Důvodů, proč začne člověk uvažovat o předčasném ukončení životního pojištění, existuje celá řada.
Člověk může přijít o práci a tím o stabilní zdroj příjmu. Můžou mu prudce vzrůst životní náklady. Nebo třeba jen dospěje k názoru, že se mu nic špatného nemůže stát.
Lákadlem je zpravidla vidina úspor na pravidelných měsíčních platbách, které mohou být v závislosti na sjednaném pojistném krytí v řádu několika tisíc Kč ale také podstatně vyšší.
Zároveň je však důležité tento případný krok pečlivě zvážit, protože skrývá celou řadu úskalí, říká Miroslav Bíma, senior produktový manažer životního pojištění v Generali Česká pojišťovna.
Ztráta pojistné ochrany
V první řadě ztratí klient předčasným ukončením životního pojištění sjednanou pojistnou ochranu, což může mít velmi vážné dopady pro něj a jeho nejbližší.
Často se také nejedná jen o ztrátu finančního plnění v případě úmrtí, což je jádrem každého životního pojištění, ale také dalších navázaných připojištění pro situace, kdy klient nezemře, ale dočasně nebo natrvalo ztratí schopnost vydělávat.
Podle Bímy se nejvíce pojistných událostí spojených s životným pojištěním – řádově desítky tisíc ročně – týká drobnějších či méně závažných úrazů a průměrná výplata se pohybuje v řádu tisíců Kč.
Vážnějších pojistných událostí s dlouhodobými dopady na klienta a jeho rodinu, jako jsou například vážná onemocnění nebo invalidita, je mnohem méně, leč vyplacené pojistné částky mohou být ve statisících Kč.
Finanční ztráta
Předčasným ukončením životního pojištění se klient také vystavuje riziku finanční ztráty, neboť tzv. odkupné, což je část nespotřebovaného pojištění, kterou mu pojišťovna vrátí, je většinou nižší než zaplacené pojistné.
Podle Bímy mají na výši odkupného vliv zejména jakékoliv nesplacené počáteční náklady spojené se založením pojistné smlouvy, poplatek za předčasné ukončení a aktuální situace na finančních trzích.
U pojištění s investiční složkou, což je státem podporovaný produkt pro zajištění rezervy na dobu po odchodu do starobního důchodu, přistupují další možná negativa, jako je například nízká hodnota podílových jednotek zvolených podkladových fondů v době zrušení pojistky.
Dodatečné zdanění
Pokud klient využil daňových odpočtů, vzniká mu zároveň povinnost zpětného dodanění uplatněných slev na dani. V případě že na pojistnou smlouvu přispíval i zaměstnavatel klienta, musí klient dodanit i tyto příspěvky.
Cena budoucího pojištění
V neposlední řadě musí klient počítat s tím, že cenu jakékoliv budoucí uzavření nové pojistné smlouvy může výrazně ovlivnit jeho aktuální zdravotní stav a vyšší vstupní věk.
„Pokud obecně dojde k předčasnému zrušení smlouvy ve vyšším věku, potom musí klient počítat s tím, že v případě zájmu o nové pojištění nezíská původně sjednané podmínky,“ říká Bíma. „Např. pojistné bude pro vybraná životní pojištění zcela jistě vyšší než to původní. S ohledem na aktuální zdravotní stav může dojít ze strany pojišťovny k uplatnění výluk na již prodělaná onemocnění nebo v krajním případě i odmítnutí přijetí klienta do pojištění.“
Podle indexu životního pojištění publikovaného v roce 2020 poradenskou společností Partners, byla průměrná měsíční cena modelového životního pojištění pro administrativní povolání 1,018 Kč pro dvacetileté , 1,323 Kč pro třicetileté a 2,014 Kč pro čtyřicetileté. Pro dělnické profese pracující v terénu se pak průměrná cena pohybovaly v závislosti na věku od 1,317 Kč do 2,471 Kč měsíčně.
Flexibilní úprava pojištění jako alternativa předčasného ukončení
Podle Bímy tlak na životní pojištění sílí zejména v dobách ekonomických otřesů.
“V Generali České pojišťovně sledujeme zvýšený zájem o úpravu nastavení pojistného krytí, mimořádné výběry z pojištění s investiční složkou nebo o předčasné ukončení pojištění vždy, když dojde ke změně finanční situace našich klientů vlivem změny ekonomického prostředí,“ vysvětluje. „Typicky jde o dopady událostí jako byla např. pandemie COVID-19 nebo propuknutí válečných událostí na Ukrajině.”
„Jednotlivé případy jsou samozřejmě individuální, nicméně nejčastějším důvodem pro ukončení pojištění je ztráta zaměstnání a s tím související zhoršení finanční situace v rodině klienta,“ dodává.
I v takto potenciálně vypjatých situacích se ale nabízí možnost flexibilní úpravy pojištění před jeho ukončením, což moderní pojistné produkty běžně umožňují, říká Bíma.
„Aktivně prodávaná životní pojištění Generali České pojišťovny a.s. představují generaci produktů, které byly od počátku konstruovány tak, aby svým nastavením umožnily reagovat na průběžně se měnící potřeby našich klientů během celého období, na které byly sjednány,“ říká Bíma. „Jednou z takových situací mohou být finanční problémy např. při již zmiňované ztrátě zaměstnání. V takovém případě má klient, po předchozí analýze situace se svým pojišťovacím poradcem, několik možností, jak na nastalou situaci reagovat. Jedná se o možnost úpravy rozsahu pojistného krytí se snížením běžně placeného pojistného nebo (u pojištění s investiční složkou) o přerušení placení pojistného, příp. využití možnosti mimořádného výběru z aktuální kapitálové hodnoty pojištění.“
![]()
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.
Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.
Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.
Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.
Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.
Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.
Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.
Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.
Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.
Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.
Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.
Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.
Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.
Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.
V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.
S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.
Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.
Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.
![]()
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.
Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.
Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.
To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.
Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.
Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.
Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.
Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.
1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?
A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.
2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?
A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.
3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?
A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.
4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?
A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.
5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?
A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.
6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?
A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).
7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?
A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.
Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a
Přečtěte si
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence