Rozhovor: Pěstounství stojí na trpělivosti a empatii

Děti vyrůstající v pěstounské péči si z dřívějška často nesou zkušenost odmítnutí, strachu nebo ztráty. Potřebují proto nejen střechu nad hlavou, ale především vztah, který dokáže uzdravovat. O tom, jak funguje terapeutické rodičovství a proč dává smysl stát se pěstounem, mluví Lenka Gláserová z SOS dětských vesniček.

S pěstounskými rodinami pracujete už víc než dvacet let. Co lidi nejčastěji podle vás vede k rozhodnutí stát se pěstouny? 

Jsou to lidé, kteří cítí, že mají co nabídnout. Často už vychovali vlastní děti, ale mají dost energie a chuti pomoci dalším. To považuji za nejzdravější motivaci. Tedy když člověk cítí, že jeho „sklenice je plná“ a může z ní něco dát dítěti, které to potřebuje. 

Naopak pokud se někdo snaží prostřednictvím pěstounství zaplnit vlastní prázdnotu, většinou to nefunguje. Většina žadatelů ale přichází s otevřeností a upřímnou snahou dát dítěti šanci na bezpečný a láskyplný domov. 

Jaké typy traumat si děti z původních rodin nejčastěji nesou a musí se s nimi vyrovnávat? Podle interního průzkumu SOS dětských vesniček a Generali České pojišťovny má takovou zkušenost 82 % dětí v pěstounské péči. 

Nejčastějším a zároveň nejhlubším zraněním, které si děti v náhradní rodinné péči nesou, je pocit opuštění. To, že je jejich rodiče – nejčastěji matka – nemohli nebo nedokázali vychovávat. Často proto, že sami neměli dostatek zdrojů nebo byli ve svém dětství traumatizováni a nenaučili se, jak být svým dětem bezpečnou oporou. 

Tuto ztrátu prožívají i ta nejmenší miminka. Dítě, které devět měsíců žije v těle matky, ji vnímá prostřednictvím všech smyslů. Pozná její hlas, vůni, rytmus. Když po narození matka náhle zmizí, dítě ji postrádá, i když si to neumí uvědomit. To samo o sobě představuje hluboké trauma, zranění, které si nese dál životem. Trauma se pak může projevovat různě. Některé děti bývají neklidné a vzdorovité, jiné naopak tiché a přehnaně poslušné. V obou případech jde o způsob, jak se vyrovnávají s hlubokou ztrátou a nejistotou. 

 

Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.

Dítěti je potřeba porozumět, ne ho trestat 

Právě proto se u náhradní péče mluví o potřebě jiného přístupu než u vlastních dětí. Co v tom konkrétně znamená terapeutické rodičovství a jak vypadá v běžném každodenním životě? 

Koncept terapeutického rodičovství je založený na myšlence, že dítě se léčí prostřednictvím vztahu. Trauma, které v sobě nese, totiž často vzniklo právě ve vztahu s pečující osobou. Obvykle je to matka, která odešla, nebyla přítomná nebo o dítě nedokázala pečovat. A protože zranění vzniklo ve vztahu, může se i uzdravit zase jen ve vztahu. Tentokrát ale s někým, kdo je pro dítě bezpečný, stálý a přijímající. 

V terapeutickém rodičovství nejde o samotné chování dítěte, ale o to, co se za ním skrývá. Dítě se nechová „zlobivě“ bezdůvodně. Každá reakce vychází z prožité bolesti, strachu nebo nejistoty. Úkolem pěstouna je tyto pocity rozpoznat a reagovat s porozuměním, ne s trestem. 

S jakými nejtěžšími momenty se pěstouni obvykle potýkají? 

Děti, které vyrůstají v náhradní rodině, často testují, jestli je pěstoun znovu neopustí. Zkoušejí, jestli je bude mít rád i tehdy, když se chovají vzdorovitě nebo odmítavě. Mají za sebou opakované ztráty a odmítnutí, takže jejich důvěra v dospělé bývá minimální. 

To období „zkoušení“ bývá pro pěstouny velmi náročné. Proto je důležité, aby měli kolem sebe podporu, uměli si odpočinout a nebáli se říct si o pomoc. Klíčem je vnitřní stabilita, zdravá motivace a realistická očekávání. I proto, že pěstounství přináší těžké chvíle, ale zároveň obrovský smysl. 

Generali Česká pojišťovna

Pěstounství není cesta k zaplnění vlastní prázdnoty 

A co byste vzkázala lidem, kteří o pěstounství uvažují, ale mají obavy, jestli to zvládnou? 

Každý by si měl nejdřív poctivě odpovědět, proč to chce dělat. Jestli opravdu chce pomoci dítěti, nebo spíš hojit vlastní rány. Důležité je mít své potřeby naplněné, zdravou motivaci a vědomí, že pěstounství není cesta k osobnímu naplnění, ale k podpoře druhého. 

Nikdo by do toho neměl vstupovat sám. Je potřeba mít kolem sebe lidi, kteří pomohou, když bude těžko. Může to být rodina, přátele nebo odborníci. A pokud má člověk jasno, má zázemí a má rád děti, ať do toho určitě jde. Protože máloco má v životě větší smysl než dát dítěti šanci začít znovu. 

Přečtěte si

SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

nebo si poslechněte podcasty: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

23.03.2026

Apokalypsa nebude: Jak ochránit města před stále většími rozmary Matky přírody

Když se blíží důchodový věk, děti jsou velké, vylétly z rodinného hnízda a každodenní shon nahrazuje klid, člověk přirozeně začíná uvažovat nad tím, kde stráví podzim svého života – u moře, na horách, na venkově, v jiném městě, nebo třeba na místě, na kterém dříve jezdil na dovolenou. Zkrátka je na čase dopřát si sen o životě na místě, o kterém jste vždycky snili, ale kvůli práci či jiným povinnostem jste si ho nikdy nemohli dovolit. Teď jste konečně „volní“ a můžete se přestěhovat. V dnešní době však výběr místa, kde budete žít, nelze omezit pouze na krajinu a životní náklady, ale je nutné zahrnout další klíčovou otázku: je místo, které se má stát mým novým domovem, odolné vůči změnám klimatu

Klimatická změna v číslech a datech

Rekordní vlny veder, stále intenzivnější srážky a čím dál ničivější záplavy sužují různá místa na celém světě a ukazují nám, že klimatická rizika dávno nejsou vzdálenou hrozbou, která se nás netýká, ale že navzdory tomu, co někteří lidé říkají, je reálná a zasahuje i do našeho každodenního života. A nejvíc postihuje ty nejzranitelnější z nás. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) došlo na celém světě v letech 2000 až 2019 ročně v průměru k 489 000 úmrtím v důsledku horka. Jen v evropském regionu měly vlny veder v roce 2022 na svědomí přes 60 000 úmrtí a podle odhadů by se tento počet mohl do roku 2050 zdvojnásobit na přibližně 120 000 úmrtí ročně. Odhady pro rok 2023 hlásí v Evropě téměř 48 000 úmrtí v důsledku horka. Tato alarmující čísla ukazují, že co jsme dříve považovali za vzdálenou a teoretickou možnost, nyní, zejména v nejvíc exponovaných lokalitách, vyvíjí bezprostřední tlak na zdravotnické systémy a infrastrukturu. 

Tento trend jednoznačně potvrzují také údaje z loňského roku. Podle zprávy State of Global Water Resources bylo pro rok 2024 charakteristické celkově teplejší a sušší počasí s výraznými rozdíly mezi různými oblastmi – v některých panovala dlouhá období těžkého sucha, zatímco jiné části světa byly zasaženy častými a silnými záplavami

Města hledají cestu ven

Odkud čerpat inspiraci, jak se těmto stále hůře předvídatelným a čím dál nebezpečnějším klimatickým výkyvům bránit? Města hledají a nachází účinná řešení. Přehodnocují své strategie rozvoje, inovují urbanistické plány a zaměřují se na podporu veřejného zdraví. Vytváří ekologičtější prostředí ve městě a využívají technologické inovace. Zpráva World Cities Report 2024 programu OSN zdůrazňuje, že v nadcházejících dekádách bude stále větší část městské populace – přibližně jedna miliarda lidí – vystavena vysokým teplotám, intenzivním srážkám nebo obdobím sucha. Úloha měst je v tomto směru klíčová. Na jedné straně jsou sice města zodpovědná za nejvyšší množství emisí skleníkových plynů, mohou však fungovat také jako laboratoře, ve kterých lze zkoumat a testovat konkrétní opatření pro zmírnění a přizpůsobení se dopadům klimatických změn. 

