Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Minimum první pomoci

Situace, ve kterých je potřeba pomoci někomu, kdo se ocitl v ohrožení života, nás mohou potkat kdykoli. Ne každý se k nim ale umí postavit správně. Proto zde uvedeme stručný návod na to, jak by měl člověk postupovat alespoň v několika častých a pro pacienta nebezpečných případech.

Asi není třeba zmiňovat, že vždy je nutné zavolat na linku 155 a přivolat odbornou lékařskou pomoc. Než ale zdravotníci dorazí, je obvykle třeba zajistit co nejrychleji a nejúčinněji několik základních opatření v závislosti na tom, o jakou událost se jedná.

Bezvědomí a poruchy dýchání

Pokud je člověk v bezvědomí (leží, nehýbe se, nereaguje na bolestivé podněty…), musíme zjistit, jestli dýchá či nikoliv.

Jestliže postižená osoba dýchá, přetočíme ji na bok do stabilizované polohy a neustále až do příjezdu záchranářů kontrolujeme, jestli stále dýchá.

V případě, že tato osoba nedýchá nebo dýchat přestane (neslyšíme výdech a nádech, nezvedá se jí hrudník, nevydechuje vzduch…), uvolníme její oblečení tak, aby ji nikde nic neškrtilo, nesvazovalo, netlačilo a začneme s resuscitací:

  • Uprostřed hrudního koše provádíme nepřímou srdeční masáž o frekvencí cca 100-120 stlačení za minutu a v poměru 30 stlačení na 2 vdechy (pozor – u malého miminka je poměr 3 stlačení na jeden vdech).
  • Před vdechováním mírně zakloníme hlavu postiženého, stlačíme mu nos a vdechujeme přímo z úst do úst, případně přes resuscitační roušku.
  • Resuscitaci provádíme do té doby, než přijede záchranná služba, nebo než začne dotyčný dýchat (v tomto případě jej otočíme do stabilizované polohy – viz výše).

Nevolnost, úzkost, kolaps

Nevolnost, kolaps či úzkost mohou mít mnoho důvodů. Často i šok z prodělané nehody/situace se přeformuluje v takovéto stavy. Příčina úzkosti ale často bývá i jiného než psychického původu.

Příznaky nevolnosti a úzkosti jsou: pocit na zvracení, mžitky před očima, pocení, bledost, bušení srdce, pocit nedostatku vzduchu, točení hlavy atd. Než tedy přijede záchranná služba, musíme se postarat o to, aby se tyto pocity nestupňovaly. Jak na to?

  • Dotyčnou osobu posadíme (případně dáme do polosedu s oporou).
  • Snažíme se vytvořit klidnou atmosféru, uklidnit dotyčného tím, že pomoc už je na cestě.
  • Povolíme oděv, aby dotyčného nic nesvazovalo.
  • Zeptáme se, jestli se na něco neléčí a nepotřebuje například nějaký lék (tito lidé nosí své léky většinou u sebe, ale v takovýchto situacích mohou zapomenout).
  • Dotyčnou osobu nutíme dýchat pomalu a zhluboka.
  • Můžeme na čelo přiložit studený obklad pro pocit úlevy.
  • Pokud se osoba cítí na omdlení, zvedneme jí nohy do výšky.

Masivní krvácení

Jestliže člověk masivně krvácí, je bezpodmínečně nutné krvácení zastavit. To je potřeba zpravidla udělat okamžitě, to znamená ještě před příjezdem záchranářů. Jak?

  • Stlačíme tlakový bod související s ránou
  • Zaškrtíme končetinu (šátkem, hadrem…)
  • Aplikujeme na ránu sterilní krytí a tlakový obvaz

Epileptický záchvat – křečové stavy

Častou situací, ke které se člověk může dostat, je epileptický záchvat. Ten poznáme tak, že postižená osoba má záškuby, křeče v obličeji i po celém těle, ztrácí vědomí. Někdy se epileptický záchvat projevuje i sliněním z úst, poruchou dýchání (zapadlý jazyk) či pomočením.

První pomoc v tomto případě provádíme následovně:

  • Snažíme se zamezit možnostem poranění dotyčné osoby (nebezpečné předměty dáme pryč z dosahu, hlavu podložíme, aby netloukla o zem…).
  • V žádném případě nestrkáme takové osobě nic do úst .
  • Zajistíme průchodnost dýchacích cest (zapadlý jazyk, zvratky…).
  • Po záchvatu necháme osobu ve stabilizované poloze v klidu přijít opět k sobě.

V případě epileptických záchvatů není potřeba volat sanitku tehdy, pokud osoba záchvaty mívá pravidelně a okolí ví, co dělat. Pokud však do hodiny od konce záchvatu nastane další, popřípadě se při záchvatu člověk poraní či je následně delší dobu zmatený, záchranku raději zavolejte.

 

Naše pojištění poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.

 

08.10.2025

Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku

Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc nebo ALS přibývají. Stárneme, žijeme déle a medicína potřebuje nástroje, které umí zachytit problém včas.

Doposud bylo základem diagnostiky řada tradičních, často papírových neuropsychologických testů. Technologický pokrok přesouvá diagnostiku do chytrých telefonů, tabletů a pod dohled umělé inteligence. Taková aplikace dokáže například odhalit, že pacient sice úkol splnil správně, ale trvalo mu to o 30 % déle a provedl 5 nevynucených mikropohybů navíc.

Co se měří v praxi

V mobilu i tabletu se dá testovat paměť nebo pozornost. Někdy zachytí i nepatrné změny v raných stádiích demence. Díky tomu se diagnostika posouvá v čase daleko dříve. Tím, že lidé hrají digitální hru, neznamená to, že by to dělali správně, či špatně. Ale jde o to, jak úlohu řeší, jak rychle a s jakými chybami.

Mobilní aplikace mohou také analyzovat tempo řeči, pauzy a slovní zásobu. Vyhodnocení akustiky či jazyka může poukázat na změny, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu. Stačí tedy přečíst krátký text a algoritmus vyhodnotí rozdíly v čase.

U Parkinsonovy nemoci se zase sleduje pohyblivost a chůze. Používají se k tomu náramky i aplikace, které měří změny mezi jednotlivými návštěvami lékaře. Důležitý je také spánek a jeho dlouhodobý přehled.

 

Spolupráce Generali penzijní společnosti a INDRC

Generali penzijní společnost dlouhodobě podporuje důstojné a aktivní stárnutí. Proto spolupracuje s INDRC, mezinárodním vědeckým institutem v Praze, který propojuje medicínu, biologii a umělou inteligenci s cílem poznat strukturu a pochopit procesy lidského mozku, včas rozpoznat změny v mozku a včas Alzheimerovu nemoc a další neurodegenerativní onemocnění diagnostikovat a tím také zlepšit péči o pacienty i jejich blízké. V rámci spolupráce klademe důraz na osvětu, prevenci a dostupné moderní nástroje, které mají lidem v Česku pomoci žít delší a kvalitnější život.

Mobilní aplikace

Mobilní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci se jmenuje Terrapino. Kombinuje krátké kognitivní hry a úkoly, motivuje k pohybu a nabízí edukační obsah včetně kontaktu na odborníky. Staví na principu gamifikace. To znamená, že za splněné aktivity získáváte body a aplikace vás vede k pravidelnosti.

Další aplikaci Cogni Trainee vyvinul tým Pražského inovačního institutu, CIIRC ČVUT, T-Mobile a Národního ústavu duševního zdraví. Dlouhodobě testuje paměť, řeč, pozornost, prostorovou orientaci a rozhodování. Cíl je jednoduchý: včas podchytit zhoršení, kterého by si člověk jinak nevšiml. Nejde o diagnostický nástroj, ale upozorní, kdy je potřeba kontaktovat odborníka.

