Alzheimerova choroba je jednou z nejčastějších příčin demence na celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí tímto onemocněním více než 55 milionů lidí globálně, přičemž každoročně se zaznamenává přibližně 10 milionů nových případů.
V České republice je podle odhadů postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 150 000 lidí, přičemž výhled pro příští dekádu naznačuje výrazný nárůst tohoto čísla vzhledem k prodlužování délky lidského života ve společnosti. Očekává se, že do roku 2050 se počet pacientů zvýší na 139 milionů, což znamená téměř trojnásobný nárůst oproti současnosti.
Přibližně dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou tvoří ženy. Významné riziko představuje také fakt, že demence, včetně Alzheimerovy choroby, je u žen častější, což souvisí s jejich delší průměrnou délkou života.
Studie rovněž naznačují, že riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem. U lidí ve věku nad 65 let se pravděpodobnost rozvoje onemocnění zvyšuje, přičemž věk nad 85 let představuje nejkritičtější období.
Alzheimerova choroba se vyznačuje postupným zhoršováním paměti, schopnosti orientace v prostoru a času a dalších kognitivních funkcí. V počátečních fázích může být obtížné nemoc rozpoznat, protože příznaky jsou často zaměňovány s normálním stárnutím. Nicméně existují specifické příznaky, které by měly být důvodem k podezření na Alzheimerovu chorobu.
Zaprvé je to ztráta krátkodobé paměti, kdy pacienti mají problémy si pamatovat nedávné události, jména nebo informace. Může se objevit ztráta paměti týkající se každodenních úkolů, například zapomínání na schůzky nebo opakované pokládání stejných otázek.
Pacienti mohou mít potíže s rozpoznáváním známých míst nebo orientováním se ve známých prostředích. Mohou se cítit ztraceni i ve vlastním domově. Kromě problémů s orientací v prostoru a čase dochází ke zhoršení schopnosti vykonávat každodenní úkoly. Postupně se objevují problémy s jednoduchými aktivitami, jako je vaření, oblékání nebo používání technologií.
Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou vykazovat změny v náladě a osobnosti. Může se objevit podrážděnost, úzkost, apatie nebo ztráta zájmu o předchozí záliby. Současně mohou mít potíže s vyjadřováním svých myšlenek, což může vést k frustraci. To může zahrnovat problémy s hledáním správných slov nebo zapomínání názvů věcí.
Dalším příznakem jsou poruchy rozhodování a úsudku. Zhoršuje se schopnost rozpoznávat problémy a přijímat správná rozhodnutí, což může vést k nevhodnému chování nebo nepochopení rizikových situací.

Diagnostika Alzheimerovy choroby je komplexní proces, který zahrnuje kombinaci klinických hodnocení, neuropsychologických testů a moderních zobrazovacích technologií. Včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby a lepší zvládání symptomů.
Prvním krokem v diagnostickém procesu je klinické hodnocení neboli podrobný rozhovor s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Lékař se zaměřuje na anamnézu, kognitivní funkce a jakékoli změny v chování. Provádí se také neurologické vyšetření a testy k posouzení paměti, koncentrace a dalších kognitivních schopností.
Neuropsychologické testy hodnotí různé aspekty kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost, jazyk a orientace. Patří sem testy, které zkouší konkrétní kognitivní schopnosti pacienta a poskytují podrobné informace o rozsahu postižení.
Moderní technologie, jako je magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie, umožňují lékařům vizualizovat změny v mozkové struktuře a funkci. Rezonance může ukázat zmenšení hippocampu, což je část mozku klíčová pro paměť. Tomografie zobrazuje metabolismus glukózy v mozku, což může naznačovat přítomnost patologických změn, jakými jsou amyloidní plaky a neurofibrilární spleti, které jsou typickými znaky Alzheimerovy choroby.
V posledních letech se objevují nové biomarkery, které mohou přispět k diagnostice Alzheimerovy choroby. Testy na přítomnost amyloidních plaku v mozku nebo biomarkery v mozkomíšním moku mohou být užitečné pro potvrzení diagnózy.
V současné době neexistuje lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil nebo zastavil její postup. Léčba se zaměřuje na zpomalení zhoršování příznaků a udržení kvality života pacientů.
Mezi nejčastěji používané léky patří ty, které pomáhají mozkovým buňkám lépe si předávat informace, což může zpomalit zhoršování paměti a myšlení (například donepezil nebo rivastigmin). Další lék, memantin, chrání mozkové buňky před nadměrným zatížením a poškozením, čímž pomáhá udržet jejich správnou funkci déle.
V oblasti výzkumu probíhá vývoj nových léků, které přinášejí naději na účinnější zpomalení nemoci. Aktuálně se testuje 134 experimentálních léků, které se zaměřují na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby.
Jedním z nejnovějších léků je ALZ-801, který je ve třetí fázi klinických studií. Jde o lék ve formě tablety, který má potenciál zpomalit zhoršování paměti, aniž by způsoboval závažné vedlejší účinky. Dalším nadějným lékem je Leqembi (lecanemab), který byl schválen v roce 2023 americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Tento lék pomáhá odstraňovat škodlivé látky z mozku a zpomaluje kognitivní úpadek. V roce 2024 byl schválen také Donanemab, který ve studiích zpomalil ztrátu paměti až o 60 % u pacientů v raných stádiích nemoci. Na rozdíl od ALZ-801, který se podává ve formě tablety, jsou Leqembi i Donanemab podávány infuzemi.
Kromě farmakologické léčby se stále více ukazuje význam životního stylu a prevence.
Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny a sociální interakce mohou pomoci oddálit nástup onemocnění a zpomalit jeho průběh. Důležitá je také psychosociální podpora, která pomáhá nejen pacientům, ale i jejich rodinám a pečovatelům lépe zvládat každodenní výzvy spojené s nemocí.
Alzheimerova choroba představuje vážný problém, který roste s věkem a postihuje miliony lidí na celém světě. Včasná diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin. I když stále neexistuje lék na tuto chorobu, pokroky ve vědeckém výzkumu, včetně vývoje nových diagnostických nástrojů a terapeutických přístupů, slibují naději pro budoucnost.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Přečtěte si
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence
nebo si poslechněte podcast: L. Volf: „Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
Novorozené dítě vnáší do své původní rodiny radost, o čemž svědčí různá vyjádření, která nacházíme v mnoha kulturách. Například ve Španělsku jsou děti vnímány jako „světlo, které rozzáří ‚srdce‘ svých rodičů“. V Itálii se o novém životě říká, že je „největším úsměvem celé rodiny“. V Německu dítě považují za „nejkrásnější dar života“. Kromě radosti nám však šťastné, žvatlající miminko přináší také celý ‚balíček‘ starostí – možné poporodní potíže, probdělé noci, nečekané horečky bez zjevného vysvětlení, komplikace spojené se zdravým vývojem, pravidelné návštěvy lékařů, očkování a preventivní kontroly.
Mladí rodiče dnes naštěstí mají přístup ke stále větší nabídce odborného poradenství, a navíc mají k dispozici technologické nástroje, které jim mohou pomoci prožít první měsíce a roky života svých dětí v klidu a spokojeně. Z velké části stojí za touto podporou tzv. precizní prevence (precision prevention) vycházející z principů precizní medicíny založené na datech, individualizovaném přístupu a strukturovanými postupy umožňujícími odhalit zdravotní rizika a předvídat problémy, které by mohly tyto drahocenné dny a týdny narušit. Precizní prevence se soustředí na to, co je v prvním roce života dítěte nejdůležitější – sledování vývoje a růstu, plnění očkovacího kalendáře, pravidelné preventivní kontroly a využití technologií ke zjednodušení těchto úkolů. Tím umožňuje, aby si rodiče místo úzkosti mohli naplno užívat radost z nového života.
Na internetu dnes lze najít mnoho různých zdrojů, které mohou rodičům pomoci zorientovat se ve všech složitých otázkách zdraví svého dítěte a které lze v rámci precizní prevence využít pro sestavení funkčního plánu péče o zdraví vašeho miminka. Tyto zdroje se mohou týkat například následujících oblastí:
datum narození a gestační věk
hmotnost, výška a obvod hlavičky
výsledky prenatálního a genetického screeningu
dokončená očkování
lokální výskyt nemocí
rodinná anamnéza
vývojové milníky, jako je nárůst hmotnosti a tělesný růst
Tyto údaje pomohou rodičům zjistit, kdy mohou očekávat první pokroky, jako je plazení, žvatlání nebo první krůčky.
V dnešní stále více technologicky řízené době mají rodiče na dosah ruky různé aplikace a elektronické zdroje. Neměli by však zapomínat na tradičního rodinného spojence, jehož role stále zůstává nezastupitelná – na rodinného pediatra. Tento odborník ví nejlépe, jaké kroky musí rodiče podniknout, aby zajistili jak zdraví svého dítěte, tak podpořili své vlastní zdraví. Vztah s pediatrem musí rodiče vnímat jako partnerství, ze kterého mohou čerpat odborné názory, stanovení optimálního plánu i praktické vedení. Klíčovou úlohu v tomto partnerství sehrávají preventivní prohlídky dítěte (známé také jako pravidelné kontroly).
„Pediatři doporučují dodržovat plán preventivních prohlídek, který nabízí možnost sledovat správný růst, provádět vývojový screening a zajistit doporučenou vakcinaci,“ uvádí článek zveřejněný v Cleveland Clinic. Během návštěv mohou rodiče s pediatrem diskutovat o konkrétním zdravotním stavu svého dítěte tak, aby mohli učinit nejlepší rozhodnutí. „Mimo to,“ pokračuje článek dál, „jsou preventivní prohlídky nutné pro sledování a zaznamenávání růstu a zdolávání milníků v tělesném i psychickém vývoji vašeho dítěte. Během preventivních kontrol dítěte mohou rodiče a pečující osoby s lékařem probrat jakékoli starosti, které mají v souvislosti s očkováním a celkovým zdravotním stavem dítěte.“
Důležité je, že tyto návštěvy nabízí strukturu a prostor pro cílené poradenství – rozhovor o výživě, bezpečném spánku, prevenci úrazů a rodinné dynamice.

Technologie v tomto směru samozřejmě také sehrávají důležitou roli. V dnešní době existuje mnoho aplikací, které nabízí sledování téměř jakýchkoli dat o vašem miminku. Tyto aplikace vám dodají jistotu a zmírní vaši úzkost, ať už nahradíte ručně psané poznámky „chytrým“, automaticky aktualizovaným kalendářem, který „si rozumí“ se systémem vašeho lékaře, nebo využijete systém barevného sledování růstu a vývoje. Jedním z takových příkladů je aplikace MyChart, která – mimo jiné – umožňuje sdílet lékařské záznamy s lékaři a poskytuje možnost získávat informace od zdravotnických institucí. Další aplikace se zaměřují na měření a záznamy výše uvedených údajů pro precizní prevenci – například růstové metriky. Mimo návštěvy pediatra dříve rodiče neměli možnost vyhodnotit růst svého dítěte. To, zda jejich dítě dostatečně jí, normálně roste a celkově se dobře vyvíjí, zkrátka nemohli s jistotou určit.
Například aplikace pro chytrý telefon s názvem GrowthMonitor využívá rozšířenou realitu k přesnému měření výšky dítěte. Tato aplikace dokáže porovnat výšku dítěte s průměrnou výškou dětí stejného věku, sleduje rychlost růstu v čase a přidává barevně kódovaná upozornění – zelená pro normální růst, oranžová pro zvýšenou bdělost a červená pro výstrahu na abnormální růstový vzorec. Tento semaforový systém přenáší klinická data do jasných a všem srozumitelných doporučení a rodičům navíc šetří nervy. Díky technologiím se také mladí rodiče mohou lépe zorientovat ve všech schůzkách, na které by jinak mohli zapomenout. Na scénu vstupují aplikace připomínající termíny očkování – například platformy, jako je EZKarta (Android, iOS). Tyto aplikace mimo jiné vytváří personalizované očkovací kalendáře, několik dní před plánovaným očkováním odesílají push notifikace a obsahují vzdělávací obsah týkající se bezpečnosti vakcín.
V České republice to mají novopečení rodiče snazší díky spolehlivému systému zdravotní péče postavenému na silných veřejných základech. Rodiny se od prvního dne mohou spolehnout na jednoznačně daný, státem regulovaný systém pediatrické péče, pravidelných prohlídek a očkování. Právě toto zaměření na včasnou prevenci řadí Českou republiku mezi přední evropské země co do počtu vykonaných preventivních prohlídek dětí a proočkovanosti v rámci rutinních imunizačních programů, jak uvádí zpráva organizace OECD „Health at a Glance: Evropa 2024“.
