Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Alzheimerova choroba je jednou z nejčastějších příčin demence na celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí tímto onemocněním více než 55 milionů lidí globálně, přičemž každoročně se zaznamenává přibližně 10 milionů nových případů.

V České republice je podle odhadů postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 150 000 lidí, přičemž výhled pro příští dekádu naznačuje výrazný nárůst tohoto čísla vzhledem k prodlužování délky lidského života ve společnosti. Očekává se, že do roku 2050 se počet pacientů zvýší na 139 milionů, což znamená téměř trojnásobný nárůst oproti současnosti.

Přibližně dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou tvoří ženy. Významné riziko představuje také fakt, že demence, včetně Alzheimerovy choroby, je u žen častější, což souvisí s jejich delší průměrnou délkou života. 

Studie rovněž naznačují, že riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem. U lidí ve věku nad 65 let se pravděpodobnost rozvoje onemocnění zvyšuje, přičemž věk nad 85 let představuje nejkritičtější období. 

Generali penzijní společnost

Příznaky

Alzheimerova choroba se vyznačuje postupným zhoršováním paměti, schopnosti orientace v prostoru a času a dalších kognitivních funkcí. V počátečních fázích může být obtížné nemoc rozpoznat, protože příznaky jsou často zaměňovány s normálním stárnutím. Nicméně existují specifické příznaky, které by měly být důvodem k podezření na Alzheimerovu chorobu.

Zaprvé je to ztráta krátkodobé paměti, kdy pacienti mají problémy si pamatovat nedávné události, jména nebo informace. Může se objevit ztráta paměti týkající se každodenních úkolů, například zapomínání na schůzky nebo opakované pokládání stejných otázek.

Pacienti mohou mít potíže s rozpoznáváním známých míst nebo orientováním se ve známých prostředích. Mohou se cítit ztraceni i ve vlastním domově. Kromě problémů s orientací v prostoru a čase dochází ke zhoršení schopnosti vykonávat každodenní úkoly. Postupně se objevují problémy s jednoduchými aktivitami, jako je vaření, oblékání nebo používání technologií.

Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou vykazovat změny v náladě a osobnosti. Může se objevit podrážděnost, úzkost, apatie nebo ztráta zájmu o předchozí záliby. Současně mohou mít potíže s vyjadřováním svých myšlenek, což může vést k frustraci. To může zahrnovat problémy s hledáním správných slov nebo zapomínání názvů věcí.

Dalším příznakem jsou poruchy rozhodování a úsudku. Zhoršuje se schopnost rozpoznávat problémy a přijímat správná rozhodnutí, což může vést k nevhodnému chování nebo nepochopení rizikových situací.

Alzheimerova choroba

Diagnostika Alzheimerovy choroby

Diagnostika Alzheimerovy choroby je komplexní proces, který zahrnuje kombinaci klinických hodnocení, neuropsychologických testů a moderních zobrazovacích technologií. Včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby a lepší zvládání symptomů.

Prvním krokem v diagnostickém procesu je klinické hodnocení neboli podrobný rozhovor s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Lékař se zaměřuje na anamnézu, kognitivní funkce a jakékoli změny v chování. Provádí se také neurologické vyšetření a testy k posouzení paměti, koncentrace a dalších kognitivních schopností.

 

Neuropsychologické testy hodnotí různé aspekty kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost, jazyk a orientace. Patří sem testy, které zkouší konkrétní kognitivní schopnosti pacienta a poskytují podrobné informace o rozsahu postižení.

Moderní technologie, jako je magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie, umožňují lékařům vizualizovat změny v mozkové struktuře a funkci. Rezonance může ukázat zmenšení hippocampu, což je část mozku klíčová pro paměť. Tomografie zobrazuje metabolismus glukózy v mozku, což může naznačovat přítomnost patologických změn, jakými jsou amyloidní plaky a neurofibrilární spleti, které jsou typickými znaky Alzheimerovy choroby.

V posledních letech se objevují nové biomarkery, které mohou přispět k diagnostice Alzheimerovy choroby. Testy na přítomnost amyloidních plaku v mozku nebo biomarkery v mozkomíšním moku mohou být užitečné pro potvrzení diagnózy.

Rizika Alzheimerovy choroby

Léčba Alzheimerovy nemoci

V současné době neexistuje lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil nebo zastavil její postup. Léčba se zaměřuje na zpomalení zhoršování příznaků a udržení kvality života pacientů.

Mezi nejčastěji používané léky patří ty, které pomáhají mozkovým buňkám lépe si předávat informace, což může zpomalit zhoršování paměti a myšlení (například donepezil nebo rivastigmin). Další lék, memantin, chrání mozkové buňky před nadměrným zatížením a poškozením, čímž pomáhá udržet jejich správnou funkci déle.

V oblasti výzkumu probíhá vývoj nových léků, které přinášejí naději na účinnější zpomalení nemoci. Aktuálně se testuje 134 experimentálních léků, které se zaměřují na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby.

Jedním z nejnovějších léků je ALZ-801, který je ve třetí fázi klinických studií. Jde o lék ve formě tablety, který má potenciál zpomalit zhoršování paměti, aniž by způsoboval závažné vedlejší účinky. Dalším nadějným lékem je Leqembi (lecanemab), který byl schválen v roce 2023 americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Tento lék pomáhá odstraňovat škodlivé látky z mozku a zpomaluje kognitivní úpadek. V roce 2024 byl schválen také Donanemab, který ve studiích zpomalil ztrátu paměti až o 60 % u pacientů v raných stádiích nemoci. Na rozdíl od ALZ-801, který se podává ve formě tablety, jsou Leqembi i Donanemab podávány infuzemi.

 

Kromě farmakologické léčby se stále více ukazuje význam životního stylu a prevence.

Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny a sociální interakce mohou pomoci oddálit nástup onemocnění a zpomalit jeho průběh. Důležitá je také psychosociální podpora, která pomáhá nejen pacientům, ale i jejich rodinám a pečovatelům lépe zvládat každodenní výzvy spojené s nemocí.

Kvalitní stáří

Alzheimerova choroba představuje vážný problém, který roste s věkem a postihuje miliony lidí na celém světě. Včasná diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin. I když stále neexistuje lék na tuto chorobu, pokroky ve vědeckém výzkumu, včetně vývoje nových diagnostických nástrojů a terapeutických přístupů, slibují naději pro budoucnost.

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Přečtěte si

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

nebo si poslechněte podcast: L. Volf: „Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

07.07.2026

Třicet let věku si zapamatujeme: Začíná jimi zásadních deset let pro naši budoucnost

Důležitost osvojení zdravých návyků již od raného věku 

 

„Musíme najít nové způsoby, jak motivovat lidi k větší fyzické aktivitě s ohledem na faktory, jako je věk, prostředí a kultura. Snižováním rizika výskytu chronických onemocnění můžeme tak budovat zdravější a produktivnější populaci.“ 

– Rüdiger Krech, ředitel Oddělení ochrany zdraví Světové zdravotnické organizace

Jeho poselství platí pro všechny společnosti a věkové skupiny, ale je obzvláště důležité pro lidi ve věku mezi 30 a 40 lety. Přibývá pracovních i rodinných povinností a často nezbývá mnoho času na péči o vlastní zdraví. Právě tehdy se ale začínají formovat návyky, které ovlivní naši kondici v dalších desetiletích.

Věk: 30 - 40 let:  Desetiletí plné změn 

Nedávné studie ukazují, že přijetí zdravějšího životního stylu v dospělosti souvisí s nižší úmrtností. 

Když hovoříme o „dospělosti“, nemáme na mysli stáří, nýbrž právě věk mezi 30 a 40 lety. V tomto období se tělo začíná měnit a pociťovat dopady škodlivých návyků, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nevhodná strava a nedostatek pohybu

Výzkumy ukazují, že muži ve věku mezi 30 a 40 lety, kteří dodržují zdravé stravovací návyky a pravidelně cvičí, si mohou očekávanou délku života prodloužit až o 24 let ve srovnání s těmi, kteří tak nečiní. U žen je to okolo 21 let

Není vždy snadné najít v této fázi života rovnováhu, ale dospělost také znamená přebírání odpovědnosti. Nezbytnou součástí tohoto procesu je právě péče o zdraví. V budoucnu možná budeme muset pečovat o děti nebo podporovat stárnoucí rodiče, proto je důležité dospět do této fáze v dobrém zdravotním stavu. Přemýšlení o tom všem může být až zdrcující, dokonce může být lákavé to ignorovat, ale řešení těchto otázek dnes může být velmi důležité pro naši budoucnost. 

Péče o duševní i tělesné zdraví 

Přemýšlet o naší budoucnosti a zdraví neznamená si jen jít každé ráno zaběhat. Znamená to také pečovat o naši duševní pohodu: 

  • Zvládat stres a úzkost  

Ve věku 30 - 40 let se často zvyšuje tlak v pracovním i osobním životě. Možná trávíte dlouhé hodiny v práci, běháte z jedné schůzky na druhou a cítíte se ve stresu. To je normální, avšak nemělo by to vést k zanedbávání zdravých návyků. 

  • Zdravé denní návyky  

Zásadní význam má pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a omezení konzumace tabáku a alkoholu. 

  • Spánek  

Přestaňte před spaním trávit čas surfováním v mobilu. Je naprosto zásadní mobil odložit a dobře se vyspat. 

  • Odpočinek 

Právě proto, že se nás v tomto věku může zmocňovat úzkost, může být velmi prospěšné vyhradit si čas na odpočinek, držet se v klidu a čerpat novou energii. 

  • Chránit pokožku před potenciálními riziky 

To má dvojí přínos, protože na jedné straně se díky regeneraci cítíme lépe a hezčí a na druhé straně udržování mladistvého a zdravého vzhledu pokožky pomáhá předcházet rakovině kůže, vzniku melanomu a dalším podobným onemocněním.  

