Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Chcete být na horách v bezpečí? Vyzkoušejte aplikaci Záchranka!

Teoretická příprava cesty, teplé oblečení, náhradní ponožky, kvalitní obuv a teplý čaj. Mohlo by se zdát, že na cestu do hor máme sbaleno vše, co můžeme potřebovat, ale opak je pravdou. Jednou z nejdůležitějších věcí je také nabitý telefon s čísly na horskou službu v případě potřeby přivolání pomoci. Naštěstí žijeme v době, kdy technologie začínají ovládat svět kolem nás, a tak nemusíme trávit hodiny rešerší na internetu, ale vystačíme si s aplikací Záchranka.

Aplikace Záchranka slouží k rychlému přivolání pomoci ať už se nacházíte na horách, uprostřed města, nebo třeba doma. Stačí pouze stisknout velké červené tlačítko na hlavní obrazovce. Díky tomu aplikace automaticky předvolí v telefonu linku 155 a na pozadí odešle zdravotnické záchranné službě informace o vaší poloze, signálu, kapacitě baterie a údaje, které jste vyplnili ve svém profilu. V případě, že byste nemohli mluvit, zmáčknete pouze tlačítko „nemohu mluvit“ a na obrazovce vyberete jednu z devíti nejčastějších situací, které dostanete na výběr. MUDr. Jana Kubalová ze záchranné služby Jihomoravského kraje dodává: „V krizové situaci např. při dopravní nehodě či úrazu v terénu si řada volajících nedokáže vybavit svou přesnou polohu. Stisknutí tlačítka je v těchto chvílích tím nejjednodušším krokem.“

Stisknutí nouzového tlačítka standardně přivolá zdravotnickou záchrannou službu. Pokud se ale nacházíte na horách nebo u vodní plochy, aplikace to sama rozpozná a automaticky kontaktuje navíc ještě i vodní nebo horské záchranáře. Horská služba má v aplikaci dokonce celý svůj modul, který je věnovaný prevenci a bezpečnosti na horách a zároveň v něm najdete tlačítko pro přímé kontaktování horské služby. Toto tlačítko se využívá v případě, že jste v horách v nesnázích, ale ne nutně v ohrožení života.

V aplikaci Záchranka nově najdete i rozšířený modul podrobné lavinové předpovědi pro horské oblasti v Česku, na Slovensku i v Rakousku. Podrobné informace zde najdete zobrazeny pomocí jednotných mezinárodních piktogramů a detailního popisu přímo od horské služby. V Česku je modul určen především uživatelům, kteří se pohybují v lavinových oblastech (např. skialpinistům), v zahraničí se ale s lavinami můžete setkat i na jinak volně přístupných místech, proto se může hodit i pro širokou veřejnost. Data, která v modulu naleznete, pocházejí přímo od lavinových preventistů příslušných pohoří v Česku i v zahraničí, proto je součástí modulu odkaz na jejich webové stránky. Tam můžete vždy najít další podrobné informace včetně sněhových profilů.

Aplikace Záchranka

Může se ale stát, že se dostanete do situace, kdy i zmáčknutí jediného tlačítka bude pro vaši situaci nadlidským úkolem. Aplikace vám ale kryje záda i v takovém případě, a to díky její elektronické knize túr. Zde je nutná kapka úsilí před vaší cestou, kdy do aplikace zadáte plán vaší cesty včetně přibližného časového harmonogramu. Práce knihy túr nabírá rychlý spád, pokud do určité doby svůj úspěšně dokončený výlet v aplikaci nepotvrdíte. V takovém případě aplikace nejdříve sama kontaktuje vaše blízké a poté i horskou službu.

Nejlepším řešením je ale vždy předvídat možná rizika a podstupovat již preventivně takové kroky, aby k žádným krizovým situacím vůbec nedošlo. Pro takové účely má aplikace Záchranka také vlastní řešení – varovná upozornění a výstrahy na špatné počasí, při požárech, povodních, lavinách či jiných zdraví ohrožujících situacích ve vašem okolí. Žádné číhající nebezpečí by tak pro vás s aplikací nemělo být překvapením. Za pomoci „lokátoru“ můžete také najít nejbližší pohotovost nebo pohotovostní lékárnu. V aplikaci najdete i interaktivní návod, jak na první pomoc nebo rady, jak se zachovat při běžných zraněních.

Aplikaci Záchranka je možné využívat i v zahraničí – konkrétně na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku a využívat ji mohou dokonce i neslyšící.

Aplikace Záchranka vám sice nezměří spálené kalorie ani počet vystoupaných pater, ale za to může vám nebo někomu blízkému zachránit život. K dnešnímu dni je počet uživatelů aplikace 2,4 milionu a každý den se uskuteční z aplikace na 120 volání o pomoc. Více o aplikaci si můžete poslechnout v podcastu Generali České pojišťovny Stačí málo s Filipem Maleňákem, zakladatelem aplikace Záchranka, či na webu zachrankaapp.cz.

10.12.2025

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.

 

Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.

Mozek má vlastní noční myčku

Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.

Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.

Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.

Oči jsou okno do duše i do hlavy

Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.

Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.

Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.

Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.

Generali penzijní společnost

Mozek jako sval

Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.

Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.

Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.

Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.

 

Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.

Osamělost a ticho mozek bolí

V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.

S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.

Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.

Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.

Eva Fruhwirtova
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Informace jako lék na stres

Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.

Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.

Digitální dvojčata lidského mozku

Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.

To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází  tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.

Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.

Budoucnost je v prevenci a datech

Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.

 

Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.

Kvíz: Jak dobře znáte svůj mozek?

Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.

1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?

A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.

2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?

A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.

3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?

A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.

4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?

A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.

5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?

A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.

6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?

A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).

7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?

A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.

Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a

Přečtěte si

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Vyberte kategorii