Často se setkáváme s tím, že děti nechtějí pít čistou vodu. Bohužel na vině bývají rodiče. Někteří v rámci pitného režimu nabízejí svým dětem už od batolecího věku slazené nápoje. Čím častěji děti slazené nápoje pijí, tím rychleji si na ně navyknou a začnou vodu odmítat. Pro zdraví a hydrataci je však pití vody zásadní. Slazené nápoje totiž kromě cukru obsahují i další látky, jako barviva a konzervanty, které mohou mít z dlouhodobého hlediska negativní vliv na jejich zdraví. Jako problematická se jeví zvláště modrá a červená barviva, která mohou způsobovat hyperaktivitu nebo i závažnější problémy. Abychom vám pomohli naučit děti vodu opět pít, připravili jsme pro vás pár jednoduchých tipů. Vyzkoušejte je a uvidíte, že vaše děti přijdou vodě brzy na chuť!
1. Postavte sklenici vody vedle postele, kde dítě spí. Až budete svou ratolest ráno budit, dejte mu trochu napít. Tím hned po ránu nastartujete jeho zdravý pitný režim.
2. Udělejte z vody atraktivní módní doplněk. Kupte ekologickou, znovu použitelnou láhev, kterou si dítě může ozdobit samolepkami, třpytkami apod., aby se mu líbila.
3. Udělejte z pití zábavu. Malé děti potěší víčka s různými druhy pítek. Holčičky často rády popíjejí z malých hrníčků a rády si hrají na čajové dýchánky, které se tak mohou stát zábavnou záminkou pro pití vody. Také pro větší děti lze najít zábavnější způsob pití. V současné době můžete vybírat z široké škály znovu použitelných brček z bambusu, slámy či nerezu.
4. Podstatná je také domácí nabídka nápojů. Když má dítě možnost volit mezi sladkou limonádou a čistou vodou, je vysoce pravděpodobné, že sáhne po nezdravé variantě. Proto omezte nákupy perlivých slazených limonád, levných džusů i sirupů.
5. Zapojte děti do samotné přípravy nápoje. Seznamte je s různými bylinkami, ovocem i zeleninou a nechte je vytvářet různé koktejly.
6. Zakázané nejsou ani bublinky, pokud jde o čistou vodu. Zapomeňte však na zbytečné a neekologické kupování balených vod a raději investujte do výrobníku sody (např. SodaStream), díky kterému si perlivou vodu snadno připraví i starší děti.
7. Sklenici vody zatraktivní také pár kostek ledu, děti led totiž milují. Údajně si pochvalují zvuk, který při pití dělá. Mějte proto v mrazáku vždy dostatečnou zásobu. Pokud se bojíte, že pak bude voda příliš studená, vodu přihřejte a led ji pak ochladí na vhodnou teplotu.
8. Pitný režim můžete dítěti zpestřit i neslazeným čajem, stoprocentním džusem či mlékem. Nechte však dítě vždy pít jen jednu z variant. Dokud dítě nedopije skleničku, kterou má rozpitou, jiné pití nedostane.
9. Neutrácejte zbytečně za balené vody v domnění, že dětem dopřáváte něco lepšího. Kvalita pitné vody v České republice patří k nejvyšším v Evropě, takže stačí otočit kohoutkem a tu nejlepší vodu máte kdykoliv po ruce. A ke všemu ještě šetříte přírodu.
10. Závěrem chceme připomenout, že příklady táhnou. Proto budete-li vodu pít pravidelně sami, dítě vás bude následovat.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“