Pořád na telefonu. Jak poznat problém?

Chytré telefony se staly nedílnou součástí našich životů. Někdy do nich pronikají až příliš. Jejich problematické používání není definované jako závislost. Může se ale nepozorovaně překlopit v poruchu chování. Jak poznat problém a jaké jsou varovné signály?

Jaké jsou potenciální příznaky této poruchy chování?
 

  • Vědomé používání v zakázaných kontextech nebo potenciálně nebezpečných situacích (např. psaní SMS během řízení).
  • Nadměrné používání, které způsobuje konflikty s rodinou, před rodinou nebo jinou společností dáváme přednost používání chytrých telefonů.
  • Negativní dopady na školní, rodinné, sociální nebo emocionální fungování.
  • Pokračující nadměrné používání navzdory negativním účinkům.
  • Impulzivní, častá, neustálá kontrola telefonu, i v krátkých dávkách (člověk cítí silnou potřebu kontrolovat každých pár minut).
  • Nespavost nebo poruchy spánku související s častou kontrolou.
  • Nadměrná naléhavost nebo potřeba spojení.
  • Používáme telefon proti smutné náladě nebo k uspokojení. Okamžitá potřeba reagovat na zprávy a upozornění.
  • Zvýšená úzkost a / nebo podrážděnost, pokud telefon není přístupný.
  • Pocity neklidu, když telefon nelze používat.

Možná máte doma dítě, které se trávení času na chytrém telefonu nechce vzdát. Hranice mezi tím, co je ještě v pořádku a co už je varovný signál, nemusí být jasná. Možná vám proto pomůže položit si několik následujících otázek:

  • Je moje dítě vzteklé, podrážděné, úzkostné nebo dokonce násilné, když je mu telefon odebrán nebo ho nemůže použít?
  • Vyhne se společenské události nebo mimoškolní aktivitě kvůli používání telefonu?
  • Je používáním telefonu negativně ovlivněna osobní péče (hygiena), přátelství, rodinné vztahy nebo školní práce dítěte?
  • Narušuje používání telefonu spánkovou rutinu dítěte?
  • Existují nějaké zásadní změny v stravovacích návycích dítěte, které nelze jinak vysvětlit?
  • Existují nějaké zásadní změny nálady, které nelze jinak vysvětlit?

 

 

 

 

 

Autor: Adam Táborský
25.09.2023

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.

Každý 26. obyvatel Česka

Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.

Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.

Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.

Bez léku počet stoupne

V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.

„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Věk není jenom číslo

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.

Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.

Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.


Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Vyberte kategorii