Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Alzheimerova choroba je jednou z nejčastějších příčin demence na celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí tímto onemocněním více než 55 milionů lidí globálně, přičemž každoročně se zaznamenává přibližně 10 milionů nových případů.

V České republice je podle odhadů postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 150 000 lidí, přičemž výhled pro příští dekádu naznačuje výrazný nárůst tohoto čísla vzhledem k prodlužování délky lidského života ve společnosti. Očekává se, že do roku 2050 se počet pacientů zvýší na 139 milionů, což znamená téměř trojnásobný nárůst oproti současnosti.

Přibližně dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou tvoří ženy. Významné riziko představuje také fakt, že demence, včetně Alzheimerovy choroby, je u žen častější, což souvisí s jejich delší průměrnou délkou života. 

Studie rovněž naznačují, že riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem. U lidí ve věku nad 65 let se pravděpodobnost rozvoje onemocnění zvyšuje, přičemž věk nad 85 let představuje nejkritičtější období. 

Generali penzijní společnost

Příznaky

Alzheimerova choroba se vyznačuje postupným zhoršováním paměti, schopnosti orientace v prostoru a času a dalších kognitivních funkcí. V počátečních fázích může být obtížné nemoc rozpoznat, protože příznaky jsou často zaměňovány s normálním stárnutím. Nicméně existují specifické příznaky, které by měly být důvodem k podezření na Alzheimerovu chorobu.

Zaprvé je to ztráta krátkodobé paměti, kdy pacienti mají problémy si pamatovat nedávné události, jména nebo informace. Může se objevit ztráta paměti týkající se každodenních úkolů, například zapomínání na schůzky nebo opakované pokládání stejných otázek.

Pacienti mohou mít potíže s rozpoznáváním známých míst nebo orientováním se ve známých prostředích. Mohou se cítit ztraceni i ve vlastním domově. Kromě problémů s orientací v prostoru a čase dochází ke zhoršení schopnosti vykonávat každodenní úkoly. Postupně se objevují problémy s jednoduchými aktivitami, jako je vaření, oblékání nebo používání technologií.

Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou vykazovat změny v náladě a osobnosti. Může se objevit podrážděnost, úzkost, apatie nebo ztráta zájmu o předchozí záliby. Současně mohou mít potíže s vyjadřováním svých myšlenek, což může vést k frustraci. To může zahrnovat problémy s hledáním správných slov nebo zapomínání názvů věcí.

Dalším příznakem jsou poruchy rozhodování a úsudku. Zhoršuje se schopnost rozpoznávat problémy a přijímat správná rozhodnutí, což může vést k nevhodnému chování nebo nepochopení rizikových situací.

Alzheimerova choroba

Diagnostika Alzheimerovy choroby

Diagnostika Alzheimerovy choroby je komplexní proces, který zahrnuje kombinaci klinických hodnocení, neuropsychologických testů a moderních zobrazovacích technologií. Včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby a lepší zvládání symptomů.

Prvním krokem v diagnostickém procesu je klinické hodnocení neboli podrobný rozhovor s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Lékař se zaměřuje na anamnézu, kognitivní funkce a jakékoli změny v chování. Provádí se také neurologické vyšetření a testy k posouzení paměti, koncentrace a dalších kognitivních schopností.

 

Neuropsychologické testy hodnotí různé aspekty kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost, jazyk a orientace. Patří sem testy, které zkouší konkrétní kognitivní schopnosti pacienta a poskytují podrobné informace o rozsahu postižení.

Moderní technologie, jako je magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie, umožňují lékařům vizualizovat změny v mozkové struktuře a funkci. Rezonance může ukázat zmenšení hippocampu, což je část mozku klíčová pro paměť. Tomografie zobrazuje metabolismus glukózy v mozku, což může naznačovat přítomnost patologických změn, jakými jsou amyloidní plaky a neurofibrilární spleti, které jsou typickými znaky Alzheimerovy choroby.

V posledních letech se objevují nové biomarkery, které mohou přispět k diagnostice Alzheimerovy choroby. Testy na přítomnost amyloidních plaku v mozku nebo biomarkery v mozkomíšním moku mohou být užitečné pro potvrzení diagnózy.

Rizika Alzheimerovy choroby

Léčba Alzheimerovy nemoci

V současné době neexistuje lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil nebo zastavil její postup. Léčba se zaměřuje na zpomalení zhoršování příznaků a udržení kvality života pacientů.

