Myslíte si, že o svém mozku víte všechno? Moderní věda mění pohled na stárnutí i paměť. Zjistěte, jak souvisí kvalitní spánek s „úklidem“ toxinů a jak vám oči mohou prozradit kondici vaší mysli. Přinášíme vám fascinující fakta ze světa vědy a praktické tipy, které můžete začít využívat hned dnes.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.

 

Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.

Mozek má vlastní noční myčku

Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.

Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.

Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.

Oči jsou okno do duše i do hlavy

Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.

Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.

Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.

Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.

Generali penzijní společnost

Mozek jako sval

Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.

Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.

Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.

Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.

 

Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.

Osamělost a ticho mozek bolí

V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.

S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.

Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.

Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.

Eva Fruhwirtova
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Informace jako lék na stres

Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.

Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.

Digitální dvojčata lidského mozku

Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.

To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází  tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.

Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.

Budoucnost je v prevenci a datech

Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.

 

Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.

Kvíz: Jak dobře znáte svůj mozek?

Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.

1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?

A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.

2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?

A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.

3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?

A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.

4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?

A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.

5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?

A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.

6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?

A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).

7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?

A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.

Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a

Přečtěte si

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

01.06.2026

Jak precizní medicína usnadňuje život rodičům

Novorozené dítě vnáší do své původní rodiny radost, o čemž svědčí různá vyjádření, která nacházíme v mnoha kulturách. Například ve Španělsku jsou děti vnímány jako „světlo, které rozzáří ‚srdce‘ svých rodičů“. V Itálii se o novém životě říká, že je „největším úsměvem celé rodiny“. V Německu dítě považují za „nejkrásnější dar života“. Kromě radosti nám však šťastné, žvatlající miminko přináší také celý ‚balíček‘ starostí – možné poporodní potíže, probdělé noci, nečekané horečky bez zjevného vysvětlení, komplikace spojené se zdravým vývojem, pravidelné návštěvy lékařů, očkování a preventivní kontroly.

Jak zmírnit úzkost spojenou s rodičovstvím 

Mladí rodiče dnes naštěstí mají přístup ke stále větší nabídce odborného poradenství, a navíc mají k dispozici technologické nástroje, které jim mohou pomoci prožít první měsíce a roky života svých dětí v klidu a spokojeně. Z velké části stojí za touto podporou tzv. precizní prevence (precision prevention) vycházející z principů precizní medicíny založené na datech, individualizovaném přístupu a strukturovanými postupy umožňujícími odhalit zdravotní rizika a předvídat problémy, které by mohly tyto drahocenné dny a týdny narušit. Precizní prevence se soustředí na to, co je v prvním roce života dítěte nejdůležitější – sledování vývoje a růstu, plnění očkovacího kalendáře, pravidelné preventivní kontroly a využití technologií ke zjednodušení těchto úkolů. Tím umožňuje, aby si rodiče místo úzkosti mohli naplno užívat radost z nového života. 

Na internetu dnes lze najít mnoho různých zdrojů, které mohou rodičům pomoci zorientovat se ve všech složitých otázkách zdraví svého dítěte a které lze v rámci precizní prevence využít pro sestavení funkčního plánu péče o zdraví vašeho miminka. Tyto zdroje se mohou týkat například následujících oblastí:  

  • datum narození a gestační věk  

  • hmotnost, výška a obvod hlavičky  

  • výsledky prenatálního a genetického screeningu 

  • dokončená očkování  

  • lokální výskyt nemocí 

  • rodinná anamnéza  

  • vývojové milníky, jako je nárůst hmotnosti a tělesný růst 

Tyto údaje pomohou rodičům zjistit, kdy mohou očekávat první pokroky, jako je plazení, žvatlání nebo první krůčky.  

Staří a noví spojenci, kteří se skvěle doplňují 

V dnešní stále více technologicky řízené době mají rodiče na dosah ruky různé aplikace a elektronické zdroje. Neměli by však zapomínat na tradičního rodinného spojence, jehož role stále zůstává nezastupitelná – na rodinného pediatra. Tento odborník ví nejlépe, jaké kroky musí rodiče podniknout, aby zajistili jak zdraví svého dítěte, tak podpořili své vlastní zdraví. Vztah s pediatrem musí rodiče vnímat jako partnerství, ze kterého mohou čerpat odborné názory, stanovení optimálního plánu i praktické vedení. Klíčovou úlohu v tomto partnerství sehrávají preventivní prohlídky dítěte (známé také jako pravidelné kontroly).

 

„Pediatři doporučují dodržovat plán preventivních prohlídek, který nabízí možnost sledovat správný růst, provádět vývojový screening a zajistit doporučenou vakcinaci,“ uvádí článek zveřejněný v Cleveland Clinic. Během návštěv mohou rodiče s pediatrem diskutovat o konkrétním zdravotním stavu svého dítěte tak, aby mohli učinit nejlepší rozhodnutí. „Mimo to,“ pokračuje článek dál, „jsou preventivní prohlídky nutné pro sledování a zaznamenávání růstu a zdolávání milníků v tělesném i psychickém vývoji vašeho dítěte. Během preventivních kontrol dítěte mohou rodiče a pečující osoby s lékařem probrat jakékoli starosti, které mají v souvislosti s očkováním a celkovým zdravotním stavem dítěte.“ 

Důležité je, že tyto návštěvy nabízí strukturu a prostor pro cílené poradenství – rozhovor o výživě, bezpečném spánku, prevenci úrazů a rodinné dynamice

Vaše aplikace se o vás postará 

Technologie v tomto směru samozřejmě také sehrávají důležitou roli. V dnešní době existuje mnoho aplikací, které nabízí sledování téměř jakýchkoli dat o vašem miminku. Tyto aplikace vám dodají jistotu a zmírní vaši úzkost, ať už nahradíte ručně psané poznámky „chytrým“, automaticky aktualizovaným kalendářem, který „si rozumí“ se systémem vašeho lékaře, nebo využijete systém barevného sledování růstu a vývoje. Jedním z takových příkladů je aplikace MyChart, která – mimo jiné – umožňuje sdílet lékařské záznamy s lékaři a poskytuje možnost získávat informace od zdravotnických institucí. Další aplikace se zaměřují na měření a záznamy výše uvedených údajů pro precizní prevenci – například růstové metriky. Mimo návštěvy pediatra dříve rodiče neměli možnost vyhodnotit růst svého dítěte. To, zda jejich dítě dostatečně jí, normálně roste a celkově se dobře vyvíjí, zkrátka nemohli s jistotou určit. 

Například aplikace pro chytrý telefon s názvem GrowthMonitor využívá rozšířenou realitu k přesnému měření výšky dítěte. Tato aplikace dokáže porovnat výšku dítěte s průměrnou výškou dětí stejného věku, sleduje rychlost růstu v čase a přidává barevně kódovaná upozornění – zelená pro normální růst, oranžová pro zvýšenou bdělost a červená pro výstrahu na abnormální růstový vzorec. Tento semaforový systém přenáší klinická data do jasných a všem srozumitelných doporučení a rodičům navíc šetří nervy. Díky technologiím se také mladí rodiče mohou lépe zorientovat ve všech schůzkách, na které by jinak mohli zapomenout. Na scénu vstupují aplikace připomínající termíny očkování – například platformy, jako je EZKarta (Android, iOS). Tyto aplikace mimo jiné vytváří personalizované očkovací kalendáře, několik dní před plánovaným očkováním odesílají push notifikace a obsahují vzdělávací obsah týkající se bezpečnosti vakcín.  

Česká republika: spolehlivá síť dětských lékařů 

V České republice to mají novopečení rodiče snazší díky spolehlivému systému zdravotní péče postavenému na silných veřejných základech. Rodiny se od prvního dne mohou spolehnout na jednoznačně daný, státem regulovaný systém pediatrické péče, pravidelných prohlídek a očkování. Právě toto zaměření na včasnou prevenci řadí Českou republiku mezi přední evropské země co do počtu vykonaných preventivních prohlídek dětí a proočkovanosti v rámci rutinních imunizačních programů, jak uvádí zpráva organizace OECD „Health at a Glance: Evropa 2024“. 

