Situace, ve kterých je potřeba pomoci někomu, kdo se ocitl v ohrožení života, nás mohou potkat kdykoli. Ne každý se k nim ale umí postavit správně. Proto zde uvedeme stručný návod na to, jak by měl člověk postupovat alespoň v několika častých a pro pacienta nebezpečných případech.
Asi není třeba zmiňovat, že vždy je nutné zavolat na linku 155 a přivolat odbornou lékařskou pomoc. Než ale zdravotníci dorazí, je obvykle třeba zajistit co nejrychleji a nejúčinněji několik základních opatření v závislosti na tom, o jakou událost se jedná.
Pokud je člověk v bezvědomí (leží, nehýbe se, nereaguje na bolestivé podněty…), musíme zjistit, jestli dýchá či nikoliv.
Jestliže postižená osoba dýchá, přetočíme ji na bok do stabilizované polohy a neustále až do příjezdu záchranářů kontrolujeme, jestli stále dýchá.
V případě, že tato osoba nedýchá nebo dýchat přestane (neslyšíme výdech a nádech, nezvedá se jí hrudník, nevydechuje vzduch…), uvolníme její oblečení tak, aby ji nikde nic neškrtilo, nesvazovalo, netlačilo a začneme s resuscitací:
Nevolnost, kolaps či úzkost mohou mít mnoho důvodů. Často i šok z prodělané nehody/situace se přeformuluje v takovéto stavy. Příčina úzkosti ale často bývá i jiného než psychického původu.
Příznaky nevolnosti a úzkosti jsou: pocit na zvracení, mžitky před očima, pocení, bledost, bušení srdce, pocit nedostatku vzduchu, točení hlavy atd. Než tedy přijede záchranná služba, musíme se postarat o to, aby se tyto pocity nestupňovaly. Jak na to?
Jestliže člověk masivně krvácí, je bezpodmínečně nutné krvácení zastavit. To je potřeba zpravidla udělat okamžitě, to znamená ještě před příjezdem záchranářů. Jak?
Častou situací, ke které se člověk může dostat, je epileptický záchvat. Ten poznáme tak, že postižená osoba má záškuby, křeče v obličeji i po celém těle, ztrácí vědomí. Někdy se epileptický záchvat projevuje i sliněním z úst, poruchou dýchání (zapadlý jazyk) či pomočením.
První pomoc v tomto případě provádíme následovně:
V případě epileptických záchvatů není potřeba volat sanitku tehdy, pokud osoba záchvaty mívá pravidelně a okolí ví, co dělat. Pokud však do hodiny od konce záchvatu nastane další, popřípadě se při záchvatu člověk poraní či je následně delší dobu zmatený, záchranku raději zavolejte.
Naše pojištění poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.
Seznamy patří k nejjednodušším nástrojům, které vám pomohou udržet si o všem přehled a maximalizovat efektivitu. Sepište si, co váš příbuzný každý den potřebuje. Rychle tak zjistíte, s čím můžete snadno pomoct a co se dá jednoduše vyřešit. Jestli je pro vás například každodenní vaření složité, navařte několik jídel najednou, rozdělte je na porce a zamrazte. Váš příbuzný si pak snadno ohřeje jídlo kdykoliv bude potřebovat.
Je důležité znát hranice svých možností a nenakládat si na sebe příliš. Zvažte, jestli neobjednat placenou pomoc na domácí práce jako je uklízení, praní a žehlení prádla nebo údržba zahrady. Máte-li poblíž sourozence, jiné členy rodiny nebo přátele, můžete si péči rozdělit tak, že každý z vás bude v jiné dny vykonávat jiné úkoly, například vařit nebo uklízet.
Digitální technologie výrazně usnadňují práci na dálku a s rostoucí poptávkou po flexibilní práci se tomuto trendu začíná přizpůsobovat stále více zaměstnavatelů. Rozhodně stojí za to promluvit si s nadřízeným, jestli si můžete upravit pracovní hodiny nebo dny tak, abyste péči o příbuzného zvládli.
Snažte se počítat s časem pro sebe a zařaďte ho do svého denního rozvrhu. Nastavte si třeba budík o pár minut dříve a čtěte si, běžte na rychlou procházku nebo věnujte deset minut meditaci, která vám zklidní mysl. Výborným pomocníkem v tom budou aplikace jako je například Headspace.
V neposlední řadě je vždy důležité mít před sebou něco, nač se můžete těšit, a proto si jednou za pár týdnů vyhraďte volný víkend a sejděte se s přáteli, vyrazte na výlet nebo na krátkou dovolenou.