Děti milují hraní venku. Ať je to dělání báboviček z bláta, lezení po stromech nebo házení klacíků do vody, pobyt venku dětem prospívá, rozvíjí jejich osobnost a utužuje jim zdraví. Výzkumy ukazují, že venkovní hra stimuluje učení a pomáhá navodit kvalitní spánek. Pokud se děti navíc naučí mít rády přírodu, budou ji také chránit. Přinášíme tipy, jak děti naučit, co znamená udržitelný přístup k životnímu prostředí a proč je tak důležitý.
Nejlepší je zážitkové učení, kde si děti můžou vše osahat vlastníma rukama. Dejte jim velký květináč s hlínou nebo jim vyhraďte část záhonku, která bude jen jejich a pomozte jim vypěstovat si zde vlastní zeleninu, bylinky nebo květiny. Na velikosti takové „zahrádky“ nezáleží, může to být i truhlík za oknem. Důležité je, že se děti zároveň učí o životním prostředí a udržitelnosti, například kde se berou potraviny, proč jsou důležité včely a hmyz a co všechno nám příroda poskytuje.
O přírodě a udržitelnosti můžete děti učit i při výtvarných činnostech, a ještě si u toho užijete spoustu zábavy! Můžete třeba lisovat květiny a vyrábět z nich pohlednice nebo obrázky na zeď, malovat velikonoční kraslice nebo sbírat spadané listí a vytvářet z něj koláže. Jedete-li k moři, můžete s dětmi sbírat mušličky a pak je nasypat do sklenice a proložit světelným řetězem, získáte tak zajímavou prázdninovou vzpomínku i dekoraci do bytu. Buďte kreativní a zapojte fantazii – v přírodě je tolik věcí, které vaše děti mohou inspirovat!
Je to zábava pro celou rodinu a skvělý způsob, jak v dítěti probudit vášeň k přírodě. Sbalte si pláštěnku a svačinu, vyberte trasu a vydejte se za čerstvým vzduchem a novými zážitky. Udělejte dětem z výletu do přírody zajímavou hru – nechte je hledat různé stromy, rostliny nebo zvířata, která jsou například pro danou oblast typická. Před výletem si o krajině něco přečtěte, ať můžete dětem vysvětlit vše, nač se budou ptát.
Den Země se slaví už od roku 1970 a připadá na 22. dubna. Udělejte z tohoto dne svátek, na který se bude těšit celá rodina. Založte tradici, kdy si vyrazíte na výlet, večer se sesednete okolo táboráku, odpojíte se od všech mobilů a jiných zařízení a budete se jen kochat hvězdným nebem nad hlavou. Ať se rozhodnete pro jakýkoli program, postarejte se, aby byl pod širým nebem. Užijte si přírodu s celou rodinou a ukažte dětem, jak vypadá udržitelný život!
Plýtvání potravinami je stále větší problém, kterému se dá snadno předcházet. Naučte děti neplýtvat jídlem tím, že je zapojíte do jeho přípravy. Dejte jim úkol, ať zkusí připravit něco dobrého ze zbytků. Nebo je požádejte, ať si vyberou tři ingredience a uvaří z nich něco k večeři. A když nějaké jídlo zbude, společně vymyslete, jak ho další den zužitkovat.
1. Sbírání odpadků v lese nebo u řeky a následné třídění
2. Procházka lesem a hledání hub ve stylu hry BINGO. Následně poučení, že neničíme nejedlé houby a houby, které nepotřebujeme, protože je to potrava pro zvířata a další lesní ekosystémy.
3. Vyrobte si vlastní čističku vody pomocí písku, jílu, rostlin a dalších anorganických sloučenin.
4. Zasaďte strom nebo semínka
5. Hledejte malé kulaté kameny u řek a jezer a poté vyrábějte šperky, jako jsou náhrdelníky, náramky nebo náušnice.
A jestli jsou vaše děti dost staré na používání chytrého telefonu, mohou si vybrat ze spousty skvělých aplikací, které je zábavnou formou poučí o přírodě a životním prostředí. Aplikace iNaturalist, která existuje i v české verzi, vám pomůže určit každou rostlinu i živočicha, které v přírodě najdete – stačí je vyfotit. Česká aplikace BioLog umožňuje každému zaznamenávat přímo v terénu pozorování rostlin, živočichů a hub, a tím pomoci vědcům mapovat jejich výskyt v české přírodě. Na Google Play je také ke stažení aplikace Zamiluj si přírodu, která nabízí hry zaměřené na posilování vztahu k přírodě.
Nezapomeňte, že hlavní je jít dětem příkladem. Udržitelný život zahrnuje recyklaci, snižování plastového odpadu, snahu neplýtvat potravinami a nevyhazovat věci, které ještě mohou sloužit. Můžete třeba děti naučit šít a plést a ukázat jim, jak upcyklovat oblečení, z kterého už vyrostly!
Rané trauma je výraz pro silně negativní zážitek nebo situaci, kterou dítě opakovaně zažívá už v nejútlejším věku – někdy dokonce ještě před narozením. Jde o chvíle, které jsou pro dítě bolestivé, ohrožující nebo matoucí a které nemá šanci samo zvládnout.
Vědecké studie i zkušenosti odborníků potvrzují, že zážitky z raného dětství (nebo dokonce z prenatálního období) mají zásadní vliv na vývoj mozku, chování i duševní zdraví. Dítě si tyto situace většinou nevybaví vědomě, přesto zůstávají zapsané v jeho podvědomí a mohou se projevit až mnohem později – třeba jako úzkosti, potíže ve vztazích nebo náchylnost k závislostem.
„Velká část traumat, se kterými se v praxi setkáváme, vzniká v době, kdy dítě ještě nedokáže mluvit nebo si později tyto zážitky vědomě vybavit. V podvědomí ale zůstávají. Takové děti jsou pak častěji ohrožené psychickými potížemi, závislostmi nebo nezdravými vztahy,“ upozorňuje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.
Ačkoliv může mít rané trauma zásadní dopad na vývoj člověka, povědomí o něm je v Česku stále nízké. Správně ho dokázala popsat jen pětina lidí. Víc než 60 % respondentů uvedlo, že tento pojem nikdy neslyšeli. Vyplývá to z průzkumu Generali České pojišťovny, která se s SOS vesničkami spojila v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net.
„Je vidět, že veřejnost se v problematice často neorientuje, a právě proto je důležité o ní víc mluvit. S SOS vesničkami nás spojuje přesvědčení, že každé dítě potřebuje bezpečí a laskavou péči. Naši spolupráci vnímáme jako příležitost podpořit organizaci, která dlouhodobě pomáhá tam, kde je to nejvíc potřeba,” říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny.
Téměř třetina Čechů věří, že rané trauma hrozí pouze týraným a zneužívaným dětem.
Spouštěčem raného traumatu mohou být závažné události, jako je fyzické či psychické násilí, zneužívání, ztráta blízké osoby nebo například uvěznění rodiče. Někdy jde o dlouhodobé zanedbávání základních potřeb dítěte – když nikdo nereaguje na jeho pláč, nemluví s ním, nechová ho nebo mu nedává pocit bezpečí a přijetí.
Trauma ale může způsobit i opuštění dítěte matkou (například v porodnici) nebo odebrání z rodiny.
Podle průzkumu Generali České se téměř třetina Čechů mylně domnívá, že rané trauma hrozí jen dětem, které byly týrány nebo zneužívány.
„Ve skutečnosti mohou v dětech zanechat hlubokou stopu i jiné situace, jako například přetahování se o děti ze strany rodičů při komplikovaném rozvodu nebo závažná nemoc blízkého člena rodiny. Rané trauma se netýká jen těch nejkřiklavějších případů, kdy bylo dítě týráno nebo zneužíváno, ale bohužel mnohem širší skupiny dětí než si většina lidí uvědomuje,” doplňuje Šalátová.
Rané trauma se neprojevuje navenek hned – jeho následky se často projeví až po letech. Právě proto je důležité o něm mluvit, vzdělávat veřejnost a posilovat včasnou pomoc rodinám, které ji potřebují. Cílem společné iniciativy Generali České pojišťovny a SOS dětských vesniček je pomoci během pěti let až 5 000 dětí.
Přečtěte si:
SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu
nebo si poslechněte podcasty: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“
H. Kuncová, T. Pergnerová: „Ne každé dítě zvládne střídavou péči.“