Cest a možností je mnoho. Jedním z již fungujících opatření pro zmírnění dopadů změny klimatu je vytváření specializovaných pracovních míst pro koordinaci aktivit s cílem vypořádat se s extrémním horkem. Úkolem hlavního referenta pro otázky klimatu (Chief Heat Officer) je například propojovat instituce a občany a začleňovat klimatická rizika do procesů rozhodování o plánování. Tuto pozici však dosud zavedlo pouze několik měst na světě – například Atény, Los Angeles, okres Miami-Dade ve státě Florida a Melbourne.

Další oblast, na kterou se vyplácí se zaměřit, jsou materiály a technologie snižující hromadění teploty v městských oblastech, například reflexní povrchy, propustná dlažba a střechy a fasády zmírňující dopady výkyvů teplot. Spolu s podporou vegetace a zajišťováním stínu tato řešení pomáhají s ochlazováním prostředí a zvyšováním komfortu, což je důležité zejména pro zranitelné skupiny osob.

Klíčovou roli sehrávají také urbanistické koncepce – návrhy ulic, náměstí a čtvrtí musí nově klást nejvyšší důraz na podporu přirozeného proudění vzduchu, propustnost půdy a udržitelné hospodaření s vodou. Nejde jen o estetiku. Nově rostoucí města musí být klimaticky odolná, schopná čelit vlnám veder, období sucha i prudkým dešťům, aniž by ohrožovala zdraví a bezpečnost obyvatel.

Nejlepší spojenec v boji s přírodními jevy? Příroda

Mezi nejúčinnější nástroje na zmírňování dopadů klimatických změn patří modrozelená infrastruktura, která zvyšuje odolnost zastavených oblastí tím, že propojuje přírodní prvky s designem. Zelená infrastruktura do plánů začleňuje přírodní nebo napůl přírodní prvky, jako jsou parky, městské lesy, vertikální zahrady a zelené střechy, stejně jako tzv. biokoridory, nebo také zelené koridory, které propojují otevřené prostory. Tato řešení pomáhají snižovat lokální teplotu, zvyšují kvalitu ovzduší a poskytují stín a prostor pro relaxaci. Modrá infrastruktura pak označuje stavby a systémy napomáhající hospodárnému nakládání s vodou. Zahrnuje například retenční nádrže na dešťovou vodu, obnovu vodních toků, ochranu mokřadů a udržitelných systémů odvodu vody. Společně projekty zelené a modré infrastruktury nejen snižují riziko záplav a eroze půdy, ale také umožňují sběr a efektivní využití dešťové vody, a tím zmírňují jak dopady sucha, tak bleskových přívalových povodní.

Klimatická odolnost v Česku

V České republice nejsou zatím klimatické změny tak extrémní jako na jihu Evropy, přesto o sobě dávají čím dál víc vědět v podobě lokálních záplav, sucha a rostoucích teplot. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (CHMI) se průměrná teplota v zemi od roku 1961 zvýšila přibližně o 2 °C a rok 2023 se řadí mezi pět nejteplejších let v historii měření. Nejčastějším a finančně nejnáročnějším přírodním rizikem jsou stále záplavy. Státní fond životního prostředí uvádí, že záplavy v červenci 2024, zejména záplavy v Jižních Čechách a na Moravě, měly za následek škody přesahující 250 milionů eur. Mezitím se vládní Národní adaptační strategie zaměřuje na modernizaci vodní infrastruktury a zvýšení míry zadržování vody v půdě s cílem zmírnit rizika sucha i záplav. Ačkoli země nečelí opakujícím se přírodním katastrofám, jako jsou vlny veder nebo tornáda, je důležité nezapomínat na vhodná pojištění v dostatečné výši odpovídající hodnotě majetku, aby pojistky v případě neštěstí poskytly dostatečné krytí. I města jako Praha a Brno investují do parků a lepších systémů odvodu vody. Potvrzují tím, že i v našich zeměpisných šířkách je prevence nezbytná pro to, abychom si udrželi vysokou kvalitu života a pocit bezpečí.“

