Kdo by neznal ten pocit, když se dny krátí, slunce se schovává mnohem rychleji, často padá mlha, venku je pochmuře a my se cítíme unavení a bez energie? Zimní období může být pro naši psychiku někdy i skutečnou výzvou. Sezóna nachlazení, kratší dny a méně slunečního světla mohou mít na naše duševní zdraví mnohem negativnější vliv, než si myslíme.
Možná si říkáte, že je to jen ve vaší hlavě, ale existují také vědecké důkazy, které hovoří o tom, že změna ročních období má výrazný vliv na naše duševní zdraví, náladu a chování. Jedním z nejznámějších příkladů je sezónní afektivní porucha (anglicky zkratka SAD), která se projevuje právě v zimních měsících.
Ale nebojte se, nemusíte trpět ani vy a ani vaše psychika! Existuje naštěstí mnoho možností jak pečovat o své duševní zdraví a přežít zimu s úsměvem na tváři. V tomto článku vám představíme praktické tipy a triky, které vám pomůžou udržet si psychickou pohodu během tohoto období.
Sezónní afektivní porucha (SAD) je typ deprese, která se pravidelně objevuje v určitých ročních obdobích, nejčastěji na podzim a v zimě. S největší silou však udeří tato porucha na duševní zdraví v prosinci, lednu a únoru.
Přestože přesná příčina SAD není zcela známa, vědci se domnívají, že hlavní roli hraje snížená hladina serotoninu, hormonu štěstí, způsobená menším množstvím slunečního světla. Tmavé a krátké dny mohou narušit náš cirkadiánní rytmus, což vede k poruchám spánku, změnám v apetitu a dalším příznakům SAD. Většinou SAD postihuje více ženy než muže, a je vzácná u lidí, kteří mají méně než 20 let.
Trvalý pocit smutku nebo beznaděje
Frustrace a podrážděnost
Ztráta zájmu o oblíbené činnosti
Změny v apetitu (zvýšená nebo snížená)
Poruchy spánku (nespavost nebo nadměrný spánek)
Únava a ztráta energie
Pocit bezcennosti nebo viny
Přibírání na váze
Problémy se soustředěním
Tělesné bolesti, které neodpovídají na léčbu
Pokud tedy pociťujete některý nebo více z těchto příznaků, zřejmě i vy trpíte touto poruchou. Ale naštěstí se jí dá předejít péčí o své duševní zdraví. Pojďme si tedy přečíst několik tipů na to, jak takové sezónní poruše předejít a užít si i zimní měsíce naplno, s radostí a pozitivní energií.
Sluneční světlo je důležité pro regulaci naší nálady a cirkadiánních rytmů. Nedostatek slunečního záření, kterého je v zimě nejméně, může vést ke snížení hladiny serotoninu, což může způsobit pocit smutku a únavy. Také podporuje tvorbu vitamínu D, který je nezbytný pro naše duševní zdraví, imunitní systém a zdraví kostí. V zimě samozřejmě není dostatek slunečního záření, a proto hladiny tohoto vitamínu klesají a je třeba jej doplňovat prostřednictvím stravy nebo doplňků. Takže pokud vás zajímá jak pečovat o své duševní zdraví, v první řadě je důležité se během zimy co nejvíce vystavovat světlu a slunečním paprskům. No a další tipy jak na to, se dočtete v článku dále.
Speciální lampy – Světelné terapie využívají speciální lampy, které vyzařují světlo podobné dennímu světlu. Prostřednictvím takové terapie se také výrazně zlepšují příznaky SAD a posiluje se tak duševní zdraví.
Otevřená okna a závěsy – I když je venku chladno, pokuste se co nejvíce otevírat okna a zvedat závěsy, aby se do domácnosti dostalo co nejvíce přirozeného světla.
Seďte u okna – Pokud pracujete z domova nebo máte možnost, snažte se pracovat nebo relaxovat u okna co nejvíce to bude možné.
Procházky venku – I krátká procházka na čerstvém vzduchu může výrazně zlepšit náladu a dodat vám energii.
Cvičte venku – Pokud rádi cvičíte, snažte se fyzickou aktivitu provádět co nejvíce na čerstvém vzduchu. Ať už pojedete lyžovat, běžkovat, běhat nebo bruslit.
Kromě toho, že se budete co nejvíce snažit vystavovat slunečnímu světlu, můžete dělat i další jiné aktivity a věci, díky kterým se budete starat o své duševní zdraví a nedovolíte tak tomuto pochmurnému ročnímu období zahalit vás do roušky deprese. Jaké jsou nejlepší tipy pro péči o duševní zdraví?
I když zima a chlad jsou často důvodem, kvůli kterému mnoho lidí nechce jít, fyzická aktivita je klíčová pro péči o duševní zdraví. Cvičení zvyšuje hladiny endorfinů, které jsou známé jako hormony štěstí. Můžete začít také s jemnými cviky doma, jógou nebo rychlou procházkou po okolí. Důležité je, abyste byli aktivní alespoň párkrát týdně.
Vytvořte si nějakou rutinu, která vás bude bavit, ať už to bude ve formě cvičení nebo meditačních či relaxačních technik, které mají velmi dobrý vliv na duševní zdraví. Samozřejmě nezapomínejte také na kvalitní spánek. Ten je alfa-omega celého našeho fyzického i duševního zdraví. Vytvořte si proto kvalitní spánkový režim, ve kterém se pokusíte spát alespoň 7-8 hodin a budete chodit spát i vstávat v přibližně stejnou dobu.
Výživa má velký vliv na duševní zdraví. V zimě můžete mít tendenci sahat po těžších jídlech, ale snažte se udržovat vyváženou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé tuky. Hlavně vyhledávejte i potraviny, které vám vynahradí chybějící vitamín D. Tento vitamín se nejvíce nachází v rybách, žloutcích či houbách.
Zima je ideální čas pro rozvíjení nových zájmů. Čtení knih, malování, psaní nebo učení se nových dovedností mohou být skvělé pro podporu vašeho duševního zdraví.
I když někdy člověk potřebuje být sám, lidé jsou společenské bytosti. Proto se vždy snažte o co nejpevnější sociální propojení a vazby. Nejen během zimy, ale během celého roku. Čas strávený s blízkými, ať už přes telefonát, videohovor nebo osobní schůzky, může velmi pozitivně ovlivňovat vaše duševní zdraví.
Zima je obdobím, kdy můžete být vystaveni většímu stresu nebo depresivním náladám. Pravidelné relaxační techniky, jako je meditace, hluboké dýchání nebo jen jednoduché chvíle ticha, pomáhají v těle snižovat napětí.
Během tohoto období můžete provádět aktivity, které vám mohou zpříjemnit chladné měsíce. Navštivte krásná místa, vyzkoušejte turistiku v zasněžených horách, jděte si zalyžovat, běžkovat nebo cokoli jiného. Pokud nevíte kam jít, tady si můžete nalézt 100 tipů na zimní výlety do přírody.
Pokud se ale na takovou turistiku vyberete, nezapomeňte si zajistit správné turistické vybavení do chladného počasí.
Pokud se během zimy, nebo i během jiných období, začnou projevovat silnější pocity úzkosti, smutku, osamělosti nebo deprese, je důležité vědět, jak pečovat o duševní zdraví i tímto způsobem – vyhledáním odborné pomoci. Není to ostuda. Někdy osobní strategie, jako cvičení, socializace nebo relaxace, nemusí být dostatečně dobré na to, abyste takové problémy zvládli bez pomoci.
Pokud se cítíte dlouhodobě smutní, unavení nebo bez energie a tyto pocity přetrvávají delší dobu bez zlepšení.
Pokud pociťujete úzkost nebo paniku.
Pokud se vám těžko spí nebo máte potíže se spánkem.
Máte-li potíže se soustředěním nebo se zvládáním každodenních úkolů.
Pokud se cítíte izolováni nebo osamělí.
Hlavně tehdy, pokud cítíte, že jste udělali z vaší strany maximum o péči o vaše duševní zdraví a i přesto máte problémy již delší dobu.
Psycholog nebo psychoterapeut – Psychologové a psychoterapeuti se specializují na poradenství a terapeutickou práci, která vám pomůže lépe porozumět svým pocitům, problémům a vzorcům chování. S pomocí různých terapeutických technik (jako je kognitivně-behaviorální terapie, psychodynamická terapie nebo mindfulness) mohou pomoci při řešení problémů s úzkostí, depresí, stresem a jinými duševními obtížemi. Na tomto webu si můžete prohlédnout seznam terapeutů, u kterých si můžete sjednat sezení.
Psychiatři – Pokud jsou vaše příznaky vážnější nebo objeví-li se symptomy, které mohou vyžadovat farmakologickou léčbu (např. deprese, závažná úzkost), může být nutné navštívit psychiatra. Psychiatrie kombinuje rozhovorovou terapii a léky pro řešení duševních problémů. Psychiatr vám může předepsat antidepresiva, anxiolytika nebo jiné léky, které mohou pomoci stabilizovat vaše nálady a usnadnit každodenní život.
Krizová pomoc a linky důvěry – Pokud se cítíte velmi špatně nebo máte-li pocit, že situace je neúnosná, existují krizové linky, které poskytují okamžitou pomoc. Mnohé organizace nabízejí anonymní poradenství a podporu, pokud cítíte, že potřebujete okamžitou úlevu nebo někoho, s kým můžete sdílet své pocity. Vyzkoušet můžete například Linku Bezpečí. Tuto také naleznete adresář pomoci v České republice.
Online terapie – V současnosti je možné vyhledat pomoc i online, což může být velmi pohodlné, zejména v zimních měsících, kdy je obtížné opustit domov. Existují platformy, které poskytují terapeutická sezení přes videohovory. Tyto služby jsou často flexibilní a přizpůsobitelné vašemu rozvrhu. Takovou pomoc můžete najít i online, například terapie.cz nebo Hedepy.cz.
Zima je náročná, to není žádná novinka. Krátké dny a zima dávají našemu duševnímu zdraví zabrat, ale právě v těchto měsících se ukazuje, co jsme schopni skutečně zvládnout. Je to čas, kdy se musíme postarat o sebe a o své duševní zdraví ještě více než kdy jindy. Není to jen o tom, přežít zimu - jde o to, jak ji proměnit v příležitost posílit naši odolnost a vybudovat si návyky, které nás udrží v pohodě i v náročnějších časech. Díky našim tipům se však nemusíte obávat, že by vás zima zahalila do roušky deprese a špatného duševního zdraví. A pokud by se jí to i náhodou podařilo, pořád máte možnost vyhledat kvalitní odbornou pomoc, díky které toto náročné období zvládnete překonat dříve, než si myslíte.
Přečtěte si:
Přínos cvičení v chladném počasí
Poslechněte si podcast s Adamem Táborským: „Psychoterapeuti jsou novodobí kněží.“
Nebo podcast s Karolínou Four: „Nevěřte výživovým šarlatánům z Instagramu. K zdravému stravování často stačí malé změny.“
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku