Uhlíkové emise zachycené v zemské atmosféře znepokojivou rychlostí způsobují globální oteplování. Jezdíte-li automobilem poháněným benzinovým nebo dieselovým motorem, jako většina z nás, přispíváte k tomuto problému, protože s každým nastartováním vaše auto začne do atmosféry přidávat oxid uhličitý (CO2). Existují však způsoby, jak tento dopad omezit.
Dobrá zpráva je, že vlády zemí a výrobci automobilů na celém světě společně usilují o snížení uhlíkové stopy. A to ať už změnou způsobů našeho cestování, anebo úpravou aut, kterými jezdíme.
Evropská unie, v rámci svého plánu nulových emisí do roku 2050, pracuje na přechodu od aut s motory na fosilní paliva k vozidlům na plně elektrický pohon. Předpokládá se, že do té doby bude 70 % všech automobilů na světě na elektřinu, a tyto elektromobily se budou rychle a snadno dobíjet v síti více než 16 milionů dobíjecích stanic.
Přinášíme vám informace o rozsahu celého problému a poradíme vám, jak můžete snížit vlastní uhlíkovou stopu změnou způsobu, jakým svůj automobil řídíte, bez ohledu na jeho typ.
V roce 2020 jezdilo více než 95 % automobilů na světě na naftu nebo benzin. Dopravní odvětví jako celek je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů a automobily přispívají ke znečištění zdaleka nejvíc ze všech motorizovaných způsobů dopravy. V roce 2020 automobily zodpovídaly za 41 % z celkových 7,3 miliard tun krychlových emisí CO2 vyprodukovaných veškerou dopravou. V roce 2018 v České republice vyprodukovalo odvětví dopravy 15,7 % z celkového množství emisí. Největší podíl připadal na automobilovou dopravu (9,2 %), následovala nákladní a autobusová doprava (5,2 %) a nakonec doprava letecká (1 %).
I přes stále rostoucí počet prodávaných elektromobilů jezdila naprostá většina aut na evropských silnicích v roce 2020 na benzin (52,3 %) nebo naftu (29,9 %) – a významně tak přispěla k vysokým emisím CO2 celého kontinentu.
V průběhu své životnosti středně velké rodinné auto poháněné spalovacím motorem vyprodukuje zhruba 24 tun CO2 – a čím větší automobil, tím vyšší emise. Abychom si to přiblížili: vykompenzovat takové množství emisí by lesu o počtu 1 200 stromů trvalo celý rok5.
Ve snaze urychlit přechod na uhlíkově neutrální elektromobily navrhuje Evropská unie zákaz prodeje nových automobilů s benzinovými a dieselovými motory po roce 2035. Evropský parlament už schválil návrh opatření, která budou předmětem dalšího vyjednávání.
Prodej elektromobilů výrazně roste. V roce 2019 tvořily elektromobily až 2,5 % globálního automobilového trhu. V roce 2020 tento podíl stoupl na 4,2 %. I když se jedná stále o relativně malá čísla, mnozí pozorovatelé jsou přesvědčeni, že prodeje elektromobilů v příštích několika letech předčí prodeje aut s benzinovými a dieselovými motory.
V reakci na to už mnozí výrobci – včetně značek jako jsou Jaguar, Volvo, Hyundai, Ford a Volkswagen – přecházejí k elektřině jako pohonu budoucnosti.
Nejlepší způsob, jak výrazně zredukovat emise CO2, je přejít od automobilu s benzinovým nebo dieselovým motorem na auto s pohonem hybridním nebo přímo elektromobil. Svou uhlíkovou stopu ale můžete snížit i tím, jak řídíte – bez ohledu na typ vašeho auta.
Lehčí vůz má ekonomičtější provoz, proto před jízdou odstraňte veškerou nepotřebnou váhu (zavazadla, nevyužívané střešní boxy). Dbejte na správně nahuštěné pneumatiky, které zlepší efektivnost pohonu a plánujte cestu s dostatečným předstihem, abyste se vyhnuli dopravním zácpám.
Palivo ušetříte také tím, že pojedete pomaleji a nebudete zbytečně brzdit. Při jízdě rychlostí 110 km/h spotřebujete o 9 % paliva více než při rychlosti 95 km/h, a o 15 % více, než kdybyste jeli 80 km/h. Obdobně při rychlosti 130 km/h spálíte o 25 % paliva více než při 110 km/h.
![]()
Digitální svět je všude kolem nás a internet si nepodmaňuje jen dospělé, ale i ty nejmenší a nejzranitelnější – naše děti.
Přestože internet otevírá dveře k tomu, aby se mohly vzdělávat, komunikovat přes sociální sítě, hrát hry, sledovat videa na YouTube a podobně, zároveň představuje i vážná rizika, která ohrožují bezpečnost dětí na internetu. A rodiče tak stojí před výzvou, jak své děti naučit online bezpečnosti a chránit je.
Cílem ale rozhodně není děti od internetu izolovat. Je důležité jim předat cenné informace přiměřené jejich věku, které je naučí, jak se v online světě pohybovat bezpečně a zodpovědně.
Staňte se aktivním průvodcem, který dětem pomůže osvojit si zdravé návyky a pochopit, že chránit se je naprostou nutností. Jak tedy na rodičovskou ochranu?
Bezpečnost dětí na internetu začíná doma. V tomto prostředí můžete stanovit jasná pravidla, jak a k čemu mohou internet používat. Pravidla by samozřejmě měla být také přiměřená věku dítěte, a následně postupně revidována.
Zde byste měli stanovit, kdy a jak dlouho mohou děti trávit čas na internetu. Měli byste také vymezit, ve kterých místnostech mohou internet používat. Například pouze ve společných prostorách, jako je kuchyň nebo obývací pokoj, ale ne za dveřmi jejich pokoje. Tímto způsobem zajistíte lepší rodičovskou ochranu a můžete také sledovat aktivitu.
Promluvte si o tom, jaký typ obsahu je přijatelný a jaký už ne. Je důležité jim důkladně vysvětlit, proč jsou některé webové stránky nebo hry pro ně nevhodné.
Komunikaci neveďte autoritativním způsobem. Vše by mělo být z vaší strany důkladně vysvětleno. Cílem je, aby vaše dítě pochopilo, že vám jde pouze o jeho maximální bezpečnost a ochranu v online světě, který je v dnešní době nebezpečný.
Tip: Pravidla můžete také formulovat v „online dohodě“, která bude obsahovat, co je dovoleno a co ne. Zapojte děti do její tvorby, aby se cítily zodpovědné a zapojené. Takovou dohodu pak můžete vyvěsit na lednici nebo na nástěnku.
Jednou z nejdůležitějších věcí, jak podpořit bezpečnost vašich dětí na internetu, je vysvětlit jim význam osobních údajů a také to, proč by je neměly s nikým v online prostředí sdílet.
Děti musí pochopit, že není v pořádku sdílet své celé jméno, místo bydliště, školu, telefonní číslo nebo fotografie s cizími lidmi. A to ani prostřednictvím her, chatů nebo sociálních sítí. Přečtěte si také 4 způsoby, jak chránit děti na sociálních sítích.
Rodičovská ochrana spočívá i v tom, že s dětmi otevřeně mluvíte o tom, komu mohou důvěřovat. Vysvětlete jim rozdíl mezi kamarádem z reálného života a „přítelem“ z internetu. Na internetu číhá mnoho predátorů, kteří cílí na nic netušící oběti a pro dítě může být takový kontakt obrovským rizikem.
Tip: Pomozte jim skrze přátelskou konverzaci pochopit, že sdílení osobních informací s neznámými lidmi je jako mluvit s cizincem na ulici a že internet si všechno pamatuje.
Učte děti kritickému myšlení. Pokud po nich někdo žádá osobní údaje, měly by automaticky zpozornět a položit si otázku: Proč ty informace vlastně potřebuje? K tomuto způsobu uvažování je potřeba děti vést už od útlého věku.
Nejen děti, ale i dospělí často čelí kyberkriminalitě. A na to, abyste mohli dbát na bezpečnost dětí na internetu, musíte i vy jako rodič vědět, jak se správně chránit. V našem článku si můžete přečíst 8 zajímavých tipů k zajištění bezpečnosti i online.
Kyberšikana – urážky, výsměch, šíření lží. Na webu Policie České republiky si můžete přečíst více o prevenci kyberšikany,
Grooming – online sexuální zneužívání (žádosti o intimní fotografie, snahy o osobní setkání),
Phishing – falešné stránky nebo zprávy, které se snaží získat osobní údaje,
Malware/viry – škodlivý software, který může poškodit zařízení nebo získat přístup k datům,
Vystavení nevhodnému obsahu – pornografie, násilí, hazardní hry.
Děti by měly být schopné včas rozpoznat podezřelé chování a obsah. Vaším cílem v rámci rodičovské ochrany by mělo být naučit děti, jak identifikovat falešné odkazy, podezřelé zprávy slibující výhry zdarma, nebo žádosti o přátelství od neznámých osob. Jde o klíčový krok pro jejich bezpečnost na internetu.
Proto jim v rámci edukace ukažte, jak vypadá podezřelý e-mail nebo zpráva. Například nečekaná výhra, zavádějící výzva ke kliknutí, podivné gramatické chyby.
Tip: Můžete si společně udělat malý trénink. Otevřete si falešnou webovou stránku (v bezpečném prostředí) a ukažte si varovné signály.
Naučte je, aby na podobné odkazy nikdy neklikaly. Ani tehdy, když jim zpráva přijde od kamaráda. I jeho účet totiž mohl být napaden.
Rovněž by měly pochopit, že by se nikdy neměly scházet s neznámými lidmi z internetu a už vůbec ne bez vašeho vědomí.
Budujte si s dětmi důvěru a dejte jim najevo, že se na vás mohou kdykoli obrátit, pokud si s něčím nebudou jisté. A nezapomínejte, že opakování je matka moudrosti. Čím více konkrétních příkladů jim ukážete, tím lépe a rychleji se naučí rozlišovat, co je bezpečné, a co ne.
Více se také můžete dočíst v našem článku: Jak chránit děti na Internetu?
V žádné oblasti online bezpečnosti není nic účinnějšího než otevřená a důvěrná komunikace mezi rodičem a dítětem. Děti potřebují vědět, že se na vás mohou kdykoli obrátit a že takový rozhovor proběhne bez křiku, bez trestů, zákazů a především s maximálním pochopením z vaší strany. To je alfa a omega důvěryhodného a silného vztahu mezi dítětem a rodičem.
Proto byste v rámci rodičovské ochrany nikdy neměli dítě trestat, pokud se vám svěří, že kliklo na podezřelý odkaz nebo sdílelo nevhodné informace. Místo toho se zaměřte na vysvětlení a společné řešení situace.
S předškoláky (3–6 let) – Mluvte o internetu jednoduše a formou příběhů. Například jako o velkém hřišti, kde platí určitá pravidla, nebo jako o světě, kde žijí hodní i zlí lidé. Přirovnejte neznámé osoby na internetu k cizím lidem na ulici a že se s nimi nikdy nebavíme. Zdůrazněte, že by neměly klikat na neznámé věci a pokud je něco vyděsí, mají to okamžitě ukázat vám.
S mladšími školáky (7–12 let) – V tomto věku už můžete vést podrobnější rozhovory o tom, co jsou osobní údaje, co je bezpečné sdílet (například jméno křestní vs. celé jméno, město vs. přesná adresa) a co ne. Diskutujte o kyberšikaně, vysvětlete, že pokud se stanou obětí, nejsou viníky a že se vždy mají obrátit na vás.
S teenagery (13 let a více) – V komunikaci s teenagery rozhodně nemoralizujte. Mluvte s nimi otevřeně o tématech jako je kyberšikana, sexting nebo falešné profily. Využívejte skutečné příklady, klidně i ze zpráv a médií a ptejte se jich na jejich názor. Budování důvěry v tomto věku znamená respektovat jejich soukromí, ale zároveň jasně nastavit hranice.
Naštěstí dnes existují technické nástroje, které mohou být skvělými spojenci při zajišťování bezpečnosti dětí na internetu. Různé aplikace pro rodičovskou kontrolu vám umožní sledovat aktivitu dítěte, filtrovat nevhodný obsah, nebo nastavovat časové limity pro používání zařízení.
Vaším cílem není být nad dítětem jako dozorce či policista, ale stát při něm jako průvodce – někdo, kdo ho vede a učí, jak být v online prostředí bezpečný a zodpovědný. Respekt, zájem a otevřený dialog jsou základem úspěchu.
Ukažte dětem, že internet není jen o zábavě, ale i o vzdělávání, tvoření a příležitostech. A pamatujte: pokud děti uvidí, že se o jejich online svět zajímáte bez odsuzování, mnohem spíše za vámi přijdou, když se něco stane.
Pokud si s nimi vybudujete vztah založený na důvěře, nastavíte rozumná pravidla, budete jim dávat příklady ze života, a zároveň využijete dostupné technologie, dáte jim výbavu, kterou budou v digitálním světě potřebovat. Nejen dnes, ale po celý svůj život.
Přečtěte si:
4 praktické rady, jak s dětmi mluvit o vážných situacích
Jak děti projevují své emoce a potřeby? V každém věku jinak
Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže
Podcast Stačí málo: „Jako dětská fyzioterapeutka říkám nevodit děti za ruce, když ještě nechodí.“