Kdo by neznal ten pocit, když se dny krátí, slunce se schovává mnohem rychleji, často padá mlha, venku je pochmuře a my se cítíme unavení a bez energie? Zimní období může být pro naši psychiku někdy i skutečnou výzvou. Sezóna nachlazení, kratší dny a méně slunečního světla mohou mít na naše duševní zdraví mnohem negativnější vliv, než si myslíme.
Možná si říkáte, že je to jen ve vaší hlavě, ale existují také vědecké důkazy, které hovoří o tom, že změna ročních období má výrazný vliv na naše duševní zdraví, náladu a chování. Jedním z nejznámějších příkladů je sezónní afektivní porucha (anglicky zkratka SAD), která se projevuje právě v zimních měsících.
Ale nebojte se, nemusíte trpět ani vy a ani vaše psychika! Existuje naštěstí mnoho možností jak pečovat o své duševní zdraví a přežít zimu s úsměvem na tváři. V tomto článku vám představíme praktické tipy a triky, které vám pomůžou udržet si psychickou pohodu během tohoto období.
Sezónní afektivní porucha (SAD) je typ deprese, která se pravidelně objevuje v určitých ročních obdobích, nejčastěji na podzim a v zimě. S největší silou však udeří tato porucha na duševní zdraví v prosinci, lednu a únoru.
Přestože přesná příčina SAD není zcela známa, vědci se domnívají, že hlavní roli hraje snížená hladina serotoninu, hormonu štěstí, způsobená menším množstvím slunečního světla. Tmavé a krátké dny mohou narušit náš cirkadiánní rytmus, což vede k poruchám spánku, změnám v apetitu a dalším příznakům SAD. Většinou SAD postihuje více ženy než muže, a je vzácná u lidí, kteří mají méně než 20 let.
Trvalý pocit smutku nebo beznaděje
Frustrace a podrážděnost
Ztráta zájmu o oblíbené činnosti
Změny v apetitu (zvýšená nebo snížená)
Poruchy spánku (nespavost nebo nadměrný spánek)
Únava a ztráta energie
Pocit bezcennosti nebo viny
Přibírání na váze
Problémy se soustředěním
Tělesné bolesti, které neodpovídají na léčbu
Pokud tedy pociťujete některý nebo více z těchto příznaků, zřejmě i vy trpíte touto poruchou. Ale naštěstí se jí dá předejít péčí o své duševní zdraví. Pojďme si tedy přečíst několik tipů na to, jak takové sezónní poruše předejít a užít si i zimní měsíce naplno, s radostí a pozitivní energií.
Sluneční světlo je důležité pro regulaci naší nálady a cirkadiánních rytmů. Nedostatek slunečního záření, kterého je v zimě nejméně, může vést ke snížení hladiny serotoninu, což může způsobit pocit smutku a únavy. Také podporuje tvorbu vitamínu D, který je nezbytný pro naše duševní zdraví, imunitní systém a zdraví kostí. V zimě samozřejmě není dostatek slunečního záření, a proto hladiny tohoto vitamínu klesají a je třeba jej doplňovat prostřednictvím stravy nebo doplňků. Takže pokud vás zajímá jak pečovat o své duševní zdraví, v první řadě je důležité se během zimy co nejvíce vystavovat světlu a slunečním paprskům. No a další tipy jak na to, se dočtete v článku dále.
Speciální lampy – Světelné terapie využívají speciální lampy, které vyzařují světlo podobné dennímu světlu. Prostřednictvím takové terapie se také výrazně zlepšují příznaky SAD a posiluje se tak duševní zdraví.
Otevřená okna a závěsy – I když je venku chladno, pokuste se co nejvíce otevírat okna a zvedat závěsy, aby se do domácnosti dostalo co nejvíce přirozeného světla.
Seďte u okna – Pokud pracujete z domova nebo máte možnost, snažte se pracovat nebo relaxovat u okna co nejvíce to bude možné.
Procházky venku – I krátká procházka na čerstvém vzduchu může výrazně zlepšit náladu a dodat vám energii.
Cvičte venku – Pokud rádi cvičíte, snažte se fyzickou aktivitu provádět co nejvíce na čerstvém vzduchu. Ať už pojedete lyžovat, běžkovat, běhat nebo bruslit.
Kromě toho, že se budete co nejvíce snažit vystavovat slunečnímu světlu, můžete dělat i další jiné aktivity a věci, díky kterým se budete starat o své duševní zdraví a nedovolíte tak tomuto pochmurnému ročnímu období zahalit vás do roušky deprese. Jaké jsou nejlepší tipy pro péči o duševní zdraví?
I když zima a chlad jsou často důvodem, kvůli kterému mnoho lidí nechce jít, fyzická aktivita je klíčová pro péči o duševní zdraví. Cvičení zvyšuje hladiny endorfinů, které jsou známé jako hormony štěstí. Můžete začít také s jemnými cviky doma, jógou nebo rychlou procházkou po okolí. Důležité je, abyste byli aktivní alespoň párkrát týdně.
Vytvořte si nějakou rutinu, která vás bude bavit, ať už to bude ve formě cvičení nebo meditačních či relaxačních technik, které mají velmi dobrý vliv na duševní zdraví. Samozřejmě nezapomínejte také na kvalitní spánek. Ten je alfa-omega celého našeho fyzického i duševního zdraví. Vytvořte si proto kvalitní spánkový režim, ve kterém se pokusíte spát alespoň 7-8 hodin a budete chodit spát i vstávat v přibližně stejnou dobu.
Výživa má velký vliv na duševní zdraví. V zimě můžete mít tendenci sahat po těžších jídlech, ale snažte se udržovat vyváženou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé tuky. Hlavně vyhledávejte i potraviny, které vám vynahradí chybějící vitamín D. Tento vitamín se nejvíce nachází v rybách, žloutcích či houbách.
Zima je ideální čas pro rozvíjení nových zájmů. Čtení knih, malování, psaní nebo učení se nových dovedností mohou být skvělé pro podporu vašeho duševního zdraví.
I když někdy člověk potřebuje být sám, lidé jsou společenské bytosti. Proto se vždy snažte o co nejpevnější sociální propojení a vazby. Nejen během zimy, ale během celého roku. Čas strávený s blízkými, ať už přes telefonát, videohovor nebo osobní schůzky, může velmi pozitivně ovlivňovat vaše duševní zdraví.
Zima je obdobím, kdy můžete být vystaveni většímu stresu nebo depresivním náladám. Pravidelné relaxační techniky, jako je meditace, hluboké dýchání nebo jen jednoduché chvíle ticha, pomáhají v těle snižovat napětí.
Během tohoto období můžete provádět aktivity, které vám mohou zpříjemnit chladné měsíce. Navštivte krásná místa, vyzkoušejte turistiku v zasněžených horách, jděte si zalyžovat, běžkovat nebo cokoli jiného. Pokud nevíte kam jít, tady si můžete nalézt 100 tipů na zimní výlety do přírody.
Pokud se ale na takovou turistiku vyberete, nezapomeňte si zajistit správné turistické vybavení do chladného počasí.
Pokud se během zimy, nebo i během jiných období, začnou projevovat silnější pocity úzkosti, smutku, osamělosti nebo deprese, je důležité vědět, jak pečovat o duševní zdraví i tímto způsobem – vyhledáním odborné pomoci. Není to ostuda. Někdy osobní strategie, jako cvičení, socializace nebo relaxace, nemusí být dostatečně dobré na to, abyste takové problémy zvládli bez pomoci.
Pokud se cítíte dlouhodobě smutní, unavení nebo bez energie a tyto pocity přetrvávají delší dobu bez zlepšení.
Pokud pociťujete úzkost nebo paniku.
Pokud se vám těžko spí nebo máte potíže se spánkem.
Máte-li potíže se soustředěním nebo se zvládáním každodenních úkolů.
Pokud se cítíte izolováni nebo osamělí.
Hlavně tehdy, pokud cítíte, že jste udělali z vaší strany maximum o péči o vaše duševní zdraví a i přesto máte problémy již delší dobu.
Psycholog nebo psychoterapeut – Psychologové a psychoterapeuti se specializují na poradenství a terapeutickou práci, která vám pomůže lépe porozumět svým pocitům, problémům a vzorcům chování. S pomocí různých terapeutických technik (jako je kognitivně-behaviorální terapie, psychodynamická terapie nebo mindfulness) mohou pomoci při řešení problémů s úzkostí, depresí, stresem a jinými duševními obtížemi. Na tomto webu si můžete prohlédnout seznam terapeutů, u kterých si můžete sjednat sezení.
Psychiatři – Pokud jsou vaše příznaky vážnější nebo objeví-li se symptomy, které mohou vyžadovat farmakologickou léčbu (např. deprese, závažná úzkost), může být nutné navštívit psychiatra. Psychiatrie kombinuje rozhovorovou terapii a léky pro řešení duševních problémů. Psychiatr vám může předepsat antidepresiva, anxiolytika nebo jiné léky, které mohou pomoci stabilizovat vaše nálady a usnadnit každodenní život.
Krizová pomoc a linky důvěry – Pokud se cítíte velmi špatně nebo máte-li pocit, že situace je neúnosná, existují krizové linky, které poskytují okamžitou pomoc. Mnohé organizace nabízejí anonymní poradenství a podporu, pokud cítíte, že potřebujete okamžitou úlevu nebo někoho, s kým můžete sdílet své pocity. Vyzkoušet můžete například Linku Bezpečí. Tuto také naleznete adresář pomoci v České republice.
Online terapie – V současnosti je možné vyhledat pomoc i online, což může být velmi pohodlné, zejména v zimních měsících, kdy je obtížné opustit domov. Existují platformy, které poskytují terapeutická sezení přes videohovory. Tyto služby jsou často flexibilní a přizpůsobitelné vašemu rozvrhu. Takovou pomoc můžete najít i online, například terapie.cz nebo Hedepy.cz.
Zima je náročná, to není žádná novinka. Krátké dny a zima dávají našemu duševnímu zdraví zabrat, ale právě v těchto měsících se ukazuje, co jsme schopni skutečně zvládnout. Je to čas, kdy se musíme postarat o sebe a o své duševní zdraví ještě více než kdy jindy. Není to jen o tom, přežít zimu - jde o to, jak ji proměnit v příležitost posílit naši odolnost a vybudovat si návyky, které nás udrží v pohodě i v náročnějších časech. Díky našim tipům se však nemusíte obávat, že by vás zima zahalila do roušky deprese a špatného duševního zdraví. A pokud by se jí to i náhodou podařilo, pořád máte možnost vyhledat kvalitní odbornou pomoc, díky které toto náročné období zvládnete překonat dříve, než si myslíte.
Přečtěte si:
Přínos cvičení v chladném počasí
Poslechněte si podcast s Adamem Táborským: „Psychoterapeuti jsou novodobí kněží.“
Nebo podcast s Karolínou Four: „Nevěřte výživovým šarlatánům z Instagramu. K zdravému stravování často stačí malé změny.“
„Musíme najít nové způsoby, jak motivovat lidi k větší fyzické aktivitě s ohledem na faktory, jako je věk, prostředí a kultura. Snižováním rizika výskytu chronických onemocnění můžeme tak budovat zdravější a produktivnější populaci.“
– Rüdiger Krech, ředitel Oddělení ochrany zdraví Světové zdravotnické organizace.
Jeho poselství platí pro všechny společnosti a věkové skupiny, ale je obzvláště důležité pro lidi ve věku mezi 30 a 40 lety. Přibývá pracovních i rodinných povinností a často nezbývá mnoho času na péči o vlastní zdraví. Právě tehdy se ale začínají formovat návyky, které ovlivní naši kondici v dalších desetiletích.
Nedávné studie ukazují, že přijetí zdravějšího životního stylu v dospělosti souvisí s nižší úmrtností.
Když hovoříme o „dospělosti“, nemáme na mysli stáří, nýbrž právě věk mezi 30 a 40 lety. V tomto období se tělo začíná měnit a pociťovat dopady škodlivých návyků, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nevhodná strava a nedostatek pohybu.
Výzkumy ukazují, že muži ve věku mezi 30 a 40 lety, kteří dodržují zdravé stravovací návyky a pravidelně cvičí, si mohou očekávanou délku života prodloužit až o 24 let ve srovnání s těmi, kteří tak nečiní. U žen je to okolo 21 let.
Není vždy snadné najít v této fázi života rovnováhu, ale dospělost také znamená přebírání odpovědnosti. Nezbytnou součástí tohoto procesu je právě péče o zdraví. V budoucnu možná budeme muset pečovat o děti nebo podporovat stárnoucí rodiče, proto je důležité dospět do této fáze v dobrém zdravotním stavu. Přemýšlení o tom všem může být až zdrcující, dokonce může být lákavé to ignorovat, ale řešení těchto otázek dnes může být velmi důležité pro naši budoucnost.
Přemýšlet o naší budoucnosti a zdraví neznamená si jen jít každé ráno zaběhat. Znamená to také pečovat o naši duševní pohodu:
Ve věku 30 - 40 let se často zvyšuje tlak v pracovním i osobním životě. Možná trávíte dlouhé hodiny v práci, běháte z jedné schůzky na druhou a cítíte se ve stresu. To je normální, avšak nemělo by to vést k zanedbávání zdravých návyků.
Zásadní význam má pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a omezení konzumace tabáku a alkoholu.
Přestaňte před spaním trávit čas surfováním v mobilu. Je naprosto zásadní mobil odložit a dobře se vyspat.
Právě proto, že se nás v tomto věku může zmocňovat úzkost, může být velmi prospěšné vyhradit si čas na odpočinek, držet se v klidu a čerpat novou energii.
To má dvojí přínos, protože na jedné straně se díky regeneraci cítíme lépe a hezčí a na druhé straně udržování mladistvého a zdravého vzhledu pokožky pomáhá předcházet rakovině kůže, vzniku melanomu a dalším podobným onemocněním.
Mnozí si myslí, že když je člověku „teprve“ 30 let, je riziko onemocnění nižší. Avšak v těle se již může začínat projevovat cukrovka, vysoký krevní tlak a další nemoci související se životním stylem. Jejich včasné odhalení prostřednictvím preventivních programů umožňuje přijmout okamžitá opatření a potenciálně tak změnit průběh onemocnění. To platí zejména pro jedince, v jejichž rodinné anamnéze je zapsána rakovina či srdeční choroby.
Příznivý vliv na vaše zdraví může mít udržování kontaktů s ostatními a i pocit, že nás někdo potřebuje. Imunitní systém funguje nejlépe, pokud máme v případě potřeby k dispozici více sociálních kontaktů. V tomto ohledu nám mohou pomoct důvěryhodní přátelé a dobré vztahy vůbec. Třicítka může být náročným obdobím pro udržování přátelství vzhledem k času, který věnujeme kariéře, dětem a manželství, ale je důležité se o tato přátelství starat: někdy stačí si jen zavolat nebo si zajít po práci na skleničku.
