S ohledem na měnící se klimatickou situaci si stále více uvědomujeme důležitost zodpovědného přístupu každého z nás. Téma udržitelnosti se dostává do popředí ve všech oblastech života. Co je dobré pro planetu, je dobré i pro nás. A nejinak je tomu také v péči o pleť. Smutnou pravdou je, že mnohé kosmetické produkty obsahují řadu přísad a obalový materiál, který může být škodlivý nejen pro vás, ale také pro životní prostředí. Připravili jsme pro vás proto několik tipů, jak v péči o pleť zaujmout ekologičtější přístup.
Kosmetika je často zabalena v nadměrném množství obalů a obsahuje politováníhodný seznam přísad. Dle dat z roku 2018 vyprodukoval kosmetický průmysl neuvěřitelných 120 miliard obalů za rok, přičemž většina z nich byla vyrobena z nerecyklovatelných materiálů, které často končí v moři i jiných vodních cestách, čímž poškozují přírodu kolem nás.
Výrobky určené pro péči o krásu obsahují zpravidla 15 až 50 přísad, přičemž průměrná žena používá 9 až 15 produktů denně. To znamená, že na svou pokožku nechává každý den působit celkem 515 chemikálií, jejichž zbytky unikají do vodních cest. Voda je sama o sobě v kosmetickém průmyslu nejpoužívanější přísadou, bohužel zásoby pitných vod celosvětově ubývají.
Některé přísady běžně obsažené v konzumní kosmetice mohou být škodlivé nejen pro vás, ale i pro životní prostředí. Mezi takové patří třeba palmový olej a jeho deriváty. Jeho škodlivost spočívá především ve způsobu pěstování palem pro jeho výrobu. Dochází k rozsáhlému odlesňování, které v některých částech světa vedlo doslova k ekologické katastrofě. Palmový olej navíc může způsobit podráždění očí, kůže a plic.
Další ingredience, kterým byste se při výběru kosmetiky měli vyhnout:
Pokuste se změnit i některé běžné návyky. Snažte se recyklovat vše, co je možné. Volte produkty, které mají jednoduché recyklovatelné obaly, případně produkty, které obal nemají.
Zvažte, zda místo odličovacích tampónů na jedno použití nezvolit ekologičtější pratelné tampóny. Běžné menstruační vložky nebo tampony lze nahradit menstruačním kalíškem nebo menstruačními kalhotkami.
Zamyslete se také nad spotřebou vody. Stačí změnit své návyky a můžete ušetřit mnoho litrů ročně. Dávejte přednost sprchování před plnou vanou. Při čištění zubů, mytí vlasů nebo holení se naučte vodu vypínat, aby netekla na prázdno.
Pokud jde o složení ekologické kosmetiky, pak je vhodné hledat loga FairTrade nebo Rainforest Alliance, díky kterým máte jistotu, že přísady byly získány udržitelným způsobem. U výrobků s obsahem palmového oleje hledejte certifikát RSPO, který zaručuje, že použitý palmový olej byl vyprodukován ekologickým způsobem.
Pro zjednodušení můžete využít třeba aplikaci Safely: Kosmetické složení. Po naskenování složení z etikety vás aplikace upozorní na škodlivé přísady.
Sílící poptávka po ekologicky přívětivé kosmetice způsobila doslova boom ve vývoji přírodní kosmetiky. Třeba značka Urtekram využívá jako obalový materiál plasty rostlinného původu. Česká firma CareMedica vyrábí kosmetiku z medicinálních hub, Saloos se soustřeďuje na využití 100% přírodních aromatických olejů.
Nabídka ekologické a udržitelné kosmetiky je široká a ne vždy musí být zátěží pro vaši peněženku. Pro začátek se určitě vyplatí nechat si zaslat vzorky různých značek, abyste mohli zjistit, která vám bude nejlépe vyhovovat. Širokou nabídku najdete třeba na www.econea.cz nebo www.bioo.cz
Přechod na ekologičtější způsob života není velká věda. Stačí začít malými krůčky, omezte třeba délku sprchování a vypínejte vodu při čištění zubů. Zvolte přírodní kosmetiku v recyklovatelných obalech. Tyto změny se pro vás brzy stanou rutinou a budete mít chuť dělat víc, protože co je dobré pro planetu, je dobré i pro vás.
Rané trauma je výraz pro silně negativní zážitek nebo situaci, kterou dítě opakovaně zažívá už v nejútlejším věku – někdy dokonce ještě před narozením. Jde o chvíle, které jsou pro dítě bolestivé, ohrožující nebo matoucí a které nemá šanci samo zvládnout.
Vědecké studie i zkušenosti odborníků potvrzují, že zážitky z raného dětství (nebo dokonce z prenatálního období) mají zásadní vliv na vývoj mozku, chování i duševní zdraví. Dítě si tyto situace většinou nevybaví vědomě, přesto zůstávají zapsané v jeho podvědomí a mohou se projevit až mnohem později – třeba jako úzkosti, potíže ve vztazích nebo náchylnost k závislostem.
„Velká část traumat, se kterými se v praxi setkáváme, vzniká v době, kdy dítě ještě nedokáže mluvit nebo si později tyto zážitky vědomě vybavit. V podvědomí ale zůstávají. Takové děti jsou pak častěji ohrožené psychickými potížemi, závislostmi nebo nezdravými vztahy,“ upozorňuje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.
Ačkoliv může mít rané trauma zásadní dopad na vývoj člověka, povědomí o něm je v Česku stále nízké. Správně ho dokázala popsat jen pětina lidí. Víc než 60 % respondentů uvedlo, že tento pojem nikdy neslyšeli. Vyplývá to z průzkumu Generali České pojišťovny, která se s SOS vesničkami spojila v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net.
„Je vidět, že veřejnost se v problematice často neorientuje, a právě proto je důležité o ní víc mluvit. S SOS vesničkami nás spojuje přesvědčení, že každé dítě potřebuje bezpečí a laskavou péči. Naši spolupráci vnímáme jako příležitost podpořit organizaci, která dlouhodobě pomáhá tam, kde je to nejvíc potřeba,” říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny.
Téměř třetina Čechů věří, že rané trauma hrozí pouze týraným a zneužívaným dětem.
Spouštěčem raného traumatu mohou být závažné události, jako je fyzické či psychické násilí, zneužívání, ztráta blízké osoby nebo například uvěznění rodiče. Někdy jde o dlouhodobé zanedbávání základních potřeb dítěte – když nikdo nereaguje na jeho pláč, nemluví s ním, nechová ho nebo mu nedává pocit bezpečí a přijetí.
Trauma ale může způsobit i opuštění dítěte matkou (například v porodnici) nebo odebrání z rodiny.
Podle průzkumu Generali České se téměř třetina Čechů mylně domnívá, že rané trauma hrozí jen dětem, které byly týrány nebo zneužívány.
„Ve skutečnosti mohou v dětech zanechat hlubokou stopu i jiné situace, jako například přetahování se o děti ze strany rodičů při komplikovaném rozvodu nebo závažná nemoc blízkého člena rodiny. Rané trauma se netýká jen těch nejkřiklavějších případů, kdy bylo dítě týráno nebo zneužíváno, ale bohužel mnohem širší skupiny dětí než si většina lidí uvědomuje,” doplňuje Šalátová.
Rané trauma se neprojevuje navenek hned – jeho následky se často projeví až po letech. Právě proto je důležité o něm mluvit, vzdělávat veřejnost a posilovat včasnou pomoc rodinám, které ji potřebují. Cílem společné iniciativy Generali České pojišťovny a SOS dětských vesniček je pomoci během pěti let až 5 000 dětí.
Přečtěte si:
SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu
nebo si poslechněte podcasty: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“
H. Kuncová, T. Pergnerová: „Ne každé dítě zvládne střídavou péči.“