Jak automobily přispívají ke změně klimatu (a tipy, jak snížit emise)

Uhlíkové emise zachycené v zemské atmosféře znepokojivou rychlostí způsobují globální oteplování. Jezdíte-li automobilem poháněným benzinovým nebo dieselovým motorem, jako většina z nás, přispíváte k tomuto problému, protože s každým nastartováním vaše auto začne do atmosféry přidávat oxid uhličitý (CO2). Existují však způsoby, jak tento dopad omezit.

Dobrá zpráva je, že vlády zemí a výrobci automobilů na celém světě společně usilují o snížení uhlíkové stopy. A to ať už změnou způsobů našeho cestování, anebo úpravou aut, kterými jezdíme.

Evropská unie, v rámci svého plánu nulových emisí do roku 2050, pracuje na přechodu od aut s motory na fosilní paliva k vozidlům na plně elektrický pohon. Předpokládá se, že do té doby bude 70 % všech automobilů na světě na elektřinu, a tyto elektromobily se budou rychle a snadno dobíjet v síti více než 16 milionů dobíjecích stanic.

Přinášíme vám informace o rozsahu celého problému a poradíme vám, jak můžete snížit vlastní uhlíkovou stopu změnou způsobu, jakým svůj automobil řídíte, bez ohledu na jeho typ.

Automobily přispívají ke zvyšování množství CO2 v atmosféře více než jiné dopravní prostředky

V roce 2020 jezdilo více než 95 % automobilů na světě na naftu nebo benzin. Dopravní odvětví jako celek je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů a automobily přispívají ke znečištění zdaleka nejvíc ze všech motorizovaných způsobů dopravy. V roce 2020 automobily zodpovídaly za 41 % z celkových 7,3 miliard tun krychlových emisí CO2 vyprodukovaných veškerou dopravou. V roce 2018 v České republice vyprodukovalo odvětví dopravy 15,7 % z celkového množství emisí. Největší podíl připadal na automobilovou dopravu (9,2 %), následovala nákladní a autobusová doprava (5,2 %) a nakonec doprava letecká (1 %).

Kolik CO2 vypustí automobil do ovzduší?

I přes stále rostoucí počet prodávaných elektromobilů jezdila naprostá většina aut na evropských silnicích v roce 2020 na benzin (52,3 %) nebo naftu (29,9 %) – a významně tak přispěla k vysokým emisím CO2 celého kontinentu.

V průběhu své životnosti středně velké rodinné auto poháněné spalovacím motorem vyprodukuje zhruba 24 tun CO2 – a čím větší automobil, tím vyšší emise. Abychom si to přiblížili: vykompenzovat takové množství emisí by lesu o počtu 1 200 stromů trvalo celý rok5. 


Budoucnost elektromobilů


Ve snaze urychlit přechod na uhlíkově neutrální elektromobily navrhuje Evropská unie zákaz prodeje nových automobilů s benzinovými a dieselovými motory po roce 2035. Evropský parlament už schválil návrh opatření, která budou předmětem dalšího vyjednávání.

Prodej elektromobilů výrazně roste. V roce 2019 tvořily elektromobily až 2,5 % globálního automobilového trhu. V roce 2020 tento podíl stoupl na 4,2 %. I když se jedná stále o relativně malá čísla, mnozí pozorovatelé jsou přesvědčeni, že prodeje elektromobilů v příštích několika letech předčí prodeje aut s benzinovými a dieselovými motory.

V reakci na to už mnozí výrobci – včetně značek jako jsou Jaguar, Volvo, Hyundai, Ford a Volkswagen – přecházejí k elektřině jako pohonu budoucnosti. 


Jak můžete snížit vlastní emise

Nejlepší způsob, jak výrazně zredukovat emise CO2, je přejít od automobilu s benzinovým nebo dieselovým motorem na auto s pohonem hybridním nebo přímo elektromobil. Svou uhlíkovou stopu ale můžete snížit i tím, jak řídíte – bez ohledu na typ vašeho auta.

Lehčí vůz má ekonomičtější provoz, proto před jízdou odstraňte veškerou nepotřebnou váhu (zavazadla, nevyužívané střešní boxy). Dbejte na správně nahuštěné pneumatiky, které zlepší efektivnost pohonu a plánujte cestu s dostatečným předstihem, abyste se vyhnuli dopravním zácpám.

Palivo ušetříte také tím, že pojedete pomaleji a nebudete zbytečně brzdit. Při jízdě rychlostí 110 km/h spotřebujete o 9 % paliva více než při rychlosti 95 km/h, a o 15 % více, než kdybyste jeli 80 km/h. Obdobně při rychlosti 130 km/h spálíte o 25 % paliva více než při 110 km/h. 

Generali_Cars and Climate Change_Infographic_18.03.22 (1).jpg


 

04.06.2025

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

Co je vlastně rané trauma?

Rané trauma je výraz pro silně negativní zážitek nebo situaci, kterou dítě opakovaně zažívá už v nejútlejším věku – někdy dokonce ještě před narozením. Jde o chvíle, které jsou pro dítě bolestivé, ohrožující nebo matoucí a které nemá šanci samo zvládnout.

Vědecké studie i zkušenosti odborníků potvrzují, že zážitky z raného dětství (nebo dokonce z prenatálního období) mají zásadní vliv na vývoj mozku, chování i duševní zdraví. Dítě si tyto situace většinou nevybaví vědomě, přesto zůstávají zapsané v jeho podvědomí a mohou se projevit až mnohem později – třeba jako úzkosti, potíže ve vztazích nebo náchylnost k závislostem.

„Velká část traumat, se kterými se v praxi setkáváme, vzniká v době, kdy dítě ještě nedokáže mluvit nebo si později tyto zážitky vědomě vybavit. V podvědomí ale zůstávají. Takové děti jsou pak častěji ohrožené psychickými potížemi, závislostmi nebo nezdravými vztahy,“ upozorňuje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.

Generali Česká pojišťovna

Většina Čechů pojem rané trauma nezná

Ačkoliv může mít rané trauma zásadní dopad na vývoj člověka, povědomí o něm je v Česku stále nízké. Správně ho dokázala popsat jen pětina lidí. Víc než 60 % respondentů uvedlo, že tento pojem nikdy neslyšeli. Vyplývá to z průzkumu Generali České pojišťovny, která se s SOS vesničkami spojila v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net.

„Je vidět, že veřejnost se v problematice často neorientuje, a právě proto je důležité o ní víc mluvit. S SOS vesničkami nás spojuje přesvědčení, že každé dítě potřebuje bezpečí a laskavou péči. Naši spolupráci vnímáme jako příležitost podpořit organizaci, která dlouhodobě pomáhá tam, kde je to nejvíc potřeba,” říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny.

 

Téměř třetina Čechů věří, že rané trauma hrozí pouze týraným a zneužívaným dětem.

Data z průzkumu: Co může trauma způsobit?

Spouštěčem raného traumatu mohou být závažné události, jako je fyzické či psychické násilí, zneužívání, ztráta blízké osoby nebo například uvěznění rodiče. Někdy jde o dlouhodobé zanedbávání základních potřeb dítěte – když nikdo nereaguje na jeho pláč, nemluví s ním, nechová ho nebo mu nedává pocit bezpečí a přijetí.

Trauma ale může způsobit i opuštění dítěte matkou (například v porodnici) nebo odebrání z rodiny.

Podle průzkumu Generali České se téměř třetina Čechů mylně domnívá, že rané trauma hrozí jen dětem, které byly týrány nebo zneužívány.

Průzkum rané trauma„Ve skutečnosti mohou v dětech zanechat hlubokou stopu i jiné situace, jako například přetahování se o děti ze strany rodičů při komplikovaném rozvodu nebo závažná nemoc blízkého člena rodiny. Rané trauma se netýká jen těch nejkřiklavějších případů, kdy bylo dítě týráno nebo zneužíváno, ale bohužel mnohem širší skupiny dětí než si většina lidí uvědomuje,” doplňuje Šalátová.

Šíříme osvětu o raném traumatu

Rané trauma se neprojevuje navenek hned – jeho následky se často projeví až po letech. Právě proto je důležité o něm mluvit, vzdělávat veřejnost a posilovat včasnou pomoc rodinám, které ji potřebují. Cílem společné iniciativy Generali České pojišťovny a SOS dětských vesniček je pomoci během pěti let až 5 000 dětí.

Přečtěte si: 

SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu

nebo si poslechněte podcasty: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

H. Kuncová, T. Pergnerová: „Ne každé dítě zvládne střídavou péči.“

Vyberte kategorii