Ve věku 30 - 40 let začíná být zaměstnání stále vážnější záležitostí a zároveň, pokud máme vztah, je to období, kdy můžete začít uvažovat o sňatku a založení rodiny. Proto je velmi důležité se v této fázi zastavit a zhodnotit, zda je vše v rovnováze a zda jedna stránka života nepřevládá příliš nad druhou. Je samozřejmě dobré se soustředit jak na práci, tak na lásku, avšak aby to vše fungovalo, je třeba se nad tím zamyslet a vyhodnotit, jak to skutečně je.
Přístup Čechů k prevenci se postupně mění. Průzkum, který se zaměřil na spokojenost, kvalitu a dostupnost zdravotní péče v České republice, zjistil, že 65 % občanů je spokojeno. Zároveň více než polovina respondentů uvedla, že kvalita zdravotní péče se za poslední rok nezměnila. Většina české veřejnosti také souhlasí s tím, že by pacienti měli být zapojeni do rozhodování o léčbě svého onemocnění.
Údaje z celostátního screeningu ukazují, že asi 40 % dospělých ve věku 25 - 64 let má problémy s vysokým tlakem, přičemž u mnoha z nich není tento stav dostatečně sledován. Na využívání preventivních prohlídek mají navíc vliv socioekonomické i demografické faktory, například příjmy, věk nebo místo bydliště.
Význam prevence proto zdůrazňuje dlouhodobá strategie Zdraví 2030, jejímž cílem je zlepšit zdravotní stav obyvatel, posílit prevenci a zvýšit zdravotní gramotnost. Na ni navazují další programy zaměřené například na prevenci rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, které podporují včasný záchyt nemocí a lepší koordinaci zdravotní péče.
Například Národní plán boje proti rakovině, schválený v roce 2022, stanoví komplexní přístup zahrnující prevenci a očkování, screening, léčbu, paliativní péči a zdravotní gramotnost. Dalším příkladem je Národní kardiovaskulární plán zahájený v roce 2024, který se zaměřuje na prevenci kardiovaskulárních onemocnění s cílem zlepšit přístup k péči efektivnější koordinací při poskytování služeb pacientům i na investice do zajištění dostatku pracovní síly a vybavení.
Česká republika také aktivně prosazuje zlepšení kvality zdravotnictví. Od roku 2023 podporuje česká vláda posun směrem ke zkracování doby hospitalizace sjednocováním sazeb úhrad. Od roku 2026 se seznam prioritních zákroků ambulantní chirurgie rozšíří asi na sto zásahů včetně operace tříselných kýl, léčby křečových žil a odstranění žlučníku.
Celkově lze říci, že význam prevence si v České republice uvědomuje stále více lidí. Zdravý životní styl a pravidelná péče o zdraví se postupně stávají běžnou součástí života a představují jednu z nejlepších investic do budoucnosti.
Představme si setkání se svým budoucím já. Co by nám asi řeklo, kdyby zjistilo, že jsme ve věku 30 až 40 let – kdy jsme měli sílu i příležitost změnit své návyky a zajistit si lepší stáří – neudělali vůbec nic a raději se nechali pohltit stresem a úzkostí?
Nechtěli bychom si poradit, že právě nastal čas jednat, dýchat hlouběji a provádět změny, dokud je ještě čas, než nás životní výzvy zcela ovládnou?
Když nám je 30 - 40 let, péče o sebe samé se musí stát každodenní praxí: pravidelné prohlídky, vyvážený režim, pozornost věnovaná spánku, výživě, pohybu a zamezení stresu. Nejde jen o reakci na něco, co se pokazilo, ale i o dlouhodobé udržování fyzického a duševního zdraví. Protože budoucnost budujeme tím, co děláme dnes a denně, a prevence je jedním z nejdůležitějších návyků, pro který se v současnosti můžeme rozhodnout.
Přečtěte si:
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
5 jednoduchých zásad vedoucích ke zdravějšímu stravování
Podcast Stačí málo: Nejde jen o délku života. Podle statistik trávíme posledních 17 let v bolestech