Důvodů, proč začne člověk uvažovat o předčasném ukončení životního pojištění, existuje celá řada.
Člověk může přijít o práci a tím o stabilní zdroj příjmu. Můžou mu prudce vzrůst životní náklady. Nebo třeba jen dospěje k názoru, že se mu nic špatného nemůže stát.
Lákadlem je zpravidla vidina úspor na pravidelných měsíčních platbách, které mohou být v závislosti na sjednaném pojistném krytí v řádu několika tisíc Kč ale také podstatně vyšší.
Zároveň je však důležité tento případný krok pečlivě zvážit, protože skrývá celou řadu úskalí, říká Miroslav Bíma, senior produktový manažer životního pojištění v Generali Česká pojišťovna.
Ztráta pojistné ochrany
V první řadě ztratí klient předčasným ukončením životního pojištění sjednanou pojistnou ochranu, což může mít velmi vážné dopady pro něj a jeho nejbližší.
Často se také nejedná jen o ztrátu finančního plnění v případě úmrtí, což je jádrem každého životního pojištění, ale také dalších navázaných připojištění pro situace, kdy klient nezemře, ale dočasně nebo natrvalo ztratí schopnost vydělávat.
Podle Bímy se nejvíce pojistných událostí spojených s životným pojištěním – řádově desítky tisíc ročně – týká drobnějších či méně závažných úrazů a průměrná výplata se pohybuje v řádu tisíců Kč.
Vážnějších pojistných událostí s dlouhodobými dopady na klienta a jeho rodinu, jako jsou například vážná onemocnění nebo invalidita, je mnohem méně, leč vyplacené pojistné částky mohou být ve statisících Kč.
Finanční ztráta
Předčasným ukončením životního pojištění se klient také vystavuje riziku finanční ztráty, neboť tzv. odkupné, což je část nespotřebovaného pojištění, kterou mu pojišťovna vrátí, je většinou nižší než zaplacené pojistné.
Podle Bímy mají na výši odkupného vliv zejména jakékoliv nesplacené počáteční náklady spojené se založením pojistné smlouvy, poplatek za předčasné ukončení a aktuální situace na finančních trzích.
U pojištění s investiční složkou, což je státem podporovaný produkt pro zajištění rezervy na dobu po odchodu do starobního důchodu, přistupují další možná negativa, jako je například nízká hodnota podílových jednotek zvolených podkladových fondů v době zrušení pojistky.
Dodatečné zdanění
Pokud klient využil daňových odpočtů, vzniká mu zároveň povinnost zpětného dodanění uplatněných slev na dani. V případě že na pojistnou smlouvu přispíval i zaměstnavatel klienta, musí klient dodanit i tyto příspěvky.
Cena budoucího pojištění
V neposlední řadě musí klient počítat s tím, že cenu jakékoliv budoucí uzavření nové pojistné smlouvy může výrazně ovlivnit jeho aktuální zdravotní stav a vyšší vstupní věk.
„Pokud obecně dojde k předčasnému zrušení smlouvy ve vyšším věku, potom musí klient počítat s tím, že v případě zájmu o nové pojištění nezíská původně sjednané podmínky,“ říká Bíma. „Např. pojistné bude pro vybraná životní pojištění zcela jistě vyšší než to původní. S ohledem na aktuální zdravotní stav může dojít ze strany pojišťovny k uplatnění výluk na již prodělaná onemocnění nebo v krajním případě i odmítnutí přijetí klienta do pojištění.“
Podle indexu životního pojištění publikovaného v roce 2020 poradenskou společností Partners, byla průměrná měsíční cena modelového životního pojištění pro administrativní povolání 1,018 Kč pro dvacetileté , 1,323 Kč pro třicetileté a 2,014 Kč pro čtyřicetileté. Pro dělnické profese pracující v terénu se pak průměrná cena pohybovaly v závislosti na věku od 1,317 Kč do 2,471 Kč měsíčně.
Flexibilní úprava pojištění jako alternativa předčasného ukončení
Podle Bímy tlak na životní pojištění sílí zejména v dobách ekonomických otřesů.
“V Generali České pojišťovně sledujeme zvýšený zájem o úpravu nastavení pojistného krytí, mimořádné výběry z pojištění s investiční složkou nebo o předčasné ukončení pojištění vždy, když dojde ke změně finanční situace našich klientů vlivem změny ekonomického prostředí,“ vysvětluje. „Typicky jde o dopady událostí jako byla např. pandemie COVID-19 nebo propuknutí válečných událostí na Ukrajině.”
„Jednotlivé případy jsou samozřejmě individuální, nicméně nejčastějším důvodem pro ukončení pojištění je ztráta zaměstnání a s tím související zhoršení finanční situace v rodině klienta,“ dodává.
I v takto potenciálně vypjatých situacích se ale nabízí možnost flexibilní úpravy pojištění před jeho ukončením, což moderní pojistné produkty běžně umožňují, říká Bíma.
„Aktivně prodávaná životní pojištění Generali České pojišťovny a.s. představují generaci produktů, které byly od počátku konstruovány tak, aby svým nastavením umožnily reagovat na průběžně se měnící potřeby našich klientů během celého období, na které byly sjednány,“ říká Bíma. „Jednou z takových situací mohou být finanční problémy např. při již zmiňované ztrátě zaměstnání. V takovém případě má klient, po předchozí analýze situace se svým pojišťovacím poradcem, několik možností, jak na nastalou situaci reagovat. Jedná se o možnost úpravy rozsahu pojistného krytí se snížením běžně placeného pojistného nebo (u pojištění s investiční složkou) o přerušení placení pojistného, příp. využití možnosti mimořádného výběru z aktuální kapitálové hodnoty pojištění.“
![]()
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku