Kdo by neznal ten pocit, když se dny krátí, slunce se schovává mnohem rychleji, často padá mlha, venku je pochmuře a my se cítíme unavení a bez energie? Zimní období může být pro naši psychiku někdy i skutečnou výzvou. Sezóna nachlazení, kratší dny a méně slunečního světla mohou mít na naše duševní zdraví mnohem negativnější vliv, než si myslíme.
Možná si říkáte, že je to jen ve vaší hlavě, ale existují také vědecké důkazy, které hovoří o tom, že změna ročních období má výrazný vliv na naše duševní zdraví, náladu a chování. Jedním z nejznámějších příkladů je sezónní afektivní porucha (anglicky zkratka SAD), která se projevuje právě v zimních měsících.
Ale nebojte se, nemusíte trpět ani vy a ani vaše psychika! Existuje naštěstí mnoho možností jak pečovat o své duševní zdraví a přežít zimu s úsměvem na tváři. V tomto článku vám představíme praktické tipy a triky, které vám pomůžou udržet si psychickou pohodu během tohoto období.
Sezónní afektivní porucha (SAD) je typ deprese, která se pravidelně objevuje v určitých ročních obdobích, nejčastěji na podzim a v zimě. S největší silou však udeří tato porucha na duševní zdraví v prosinci, lednu a únoru.
Přestože přesná příčina SAD není zcela známa, vědci se domnívají, že hlavní roli hraje snížená hladina serotoninu, hormonu štěstí, způsobená menším množstvím slunečního světla. Tmavé a krátké dny mohou narušit náš cirkadiánní rytmus, což vede k poruchám spánku, změnám v apetitu a dalším příznakům SAD. Většinou SAD postihuje více ženy než muže, a je vzácná u lidí, kteří mají méně než 20 let.
Trvalý pocit smutku nebo beznaděje
Frustrace a podrážděnost
Ztráta zájmu o oblíbené činnosti
Změny v apetitu (zvýšená nebo snížená)
Poruchy spánku (nespavost nebo nadměrný spánek)
Únava a ztráta energie
Pocit bezcennosti nebo viny
Přibírání na váze
Problémy se soustředěním
Tělesné bolesti, které neodpovídají na léčbu
Pokud tedy pociťujete některý nebo více z těchto příznaků, zřejmě i vy trpíte touto poruchou. Ale naštěstí se jí dá předejít péčí o své duševní zdraví. Pojďme si tedy přečíst několik tipů na to, jak takové sezónní poruše předejít a užít si i zimní měsíce naplno, s radostí a pozitivní energií.
Sluneční světlo je důležité pro regulaci naší nálady a cirkadiánních rytmů. Nedostatek slunečního záření, kterého je v zimě nejméně, může vést ke snížení hladiny serotoninu, což může způsobit pocit smutku a únavy. Také podporuje tvorbu vitamínu D, který je nezbytný pro naše duševní zdraví, imunitní systém a zdraví kostí. V zimě samozřejmě není dostatek slunečního záření, a proto hladiny tohoto vitamínu klesají a je třeba jej doplňovat prostřednictvím stravy nebo doplňků. Takže pokud vás zajímá jak pečovat o své duševní zdraví, v první řadě je důležité se během zimy co nejvíce vystavovat světlu a slunečním paprskům. No a další tipy jak na to, se dočtete v článku dále.
Speciální lampy – Světelné terapie využívají speciální lampy, které vyzařují světlo podobné dennímu světlu. Prostřednictvím takové terapie se také výrazně zlepšují příznaky SAD a posiluje se tak duševní zdraví.
Otevřená okna a závěsy – I když je venku chladno, pokuste se co nejvíce otevírat okna a zvedat závěsy, aby se do domácnosti dostalo co nejvíce přirozeného světla.
Seďte u okna – Pokud pracujete z domova nebo máte možnost, snažte se pracovat nebo relaxovat u okna co nejvíce to bude možné.
