Teoretická příprava cesty, teplé oblečení, náhradní ponožky, kvalitní obuv a teplý čaj. Mohlo by se zdát, že na cestu do hor máme sbaleno vše, co můžeme potřebovat, ale opak je pravdou. Jednou z nejdůležitějších věcí je také nabitý telefon s čísly na horskou službu v případě potřeby přivolání pomoci. Naštěstí žijeme v době, kdy technologie začínají ovládat svět kolem nás, a tak nemusíme trávit hodiny rešerší na internetu, ale vystačíme si s aplikací Záchranka.
Aplikace Záchranka slouží k rychlému přivolání pomoci ať už se nacházíte na horách, uprostřed města, nebo třeba doma. Stačí pouze stisknout velké červené tlačítko na hlavní obrazovce. Díky tomu aplikace automaticky předvolí v telefonu linku 155 a na pozadí odešle zdravotnické záchranné službě informace o vaší poloze, signálu, kapacitě baterie a údaje, které jste vyplnili ve svém profilu. V případě, že byste nemohli mluvit, zmáčknete pouze tlačítko „nemohu mluvit“ a na obrazovce vyberete jednu z devíti nejčastějších situací, které dostanete na výběr. MUDr. Jana Kubalová ze záchranné služby Jihomoravského kraje dodává: „V krizové situaci např. při dopravní nehodě či úrazu v terénu si řada volajících nedokáže vybavit svou přesnou polohu. Stisknutí tlačítka je v těchto chvílích tím nejjednodušším krokem.“
Stisknutí nouzového tlačítka standardně přivolá zdravotnickou záchrannou službu. Pokud se ale nacházíte na horách nebo u vodní plochy, aplikace to sama rozpozná a automaticky kontaktuje navíc ještě i vodní nebo horské záchranáře. Horská služba má v aplikaci dokonce celý svůj modul, který je věnovaný prevenci a bezpečnosti na horách a zároveň v něm najdete tlačítko pro přímé kontaktování horské služby. Toto tlačítko se využívá v případě, že jste v horách v nesnázích, ale ne nutně v ohrožení života.
V aplikaci Záchranka nově najdete i rozšířený modul podrobné lavinové předpovědi pro horské oblasti v Česku, na Slovensku i v Rakousku. Podrobné informace zde najdete zobrazeny pomocí jednotných mezinárodních piktogramů a detailního popisu přímo od horské služby. V Česku je modul určen především uživatelům, kteří se pohybují v lavinových oblastech (např. skialpinistům), v zahraničí se ale s lavinami můžete setkat i na jinak volně přístupných místech, proto se může hodit i pro širokou veřejnost. Data, která v modulu naleznete, pocházejí přímo od lavinových preventistů příslušných pohoří v Česku i v zahraničí, proto je součástí modulu odkaz na jejich webové stránky. Tam můžete vždy najít další podrobné informace včetně sněhových profilů.

Může se ale stát, že se dostanete do situace, kdy i zmáčknutí jediného tlačítka bude pro vaši situaci nadlidským úkolem. Aplikace vám ale kryje záda i v takovém případě, a to díky její elektronické knize túr. Zde je nutná kapka úsilí před vaší cestou, kdy do aplikace zadáte plán vaší cesty včetně přibližného časového harmonogramu. Práce knihy túr nabírá rychlý spád, pokud do určité doby svůj úspěšně dokončený výlet v aplikaci nepotvrdíte. V takovém případě aplikace nejdříve sama kontaktuje vaše blízké a poté i horskou službu.
Nejlepším řešením je ale vždy předvídat možná rizika a podstupovat již preventivně takové kroky, aby k žádným krizovým situacím vůbec nedošlo. Pro takové účely má aplikace Záchranka také vlastní řešení – varovná upozornění a výstrahy na špatné počasí, při požárech, povodních, lavinách či jiných zdraví ohrožujících situacích ve vašem okolí. Žádné číhající nebezpečí by tak pro vás s aplikací nemělo být překvapením. Za pomoci „lokátoru“ můžete také najít nejbližší pohotovost nebo pohotovostní lékárnu. V aplikaci najdete i interaktivní návod, jak na první pomoc nebo rady, jak se zachovat při běžných zraněních.
Aplikaci Záchranka je možné využívat i v zahraničí – konkrétně na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku a využívat ji mohou dokonce i neslyšící.
Aplikace Záchranka vám sice nezměří spálené kalorie ani počet vystoupaných pater, ale za to může vám nebo někomu blízkému zachránit život. K dnešnímu dni je počet uživatelů aplikace 2,4 milionu a každý den se uskuteční z aplikace na 120 volání o pomoc. Více o aplikaci si můžete poslechnout v podcastu Generali České pojišťovny Stačí málo s Filipem Maleňákem, zakladatelem aplikace Záchranka, či na webu zachrankaapp.cz.
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku