Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Chcete být na horách v bezpečí? Vyzkoušejte aplikaci Záchranka!

Teoretická příprava cesty, teplé oblečení, náhradní ponožky, kvalitní obuv a teplý čaj. Mohlo by se zdát, že na cestu do hor máme sbaleno vše, co můžeme potřebovat, ale opak je pravdou. Jednou z nejdůležitějších věcí je také nabitý telefon s čísly na horskou službu v případě potřeby přivolání pomoci. Naštěstí žijeme v době, kdy technologie začínají ovládat svět kolem nás, a tak nemusíme trávit hodiny rešerší na internetu, ale vystačíme si s aplikací Záchranka.

Aplikace Záchranka slouží k rychlému přivolání pomoci ať už se nacházíte na horách, uprostřed města, nebo třeba doma. Stačí pouze stisknout velké červené tlačítko na hlavní obrazovce. Díky tomu aplikace automaticky předvolí v telefonu linku 155 a na pozadí odešle zdravotnické záchranné službě informace o vaší poloze, signálu, kapacitě baterie a údaje, které jste vyplnili ve svém profilu. V případě, že byste nemohli mluvit, zmáčknete pouze tlačítko „nemohu mluvit“ a na obrazovce vyberete jednu z devíti nejčastějších situací, které dostanete na výběr. MUDr. Jana Kubalová ze záchranné služby Jihomoravského kraje dodává: „V krizové situaci např. při dopravní nehodě či úrazu v terénu si řada volajících nedokáže vybavit svou přesnou polohu. Stisknutí tlačítka je v těchto chvílích tím nejjednodušším krokem.“

Stisknutí nouzového tlačítka standardně přivolá zdravotnickou záchrannou službu. Pokud se ale nacházíte na horách nebo u vodní plochy, aplikace to sama rozpozná a automaticky kontaktuje navíc ještě i vodní nebo horské záchranáře. Horská služba má v aplikaci dokonce celý svůj modul, který je věnovaný prevenci a bezpečnosti na horách a zároveň v něm najdete tlačítko pro přímé kontaktování horské služby. Toto tlačítko se využívá v případě, že jste v horách v nesnázích, ale ne nutně v ohrožení života.

V aplikaci Záchranka nově najdete i rozšířený modul podrobné lavinové předpovědi pro horské oblasti v Česku, na Slovensku i v Rakousku. Podrobné informace zde najdete zobrazeny pomocí jednotných mezinárodních piktogramů a detailního popisu přímo od horské služby. V Česku je modul určen především uživatelům, kteří se pohybují v lavinových oblastech (např. skialpinistům), v zahraničí se ale s lavinami můžete setkat i na jinak volně přístupných místech, proto se může hodit i pro širokou veřejnost. Data, která v modulu naleznete, pocházejí přímo od lavinových preventistů příslušných pohoří v Česku i v zahraničí, proto je součástí modulu odkaz na jejich webové stránky. Tam můžete vždy najít další podrobné informace včetně sněhových profilů.

Aplikace Záchranka

Může se ale stát, že se dostanete do situace, kdy i zmáčknutí jediného tlačítka bude pro vaši situaci nadlidským úkolem. Aplikace vám ale kryje záda i v takovém případě, a to díky její elektronické knize túr. Zde je nutná kapka úsilí před vaší cestou, kdy do aplikace zadáte plán vaší cesty včetně přibližného časového harmonogramu. Práce knihy túr nabírá rychlý spád, pokud do určité doby svůj úspěšně dokončený výlet v aplikaci nepotvrdíte. V takovém případě aplikace nejdříve sama kontaktuje vaše blízké a poté i horskou službu.

Nejlepším řešením je ale vždy předvídat možná rizika a podstupovat již preventivně takové kroky, aby k žádným krizovým situacím vůbec nedošlo. Pro takové účely má aplikace Záchranka také vlastní řešení – varovná upozornění a výstrahy na špatné počasí, při požárech, povodních, lavinách či jiných zdraví ohrožujících situacích ve vašem okolí. Žádné číhající nebezpečí by tak pro vás s aplikací nemělo být překvapením. Za pomoci „lokátoru“ můžete také najít nejbližší pohotovost nebo pohotovostní lékárnu. V aplikaci najdete i interaktivní návod, jak na první pomoc nebo rady, jak se zachovat při běžných zraněních.

Aplikaci Záchranka je možné využívat i v zahraničí – konkrétně na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku a využívat ji mohou dokonce i neslyšící.

Aplikace Záchranka vám sice nezměří spálené kalorie ani počet vystoupaných pater, ale za to může vám nebo někomu blízkému zachránit život. K dnešnímu dni je počet uživatelů aplikace 2,4 milionu a každý den se uskuteční z aplikace na 120 volání o pomoc. Více o aplikaci si můžete poslechnout v podcastu Generali České pojišťovny Stačí málo s Filipem Maleňákem, zakladatelem aplikace Záchranka, či na webu zachrankaapp.cz.

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii