh zvyšuje výdrž, a to i při protahování a regeneraci, čímž posiluje regenerační účinky tohoto cvičení.

Naopak jóga vám pomůže při běhání. Je to fantastické cvičení celého těla, které přispívá k aktivní regeneraci, zvyšuje pružnost těla a zlepšuje jeho držení. Jóga zejména pomáhá aktivovat svalstvo zad, což zlepší účinnost kroku při běhu.

Barre: Cvičení barre, inspirované baletem, jógou a pilates, se často používá k budování síly, hbitosti a pružnosti a podporuje správné držení těla. Běh barre cvičení skvěle doplňuje, protože se také zaměřuje na správný došlap a sílu chodidel a nohou. 

I barre vyžaduje kontrolovaný postoj a dýchání, na čemž můžete běháním skvěle zapracovat. 

Veslování: Mnoho veslařů má se stoupající intenzitou záběrů problém ovládat střed těla a dýchání. S tím jim mohou pomoct dálkové běhy, protože budují výdrž a zlepšují mentální sílu a vědomé dýchání, které jsou k veslování potřeba. Běh navíc zlepšuje držení těla, pružnost a sílu středu těla.

Tyto dvě aktivity se doplňují i při procvičování různých částí těla. Veslování posiluje lýtkové svaly, zadní části stehen a střed těla, běh naproti tomu zlepšuje tempo a rychlost. 

Horolezectví a turistika: Vysokohorská turistika, horolezectví nebo trekking jsou skvělé způsoby, jak pěstovat pohyb v přírodě, a běhání pomáhá budovat sílu, vytrvalost a rychlost, které jsou právě v těchto sportech nezbytné. Obujte běžecké boty a vyrazte si zaběhat do kopcovitého terénu – nebo si pohrajte se sklonem na běžeckém trenažéru – a uvidíte, že brzy budete při treku a šplhání rychlejší, protože běh posiluje svaly v dolní části nohou.

Sprinty do kopce, pokud si na ně troufnete, vás naučí zvedat výš kolena, což využijete při náročnějším lezení, a podpoří vaše sebevědomí, až se vydáte zdolat další vrchol.

Silový trénink: Běh je vhodným doplňujícím sportem k silovému tréninku, protože protahuje svaly stehen a lýtek, zlepšuje držení středu těla a pomáhá udržet vyrovnané dýchání. Protahováním celého muskuloskeletálního systému snižuje čas potřebný pro regeneraci po tréninku a zvyšuje vaši sílu a výdrž pro další cvičení.

HIIT: Vysoce intenzivní intervalový trénink neboli HIIT je jeden z nejlepších způsobů, jak procvičit celé tělo, ale když ho podpoříte během, dosáhnete ještě lepších výsledků. 

Fyzická aktivita by měla být pestrá. A jako každá dieta nebo životní styl, i cvičení by mělo být vyvážené. Takže ať provozujete jakýkoli sport, běhání je jeho skvělým doplňkem, protože zvyšuje soustředění, sílu i výdrž. A potřebujete k němu jen trochu motivace a běžecké boty. 

 

Autor: Emmie Harrison-West
10.12.2025

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.

 

Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.

Mozek má vlastní noční myčku

Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.

Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.

Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.

Oči jsou okno do duše i do hlavy

Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.

Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.

Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.

Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.

Generali penzijní společnost

Mozek jako sval

Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.

Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.

Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.

Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.

 

Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.

Osamělost a ticho mozek bolí

V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.

S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.

Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.

Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.

Eva Fruhwirtova
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Informace jako lék na stres

Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.

Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.

Digitální dvojčata lidského mozku

Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.

To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází  tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.

Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.

Budoucnost je v prevenci a datech

Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.

 

Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.

Kvíz: Jak dobře znáte svůj mozek?

Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.

1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?

A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.

2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?

A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.

3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?

A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.

4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?

A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.

5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?

A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.

6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?

A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).

7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?

A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.

Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a

Přečtěte si

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Vyberte kategorii