Brainmondo je zase aplikace pro každodenní trénink. Má rozsáhlou sadu úloh s různou obtížností. Doporučuje se používat dvakrát denně po čtvrt hodině – pravidelný trénink pomáhá udržet mozek v kondici. Výhodou je, že k tomu existuje i správcovská aplikace pro pečující, kteří mohou plánovat sady cvičení a sledovat výsledky svých blízkých.

 

Jak si zvolit „chytrou hračku“ a nespálit se

  1. Sledujte trend, ne jednorázový výsledek. Kognice i pohyb kolísají podle spánku, stresu i počasí. Důležitý je dlouhodobější vývoj v čase.
  2. Ptejte se na transparentnost dat. Kdo data zpracovává, kde se ukládají, jak je můžete smazat. Pokud odpovědi nenajdete, zvažte jiný nástroj.
  3. Bezpečnost a pohodlí. Zvolte aplikaci, kterou reálně zvládnete používat. Jednoduché opakování testů je lepší než složitý systém, který po týdnu vzdáte.
  4. Zachovejte klid. Aplikace nebo hodinky nemají „diagnostikovat Alzheimerovu nemoc“. Je v pořádku, když upozorní na riziko a doporučí odborníka.

Trénink mozku a paměti jako součást našeho každodenního programu

Jakákoliv aktivita, která povzbuzuje mozek k výkonu, pomáhá posilovat kognitivní funkce. Ať už jde o paměť, pozornost, rychlost nebo rozhodování.

Každý může začít třeba tím, že si vybere jinou cestu domů než obvykle. Začněte si psát nákupní seznam abecedně. Nebo po sepsání si položky zopakujte zpaměti odzadu. Při cestě ze schodů dolů myslete na pocity v chodidlech.

Zlatým standardem je učení se něčemu novému. Stáhněte si aplikaci a začněte s cizím jazykem. Může to být ale i hraní na jiný hudební nástroj, programovací jazyk.

Někdy postačí i malé cvičení doma. Stačí spojit tělo a mysl, tedy při vysávání přeříkávat vyjmenovaná slova. Při čtení knihu po chvíli zavřete a shrňte myšlenku jednou větou.

Generali penzijní společnost

Hračky nejen pro děti

Nejlepší na trénink mozku je české pexeso. Hračka, kterou má rozhodně každý doma. Pokud jde o fyzické hračky, nestárnoucím evergreenem jsou deskové hry anebo sudoku či křížovky. Někdo radši vyhledá složitější mahjong nebo šachy. Na strategii jsou dobré Carcassonne nebo jiné hry, kde nestačí jen házet kostkou.

Pojďte si také s dětmi a vnoučaty zahrát slovní hry. Kromě klasického slovního fotbalu si vymyslete takovou hru, kdy zapojujete dlouhodobou paměť. Příkladem je třeba pravidlo – řeknu pět slov začínající na K a týkají se gastronomie.

Existují už i speciální hračky a trenažéry, které přímo cílí na podporu mozku a využívají moderní technologie. Příkladem je hra jménem Mindball. Princip spočívá v tom, že si hráči nasadí přídavné čelenky, které snímají mozkovou aktivitu pomocí EEG. Čím uvolněnější a soustředěnější hráč je, tím spíše se kulička posune do branky soupeře. Tyto neurohračky učí uživatele seberegulaci a efektivnímu řízení pozornosti. Například cílí na terč nebo postrčí kuličku přes překážky. Dokonce si je lze všechny vyzkoušet Mozkoherně, která je v Česku jediná.

Digitální nástroje nejsou zázračná diagnóza. Jsou to citlivá čidla trendu, která vám zdarma nebo za malé peníze dají náskok. Největší hodnotu má pravidelnost a vývoj v čase. Pokud je něco podezřelé, nejde o to propadnout panice, ale máte o důvod víc popovídat si s odborníkem a nechat se raději preventivně vyšetřit.

Přečtěte si

Jak pečovat o mozek pomocí biohackingu

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Vyberte kategorii