Procházky venku – I krátká procházka na čerstvém vzduchu může výrazně zlepšit náladu a dodat vám energii.
Cvičte venku – Pokud rádi cvičíte, snažte se fyzickou aktivitu provádět co nejvíce na čerstvém vzduchu. Ať už pojedete lyžovat, běžkovat, běhat nebo bruslit.
Kromě toho, že se budete co nejvíce snažit vystavovat slunečnímu světlu, můžete dělat i další jiné aktivity a věci, díky kterým se budete starat o své duševní zdraví a nedovolíte tak tomuto pochmurnému ročnímu období zahalit vás do roušky deprese. Jaké jsou nejlepší tipy pro péči o duševní zdraví?
I když zima a chlad jsou často důvodem, kvůli kterému mnoho lidí nechce jít, fyzická aktivita je klíčová pro péči o duševní zdraví. Cvičení zvyšuje hladiny endorfinů, které jsou známé jako hormony štěstí. Můžete začít také s jemnými cviky doma, jógou nebo rychlou procházkou po okolí. Důležité je, abyste byli aktivní alespoň párkrát týdně.
Vytvořte si nějakou rutinu, která vás bude bavit, ať už to bude ve formě cvičení nebo meditačních či relaxačních technik, které mají velmi dobrý vliv na duševní zdraví. Samozřejmě nezapomínejte také na kvalitní spánek. Ten je alfa-omega celého našeho fyzického i duševního zdraví. Vytvořte si proto kvalitní spánkový režim, ve kterém se pokusíte spát alespoň 7-8 hodin a budete chodit spát i vstávat v přibližně stejnou dobu.
Výživa má velký vliv na duševní zdraví. V zimě můžete mít tendenci sahat po těžších jídlech, ale snažte se udržovat vyváženou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé tuky. Hlavně vyhledávejte i potraviny, které vám vynahradí chybějící vitamín D. Tento vitamín se nejvíce nachází v rybách, žloutcích či houbách.
Zima je ideální čas pro rozvíjení nových zájmů. Čtení knih, malování, psaní nebo učení se nových dovedností mohou být skvělé pro podporu vašeho duševního zdraví.
I když někdy člověk potřebuje být sám, lidé jsou společenské bytosti. Proto se vždy snažte o co nejpevnější sociální propojení a vazby. Nejen během zimy, ale během celého roku. Čas strávený s blízkými, ať už přes telefonát, videohovor nebo osobní schůzky, může velmi pozitivně ovlivňovat vaše duševní zdraví.
Zima je obdobím, kdy můžete být vystaveni většímu stresu nebo depresivním náladám. Pravidelné relaxační techniky, jako je meditace, hluboké dýchání nebo jen jednoduché chvíle ticha, pomáhají v těle snižovat napětí.
Během tohoto období můžete provádět aktivity, které vám mohou zpříjemnit chladné měsíce. Navštivte krásná místa, vyzkoušejte turistiku v zasněžených horách, jděte si zalyžovat, běžkovat nebo cokoli jiného. Pokud nevíte kam jít, tady si můžete nalézt 100 tipů na zimní výlety do přírody.
Pokud se ale na takovou turistiku vyberete, nezapomeňte si zajistit správné turistické vybavení do chladného počasí.
Pokud se během zimy, nebo i během jiných období, začnou projevovat silnější pocity úzkosti, smutku, osamělosti nebo deprese, je důležité vědět, jak pečovat o duševní zdraví i tímto způsobem – vyhledáním odborné pomoci. Není to ostuda. Někdy osobní strategie, jako cvičení, socializace nebo relaxace, nemusí být dostatečně dobré na to, abyste takové problémy zvládli bez pomoci.
Pokud se cítíte dlouhodobě smutní, unavení nebo bez energie a tyto pocity přetrvávají delší dobu bez zlepšení.
