Minimum první pomoci
Situace, ve kterých je potřeba pomoci někomu, kdo se ocitl v ohrožení života, nás mohou potkat kdykoli. Ne každý se k nim ale umí postavit správně. Proto zde uvedeme stručný návod na to, jak by měl člověk postupovat alespoň v několika častých a pro pacienta nebezpečných případech.
Asi není třeba zmiňovat, že vždy je nutné zavolat na linku 155 a přivolat odbornou lékařskou pomoc. Než ale zdravotníci dorazí, je obvykle třeba zajistit co nejrychleji a nejúčinněji několik základních opatření v závislosti na tom, o jakou událost se jedná.
Bezvědomí a poruchy dýchání
Pokud je člověk v bezvědomí (leží, nehýbe se, nereaguje na bolestivé podněty…), musíme zjistit, jestli dýchá či nikoliv.
Jestliže postižená osoba dýchá, přetočíme ji na bok do stabilizované polohy a neustále až do příjezdu záchranářů kontrolujeme, jestli stále dýchá.
V případě, že tato osoba nedýchá nebo dýchat přestane (neslyšíme výdech a nádech, nezvedá se jí hrudník, nevydechuje vzduch…), uvolníme její oblečení tak, aby ji nikde nic neškrtilo, nesvazovalo, netlačilo a začneme s resuscitací:
- Uprostřed hrudního koše provádíme nepřímou srdeční masáž o frekvencí cca 100-120 stlačení za minutu a v poměru 30 stlačení na 2 vdechy (pozor – u malého miminka je poměr 3 stlačení na jeden vdech).
- Před vdechováním mírně zakloníme hlavu postiženého, stlačíme mu nos a vdechujeme přímo z úst do úst, případně přes resuscitační roušku.
- Resuscitaci provádíme do té doby, než přijede záchranná služba, nebo než začne dotyčný dýchat (v tomto případě jej otočíme do stabilizované polohy – viz výše).
Nevolnost, úzkost, kolaps
Nevolnost, kolaps či úzkost mohou mít mnoho důvodů. Často i šok z prodělané nehody/situace se přeformuluje v takovéto stavy. Příčina úzkosti ale často bývá i jiného než psychického původu.
Příznaky nevolnosti a úzkosti jsou: pocit na zvracení, mžitky před očima, pocení, bledost, bušení srdce, pocit nedostatku vzduchu, točení hlavy atd. Než tedy přijede záchranná služba, musíme se postarat o to, aby se tyto pocity nestupňovaly. Jak na to?
- Dotyčnou osobu posadíme (případně dáme do polosedu s oporou).
- Snažíme se vytvořit klidnou atmosféru, uklidnit dotyčného tím, že pomoc už je na cestě.
- Povolíme oděv, aby dotyčného nic nesvazovalo.
- Zeptáme se, jestli se na něco neléčí a nepotřebuje například nějaký lék (tito lidé nosí své léky většinou u sebe, ale v takovýchto situacích mohou zapomenout).
- Dotyčnou osobu nutíme dýchat pomalu a zhluboka.
- Můžeme na čelo přiložit studený obklad pro pocit úlevy.
- Pokud se osoba cítí na omdlení, zvedneme jí nohy do výšky.
Masivní krvácení
Jestliže člověk masivně krvácí, je bezpodmínečně nutné krvácení zastavit. To je potřeba zpravidla udělat okamžitě, to znamená ještě před příjezdem záchranářů. Jak?
- Stlačíme tlakový bod související s ránou
- Zaškrtíme končetinu (šátkem, hadrem…)
- Aplikujeme na ránu sterilní krytí a tlakový obvaz
Epileptický záchvat – křečové stavy
Častou situací, ke které se člověk může dostat, je epileptický záchvat. Ten poznáme tak, že postižená osoba má záškuby, křeče v obličeji i po celém těle, ztrácí vědomí. Někdy se epileptický záchvat projevuje i sliněním z úst, poruchou dýchání (zapadlý jazyk) či pomočením.
První pomoc v tomto případě provádíme následovně:
- Snažíme se zamezit možnostem poranění dotyčné osoby (nebezpečné předměty dáme pryč z dosahu, hlavu podložíme, aby netloukla o zem…).
- V žádném případě nestrkáme takové osobě nic do úst .
- Zajistíme průchodnost dýchacích cest (zapadlý jazyk, zvratky…).
- Po záchvatu necháme osobu ve stabilizované poloze v klidu přijít opět k sobě.
V případě epileptických záchvatů není potřeba volat sanitku tehdy, pokud osoba záchvaty mívá pravidelně a okolí ví, co dělat. Pokud však do hodiny od konce záchvatu nastane další, popřípadě se při záchvatu člověk poraní či je následně delší dobu zmatený, záchranku raději zavolejte.
Naše pojištění poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.
