Ve článku se dočtete:
Češi festivaly milují. Ale s radostí přichází i zodpovědnost k sobě, ostatním i přírodě. Jak se mění zábava v udržitelnější verzi? A proč se mezi evropskou špičku dostal právě festival, který vznikl na zelené louce?
Festivalová sezóna je v plném proudu a Češi si ji umí užít. Letos plánuje vyrazit alespoň na jeden festival 72 % lidí. Ukázala to data z průzkumu pro Generali Českou pojišťovnu.
Přestože většina dotázaných zůstává věrná domácím akcím, zejména mladí z generace Z neváhají vyrazit i do zahraničí kvůli jednomu oblíbenému interpretovi. Hudební festivaly jsou jednoznačně nejpopulárnější (77 %) a dominují zájmu napříč generacemi.
Nejčastěji lidé jezdí na festivaly s partnerem nebo kamarády, ale i sólo návštěvníci nejsou výjimkou. Někdo stráví na akci jediný den, jiný rovnou víkend. Ačkoliv jde o zábavu, průzkum ukázal i stinné stránky, více než třetina lidí zažila na festivalu konflikt, u generace Z je to dokonce 46 %. I to ukazuje, že festival není jen pohodová kulisa, ale také zrcadlo chování společnosti.
Přečtěte si všechny výsledky z průzkumu: Češi festivaly prožívají, utratí za ně nejčastěji 3500 Kč a jsou pozoruhodně všímaví k řadě témat
Na festivalech nejde jen o hudbu a atmosféru. Každý druhý návštěvník si domů odváží oblečení, které skončilo politím, propálením nebo utrženým švem. Nejčastěji za to může pivo, cigareta nebo nešikovné zakopnutí. Nejde přitom o drobnosti, až 8 % lidí přiznává, že si na akci bere věci v hodnotě přes 30 tisíc korun.
Právě v těchto situacích může výrazně pomoct pojištění odpovědnosti nebo majetkové pojištění. Kryje škody, které způsobíte druhým, například když v zápalu tance převrhnete reprák nebo omylem polít někomu mobil. Ačkoliv jen 10 % lidí uvádí, že by si za pojištění připlatili, ve výsledku jim může ušetřit tisíce.
Festivaly už dávno nejsou jen o pódiích a stáncích s langošem. Stále víc se řeší voda, odpad, bezpečnost i udržitelnost. A lidé to vnímají, protože pro 69 % návštěvníků je důležité, jak se festival chová k přírodě. Nejčastěji oceňují zálohované kelímky a obaly (68 %), ale zaujme je i nabídka lokálních potravin, recyklace nebo suché toalety.
Zároveň se ale ukazuje, že zatímco téma lidi zajímá, ne všichni jsou ochotni si za něj připlácet. Jen 7 % respondentů uvedlo, že by zaplatili víc za udržitelnější festivalové služby nebo produkty. Udržitelnost tak zatím zůstává hodnotou, ne prioritou, přesto se její význam zvolna zvyšuje. Mladší generace například častěji volí ekologickou dopravu nebo by uvítaly čistě elektronické vstupenky.
Zatímco většina festivalů ladí formu, jedna česká firma sbírá ocenění za obsah. Ameba Production, organizátoři Rock for People, se za 30 let posunuli od nadšeneckého začátku k prestižnímu ocenění. Loni se umístili ve 4. ročníku soutěže SME EnterPRIZE, který pořádá Generali Česká pojišťovna. Letos na jaře je pak skupina Generali zařadila mezi 10 evropských Hrdinů udržitelnosti v soutěži SME EnterPRIZE a právem, protože jejich přístup je promyšlený od základů.
Ekologická doprava pro kapely, nízkoemisní vozy v areálu, solární nabíječky, správa odpadů, pronájem stanů, důraz na lokální dodavatele, a to vše bez ztráty festivalové atmosféry. Zástupci Ameby tak ukazují, že i velké akce mohou být odpovědné. A že být udržitelný neznamená být nudný, právě naopak.
Festivaly jsou nádherný mix emocí, hudby, jídla i nečekaných zážitků. A je skvělé vidět, že zábava a odpovědnost se nevylučují. Čím víc přemýšlíme nad tím, co jíme, jak se chováme a co po sobě zanecháme, tím víc si všechno můžeme užít. Bez výčitek, bez škod, s větším respektem. Udržitelnost není nuda. Je to budoucnost zábavy, která má smysl.
Přečtěte si
Čtvrtý ročník soutěže SME EnterPRIZE vyhrála firma přinášející revoluci v recyklaci plastů
Proč je udržitelnost dobrá nejen pro planetu, ale také pro vás
Nebo si poslechněte podcast P. Šporcl: „Modré housle jsou se mnou už 20 let, dvakrát jsem je málem rozbil.“
Nejlépe si změn v chování dítěte obvykle všimnou jeho rodiče, protože ho znají nejdůvěrněji. Pokud ale změny přetrvávají delší dobu (např. měsíc a déle) a podpora rodiny nestačí, je vhodné vyhledat odborníka.
Nejčastěji se rodiny obracejí nejprve na psychologa. Pomocí rozhovoru s rodiči a vyšetření dítěte dokáže pojmenovat problém a navrhnout řešení. Někdy postačí doporučení pro rodiče, jindy doporučí návštěvu dalšího odborníka.
„Psycholog dokáže na dítě nahlížet s odstupem a porovnat jeho vývoj s ostatními vrstevníky. Rodiče mají zase výhodu v tom, že své dítě znají dlouhodobě a v různých prostředích. Ve většině případech pomůže to, když se oba pohledy propojí,“ vysvětluje Peter Pöthe, dětský psycholog a psychiatr.
Pokud je to potřeba, psycholog vás může odkázat na klinického psychologa, který se více věnuje diagnostice poruch, nebo na speciálního pedagoga, pokud jde o potíže s učením.
Psychiatr je lékař, který se specializuje na duševní zdraví. Stejně jako klinický psycholog dokáže diagnostikovat poruchy, ale navíc může předepisovat léky. V situacích, kdy samotná terapie nestačí, je právě psychiatr tím, kdo navrhne vhodnou léčbu a pomůže překlenout náročné období.
Psychoterapeutem může být psycholog nebo psychiatr, který absolvoval terapeutický výcvik. Cílem psychoterapie je zlepšit psychický stav dítěte a posílit jeho vztahy s okolím. U dětí se často využívá hra nebo jiné kreativní techniky, aby setkání probíhala přirozeně a bez stresu.
Psychoterapie je většinou dlouhodobější proces, který trvá měsíce, někdy i roky. U dětí se přitom klade důraz na bezpečí, hravost a přirozenost celého setkávání.
Generali Česká pojišťovna dlouhodobě spolupracuje s SOS dětskými vesničkami na podpoře duševního zdraví dětí. Cílem je nejen pomáhat dětem ze znevýhodněných rodin, které zažily rané trauma, ale také šířit osvětu mezi veřejností.
Pomoc nemusíte hledat jen u odborníků v ordinaci. Možné je se obrátit i na specializované organizace. Jednou z nich je nezisková organizace SOS dětské vesničky, které už desítky let pomáhají ohroženým dětem vyrůstat v bezpečném a stabilním prostředí.
„Pracujeme nejen s dětmi, ale i s jejich rodiči. Cílem naší pomoci je vyřešit sociální či materiální situaci, aby děti mohly vyrůstat doma a nedošlo k jejich odebrání do náhradní péče. Poskytujeme terénní sociální služby, krizovou intervenci a pravidelnou podporu, například při hledání další odborné péče, jako jsou dětští psychologové,” říká Jindra Šalátová, výkonná ředitelka z SOS dětských vesniček.
Vyhledat pomoc není projev slabosti. Naopak to ukazuje, že rodiče naslouchají svému dítěti a chtějí mu ulevit v těžkém období.
Přečtěte si
Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič
Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší
SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu
nebo si poslechněte podcast: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“