Pokud pociťujete úzkost nebo paniku.
Pokud se vám těžko spí nebo máte potíže se spánkem.
Máte-li potíže se soustředěním nebo se zvládáním každodenních úkolů.
Pokud se cítíte izolováni nebo osamělí.
Hlavně tehdy, pokud cítíte, že jste udělali z vaší strany maximum o péči o vaše duševní zdraví a i přesto máte problémy již delší dobu.
Psycholog nebo psychoterapeut – Psychologové a psychoterapeuti se specializují na poradenství a terapeutickou práci, která vám pomůže lépe porozumět svým pocitům, problémům a vzorcům chování. S pomocí různých terapeutických technik (jako je kognitivně-behaviorální terapie, psychodynamická terapie nebo mindfulness) mohou pomoci při řešení problémů s úzkostí, depresí, stresem a jinými duševními obtížemi. Na tomto webu si můžete prohlédnout seznam terapeutů, u kterých si můžete sjednat sezení.
Psychiatři – Pokud jsou vaše příznaky vážnější nebo objeví-li se symptomy, které mohou vyžadovat farmakologickou léčbu (např. deprese, závažná úzkost), může být nutné navštívit psychiatra. Psychiatrie kombinuje rozhovorovou terapii a léky pro řešení duševních problémů. Psychiatr vám může předepsat antidepresiva, anxiolytika nebo jiné léky, které mohou pomoci stabilizovat vaše nálady a usnadnit každodenní život.
Krizová pomoc a linky důvěry – Pokud se cítíte velmi špatně nebo máte-li pocit, že situace je neúnosná, existují krizové linky, které poskytují okamžitou pomoc. Mnohé organizace nabízejí anonymní poradenství a podporu, pokud cítíte, že potřebujete okamžitou úlevu nebo někoho, s kým můžete sdílet své pocity. Vyzkoušet můžete například Linku Bezpečí. Tuto také naleznete adresář pomoci v České republice.
Online terapie – V současnosti je možné vyhledat pomoc i online, což může být velmi pohodlné, zejména v zimních měsících, kdy je obtížné opustit domov. Existují platformy, které poskytují terapeutická sezení přes videohovory. Tyto služby jsou často flexibilní a přizpůsobitelné vašemu rozvrhu. Takovou pomoc můžete najít i online, například terapie.cz nebo Hedepy.cz.
Zima je náročná, to není žádná novinka. Krátké dny a zima dávají našemu duševnímu zdraví zabrat, ale právě v těchto měsících se ukazuje, co jsme schopni skutečně zvládnout. Je to čas, kdy se musíme postarat o sebe a o své duševní zdraví ještě více než kdy jindy. Není to jen o tom, přežít zimu - jde o to, jak ji proměnit v příležitost posílit naši odolnost a vybudovat si návyky, které nás udrží v pohodě i v náročnějších časech. Díky našim tipům se však nemusíte obávat, že by vás zima zahalila do roušky deprese a špatného duševního zdraví. A pokud by se jí to i náhodou podařilo, pořád máte možnost vyhledat kvalitní odbornou pomoc, díky které toto náročné období zvládnete překonat dříve, než si myslíte.
Přečtěte si:
Přínos cvičení v chladném počasí
Poslechněte si podcast s Adamem Táborským: „Psychoterapeuti jsou novodobí kněží.“
Nebo podcast s Karolínou Four: „Nevěřte výživovým šarlatánům z Instagramu. K zdravému stravování často stačí malé změny.“
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.
Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.
Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.
Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.
Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.
Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.
Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.
Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.
Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.
Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.
Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.
Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.
Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.
Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.
V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.
S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.
Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.
Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.
![]()
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.
Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.
Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.
To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.
Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.
Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.
Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.
Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.
1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?
A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.
2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?
A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.
3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?
A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.
4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?
A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.
5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?
A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.
6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?
A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).
7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?
A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.
Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a
Přečtěte si
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence