V České republice je podle odhadů postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 150 000 lidí, přičemž výhled pro příští dekádu naznačuje výrazný nárůst tohoto čísla vzhledem k prodlužování délky lidského života ve společnosti. Očekává se, že do roku 2050 se počet pacientů zvýší na 139 milionů, což znamená téměř trojnásobný nárůst oproti současnosti.

Přibližně dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou tvoří ženy. Významné riziko představuje také fakt, že demence, včetně Alzheimerovy choroby, je u žen častější, což souvisí s jejich delší průměrnou délkou života. 

Studie rovněž naznačují, že riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem. U lidí ve věku nad 65 let se pravděpodobnost rozvoje onemocnění zvyšuje, přičemž věk nad 85 let představuje nejkritičtější období. 

Příznaky

Alzheimerova choroba se vyznačuje postupným zhoršováním paměti, schopnosti orientace v prostoru a času a dalších kognitivních funkcí. V počátečních fázích může být obtížné nemoc rozpoznat, protože příznaky jsou často zaměňovány s normálním stárnutím. Nicméně existují specifické příznaky, které by měly být důvodem k podezření na Alzheimerovu chorobu.

Zaprvé je to ztráta krátkodobé paměti, kdy pacienti mají problémy si pamatovat nedávné události, jména nebo informace. Může se objevit ztráta paměti týkající se každodenních úkolů, například zapomínání na schůzky nebo opakované pokládání stejných otázek.

Pacienti mohou mít potíže s rozpoznáváním známých míst nebo orientováním se ve známých prostředích. Mohou se cítit ztraceni i ve vlastním domově. Kromě problémů s orientací v prostoru a čase dochází ke zhoršení schopnosti vykonávat každodenní úkoly. Postupně se objevují problémy s jednoduchými aktivitami, jako je vaření, oblékání nebo používání technologií.

Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou vykazovat změny v náladě a osobnosti. Může se objevit podrážděnost, úzkost, apatie nebo ztráta zájmu o předchozí záliby. Současně mohou mít potíže s vyjadřováním svých myšlenek, což může vést k frustraci. To může zahrnovat problémy s hledáním správných slov nebo zapomínání názvů věcí.

Dalším příznakem jsou poruchy rozhodování a úsudku. Zhoršuje se schopnost rozpoznávat problémy a přijímat správná rozhodnutí, což může vést k nevhodnému chování nebo nepochopení rizikových situací.

Diagnostika Alzheimerovy choroby

Diagnostika Alzheimerovy choroby je komplexní proces, který zahrnuje kombinaci klinických hodnocení, neuropsychologických testů a moderních zobrazovacích technologií. Včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby a lepší zvládání symptomů.

Prvním krokem v diagnostickém procesu je klinické hodnocení neboli podrobný rozhovor s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Lékař se zaměřuje na anamnézu, kognitivní funkce a jakékoli změny v chování. Provádí se také neurologické vyšetření a testy k posouzení paměti, koncentrace a dalších kognitivních schopností.

V posledních letech se objevují nové biomarkery, které mohou přispět k diagnostice Alzheimerovy choroby. Testy na přítomnost amyloidních plaku v mozku nebo biomarkery v mozkomíšním moku mohou být užitečné pro potvrzení diagnózy.

Léčba Alzheimerovy nemoci

V současné době neexistuje lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil nebo zastavil její postup. Léčba se zaměřuje na zpomalení zhoršování příznaků a udržení kvality života pacientů.

Mezi nejčastěji používané léky patří ty, které pomáhají mozkovým buňkám lépe si předávat informace, což může zpomalit zhoršování paměti a myšlení (například donepezil nebo rivastigmin). Další lék, memantin, chrání mozkové buňky před nadměrným zatížením a poškozením, čímž pomáhá udržet jejich správnou funkci déle.

V oblasti výzkumu probíhá vývoj nových léků, které přinášejí naději na účinnější zpomalení nemoci. Aktuálně se testuje 134 experimentálních léků, které se zaměřují na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby.

Jedním z nejnovějších léků je ALZ-801, který je ve třetí fázi klinických studií. Jde o lék ve formě tablety, který má potenciál zpomalit zhoršování paměti, aniž by způsoboval závažné vedlejší účinky. Dalším nadějným lékem je Leqembi (lecanemab), který byl schválen v roce 2023 americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Tento lék pomáhá odstraňovat škodlivé látky z mozku a zpomaluje kognitivní úpadek. V roce 2024 byl schválen také Donanemab, který ve studiích zpomalil ztrátu paměti až o 60 % u pacientů v raných stádiích nemoci. Na rozdíl od ALZ-801, který se podává ve formě tablety, jsou Leqembi i Donanemab podávány infuzemi.

Kvalitní stáří

Alzheimerova choroba představuje vážný problém, který roste s věkem a postihuje miliony lidí na celém světě. Včasná diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin. I když stále neexistuje lék na tuto chorobu, pokroky ve vědeckém výzkumu, včetně vývoje nových diagnostických nástrojů a terapeutických přístupů, slibují naději pro budoucnost.

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Přečtěte si

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

nebo si poslechněte podcast: L. Volf: „Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“