Teoretická příprava cesty, teplé oblečení, náhradní ponožky, kvalitní obuv a teplý čaj. Mohlo by se zdát, že na cestu do hor máme sbaleno vše, co můžeme potřebovat, ale opak je pravdou. Jednou z nejdůležitějších věcí je také nabitý telefon s čísly na horskou službu v případě potřeby přivolání pomoci. Naštěstí žijeme v době, kdy technologie začínají ovládat svět kolem nás, a tak nemusíme trávit hodiny rešerší na internetu, ale vystačíme si s aplikací Záchranka.
Aplikace Záchranka slouží k rychlému přivolání pomoci ať už se nacházíte na horách, uprostřed města, nebo třeba doma. Stačí pouze stisknout velké červené tlačítko na hlavní obrazovce. Díky tomu aplikace automaticky předvolí v telefonu linku 155 a na pozadí odešle zdravotnické záchranné službě informace o vaší poloze, signálu, kapacitě baterie a údaje, které jste vyplnili ve svém profilu. V případě, že byste nemohli mluvit, zmáčknete pouze tlačítko „nemohu mluvit“ a na obrazovce vyberete jednu z devíti nejčastějších situací, které dostanete na výběr. MUDr. Jana Kubalová ze záchranné služby Jihomoravského kraje dodává: „V krizové situaci např. při dopravní nehodě či úrazu v terénu si řada volajících nedokáže vybavit svou přesnou polohu. Stisknutí tlačítka je v těchto chvílích tím nejjednodušším krokem.“
Stisknutí nouzového tlačítka standardně přivolá zdravotnickou záchrannou službu. Pokud se ale nacházíte na horách nebo u vodní plochy, aplikace to sama rozpozná a automaticky kontaktuje navíc ještě i vodní nebo horské záchranáře. Horská služba má v aplikaci dokonce celý svůj modul, který je věnovaný prevenci a bezpečnosti na horách a zároveň v něm najdete tlačítko pro přímé kontaktování horské služby. Toto tlačítko se využívá v případě, že jste v horách v nesnázích, ale ne nutně v ohrožení života.
V aplikaci Záchranka nově najdete i rozšířený modul podrobné lavinové předpovědi pro horské oblasti v Česku, na Slovensku i v Rakousku. Podrobné informace zde najdete zobrazeny pomocí jednotných mezinárodních piktogramů a detailního popisu přímo od horské služby. V Česku je modul určen především uživatelům, kteří se pohybují v lavinových oblastech (např. skialpinistům), v zahraničí se ale s lavinami můžete setkat i na jinak volně přístupných místech, proto se může hodit i pro širokou veřejnost. Data, která v modulu naleznete, pocházejí přímo od lavinových preventistů příslušných pohoří v Česku i v zahraničí, proto je součástí modulu odkaz na jejich webové stránky. Tam můžete vždy najít další podrobné informace včetně sněhových profilů.

Může se ale stát, že se dostanete do situace, kdy i zmáčknutí jediného tlačítka bude pro vaši situaci nadlidským úkolem. Aplikace vám ale kryje záda i v takovém případě, a to díky její elektronické knize túr. Zde je nutná kapka úsilí před vaší cestou, kdy do aplikace zadáte plán vaší cesty včetně přibližného časového harmonogramu. Práce knihy túr nabírá rychlý spád, pokud do určité doby svůj úspěšně dokončený výlet v aplikaci nepotvrdíte. V takovém případě aplikace nejdříve sama kontaktuje vaše blízké a poté i horskou službu.
Nejlepším řešením je ale vždy předvídat možná rizika a podstupovat již preventivně takové kroky, aby k žádným krizovým situacím vůbec nedošlo. Pro takové účely má aplikace Záchranka také vlastní řešení – varovná upozornění a výstrahy na špatné počasí, při požárech, povodních, lavinách či jiných zdraví ohrožujících situacích ve vašem okolí. Žádné číhající nebezpečí by tak pro vás s aplikací nemělo být překvapením. Za pomoci „lokátoru“ můžete také najít nejbližší pohotovost nebo pohotovostní lékárnu. V aplikaci najdete i interaktivní návod, jak na první pomoc nebo rady, jak se zachovat při běžných zraněních.
Aplikaci Záchranka je možné využívat i v zahraničí – konkrétně na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku a využívat ji mohou dokonce i neslyšící.
Aplikace Záchranka vám sice nezměří spálené kalorie ani počet vystoupaných pater, ale za to může vám nebo někomu blízkému zachránit život. K dnešnímu dni je počet uživatelů aplikace 2,4 milionu a každý den se uskuteční z aplikace na 120 volání o pomoc. Více o aplikaci si můžete poslechnout v podcastu Generali České pojišťovny Stačí málo s Filipem Maleňákem, zakladatelem aplikace Záchranka, či na webu zachrankaapp.cz.
Paměť občas zradí každého. Člověk vejde do spíže a neví proč. Nemůže si vybavit jméno známého. Hledá brýle, které má na hlavě. Samo o sobě to ještě nemusí znamenat Alzheimerovu chorobu. Podle praktické lékařky a geriatričky Astrid Matějkové je ale důležité sledovat změnu v čase. Zpozornět bychom měli hlavně tehdy, když se potíže opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života.