Mezi nejčastěji používané léky patří ty, které pomáhají mozkovým buňkám lépe si předávat informace, což může zpomalit zhoršování paměti a myšlení (například donepezil nebo rivastigmin). Další lék, memantin, chrání mozkové buňky před nadměrným zatížením a poškozením, čímž pomáhá udržet jejich správnou funkci déle.

V oblasti výzkumu probíhá vývoj nových léků, které přinášejí naději na účinnější zpomalení nemoci. Aktuálně se testuje 134 experimentálních léků, které se zaměřují na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby.

Jedním z nejnovějších léků je ALZ-801, který je ve třetí fázi klinických studií. Jde o lék ve formě tablety, který má potenciál zpomalit zhoršování paměti, aniž by způsoboval závažné vedlejší účinky. Dalším nadějným lékem je Leqembi (lecanemab), který byl schválen v roce 2023 americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Tento lék pomáhá odstraňovat škodlivé látky z mozku a zpomaluje kognitivní úpadek. V roce 2024 byl schválen také Donanemab, který ve studiích zpomalil ztrátu paměti až o 60 % u pacientů v raných stádiích nemoci. Na rozdíl od ALZ-801, který se podává ve formě tablety, jsou Leqembi i Donanemab podávány infuzemi.

 

Kromě farmakologické léčby se stále více ukazuje význam životního stylu a prevence.

Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny a sociální interakce mohou pomoci oddálit nástup onemocnění a zpomalit jeho průběh. Důležitá je také psychosociální podpora, která pomáhá nejen pacientům, ale i jejich rodinám a pečovatelům lépe zvládat každodenní výzvy spojené s nemocí.

Kvalitní stáří

Alzheimerova choroba představuje vážný problém, který roste s věkem a postihuje miliony lidí na celém světě. Včasná diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin. I když stále neexistuje lék na tuto chorobu, pokroky ve vědeckém výzkumu, včetně vývoje nových diagnostických nástrojů a terapeutických přístupů, slibují naději pro budoucnost.

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Přečtěte si

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

nebo si poslechněte podcast: L. Volf: „Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

11.09.2026

Když paměť slábne, první kroky vedou k praktickému lékaři

Paměť občas zradí každého. Člověk vejde do spíže a neví proč. Nemůže si vybavit jméno známého. Hledá brýle, které má na hlavě. Samo o sobě to ještě nemusí znamenat Alzheimerovu chorobu. Podle praktické lékařky a geriatričky Astrid Matějkové je ale důležité sledovat změnu v čase. Zpozornět bychom měli hlavně tehdy, když se potíže opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života.

Výhodou praktika je dlouhodobá znalost pacienta

Mnoho lidí bere praktického lékaře jako místo, kam se volá hlavně kvůli eReceptu nebo akutnímu problému. Praktický lékař se ale dlouhodobě stará také o pacienty s chronickými onemocněními, sleduje jejich zdravotní stav, léčbu i celkové fungování. A právě u paměti je právě pravidelný kontakt velkou výhodou. Praktik a často i zdravotní sestra pacienta znají dlouhodobě. Vidí, že chodí na jiné termíny, plete si léky, volá jinak než dřív nebo se chová nezvykle.

Právě kontinuita péče může být první záchytný bod. Nejde jen o jedno vyšetření, ale o znalost člověka. Když lékař ví, jak pacient běžně fungoval, snáz si všimne, že se něco změnilo.

Astrid Matějková

Kdy zpozornět u sebe nebo blízkého

Podezření často nepřijde od samotného pacienta, ale od rodiny. Blízcí si všimnou, že ten druhý už není stejný jako dřív. Důležité je takové změny neodbýt větou, že „v tomhle věku je to normální“.

Zároveň je dobré rozlišit náhlé a pozvolné zhoršení. Pokud se paměť zhorší rychle, nemusí jít o demenci. Příčinou může být akutní nemoc, vyčerpání nebo nový lék. Lékařka Matějková upozorňuje třeba na některé léky na spaní, úzkost nebo močový měchýř, které mohou paměť zhoršit. Proto má smysl řešit změnu s lékařem a podívat se na celý zdravotní stav.

U pomalého zhoršování je zase důležité nečekat, až bude situace neúnosná. Člověk s počínající demencí může potíže maskovat. Na otázky odpovídá přesvědčivě, někdy si i sám myslí, že je všechno v pořádku. Rodina přitom doma vidí něco jiného.

 

Kdo o pacienta pečuje

  • Praktický lékař – Bývá zpravidla prvním místem, kam se při podezření na poruchu paměti obrátit. Pokud je příčina zjevná, může demenci diagnostikovat, zahájit léčbu a pacienta dále sledovat. Do své péče může také přebírat pacienty zpět od specialistů.
  • Geriatr – Přichází na řadu u starších pacientů, kteří mají mnoho různých nemocí a potřebují komplexně sjednotit celkovou léčbu.
  • Psychiatr – Řeší případy, kdy pacienti trpí výraznými poruchami chování, agresí, a potřebují specifické psychiatrické léky.
  • Neurolog – Podílí se na vyšetření zejména tehdy, když je potřeba podrobnější neurologická diferenciální diagnostika (kdy není úplně jasné, o co se jedná) nebo jsou přítomny další neurologické příznaky.

Jak mluvit s lékařem

Pro rodinu bývá těžké dostat blízkého k doktorovi, zvlášť když si sám problém nepřipouští. Někdy je tak návštěvu ordinace chytré spojit například s problémem se zády. Pomáhá také zavolat do ordinace předem a říct, co se děje. Pokud rodina nechce mluvit před pacientem, protože se bojí konfliktu, dá se to s lékařem dopředu domluvit.

V ordinaci pak nejde o to pacienta nachytat. Citlivě vedené testy paměti mohou ukázat, zda je potřeba další vyšetření. Praktický lékař ale nemusí udělat závěr hned napoprvé. V rušné ordinaci se někdy pacient může hůř soustředit. A proto je lepší test zopakovat v klidnějších podmínkách nebo člověka poslat ke specialistovi, když zdravotní stav pacienta není zcela jasný a potřebuje širší vyšetření.

Generali penzijní společnost

Zapomínání je i není Alzheimerova choroba

Když se řeší paměť, je potřeba hledat příčinu. Může jít o Alzheimerovu chorobu, ale také o jiné typy demence nebo jiné zdravotní potíže. „Existují například cévní změny, jiné neurologické příčiny, vliv alkoholu, léky nebo stavy, které mohou být léčitelné,“ vysvětluje Astrid Matějková.

Proto má vyšetření smysl. Nejde jen o potvrzení obavy. Někdy se najde příčina, se kterou se dá něco dělat. A i když se Alzheimerova choroba potvrdí, včasná diagnóza pomůže rodině nastavit péči, komunikaci i další kroky.

Proč se nebát říct si o pomoc

Strach je pochopitelný. Někteří lidé se vyšetření vyhýbají, protože se bojí, že přijdou o řidičský průkaz, případně se bojí samotné diagnózy. Jenže čekání většinou nepomůže. Je důležité otevřít téma včas, dokud člověk ještě může mluvit o tom, koho chce mít u rozhodování, pokud se jeho stav v budoucnu zhorší.

Pomoc přitom nejsou jen léky. Důležitý je pohyb, přiměřený trénink mozku, společenský kontakt a denní režim. Mozek potřebuje aktivitu podobně jako tělo. Jde hlavně o to vystoupit ze zavedených rituálů. Například uvařit jídlo podle nového receptu, u pletení trénovat norské vzory, začít chodit na kurz, setkávat se s lidmi nebo trénovat paměť činností, která mu dává smysl.

Velkou úlevou pro rodinu bývá také pochopení, že člověk s demencí některé věci nedělá naschvál. Když se opakovaně ptá, zlobí se nebo nerozumí situaci, není to vzdor. Je to projev nemoci. I to se rodina musí naučit.

 

Spolu proti Alzheimeru

Strach často pramení z nevědomosti. Proto vznikla iniciativa Spolu proti Alzheimeru, jejímž partnerem je Generali penzijní společnost. Naším cílem je bořit mýty a tabu kolem onemocnění paměti, přinášet srozumitelné informace z ordinací odborníků a ukazovat, že na prevenci není nikdy příliš brzy.

První krok

Pokud má člověk podezření u sebe nebo u blízkého, nemusí hned hledat specializované centrum. První krok může být návštěva praktického lékaře. Ideálně takového, který pacienta zná a dokáže posoudit změnu v souvislostech.

Přečtěte si

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Vyberte kategorii