Klimatické změny v pobřežních a horských oblastech

Ačkoli život u moře nebo na horách uprostřed přírody je bezesporu zdraví prospěšný, obyvatelé těchto oblastí by neměli opomíjet určitá opatření, jelikož také tyto oblasti jsou vystaveny změnám klimatu. Postupné zvyšování hladiny moří donutilo mnoho pobřežních měst k zavádění opatření s cílem zmírnit tento problém. Města budují hráze, mění strukturu silnic a plánují výsadbu vegetace schopné absorbovat vodu. Oblasti s vyššími nadmořskými výškami a obce v horských oblastech naopak čelí stále častějším výkyvům teplot, ztenčujícím se zásobám vody a stále se zvyšujícím rizikům sesuvů půdy. Všechny tyto problémy vyžadují nalezení vhodných řešení.

Jak neztratit správný směr v životních rozhodnutích

Složité otázky související s aktuálními změnami klimatu se promítají také do rozhodování o tom, zda si pořídit nové bydlení, nebo rekonstruovat to stávající. Než se rozhodnete, zda se přestěhovat nebo pustit do nákladné rekonstrukce, ujistěte se, že jste dobře zvážili všechna specifika dané oblasti související se změnami klimatu. Je daná oblast náchylná k jevům, jako jsou vlny veder, záplavy, eroze pobřeží nebo sesuvy půdy? Následně si nezapomeňte zkontrolovat kvalitu dané stavby, její energetickou účinnost a schopnost zajistit komfort i v extrémních podmínkách – tepelnou izolaci, přirozenou ventilaci, vysoce výkonná okna a moderní systémy, jako jsou tepelná čerpadla nebo fotovoltaika. Tyto technologie už dávno nejsou jen nepodstatné detaily, ale naopak investice, které dlouhodobě ochrání vaše zdraví i vaše finance.

Zvážit byste měli také odolnost konstrukce. Odpovídají použité materiály místním podmínkám? Jsou odolné vůči soli, mrazu nebo vlhkosti? Má daná oblast postačující odvodňovací systémy pro případ intenzivních srážek? Jaké jsou náklady na údržbu dané budovy? Právě ve vysoce rizikových oblastech často bývají tyto náklady výrazně vyšší.

Kromě technických aspektů hrají důležitou roli také dostupné služby a okolní prostředí. Zelené plochy, cyklostezky, spolehlivá veřejná doprava a dostupná zdravotní péče jsou, zejména u starších osob, důležité parametry, které ovlivňují kvalitu života. Proto nezapomeňte ověřit také jejich dostupnost v dané oblasti. Dalším důležitým krokem je posouzení trvanlivosti a dlouhodobě udržitelné hodnoty dané nemovitosti. Ekologicky postavené nebo zrekonstruované domy si svou hodnotu obvykle drží lépe a krom toho umožňují také čerpat různé pobídky či granty nebo uplatnit daňové výjimky. Z tohoto důvodu může být vhodné obrátit se na odborníky – geology, stavební inženýry nebo úřady udělující energetické certifikace – a konzultovat s nimi místní plány na ochranu kvality života a programy přizpůsobení se klimatickým změnám, abyste lépe porozuměli tomu, jak místo, které se má stát vaším novým domovem, čelí aktuálním i budoucím klimatickým výzvám. 

Jinak řečeno – přemýšlejte a plánujte obezřetně. Rozhodnutí, kde strávit zbytek života nebo jaké stavební úpravy provést, by se nemělo řídit pouze emocemi. Aby vám výsledek přinesl požadovanou kvalitu života a bezpečí, mělo by být toto rozhodnutí v první řadě dobře promyšlené. V neposlední řadě by mělo také zohlednit, že klimatická změna již probíhá. Zvyšující se průměrné teploty, častější extrémní meteorologické jevy, nepředvídatelné srážky a zvyšující se hladina moří už nejsou jen teorie a vzdálená budoucnost, ale již dávno jsou součástí běžné reality našich životů.

Přečtěte si:

Jak si udržet zdraví i ve stáří bez zbytečné námahy

Udržitelné cestování: Jak chránit naši planetu při cestách do zahraničí?

Plánujete coolcation? Nejlepší destinace k překonání veder

Moderní platformy, které vám pomohou začlenit principy udržitelnosti do každodenního života

Vyberte kategorii