S ohledem na měnící se klimatickou situaci si stále více uvědomujeme důležitost zodpovědného přístupu každého z nás. Téma udržitelnosti se dostává do popředí ve všech oblastech života. Co je dobré pro planetu, je dobré i pro nás. A nejinak je tomu také v péči o pleť. Smutnou pravdou je, že mnohé kosmetické produkty obsahují řadu přísad a obalový materiál, který může být škodlivý nejen pro vás, ale také pro životní prostředí. Připravili jsme pro vás proto několik tipů, jak v péči o pleť zaujmout ekologičtější přístup.
Kosmetika je často zabalena v nadměrném množství obalů a obsahuje politováníhodný seznam přísad. Dle dat z roku 2018 vyprodukoval kosmetický průmysl neuvěřitelných 120 miliard obalů za rok, přičemž většina z nich byla vyrobena z nerecyklovatelných materiálů, které často končí v moři i jiných vodních cestách, čímž poškozují přírodu kolem nás.
Výrobky určené pro péči o krásu obsahují zpravidla 15 až 50 přísad, přičemž průměrná žena používá 9 až 15 produktů denně. To znamená, že na svou pokožku nechává každý den působit celkem 515 chemikálií, jejichž zbytky unikají do vodních cest. Voda je sama o sobě v kosmetickém průmyslu nejpoužívanější přísadou, bohužel zásoby pitných vod celosvětově ubývají.
Některé přísady běžně obsažené v konzumní kosmetice mohou být škodlivé nejen pro vás, ale i pro životní prostředí. Mezi takové patří třeba palmový olej a jeho deriváty. Jeho škodlivost spočívá především ve způsobu pěstování palem pro jeho výrobu. Dochází k rozsáhlému odlesňování, které v některých částech světa vedlo doslova k ekologické katastrofě. Palmový olej navíc může způsobit podráždění očí, kůže a plic.
Další ingredience, kterým byste se při výběru kosmetiky měli vyhnout:
Pokuste se změnit i některé běžné návyky. Snažte se recyklovat vše, co je možné. Volte produkty, které mají jednoduché recyklovatelné obaly, případně produkty, které obal nemají.
Zvažte, zda místo odličovacích tampónů na jedno použití nezvolit ekologičtější pratelné tampóny. Běžné menstruační vložky nebo tampony lze nahradit menstruačním kalíškem nebo menstruačními kalhotkami.
Zamyslete se také nad spotřebou vody. Stačí změnit své návyky a můžete ušetřit mnoho litrů ročně. Dávejte přednost sprchování před plnou vanou. Při čištění zubů, mytí vlasů nebo holení se naučte vodu vypínat, aby netekla na prázdno.
Pokud jde o složení ekologické kosmetiky, pak je vhodné hledat loga FairTrade nebo Rainforest Alliance, díky kterým máte jistotu, že přísady byly získány udržitelným způsobem. U výrobků s obsahem palmového oleje hledejte certifikát RSPO, který zaručuje, že použitý palmový olej byl vyprodukován ekologickým způsobem.
Pro zjednodušení můžete využít třeba aplikaci Safely: Kosmetické složení. Po naskenování složení z etikety vás aplikace upozorní na škodlivé přísady.
Sílící poptávka po ekologicky přívětivé kosmetice způsobila doslova boom ve vývoji přírodní kosmetiky. Třeba značka Urtekram využívá jako obalový materiál plasty rostlinného původu. Česká firma CareMedica vyrábí kosmetiku z medicinálních hub, Saloos se soustřeďuje na využití 100% přírodních aromatických olejů.
Nabídka ekologické a udržitelné kosmetiky je široká a ne vždy musí být zátěží pro vaši peněženku. Pro začátek se určitě vyplatí nechat si zaslat vzorky různých značek, abyste mohli zjistit, která vám bude nejlépe vyhovovat. Širokou nabídku najdete třeba na www.econea.cz nebo www.bioo.cz
Přechod na ekologičtější způsob života není velká věda. Stačí začít malými krůčky, omezte třeba délku sprchování a vypínejte vodu při čištění zubů. Zvolte přírodní kosmetiku v recyklovatelných obalech. Tyto změny se pro vás brzy stanou rutinou a budete mít chuť dělat víc, protože co je dobré pro planetu, je dobré i pro vás.