Mnoho lidí bere praktického lékaře jako místo, kam se volá hlavně kvůli eReceptu nebo akutnímu problému. Praktický lékař se ale dlouhodobě stará také o pacienty s chronickými onemocněními, sleduje jejich zdravotní stav, léčbu i celkové fungování. A právě u paměti je právě pravidelný kontakt velkou výhodou. Praktik a často i zdravotní sestra pacienta znají dlouhodobě. Vidí, že chodí na jiné termíny, plete si léky, volá jinak než dřív nebo se chová nezvykle.
Právě kontinuita péče může být první záchytný bod. Nejde jen o jedno vyšetření, ale o znalost člověka. Když lékař ví, jak pacient běžně fungoval, snáz si všimne, že se něco změnilo.

Podezření často nepřijde od samotného pacienta, ale od rodiny. Blízcí si všimnou, že ten druhý už není stejný jako dřív. Důležité je takové změny neodbýt větou, že „v tomhle věku je to normální“.
Zároveň je dobré rozlišit náhlé a pozvolné zhoršení. Pokud se paměť zhorší rychle, nemusí jít o demenci. Příčinou může být akutní nemoc, vyčerpání nebo nový lék. Lékařka Matějková upozorňuje třeba na některé léky na spaní, úzkost nebo močový měchýř, které mohou paměť zhoršit. Proto má smysl řešit změnu s lékařem a podívat se na celý zdravotní stav.
U pomalého zhoršování je zase důležité nečekat, až bude situace neúnosná. Člověk s počínající demencí může potíže maskovat. Na otázky odpovídá přesvědčivě, někdy si i sám myslí, že je všechno v pořádku. Rodina přitom doma vidí něco jiného.
Kdo o pacienta pečuje
Pro rodinu bývá těžké dostat blízkého k doktorovi, zvlášť když si sám problém nepřipouští. Někdy je tak návštěvu ordinace chytré spojit například s problémem se zády. Pomáhá také zavolat do ordinace předem a říct, co se děje. Pokud rodina nechce mluvit před pacientem, protože se bojí konfliktu, dá se to s lékařem dopředu domluvit.
V ordinaci pak nejde o to pacienta nachytat. Citlivě vedené testy paměti mohou ukázat, zda je potřeba další vyšetření. Praktický lékař ale nemusí udělat závěr hned napoprvé. V rušné ordinaci se někdy pacient může hůř soustředit. A proto je lepší test zopakovat v klidnějších podmínkách nebo člověka poslat ke specialistovi, když zdravotní stav pacienta není zcela jasný a potřebuje širší vyšetření.
Když se řeší paměť, je potřeba hledat příčinu. Může jít o Alzheimerovu chorobu, ale také o jiné typy demence nebo jiné zdravotní potíže. „Existují například cévní změny, jiné neurologické příčiny, vliv alkoholu, léky nebo stavy, které mohou být léčitelné,“ vysvětluje Astrid Matějková.
Proto má vyšetření smysl. Nejde jen o potvrzení obavy. Někdy se najde příčina, se kterou se dá něco dělat. A i když se Alzheimerova choroba potvrdí, včasná diagnóza pomůže rodině nastavit péči, komunikaci i další kroky.
Strach je pochopitelný. Někteří lidé se vyšetření vyhýbají, protože se bojí, že přijdou o řidičský průkaz, případně se bojí samotné diagnózy. Jenže čekání většinou nepomůže. Je důležité otevřít téma včas, dokud člověk ještě může mluvit o tom, koho chce mít u rozhodování, pokud se jeho stav v budoucnu zhorší.
Pomoc přitom nejsou jen léky. Důležitý je pohyb, přiměřený trénink mozku, společenský kontakt a denní režim. Mozek potřebuje aktivitu podobně jako tělo. Jde hlavně o to vystoupit ze zavedených rituálů. Například uvařit jídlo podle nového receptu, u pletení trénovat norské vzory, začít chodit na kurz, setkávat se s lidmi nebo trénovat paměť činností, která mu dává smysl.
Velkou úlevou pro rodinu bývá také pochopení, že člověk s demencí některé věci nedělá naschvál. Když se opakovaně ptá, zlobí se nebo nerozumí situaci, není to vzdor. Je to projev nemoci. I to se rodina musí naučit.
Spolu proti Alzheimeru
Strach často pramení z nevědomosti. Proto vznikla iniciativa Spolu proti Alzheimeru, jejímž partnerem je Generali penzijní společnost. Naším cílem je bořit mýty a tabu kolem onemocnění paměti, přinášet srozumitelné informace z ordinací odborníků a ukazovat, že na prevenci není nikdy příliš brzy.
Pokud má člověk podezření u sebe nebo u blízkého, nemusí hned hledat specializované centrum. První krok může být návštěva praktického lékaře. Ideálně takového, který pacienta zná a dokáže posoudit změnu v souvislostech.
Přečtěte si
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou