Alzheimerova choroba je jednou z nejčastějších příčin demence na celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí tímto onemocněním více než 55 milionů lidí globálně, přičemž každoročně se zaznamenává přibližně 10 milionů nových případů.
V České republice je podle odhadů postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 150 000 lidí, přičemž výhled pro příští dekádu naznačuje výrazný nárůst tohoto čísla vzhledem k prodlužování délky lidského života ve společnosti. Očekává se, že do roku 2050 se počet pacientů zvýší na 139 milionů, což znamená téměř trojnásobný nárůst oproti současnosti.
Přibližně dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou tvoří ženy. Významné riziko představuje také fakt, že demence, včetně Alzheimerovy choroby, je u žen častější, což souvisí s jejich delší průměrnou délkou života.
Studie rovněž naznačují, že riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem. U lidí ve věku nad 65 let se pravděpodobnost rozvoje onemocnění zvyšuje, přičemž věk nad 85 let představuje nejkritičtější období.
Alzheimerova choroba se vyznačuje postupným zhoršováním paměti, schopnosti orientace v prostoru a času a dalších kognitivních funkcí. V počátečních fázích může být obtížné nemoc rozpoznat, protože příznaky jsou často zaměňovány s normálním stárnutím. Nicméně existují specifické příznaky, které by měly být důvodem k podezření na Alzheimerovu chorobu.
Zaprvé je to ztráta krátkodobé paměti, kdy pacienti mají problémy si pamatovat nedávné události, jména nebo informace. Může se objevit ztráta paměti týkající se každodenních úkolů, například zapomínání na schůzky nebo opakované pokládání stejných otázek.
Pacienti mohou mít potíže s rozpoznáváním známých míst nebo orientováním se ve známých prostředích. Mohou se cítit ztraceni i ve vlastním domově. Kromě problémů s orientací v prostoru a čase dochází ke zhoršení schopnosti vykonávat každodenní úkoly. Postupně se objevují problémy s jednoduchými aktivitami, jako je vaření, oblékání nebo používání technologií.
Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou vykazovat změny v náladě a osobnosti. Může se objevit podrážděnost, úzkost, apatie nebo ztráta zájmu o předchozí záliby. Současně mohou mít potíže s vyjadřováním svých myšlenek, což může vést k frustraci. To může zahrnovat problémy s hledáním správných slov nebo zapomínání názvů věcí.
Dalším příznakem jsou poruchy rozhodování a úsudku. Zhoršuje se schopnost rozpoznávat problémy a přijímat správná rozhodnutí, což může vést k nevhodnému chování nebo nepochopení rizikových situací.
Diagnostika Alzheimerovy choroby je komplexní proces, který zahrnuje kombinaci klinických hodnocení, neuropsychologických testů a moderních zobrazovacích technologií. Včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby a lepší zvládání symptomů.
Prvním krokem v diagnostickém procesu je klinické hodnocení neboli podrobný rozhovor s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Lékař se zaměřuje na anamnézu, kognitivní funkce a jakékoli změny v chování. Provádí se také neurologické vyšetření a testy k posouzení paměti, koncentrace a dalších kognitivních schopností.
Neuropsychologické testy hodnotí různé aspekty kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost, jazyk a orientace. Patří sem testy, které zkouší konkrétní kognitivní schopnosti pacienta a poskytují podrobné informace o rozsahu postižení.
Moderní technologie, jako je magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie, umožňují lékařům vizualizovat změny v mozkové struktuře a funkci. Rezonance může ukázat zmenšení hippocampu, což je část mozku klíčová pro paměť. Tomografie zobrazuje metabolismus glukózy v mozku, což může naznačovat přítomnost patologických změn, jakými jsou amyloidní plaky a neurofibrilární spleti, které jsou typickými znaky Alzheimerovy choroby.
V posledních letech se objevují nové biomarkery, které mohou přispět k diagnostice Alzheimerovy choroby. Testy na přítomnost amyloidních plaku v mozku nebo biomarkery v mozkomíšním moku mohou být užitečné pro potvrzení diagnózy.
V současné době neexistuje lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil nebo zastavil její postup. Léčba se zaměřuje na zpomalení zhoršování příznaků a udržení kvality života pacientů.
Mezi nejčastěji používané léky patří ty, které pomáhají mozkovým buňkám lépe si předávat informace, což může zpomalit zhoršování paměti a myšlení (například donepezil nebo rivastigmin). Další lék, memantin, chrání mozkové buňky před nadměrným zatížením a poškozením, čímž pomáhá udržet jejich správnou funkci déle.
V oblasti výzkumu probíhá vývoj nových léků, které přinášejí naději na účinnější zpomalení nemoci. Aktuálně se testuje 134 experimentálních léků, které se zaměřují na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby.
Jedním z nejnovějších léků je ALZ-801, který je ve třetí fázi klinických studií. Jde o lék ve formě tablety, který má potenciál zpomalit zhoršování paměti, aniž by způsoboval závažné vedlejší účinky. Dalším nadějným lékem je Leqembi (lecanemab), který byl schválen v roce 2023 americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Tento lék pomáhá odstraňovat škodlivé látky z mozku a zpomaluje kognitivní úpadek. V roce 2024 byl schválen také Donanemab, který ve studiích zpomalil ztrátu paměti až o 60 % u pacientů v raných stádiích nemoci. Na rozdíl od ALZ-801, který se podává ve formě tablety, jsou Leqembi i Donanemab podávány infuzemi.
Kromě farmakologické léčby se stále více ukazuje význam životního stylu a prevence.
Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny a sociální interakce mohou pomoci oddálit nástup onemocnění a zpomalit jeho průběh. Důležitá je také psychosociální podpora, která pomáhá nejen pacientům, ale i jejich rodinám a pečovatelům lépe zvládat každodenní výzvy spojené s nemocí.
Alzheimerova choroba představuje vážný problém, který roste s věkem a postihuje miliony lidí na celém světě. Včasná diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin. I když stále neexistuje lék na tuto chorobu, pokroky ve vědeckém výzkumu, včetně vývoje nových diagnostických nástrojů a terapeutických přístupů, slibují naději pro budoucnost.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Přečtěte si
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence
nebo si poslechněte podcast: L. Volf: „Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc nebo ALS přibývají. Stárneme, žijeme déle a medicína potřebuje nástroje, které umí zachytit problém včas.
Doposud bylo základem diagnostiky řada tradičních, často papírových neuropsychologických testů. Technologický pokrok přesouvá diagnostiku do chytrých telefonů, tabletů a pod dohled umělé inteligence. Taková aplikace dokáže například odhalit, že pacient sice úkol splnil správně, ale trvalo mu to o 30 % déle a provedl 5 nevynucených mikropohybů navíc.
V mobilu i tabletu se dá testovat paměť nebo pozornost. Někdy zachytí i nepatrné změny v raných stádiích demence. Díky tomu se diagnostika posouvá v čase daleko dříve. Tím, že lidé hrají digitální hru, neznamená to, že by to dělali správně, či špatně. Ale jde o to, jak úlohu řeší, jak rychle a s jakými chybami.
Mobilní aplikace mohou také analyzovat tempo řeči, pauzy a slovní zásobu. Vyhodnocení akustiky či jazyka může poukázat na změny, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu. Stačí tedy přečíst krátký text a algoritmus vyhodnotí rozdíly v čase.
U Parkinsonovy nemoci se zase sleduje pohyblivost a chůze. Používají se k tomu náramky i aplikace, které měří změny mezi jednotlivými návštěvami lékaře. Důležitý je také spánek a jeho dlouhodobý přehled.
Spolupráce Generali penzijní společnosti a INDRC
Generali penzijní společnost dlouhodobě podporuje důstojné a aktivní stárnutí. Proto spolupracuje s INDRC, mezinárodním vědeckým institutem v Praze, který propojuje medicínu, biologii a umělou inteligenci s cílem poznat strukturu a pochopit procesy lidského mozku, včas rozpoznat změny v mozku a včas Alzheimerovu nemoc a další neurodegenerativní onemocnění diagnostikovat a tím také zlepšit péči o pacienty i jejich blízké. V rámci spolupráce klademe důraz na osvětu, prevenci a dostupné moderní nástroje, které mají lidem v Česku pomoci žít delší a kvalitnější život.
Mobilní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci se jmenuje Terrapino. Kombinuje krátké kognitivní hry a úkoly, motivuje k pohybu a nabízí edukační obsah včetně kontaktu na odborníky. Staví na principu gamifikace. To znamená, že za splněné aktivity získáváte body a aplikace vás vede k pravidelnosti.
Další aplikaci Cogni Trainee vyvinul tým Pražského inovačního institutu, CIIRC ČVUT, T-Mobile a Národního ústavu duševního zdraví. Dlouhodobě testuje paměť, řeč, pozornost, prostorovou orientaci a rozhodování. Cíl je jednoduchý: včas podchytit zhoršení, kterého by si člověk jinak nevšiml. Nejde o diagnostický nástroj, ale upozorní, kdy je potřeba kontaktovat odborníka.
Brainmondo je zase aplikace pro každodenní trénink. Má rozsáhlou sadu úloh s různou obtížností. Doporučuje se používat dvakrát denně po čtvrt hodině – pravidelný trénink pomáhá udržet mozek v kondici. Výhodou je, že k tomu existuje i správcovská aplikace pro pečující, kteří mohou plánovat sady cvičení a sledovat výsledky svých blízkých.
Jak si zvolit „chytrou hračku“ a nespálit se
Jakákoliv aktivita, která povzbuzuje mozek k výkonu, pomáhá posilovat kognitivní funkce. Ať už jde o paměť, pozornost, rychlost nebo rozhodování.
Každý může začít třeba tím, že si vybere jinou cestu domů než obvykle. Začněte si psát nákupní seznam abecedně. Nebo po sepsání si položky zopakujte zpaměti odzadu. Při cestě ze schodů dolů myslete na pocity v chodidlech.
Zlatým standardem je učení se něčemu novému. Stáhněte si aplikaci a začněte s cizím jazykem. Může to být ale i hraní na jiný hudební nástroj, programovací jazyk.
Někdy postačí i malé cvičení doma. Stačí spojit tělo a mysl, tedy při vysávání přeříkávat vyjmenovaná slova. Při čtení knihu po chvíli zavřete a shrňte myšlenku jednou větou.
Nejlepší na trénink mozku je české pexeso. Hračka, kterou má rozhodně každý doma. Pokud jde o fyzické hračky, nestárnoucím evergreenem jsou deskové hry anebo sudoku či křížovky. Někdo radši vyhledá složitější mahjong nebo šachy. Na strategii jsou dobré Carcassonne nebo jiné hry, kde nestačí jen házet kostkou.
Pojďte si také s dětmi a vnoučaty zahrát slovní hry. Kromě klasického slovního fotbalu si vymyslete takovou hru, kdy zapojujete dlouhodobou paměť. Příkladem je třeba pravidlo – řeknu pět slov začínající na K a týkají se gastronomie.
Existují už i speciální hračky a trenažéry, které přímo cílí na podporu mozku a využívají moderní technologie. Příkladem je hra jménem Mindball. Princip spočívá v tom, že si hráči nasadí přídavné čelenky, které snímají mozkovou aktivitu pomocí EEG. Čím uvolněnější a soustředěnější hráč je, tím spíše se kulička posune do branky soupeře. Tyto neurohračky učí uživatele seberegulaci a efektivnímu řízení pozornosti. Například cílí na terč nebo postrčí kuličku přes překážky. Dokonce si je lze všechny vyzkoušet Mozkoherně, která je v Česku jediná.
Digitální nástroje nejsou zázračná diagnóza. Jsou to citlivá čidla trendu, která vám zdarma nebo za malé peníze dají náskok. Největší hodnotu má pravidelnost a vývoj v čase. Pokud je něco podezřelé, nejde o to propadnout panice, ale máte o důvod víc popovídat si s odborníkem a nechat se raději preventivně vyšetřit.
Přečtěte si
Jak pečovat o mozek pomocí biohackingu
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“