  • Screeningy pro zdraví  

Mnozí si myslí, že když je člověku „teprve“ 30 let, je riziko onemocnění nižší. Avšak v těle se již může začínat projevovat cukrovka, vysoký krevní tlak a další nemoci související se životním stylem. Jejich včasné odhalení prostřednictvím preventivních programů umožňuje přijmout okamžitá opatření a potenciálně tak změnit průběh onemocnění. To platí zejména pro jedince, v jejichž rodinné anamnéze je zapsána rakovina či srdeční choroby. 

  • Sociální vazby 

Příznivý vliv na vaše zdraví může mít udržování kontaktů s ostatními a i pocit, že nás někdo potřebuje. Imunitní systém funguje nejlépe, pokud máme v případě potřeby k dispozici více sociálních kontaktů. V tomto ohledu nám mohou pomoct důvěryhodní přátelé a dobré vztahy vůbec. Třicítka může být náročným obdobím pro udržování přátelství vzhledem k času, který věnujeme kariéře, dětem a manželství, ale je důležité se o tato přátelství starat: někdy stačí si jen zavolat nebo si zajít po práci na skleničku.  

  • Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem  

Ve věku 30 - 40 let začíná být zaměstnání stále vážnější záležitostí a zároveň, pokud máme vztah, je to období, kdy můžete začít uvažovat o sňatku a založení rodiny. Proto je velmi důležité se v této fázi zastavit a zhodnotit, zda je vše v rovnováze a zda jedna stránka života nepřevládá příliš nad druhou. Je samozřejmě dobré se soustředit jak na práci, tak na lásku, avšak aby to vše fungovalo, je třeba se nad tím zamyslet a vyhodnotit, jak to skutečně je. 

V České republice je to trochu jiné 

Přístup Čechů k prevenci se postupně mění. Průzkum, který se zaměřil na spokojenost, kvalitu a dostupnost zdravotní péče v České republice, zjistil, že 65 % občanů je spokojeno. Zároveň více než polovina respondentů uvedla, že kvalita zdravotní péče se za poslední rok nezměnila. Většina české veřejnosti také souhlasí s tím, že by pacienti měli být zapojeni do rozhodování o léčbě svého onemocnění. 

Údaje z celostátního screeningu ukazují, že asi 40 % dospělých ve věku 25 - 64 let má problémy s vysokým tlakem, přičemž u mnoha z nich není tento stav dostatečně sledován. Na využívání preventivních prohlídek mají navíc vliv socioekonomické i demografické faktory, například příjmy, věk nebo místo bydliště.

Význam prevence proto zdůrazňuje dlouhodobá strategie Zdraví 2030, jejímž cílem je zlepšit zdravotní stav obyvatel, posílit prevenci a zvýšit zdravotní gramotnost. Na ni navazují další programy zaměřené například na prevenci rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, které podporují včasný záchyt nemocí a lepší koordinaci zdravotní péče.

Například Národní plán boje proti rakovině, schválený v roce 2022, stanoví komplexní přístup zahrnující prevenci a očkování, screening, léčbu, paliativní péči a zdravotní gramotnost. Dalším příkladem je Národní kardiovaskulární plán zahájený v roce 2024, který se zaměřuje na prevenci kardiovaskulárních onemocnění s cílem zlepšit přístup k péči efektivnější koordinací při poskytování služeb pacientům i na investice do zajištění dostatku pracovní síly a vybavení. 

Česká republika také aktivně prosazuje zlepšení kvality zdravotnictví. Od roku 2023 podporuje česká vláda posun směrem ke zkracování doby hospitalizace sjednocováním sazeb úhrad. Od roku 2026 se seznam prioritních zákroků ambulantní chirurgie rozšíří asi na sto zásahů včetně operace tříselných kýl, léčby křečových žil a odstranění žlučníku. 

Celkově lze říci, že význam prevence si v České republice uvědomuje stále více lidí. Zdravý životní styl a pravidelná péče o zdraví se postupně stávají běžnou součástí života a představují jednu z nejlepších investic do budoucnosti.

Budoucnost začíná právě teď 

Představme si setkání se svým budoucím já. Co by nám asi řeklo, kdyby zjistilo, že jsme ve věku 30 až 40 let – kdy jsme měli sílu i příležitost změnit své návyky a zajistit si lepší stáří – neudělali vůbec nic a raději se nechali pohltit stresem a úzkostí?

Nechtěli bychom si poradit, že právě nastal čas jednat, dýchat hlouběji a provádět změny, dokud je ještě čas, než nás životní výzvy zcela ovládnou? 

Když nám je 30 - 40 let, péče o sebe samé se musí stát každodenní praxí: pravidelné prohlídky, vyvážený režim, pozornost věnovaná spánku, výživě, pohybu a zamezení stresu. Nejde jen o reakci na něco, co se pokazilo, ale i o dlouhodobé udržování fyzického a duševního zdraví. Protože budoucnost budujeme tím, co děláme dnes a denně, a prevence je jedním z nejdůležitějších návyků, pro který se v současnosti můžeme rozhodnout. 

Přečtěte si:

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

5 jednoduchých zásad vedoucích ke zdravějšímu stravování

Podcast Stačí málo: Nejde jen o délku života. Podle statistik trávíme posledních 17 let v bolestech

Vyberte kategorii