Tento silný celospolečenský trend má výrazný vliv na to, jak rodiče prožívají první měsíce života svých dětí. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že přes 98 % českých novorozenců čerpá ihned po narození péči dětských lékařů formou pravidelných kontrol a sledování v rámci veřejného zdravotního systému. Konkrétně to znamená, že rodiče vědí, co a kdy je čeká: návštěvy lékaře, očkování a screeningové programy se řídí předem stanoveným harmonogramem, který jim dodává jistotu při rozhodování o další lékařské péči. 

Takto pevně nastavená struktura přitom ponechává dostatek prostoru i pro emoce. Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích se i v České republice rodičovství často odehrává v pozdějších životních fázích a často je nutné jej skloubit s náročnou profesní kariérou. Data Eurostatu ukazují, že průměrný věk narození prvního dítěte neustále stoupá, což rané rodičovství přesouvá do životního období, které je již samo o sobě plné změn. I v rámci spolehlivého systému veřejné lékařské podpory nejsou mladí rodiče ušetřeni bezesných nocí, nezávažných, ale nepříjemných zdravotních potíží a emoční tíhy nově nabyté zodpovědnosti, což jsou aspekty, které rodičovství zákonitě přináší a jimž se nelze vyhnout. 

V tomto kontextu si precizní prevence klade za cíl nikoli nahradit nebo zrušit dosavadní systém veřejné zdravotní péče, ale podpořit jeho chápání v každodenním životě. Digitální nástroje, které v podstatě kopírují tabulky tělesného růstu, očkovací plány a vývojové milníky, mohou rodičům usnadnit život a dodat jim klid před další návštěvou lékaře. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti Evropské komise (DESI, 2024) čeští rodiče ve stále větší míře využívají digitální zdravotní záznamy a rezervační systémy ke sledování průběhu péče a ke komunikaci s jejími poskytovateli – ne proto, aby hledali alternativy, ale aby se v rámci stávající struktury cítili sebejistější

Narození dítěte tak v kontextu České republiky nepřináší problém s přístupem k lékařské péči, rodiče však potřebují získat klid a jistotu. Precizní medicína je může podpořit tím, že robustní rámec veřejné péče srozumitelně přenese do jejich každodenního života. Také pomáhá rodičům lépe se zorientovat v prvních měsících života svého dítěte. Cílem precizní medicíny není zatížit rodiče další péčí, ale posílit jejich důvěru, zvýšit jejich přehled a zajistit kontinuitu, aby mohli svoji pozornost nasměrovat tam, kde ji potřebují nejvíc – na své dítě a na radost, kterou jim tento nový život přináší. 

Upřímný pohled 

Samozřejmě platí, že vývoj dítěte nemůže probíhat zdravě, nejsou-li zdraví jeho rodiče. Zdraví rodiče jsou totiž pilíř, na kterém stojí zdraví celé rodiny. V tomto případě, což vám určitě potvrdí jakýkoli rodič, je největším břemenem úzkost. Zejména během perinatálního období (několik týdnů před a bezprostředně po narození) – období, které je obzvlášť citlivé pro nastávající matky (a často také otce), proto zásadní roli hraje zejména duševní zdraví. To potvrdil také výzkum zveřejněný v časopise Brain Sciences v srpnu 2025: „Perinatální období představuje dobu, kdy se riziko vzniku duševních obtíží zvyšuje.“ Stejně tak se v tomto období může zhoršit již existující abnormální psychický stav. Účastníkům studie byly nabídnuty různé typy psychologické podpory. Na konci studie autoři dospěli k závěru, že „preventivní psychologické intervence prokazatelně snižují úzkost během těhotenství.“  

Podstatou precizní prevence, která přispívá k tomu, aby jeden z nejdůležitějších životních okamžiků byl zároveň tím nejradostnějším, je tedy zajištění zdravého růstu a vývoje dítěte společně s péčí o duševní zdraví rodičů. Partnerství s důvěryhodným dětským lékařem a správný výběr vhodných aplikací jsou pro rodiče, kteří se chystají ve svém životě přivítat novorozené dítě, klíčové, aby „největší úsměv jejich rodiny“ vydržel dlouho a co nejdéle. 

Přečtěte si také:

Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič

4 praktické tipy pro rodiče a pečovatele, jak pomoci dětem zvládnout trauma

Chytrá zdravotní péče pro všechny

Virtuální zdravotní péče je tady

Vyberte kategorii