Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Alzheimerova choroba je jednou z nejčastějších příčin demence na celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí tímto onemocněním více než 55 milionů lidí globálně, přičemž každoročně se zaznamenává přibližně 10 milionů nových případů.

V České republice je podle odhadů postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 150 000 lidí, přičemž výhled pro příští dekádu naznačuje výrazný nárůst tohoto čísla vzhledem k prodlužování délky lidského života ve společnosti. Očekává se, že do roku 2050 se počet pacientů zvýší na 139 milionů, což znamená téměř trojnásobný nárůst oproti současnosti.

Přibližně dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou tvoří ženy. Významné riziko představuje také fakt, že demence, včetně Alzheimerovy choroby, je u žen častější, což souvisí s jejich delší průměrnou délkou života. 

Studie rovněž naznačují, že riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem. U lidí ve věku nad 65 let se pravděpodobnost rozvoje onemocnění zvyšuje, přičemž věk nad 85 let představuje nejkritičtější období. 

Generali penzijní společnost

Příznaky

Alzheimerova choroba se vyznačuje postupným zhoršováním paměti, schopnosti orientace v prostoru a času a dalších kognitivních funkcí. V počátečních fázích může být obtížné nemoc rozpoznat, protože příznaky jsou často zaměňovány s normálním stárnutím. Nicméně existují specifické příznaky, které by měly být důvodem k podezření na Alzheimerovu chorobu.

Zaprvé je to ztráta krátkodobé paměti, kdy pacienti mají problémy si pamatovat nedávné události, jména nebo informace. Může se objevit ztráta paměti týkající se každodenních úkolů, například zapomínání na schůzky nebo opakované pokládání stejných otázek.

Pacienti mohou mít potíže s rozpoznáváním známých míst nebo orientováním se ve známých prostředích. Mohou se cítit ztraceni i ve vlastním domově. Kromě problémů s orientací v prostoru a čase dochází ke zhoršení schopnosti vykonávat každodenní úkoly. Postupně se objevují problémy s jednoduchými aktivitami, jako je vaření, oblékání nebo používání technologií.

Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou vykazovat změny v náladě a osobnosti. Může se objevit podrážděnost, úzkost, apatie nebo ztráta zájmu o předchozí záliby. Současně mohou mít potíže s vyjadřováním svých myšlenek, což může vést k frustraci. To může zahrnovat problémy s hledáním správných slov nebo zapomínání názvů věcí.

Dalším příznakem jsou poruchy rozhodování a úsudku. Zhoršuje se schopnost rozpoznávat problémy a přijímat správná rozhodnutí, což může vést k nevhodnému chování nebo nepochopení rizikových situací.

Alzheimerova choroba

Diagnostika Alzheimerovy choroby

Diagnostika Alzheimerovy choroby je komplexní proces, který zahrnuje kombinaci klinických hodnocení, neuropsychologických testů a moderních zobrazovacích technologií. Včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby a lepší zvládání symptomů.

Prvním krokem v diagnostickém procesu je klinické hodnocení neboli podrobný rozhovor s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Lékař se zaměřuje na anamnézu, kognitivní funkce a jakékoli změny v chování. Provádí se také neurologické vyšetření a testy k posouzení paměti, koncentrace a dalších kognitivních schopností.

 

Neuropsychologické testy hodnotí různé aspekty kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost, jazyk a orientace. Patří sem testy, které zkouší konkrétní kognitivní schopnosti pacienta a poskytují podrobné informace o rozsahu postižení.

Moderní technologie, jako je magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie, umožňují lékařům vizualizovat změny v mozkové struktuře a funkci. Rezonance může ukázat zmenšení hippocampu, což je část mozku klíčová pro paměť. Tomografie zobrazuje metabolismus glukózy v mozku, což může naznačovat přítomnost patologických změn, jakými jsou amyloidní plaky a neurofibrilární spleti, které jsou typickými znaky Alzheimerovy choroby.

V posledních letech se objevují nové biomarkery, které mohou přispět k diagnostice Alzheimerovy choroby. Testy na přítomnost amyloidních plaku v mozku nebo biomarkery v mozkomíšním moku mohou být užitečné pro potvrzení diagnózy.

Rizika Alzheimerovy choroby

Léčba Alzheimerovy nemoci

V současné době neexistuje lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil nebo zastavil její postup. Léčba se zaměřuje na zpomalení zhoršování příznaků a udržení kvality života pacientů.

Mezi nejčastěji používané léky patří ty, které pomáhají mozkovým buňkám lépe si předávat informace, což může zpomalit zhoršování paměti a myšlení (například donepezil nebo rivastigmin). Další lék, memantin, chrání mozkové buňky před nadměrným zatížením a poškozením, čímž pomáhá udržet jejich správnou funkci déle.

V oblasti výzkumu probíhá vývoj nových léků, které přinášejí naději na účinnější zpomalení nemoci. Aktuálně se testuje 134 experimentálních léků, které se zaměřují na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby.

Jedním z nejnovějších léků je ALZ-801, který je ve třetí fázi klinických studií. Jde o lék ve formě tablety, který má potenciál zpomalit zhoršování paměti, aniž by způsoboval závažné vedlejší účinky. Dalším nadějným lékem je Leqembi (lecanemab), který byl schválen v roce 2023 americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Tento lék pomáhá odstraňovat škodlivé látky z mozku a zpomaluje kognitivní úpadek. V roce 2024 byl schválen také Donanemab, který ve studiích zpomalil ztrátu paměti až o 60 % u pacientů v raných stádiích nemoci. Na rozdíl od ALZ-801, který se podává ve formě tablety, jsou Leqembi i Donanemab podávány infuzemi.

 

Kromě farmakologické léčby se stále více ukazuje význam životního stylu a prevence.

Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny a sociální interakce mohou pomoci oddálit nástup onemocnění a zpomalit jeho průběh. Důležitá je také psychosociální podpora, která pomáhá nejen pacientům, ale i jejich rodinám a pečovatelům lépe zvládat každodenní výzvy spojené s nemocí.

Kvalitní stáří

Alzheimerova choroba představuje vážný problém, který roste s věkem a postihuje miliony lidí na celém světě. Včasná diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin. I když stále neexistuje lék na tuto chorobu, pokroky ve vědeckém výzkumu, včetně vývoje nových diagnostických nástrojů a terapeutických přístupů, slibují naději pro budoucnost.

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Přečtěte si

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

nebo si poslechněte podcast: L. Volf: „Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

10.12.2025

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.

 

Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.

Mozek má vlastní noční myčku

Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.

Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.

Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.

Oči jsou okno do duše i do hlavy

Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.

Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.

Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.

Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.

Generali penzijní společnost

Mozek jako sval

Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.

Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.

Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.

Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.

 

Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.

Osamělost a ticho mozek bolí

V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.

S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.

Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.

Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.

Eva Fruhwirtova
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Informace jako lék na stres

Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.

Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.

Digitální dvojčata lidského mozku

Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.

To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází  tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.

Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.

Budoucnost je v prevenci a datech

Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.

 

Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.

Kvíz: Jak dobře znáte svůj mozek?

Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.

1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?

A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.

2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?

A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.

3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?

A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.

4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?

A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.

5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?

A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.

6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?

A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).

7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?

A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.

Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a

Přečtěte si

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Vyberte kategorii