Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Zůstaňte v bezpečí při sdílené jízdě autem

Sdílená jízda je stále oblíbenější způsob cestování. Nejen že jde o laciný a příjemný způsob dopravy, když nemáte vlastní auto, ale ještě tím šetříte životní prostředí. Při sdílení aut můžete dokonce navázat nová přátelství. Přesto je důležité pamatovat na vlastní bezpečnost, která je vždy na prvním místě. Přinášíme vám tipy, jak být v bezpečí při sdílení auta.

Co je sdílená jízda?

Sdílená jízda vám umožňuje sdílet auto s dalším člověkem, ať je to váš přítel nebo někdo, koho jste nikdy předtím neviděli. Buď jedete na stejné místo, nebo po podobné trase, aby bylo možné spolucestujícího snadno přibrat po cestě nebo ho někde vysadit. Sdílení aut je stále populárnější nejen proto, že snižuje uhlíkové emise, ale je to i způsob, jak ušetřit peníze, protože se podělíte třeba o náklady na benzin, a navíc můžete pohodlně jezdit autem, i když žádné nevlastníte.

Aplikace jako Uber a Liftago umožňují podělit se o jízdu taxíkem. Pokud se rozhodnete jízdu sdílet, váš řidič automaticky zastaví a vyzvedne po cestě další pasažéry, a vy tak za jízdu budete platit míň. Také se o jízdné můžete podělit s přáteli. Objevují se ale i novější aplikace, které přímo propojují majitele aut s cestujícími, kteří se vydávají do stejného místa. Tak může každý vlastník auta sdílet svá volná sedadla s lidmi, kteří jedou stejnou cestou. Podívejte se třeba na aplikace Autonapůl, HoppyGo nebo BlaBlaCar.

Jak zůstat v bezpečí

Sdílet auto s lidmi, které jste nikdy předtím neviděli, může být zábava a základ pro vznik nových přátelství, ale může to být i nebezpečné, pokud si nedáte pozor. Opatrnost je na místě a prvních pár jízd s novým člověkem buďte obezřetní. Tady jsou tipy, jak zůstat v bezpečí při používání aplikace na sdílení aut.

  • Nevyměňujte si kontaktní údaje s neznámým člověkem dřív, než se potkáte.
  • Pokud jsou o řidiči k dispozici nějaké recenze, předem si je pečlivě pročtěte. Pokud například používáte aplikace na sdílenou jízdu, jako je Uber, zkontrolujte si v mobilu řidičovo hodnocení.
  • Domluvte se, že před první jízdou vás řidič vyzvedne na bezpečném, dobře osvětleném místě, ideálně ne přímo před vaším domem.
  • Než budete souhlasit s jízdou, zkontrolujte si registrační údaje auta online, abyste měli jistotu, že jsou ověřené.
  • Před cestou někoho informujte, že podnikáte sdílenou jízdu. Ideálně to sdělte někomu v místě, kam se vydáváte.
  • Když jedete s někým novým, snažte se první jízdy plánovat v denních hodinách a po rušnějších trasách.
  • Sedněte si dozadu. Tak budete moct bezpečně vystoupit z auta na obě strany a vyhnete se projíždějícím vozidlům.
  • Před cestou si prohlédněte trasu a kontrolujte ji na telefonu v aplikaci, jako jsou třeba Mapy Google. Tak budete vědět, jestli jedete správnou cestou.
  • Pokud se při jízdě necítíte příjemně, zastavte auto nebo požádejte, aby vás řidič nechal vystoupit.
  • Cenné věci uložte do zavazadlového prostoru nebo je schovejte z dohledu.
  • Jste-li řidič, nenechávejte auto bez dozoru nebo s klíčky v zapalování ani během krátké zastávky.

Pro prvních pár cest s novým člověkem nebo skupinou lidí může být dobré požádat přítele, aby jel s vámi, i když to pro vás třeba bude zajížďka. Budete si připadat bezpečněji, než kdybyste jeli sami.

Přečtěte si:

Pronájem nebo sdílení auta: Která z možností se pro vás lépe hodí?

Jaké zásady dodržet, aby byla jízda vždy bezpečná pro všechny?

Čeho si všímat u auta z druhé ruky

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii