Jak automobily přispívají ke změně klimatu (a tipy, jak snížit emise)

Uhlíkové emise zachycené v zemské atmosféře znepokojivou rychlostí způsobují globální oteplování. Jezdíte-li automobilem poháněným benzinovým nebo dieselovým motorem, jako většina z nás, přispíváte k tomuto problému, protože s každým nastartováním vaše auto začne do atmosféry přidávat oxid uhličitý (CO2). Existují však způsoby, jak tento dopad omezit.

Dobrá zpráva je, že vlády zemí a výrobci automobilů na celém světě společně usilují o snížení uhlíkové stopy. A to ať už změnou způsobů našeho cestování, anebo úpravou aut, kterými jezdíme.

Evropská unie, v rámci svého plánu nulových emisí do roku 2050, pracuje na přechodu od aut s motory na fosilní paliva k vozidlům na plně elektrický pohon. Předpokládá se, že do té doby bude 70 % všech automobilů na světě na elektřinu, a tyto elektromobily se budou rychle a snadno dobíjet v síti více než 16 milionů dobíjecích stanic.

Přinášíme vám informace o rozsahu celého problému a poradíme vám, jak můžete snížit vlastní uhlíkovou stopu změnou způsobu, jakým svůj automobil řídíte, bez ohledu na jeho typ.

Automobily přispívají ke zvyšování množství CO2 v atmosféře více než jiné dopravní prostředky

V roce 2020 jezdilo více než 95 % automobilů na světě na naftu nebo benzin. Dopravní odvětví jako celek je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů a automobily přispívají ke znečištění zdaleka nejvíc ze všech motorizovaných způsobů dopravy. V roce 2020 automobily zodpovídaly za 41 % z celkových 7,3 miliard tun krychlových emisí CO2 vyprodukovaných veškerou dopravou. V roce 2018 v České republice vyprodukovalo odvětví dopravy 15,7 % z celkového množství emisí. Největší podíl připadal na automobilovou dopravu (9,2 %), následovala nákladní a autobusová doprava (5,2 %) a nakonec doprava letecká (1 %).

Kolik CO2 vypustí automobil do ovzduší?

I přes stále rostoucí počet prodávaných elektromobilů jezdila naprostá většina aut na evropských silnicích v roce 2020 na benzin (52,3 %) nebo naftu (29,9 %) – a významně tak přispěla k vysokým emisím CO2 celého kontinentu.

V průběhu své životnosti středně velké rodinné auto poháněné spalovacím motorem vyprodukuje zhruba 24 tun CO2 – a čím větší automobil, tím vyšší emise. Abychom si to přiblížili: vykompenzovat takové množství emisí by lesu o počtu 1 200 stromů trvalo celý rok5. 


Budoucnost elektromobilů


Ve snaze urychlit přechod na uhlíkově neutrální elektromobily navrhuje Evropská unie zákaz prodeje nových automobilů s benzinovými a dieselovými motory po roce 2035. Evropský parlament už schválil návrh opatření, která budou předmětem dalšího vyjednávání.

Prodej elektromobilů výrazně roste. V roce 2019 tvořily elektromobily až 2,5 % globálního automobilového trhu. V roce 2020 tento podíl stoupl na 4,2 %. I když se jedná stále o relativně malá čísla, mnozí pozorovatelé jsou přesvědčeni, že prodeje elektromobilů v příštích několika letech předčí prodeje aut s benzinovými a dieselovými motory.

V reakci na to už mnozí výrobci – včetně značek jako jsou Jaguar, Volvo, Hyundai, Ford a Volkswagen – přecházejí k elektřině jako pohonu budoucnosti. 


Jak můžete snížit vlastní emise

Nejlepší způsob, jak výrazně zredukovat emise CO2, je přejít od automobilu s benzinovým nebo dieselovým motorem na auto s pohonem hybridním nebo přímo elektromobil. Svou uhlíkovou stopu ale můžete snížit i tím, jak řídíte – bez ohledu na typ vašeho auta.

Lehčí vůz má ekonomičtější provoz, proto před jízdou odstraňte veškerou nepotřebnou váhu (zavazadla, nevyužívané střešní boxy). Dbejte na správně nahuštěné pneumatiky, které zlepší efektivnost pohonu a plánujte cestu s dostatečným předstihem, abyste se vyhnuli dopravním zácpám.

Palivo ušetříte také tím, že pojedete pomaleji a nebudete zbytečně brzdit. Při jízdě rychlostí 110 km/h spotřebujete o 9 % paliva více než při rychlosti 95 km/h, a o 15 % více, než kdybyste jeli 80 km/h. Obdobně při rychlosti 130 km/h spálíte o 25 % paliva více než při 110 km/h. 

Generali_Cars and Climate Change_Infographic_18.03.22 (1).jpg


 

26.09.2025

Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže

Nejlépe si změn v chování dítěte obvykle všimnou jeho rodiče, protože ho znají nejdůvěrněji. Pokud ale změny přetrvávají delší dobu (např. měsíc a déle) a podpora rodiny nestačí, je vhodné vyhledat odborníka. 

Psycholog – první zastávka pro rodiče i děti 

Nejčastěji se rodiny obracejí nejprve na psychologa. Pomocí rozhovoru s rodiči a vyšetření dítěte dokáže pojmenovat problém a navrhnout řešení. Někdy postačí doporučení pro rodiče, jindy doporučí návštěvu dalšího odborníka. 

„Psycholog dokáže na dítě nahlížet s odstupem a porovnat jeho vývoj s ostatními vrstevníky. Rodiče mají zase výhodu v tom, že své dítě znají dlouhodobě a v různých prostředích. Ve většině případech pomůže to, když se oba pohledy propojí,“ vysvětluje Peter Pöthe, dětský psycholog a psychiatr. 

Pokud je to potřeba, psycholog vás může odkázat na klinického psychologa, který se více věnuje diagnostice poruch, nebo na speciálního pedagoga, pokud jde o potíže s učením

Generali Česká pojišťovna

Psychiatr – když je třeba léčba 

Psychiatr je lékař, který se specializuje na duševní zdraví. Stejně jako klinický psycholog dokáže diagnostikovat poruchy, ale navíc může předepisovat léky. V situacích, kdy samotná terapie nestačí, je právě psychiatr tím, kdo navrhne vhodnou léčbu a pomůže překlenout náročné období. 

Psychoterapeut – dlouhodobá podpora 

Psychoterapeutem může být psycholog nebo psychiatr, který absolvoval terapeutický výcvik. Cílem psychoterapie je zlepšit psychický stav dítěte a posílit jeho vztahy s okolím. U dětí se často využívá hra nebo jiné kreativní techniky, aby setkání probíhala přirozeně a bez stresu. 

Psychoterapie je většinou dlouhodobější proces, který trvá měsíce, někdy i roky. U dětí se přitom klade důraz na bezpečí, hravost a přirozenost celého setkávání. 

 

Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.

Specializované organizace  

Pomoc nemusíte hledat jen u odborníků v ordinaci. Možné je se obrátit i na specializované organizace. Jednou z nich je nezisková organizace SOS dětské vesničky, které už desítky let pomáhají ohroženým dětem vyrůstat v bezpečném a stabilním prostředí.  

„Pracujeme nejen s dětmi, ale i s jejich rodiči. Cílem naší pomoci je vyřešit sociální či materiální situaci, aby děti mohly vyrůstat doma a nedošlo k jejich odebrání do náhradní péče. Poskytujeme terénní sociální služby, krizovou intervenci a pravidelnou podporu, například při hledání další odborné péče, jako jsou dětští psychologové,” říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelka z SOS dětských vesniček

Nebojte se udělat první krok 

Vyhledat pomoc není projev slabosti. Naopak to ukazuje, že rodiče naslouchají svému dítěti a chtějí mu ulevit v těžkém období. 

Přečtěte si

Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu

nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

Vyberte kategorii