Tento silný celospolečenský trend má výrazný vliv na to, jak rodiče prožívají první měsíce života svých dětí. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že přes 98 % českých novorozenců čerpá ihned po narození péči dětských lékařů formou pravidelných kontrol a sledování v rámci veřejného zdravotního systému. Konkrétně to znamená, že rodiče vědí, co a kdy je čeká: návštěvy lékaře, očkování a screeningové programy se řídí předem stanoveným harmonogramem, který jim dodává jistotu při rozhodování o další lékařské péči.
Takto pevně nastavená struktura přitom ponechává dostatek prostoru i pro emoce. Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích se i v České republice rodičovství často odehrává v pozdějších životních fázích a často je nutné jej skloubit s náročnou profesní kariérou. Data Eurostatu ukazují, že průměrný věk narození prvního dítěte neustále stoupá, což rané rodičovství přesouvá do životního období, které je již samo o sobě plné změn. I v rámci spolehlivého systému veřejné lékařské podpory nejsou mladí rodiče ušetřeni bezesných nocí, nezávažných, ale nepříjemných zdravotních potíží a emoční tíhy nově nabyté zodpovědnosti, což jsou aspekty, které rodičovství zákonitě přináší a jimž se nelze vyhnout.
V tomto kontextu si precizní prevence klade za cíl nikoli nahradit nebo zrušit dosavadní systém veřejné zdravotní péče, ale podpořit jeho chápání v každodenním životě. Digitální nástroje, které v podstatě kopírují tabulky tělesného růstu, očkovací plány a vývojové milníky, mohou rodičům usnadnit život a dodat jim klid před další návštěvou lékaře. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti Evropské komise (DESI, 2024) čeští rodiče ve stále větší míře využívají digitální zdravotní záznamy a rezervační systémy ke sledování průběhu péče a ke komunikaci s jejími poskytovateli – ne proto, aby hledali alternativy, ale aby se v rámci stávající struktury cítili sebejistější.
Narození dítěte tak v kontextu České republiky nepřináší problém s přístupem k lékařské péči, rodiče však potřebují získat klid a jistotu. Precizní medicína je může podpořit tím, že robustní rámec veřejné péče srozumitelně přenese do jejich každodenního života. Také pomáhá rodičům lépe se zorientovat v prvních měsících života svého dítěte. Cílem precizní medicíny není zatížit rodiče další péčí, ale posílit jejich důvěru, zvýšit jejich přehled a zajistit kontinuitu, aby mohli svoji pozornost nasměrovat tam, kde ji potřebují nejvíc – na své dítě a na radost, kterou jim tento nový život přináší.
Samozřejmě platí, že vývoj dítěte nemůže probíhat zdravě, nejsou-li zdraví jeho rodiče. Zdraví rodiče jsou totiž pilíř, na kterém stojí zdraví celé rodiny. V tomto případě, což vám určitě potvrdí jakýkoli rodič, je největším břemenem úzkost. Zejména během perinatálního období (několik týdnů před a bezprostředně po narození) – období, které je obzvlášť citlivé pro nastávající matky (a často také otce), proto zásadní roli hraje zejména duševní zdraví. To potvrdil také výzkum zveřejněný v časopise Brain Sciences v srpnu 2025: „Perinatální období představuje dobu, kdy se riziko vzniku duševních obtíží zvyšuje.“ Stejně tak se v tomto období může zhoršit již existující abnormální psychický stav. Účastníkům studie byly nabídnuty různé typy psychologické podpory. Na konci studie autoři dospěli k závěru, že „preventivní psychologické intervence prokazatelně snižují úzkost během těhotenství.“
Podstatou precizní prevence, která přispívá k tomu, aby jeden z nejdůležitějších životních okamžiků byl zároveň tím nejradostnějším, je tedy zajištění zdravého růstu a vývoje dítěte společně s péčí o duševní zdraví rodičů. Partnerství s důvěryhodným dětským lékařem a správný výběr vhodných aplikací jsou pro rodiče, kteří se chystají ve svém životě přivítat novorozené dítě, klíčové, aby „největší úsměv jejich rodiny“ vydržel dlouho a co nejdéle.
Přečtěte si také:
Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič
4 praktické tipy pro rodiče a pečovatele, jak pomoci dětem zvládnout trauma