Proč je potřeba, aby dítě vyrůstalo v láskyplném prostředí

Každé dítě potřebuje víc než jen jídlo, oblečení a střechu nad hlavou. Pro zdravý vývoj je zásadní, aby vyrůstalo v prostředí, kde se cítí bezpečně a milovaně. Právě první roky života formují vztah člověka k sobě samému i k okolnímu světu. Dítě, které vyrůstá v prostředí plném pochopení, podpory a lásky, získává zdravý základ pro to, aby si samo sebe vážilo, zvládalo své emoce a dokázalo navazovat vztahy s druhými lidmi.

Co přesně je myšleno láskyplným prostředím? 

Láskyplné prostředí není definované dokonalostí, luxusem ani vyplněné neustálým úsměvem. Jde o bezpečný prostor, kde se dítě cítí respektované a milované. Místo, kde může být samo sebou, i když je zrovna smutné, vzteklé nebo dělá chyby. 

„Láskyplné prostředí neznamená, že dítě necháme dělat, co chce. Pracujeme s předpokladem, že pro zdravý vývoj dítěte jsou důležité jasně vymezené hranice, jejichž pevnost dítě samozřejmě testuje. Rodič by je měl zvládnout udržet bez použití násilí a křiku,” vysvětluje Jindra Šalátová, psycholožka a výkonná ředitelka SOS dětských vesniček

 

Na koho se obrátit
SOS dětské vesničky v současné době poskytují pomoc dětem a jejich rodinám prostřednictvím 25 poboček, které se nacházejí v osmi krajích České republiky. Můžete se na ně obrátit skrze web nebo infolinku 233 335 452.

Proč je láskyplné prostředí pro dítě tak důležité? 

V prvních letech života si dítě utváří představu o světě. Zda je bezpečný, jestli jsou lidé důvěryhodní a jestli ono samo za něco stojí.  

Je prokázané, že děti, které zažívají láskyplné vztahy

  • umí lépe vyjadřovat své emoce, 
  • mají zdravý vztah k sobě samým, 
  • zvládají snáze stresové situace, 
  • chápou, že i chyby jsou součástí růstu a méně se bojí selhání. 

Jak vytvořit láskyplné prostředí? 

I malé kroky mohou mít velký dopad. Zde je několik tipů, jak vytvořit láskyplné prostředí, které můžete snadno začlenit do každodenního života: 

  • Buďte přítomní. Věnujte dítěti svou pozornost, i když si o ni zrovna aktivně neříká.  
  • Naslouchejte. Umožněte dítěti bez souzení nebo zlehčování sdílet, co cítí. 
  • Vytvářejte rituály. Společné večeře, čtení nebo objetí na dobrou noc posilují vztah. 
  • Stanovte hranice. Děti potřebují nejen vědět, co se smí a nesmí, ale také proč tomu tak je. 

„Výchova s respektem, klidem a láskou není o ustupování. Je o trpělivém budování vztahu, který dítěti umožní vyrůst ve vyrovnaného, empatického a sebevědomého člověka,” doplňuje Jindra Šalátová. 

Generali Česká pojišťovna

Co když dítě láskyplné prostředí nezažívá? 

Ne každé dítě má to štěstí vyrůstat v láskyplné rodině. Generali Česká pojišťovna proto cíleně podporuje neziskovou organizaci SOS dětské vesničky. Jejich odbornice pomáhají dětem vyrůstat v bezpečném a stabilním prostředí. A to navzdory náročným životním okolnostem, kterým zrovna čelí.  Pokud vás zajímá víc, můžete se na organizaci obrátit na webu

Přečtěte si: 

SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

12.08.2025

Jak děti projevují své emoce a potřeby? V každém věku jinak

Kojenecký věk (do 1 roku): Když děti „mluví“ tělem

Kojenci prožívají emoce velmi intenzivně, ale bez vědomé schopnosti regulace. Pláč, napínání těla či natažené ruce nejsou projevy rozmaru, ale jasné signály potřeb – například kontaktu, bezpečí nebo klidu.

„U kojenců je chování zásadním komunikačním kanálem. Každé dítě potřebuje vřelou, stabilní a předvídatelnou péči, která mu pomáhá zorientovat se ve světě i ve vlastních pocitech. Tam, kde chybí dotek, bezprostřední reakce a bezpečná blízkost, se může už v prvním roce života utvářet nejistý vztah ke světu a k sobě samému,“ říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.

Podle teorie citové vazby, kterou vytvořil John Bowlby, dítě od narození vyhledává blízkost pečující osoby, která se stává zdrojem bezpečí. Dlouhodobá nepřítomnost emočně citlivého dospělého, nebo naopak nekonzistentní či agresivní reakce, mohou narušit utváření bezpečné vazby – základu důvěry ve svět.

Generali Česká pojišťovna

Batolecí věk (1–3 roky): Emoce v pohybu

V období batolete dítě rozvíjí autonomii a zároveň prochází fází intenzivních emocí, které ještě nedokáže regulovat. Výbuchy vzteku, vzdor nebo agresivní reakce jsou přirozeným důsledkem vývojových změn.

„Výbuchy vzteku, záchvaty pláče nebo impulzivní reakce nejsou známkou nevychovanosti. Jde o důsledek vývoje mozku, který se teprve učí, jak zacházet s přetížením. Batole reaguje způsobem, který odpovídá jeho vývojové úrovni, i když je to pro okolí náročné,“ vysvětluje Šalátová.

Podle poznatků neurověd se děti, které zažily chronický stres bez citlivé podpory, potýkají s narušením okruhů mozku zodpovědných za regulaci emocí. V takovém případě mohou potřebovat aktivní přítomnost dospělého, který pomáhá uklidnit a znovu nastavit emoční rovnováhu.

SOS dětské vesničky

Předškolní věk (3–6 let): Emoce dostávají jména

Děti v předškolním věku začínají lépe rozpoznávat své pocity a postupně se učí vyjadřovat je pomocí slov. I přesto zůstává jejich emoční svět velmi intenzivní a často křehký. Pokud dítě v tomto období zažívá prostředí, které je nepředvídatelné, emočně chaotické nebo nejisté, může být pro něj složité porozumět tomu, co je bezpečné a co ne. V důsledku toho bývá jeho chování proměnlivé. Někdy může být přilnavé, jindy stažené, někdy vzdorující. Tyto reakce nejsou známkou „rozmazlenosti“, ale odrazem toho, že dítě se teprve učí, jak v takovém prostředí přežít.

Zkušenosti s nepřehlednými nebo protichůdnými reakcemi dospělých mohou vést k tomu, že si dítě začne vytvářet vlastní strategie, jak situaci zvládnout. Například potlačuje své emoce, přizpůsobuje se náladám okolí, nebo se snaží vnímat potřeby ostatních dříve než své vlastní. Z krátkodobého hlediska mu to může pomoci, ale dlouhodobě to může komplikovat jeho vztah k sobě samému i k druhým lidem.

„Pro dítě je důležité vědět, že na jeho emocích není nic špatného. Že smutek, zklamání nebo strach jsou normální součástí života a že si s nimi nemusí umět poradit samo. Nepomáhá srovnávání ani výčitky, ale klidná, věcná reakce dospělého, který situaci pojmenuje a podpoří ho v porozumění,“ říká Jindra Šalátová.

 

Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje se SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem z ohroženého prostředí, které zažily rané trauma, ale také podporovat celospolečenskou osvětu v oblasti prevence a zdravého vývoje.

Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič

nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

Vyberte kategorii