![]()
O raném traumatu se stále málo mluví, přesto zásadně ovlivňuje život dítěte a následně se projevuje i v dospělosti. Proto je důležité zvyšovat povědomí veřejnosti a posilovat včasnou pomoc rodinám, které ji potřebují. Právě to je cílem společné iniciativy Generali České pojišťovny a SOS dětských vesniček, která chce umožnit co nejvíce dětem vyrůstat v bezpečném, stabilním a láskyplném prostředí. Protože právě to je ten nejlepší základ pro zdravý život.
Třináctiměsíční Vilík se dostal k přechodné pěstounce kvůli výrazně zanedbané péči rodičů a důvodnému podezření na týrání. Na první pohled působil jako obyčejné miminko, jeho chování ale skrývalo hlubokou bolest. Vždy, když s ním pěstounka přišla na návštěvu ke svým rodičům, spustil se u něj intenzivní pláč, který nešel ničím utišit. Zajímavé bylo, že když naopak rodiče navštívili pěstounku doma, žádný problém nenastal.
Dlouho nebylo jasné, co tyto situace spouští. Teprve když si sociální pracovnice prostudovala spis starších Vilíkových sourozenců, kteří už dokázali popsat, co doma zažívali, vyšlo najevo, o co jde. Soused pěstounčiných rodičů kouřil na sdíleném balkoně a cigaretový kouř se dostával do bytu. Právě tento pach byl pro Vilíka spouštěčem – partner biologické matky totiž děti pálil cigaretou. Vilík měl tedy cigaretový kouř spojený s obrovskou bolestí, strachem a pláčem sourozenců. I když si to nedokázal vědomě vybavit, tělo a paměť si prožitek uchovaly a reagovaly pokaždé, když se objevil stejný podnět.
„I když si tak malé dítě nedokáže zážitek zapamatovat vědomě, tělo a podvědomí si ho uloží. Proto pak může i zdánlivě obyčejný podnět, třeba vůně nebo zvuk, vyvolat silnou emoční reakci. Rané trauma se často projeví právě takto, skrze spouštěče, které okolí vůbec nemusí chápat,” vysvětluje Lenka Gláserová, vedoucí sociální pracovnice doprovázející pěstounské rodiny v SOS dětských vesničkách.
Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.
Podobně silně se trauma z raného dětství projevilo i u Anetky. Do pěstounské rodiny přišla ve dvou letech v těžce zanedbaném stavu. Neuměla chodit, nedokázala jíst lžičkou, vydávala jen neartikulované zvuky a prakticky neplakala – jako by necítila potřebu dát najevo emoce. Noví pěstouni s ní ale začali trpělivě pracovat a během několika měsíců udělala obrovský pokrok. Začala chodit, učila se jíst, začala více komunikovat a celkově doháněla to, co jí v prvních letech života chybělo.
Dnes je Anetce pět let a působí jako šikovná holčička, která je jen mírně pozadu za svými vrstevníky. Přesto u ní trauma z dětství stále zanechává viditelné stopy – je velmi fixovaná na svou pěstounskou maminku. Když musela maminka nečekaně na několik dní do nemocnice, Anetka zůstala doma v péči ostatních členů rodiny. Přesto odloučení nezvládla. Začala se znovu počůrávat, v noci ji trápily noční můry, častěji plakala a celkově působila neklidně a rozrušeně. Trvalo několik týdnů po návratu pěstounky, než se její stav stabilizoval a mohla navázat tam, kde předtím skončila.
Přečtěte si
Rané trauma očima odborníků: Co říkají data z praxe
4 praktické tipy pro rodiče a pečovatele, jak pomoci dětem zvládnout trauma
nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“